¹Píseň a žalm synů Chóre, přednímu zpěváku na machalat k zpívání, vyučující, složený od Hémana Ezrachitského.

¹Kanto-psalmo de la orahxidoj. Al la hxorestro. Por mahxalat-leanoto. Instruo de Heman, la Ezrahxido. Ho Eternulo, Dio de mia savo! Tage kaj nokte mi krias antaux Vi.

²Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobě volám.

²Mia pregxo venu antaux Vian vizagxon; Klinu Vian orelon al mia ploro.

³Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má, nakloň ucha svého k volání mému.

³CXar mia animo trosatigxis de malbonoj Kaj mia vivo atingis SXeolon.

⁴Neboť jest naplněna trápeními duše má, a život můj až k hrobu se přiblížil.

⁴Mi similigxis al la forirantoj en la tombon; Mi farigxis kiel viro sen fortoj,

⁵Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.

⁵Etendita inter mortintoj; Kiel mortigitoj, kusxantaj en la tombo, Kiujn Vi jam ne rememoras Kaj kiuj estas forigitaj for de Via mano.

⁶Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.

⁶Vi metis min en la plej profundan foson, En mallumon, en abismon.

⁷Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.

⁷Pezas sur mi Via furiozo, Kaj per cxiuj Viaj ondoj Vi min premas. Sela.

⁸Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. Sélah.

⁸Vi malproksimigis de mi miajn konatojn, Vi faris min abomenajxo por ili; Mi estas ensxlosita, kaj mi ne povas eliri.

⁹Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.

⁹Mia okulo mallumigxis de malgxojo; Mi vokas Vin, ho Eternulo, cxiutage, Mi etendas al Vi miajn manojn.

¹⁰Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.

¹⁰CXu por mortintoj Vi faros miraklojn? CXu malvivuloj levigxos kaj gloros Vin? Sela.

¹¹Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali?Sélah.

¹¹CXu en la tombo estos rakontata Via boneco, Kaj fidindeco en la abismo?

¹²I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?

¹²CXu en la mallumo estos konataj Viaj mirakloj, Kaj Via justeco en la lando de forgeso?

¹³Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?

¹³Sed mi vokas al Vi, ho Eternulo, Kaj matene mia pregxo Vin renkontas.

¹⁴Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.

¹⁴Kial, ho Eternulo, Vi forpusxas mian animon? Kial Vi kasxas Vian vizagxon de mi?

¹⁵Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?

¹⁵Mi estas mizera kaj senforta detempe de la juneco; Mi portas Viajn terurojn, mi konsumigxas.

¹⁶Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.

¹⁶Venis sur min Via furiozo, Viaj timigoj min dispremas.

¹⁷Hněv tvůj přísný na mne se obořil, a hrůzy tvé krutě sevřely mne.

¹⁷Ili cxirkauxas min, kiel akvo, cxiutage; Ili tute min cxirkauxsiegxas.

¹⁸Obkličují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadně. [ (Psalms 88:19) Vzdálil jsi ode mne přítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tmě. ]

¹⁸Vi malproksimigis de mi amanton kaj amikon; Miaj konatoj estas en mallumo.