¹Bych jazyky lidskými mluvil i andělskými, a lásky kdybych neměl, učiněn jsem jako měď zvučící anebo zvonec znějící.

¹Kui ma räägiksin inimeste ja inglite keeli, aga mul ei oleks armastust, siis ma oleksin kumisev vasknõu või kõlisev kuljus.

²A bychť měl proroctví, a znal všecka tajemství, i všelikého umění došel, a kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, lásky pak kdybych neměl, nic nejsem.

²Ja kui mul oleks prohvetianne ja ma teaksin kõiki saladusi ja ma tunnetaksin kõike ja kui mul oleks kogu usk, nii et ma võiksin mägesid teisale tõsta, aga mul ei oleks armastust, siis poleks minust ühtigi.

³A kdybych vynaložil na pokrmy chudých všecken statek svůj, a bych vydal tělo své k spálení, a lásky bych jen neměl, nic mi to neprospívá.

³Ja kui ma kõik oma vara ära jagaksin ja kui ma oma ihu annaksin põletada, aga mul ei oleks armastust, siis ma ei saavutaks midagi.

⁴Láska trpělivá jest, dobrotivá jest, láska nezávidí, láska není všetečná, nenadýmá se.

⁴Armastus on pika meelega, armastus hellitab, ta ei ole kade, armastus ei kelgi ega hoople,

⁵V nic neslušného se nevydává, nehledá svých věcí, nezpouzí se, neobmýšlí zlého.

⁵ta ei käitu näotult, ta ei otsi omakasu, ta ei ärritu. Ta ei jäta meelde paha,

⁶Neraduje se z nepravosti, ale spolu raduje se pravdě.

⁶tal ei ole rõõmu ülekohtust, aga ta rõõmustab tõe üle.

⁷Všecko snáší, všemu věří, všeho se naděje, všeho trpělivě čeká.

⁷Ta lepib kõigega, ta usub kõike, ta loodab kõike, ta talub kõike.

⁸Láska nikdy nevypadá, ačkoli proroctví přestanou, i jazykové utichnou, i učení v nic přijde.

⁸Armastus ei hääbu kunagi. Olgu ennustused - need kõrvaldatakse, olgu keeled - need vaibuvad, olgu tunnetus - see lõpeb ära.

⁹Z částky zajisté poznáváme a z částky prorokujeme.

⁹Sest poolikult me tunnetame ja poolikult me ennustame,

¹⁰Ale jakžť by přišlo dokonalé, tehdyť to, což jest z částky, vyhlazeno bude.

¹⁰aga kui tuleb täielik, siis kõrvaldatakse poolik.

¹¹Dokudž jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, myslil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, ale když jsem učiněn muž, opustil jsem dětinské věci.

¹¹Kui ma olin väeti laps, siis ma rääkisin nagu väeti laps, mõtlesin nagu väeti laps, arutlesin nagu väeti laps. Aga kui ma sain meheks, jätsin ma kõrvale väeti lapse kombed.

¹²Nyní zajisté vidíme v zrcadle a skrze podobenství, ale tehdáž tváří v tvář. Nyní poznávám z částky, ale tehdy poznám, tak jakž i známostí obdařen budu.

¹²Praegu me näeme aimamisi nagu peeglist, siis aga palgest palgesse. Praegu ma tunnetan poolikult, siis aga tunnetan täiesti, nagu minagi olen täiesti tunnetatud.

¹³Nyní pak zůstává víra, naděje, láska, to tré, ale největší z nich jestiť láska.

¹³Ent nüüd jääb usk, lootus, armastus, need kolm, aga suurim neist on armastus.