1Vyučující, Azafův. Proč, ó Bože, nás tak do konce zamítáš? Proč roznícena jest prchlivost tvá proti stádci pastvy tvé?
1Instruo de Asaf. Kial, ho Dio, Vi forpusxis nin por cxiam? Kial fumas Via kolero kontraux la sxafoj de Via pasxtejo?
2Rozpomeň se na shromáždění své, jehož jsi od starodávna dobyl a vykoupil, na proutek dědictví svého, na Sion horu tuto, na níž přebýváš.
2Rememoru Vian komunumon, kiun Vi acxetis en la tempo antikva, La genton de Via heredo, kiun Vi liberigis, CXi tiun monton Cion, sur kiu Vi logxigxis.
3Přispějž k hrozným pustinám. Jak všecko pohubil nepřítel v svatyni!
3Direktu Viajn pasxojn al la eternaj ruinoj, Al cxio, kion detruis malamiko en la sanktejo.
4Řvali nepřátelé tvoji u prostřed shromáždění tvých, a na znamení toho zanechali množství korouhví svých.
4Krias Viaj malamikoj en Via domo, Metis tie siajn signojn.
5Za hrdinu jmín byl ten, kterýž co nejvýše zdvihl sekeru, roubaje vazbu dříví jeho.
5Oni vidas, kiel ili levas la hakilojn Kontraux la lignajn plektajxojn.
6A nyní již řezby jeho napořád sekerami a palicemi otloukají.
6Kaj nun cxiujn gxiajn skulptajxojn Ili dishakas per hakilo kaj marteloj.
7Uvrhli oheň do svatyně tvé, na zem zřítivše, poškvrnili příbytku jména tvého.
7Ili bruligis per fajro Vian sanktejon, Malhonore alterigis la logxejon de Via nomo.
8Řekli v srdci svém: Vyhubme je napořád. Takž vypálili všecky stánky Boha silného v zemi.
8Ili diris en sia koro:Ni ruinigos ilin tute; Ili forbruligis cxiujn domojn de Dio en la lando.
9Znamení svých nevidíme, jižť není proroka, aniž jest mezi námi, kdo by věděl, dokud to stane.
9Niajn signojn ni ne vidis; Jam ne ekzistas profeto, Kaj neniu cxe ni scias, kiel longe tio dauxros.
10I dokudž, ó Bože, útržky činiti bude odpůrce? A nepřítel ustavičně-liž rouhati se bude jménu tvému?
10Kiel longe, ho Dio, mokos la premanto? CXu eterne la malamiko insultos Vian nomon?
11Proč zdržuješ ruku svou, a pravice své z lůna svého nevzneseš?
11Kial Vi retenas Vian brakon kaj Vian dekstran manon? Ekstermu ilin el Via basko.
12Však jsi ty, Bože, král můj od starodávna, působíš hojné spasení u prostřed země.
12Dio estas ja mia Regxo de antikve, Li faras savon sur la tero.
13Ty silou svou rozdělil jsi moře, a potřels hlavy draků u vodách.
13Vi dissxiris per Via forto la maron, Vi rompis la kapojn de balenoj en la akvo;
14Ty jsi potřel hlavu Leviatanovi, dal jsi jej za pokrm lidu na poušti.
14Vi disbatis la kapojn de la levjatano, Vi donis gxin por mangxo al la bestoj de la dezerto;
15Ty jsi otevřel vrchoviště a potoky, ty jsi osušil i řeky prudké.
15Vi elfendis fonton kaj torenton, Vi elsekigis potencajn riverojn.
16Tvůjť jest den, tvá jest také i noc, světlo i slunce ty jsi učinil.
16Al Vi apartenas la tago, kaj al Vi apartenas la nokto; Vi arangxis lumon kaj sunon;
17Ty jsi založil všecky končiny země, léto i zimy ty jsi sformoval.
17Vi difinis cxiujn limojn de la tero; La someron kaj la vintron Vi arangxis.
18Rozpomeniž se na to, že útržky činil ten odpůrce Hospodinu, a lid bláznivý jak se jménu tvému rouhal.
18Rememoru tion, ke malamiko insultas la Eternulon Kaj popolo malsagxa malhonoras Vian nomon.
19Nevydávejž té zběři duše hrdličky své,na stádce chudých svých nezapomínej se na věky.
19Ne fordonu al sovagxa besto la animon de Via turto; La anaron de Viaj mizeruloj ne forgesu por cxiam.
20Ohlédni se na smlouvu; nebo plní jsou i nejtmavější koutové země peleší ukrutnosti.
20Rememoru la interligon, CXar cxiuj mallumaj lokoj de la tero estas plenaj de rabejoj.
21Nechažť bídní neodcházejí s hanbou, chudý a nuzný ať chválí jméno tvé.
21La suferanto ne reiru hontigita; Malricxulo kaj mizerulo gloru Vian nomon.
22Povstaniž, ó Bože, a veď při svou, rozpomeň se na pohanění, kteréžť se děje od nesmyslných na každý den.
22Levigxu, ho Dio, defendu Vian aferon; Rememoru la malhonoron, kiun malsagxulo faras al Vi cxiutage.
23Nezapomínej se na vykřikování svých nepřátel, a na hluk proti tobě povstávajících, kterýž se silí ustavičně.
23Ne forgesu la krion de Viaj malamikoj; La bruo de tiuj, kiuj levigxis kontraux Vi, konstante kreskas.