¹Uslyševši pak královna z Sáby pověst o Šalomounovi a jménu Hospodinovu, přijela, aby zkusila jeho v pohádkách.

¹Kui Seeba kuninganna kuulis Saalomoni kuulsusest Issanda nime tõttu, siis ta tuli teda mõistuküsimustega kimbutama.

²A přijevši do Jeruzaléma s počtem velmi velikým, s velbloudy nesoucími vonné věci a zlata velmi mnoho i kamení drahého, přišla k Šalomounovi, a mluvila s ním o všecko, což měla v srdci svém.

²Ta tuli Jeruusalemma väga suure saatjaskonnaga ja kaamelitega, kes kandsid palsameid, väga palju kulda ja kalliskive. Ja kui ta jõudis Saalomoni juurde, siis ta kõneles temaga kõigest, mis tal südame peal oli.

³Jížto odpověděl Šalomoun na všecka slova její. Nebylo nic skrytého před králem, nač by jí neodpověděl.

³Aga Saalomon vastas kõigile tema küsimustele; ükski tema küsimus ei olnud kuningale liiga raske, ta suutis vastata kõigile.

⁴Protož uzřevši královna z Sáby všecku moudrost Šalomounovu i dům, kterýž byl ustavěl,

⁴Kui Seeba kuninganna nägi kõike Saalomoni tarkust, ja koda, mille ta oli ehitanud,

⁵Též pokrmy stolu jeho, i sedání a stávání služebníků přisluhujících jemu, i roucha jejich, šeňkýře také jeho, i stupně, kterýmiž vstupoval k domu Hospodinovu, zděsila se náramně.

⁵rooga ta laual, kuidas ta sulased istusid, tema teenrite teenimist ja nende riietust, tema jooke ja tema põletusohvreid, mis ta ohverdas Issanda kojas, siis ta jäi otse hingetuks.

⁶A řekla králi: Praváť jest řeč, kterouž jsem slyšela v zemi své, o věcech tvých a o moudrosti tvé,

⁶Ja ta ütles kuningale: 'See kõne oli tõsi, mis ma oma maal kuulsin sinust ja sinu tarkusest.

⁷Ješto jsem nechtěla věřiti řečem, až jsem přijela a uzřela očima svýma. Ale aj, není mi praveno ani polovice; převýšil jsi moudrostí a dobrotou pověst tu, kterouž jsem slyšela.

⁷Aga mina ei uskunud neid jutte enne, kui ma tulin ja nägin oma silmaga; ja vaata, mulle ei olnud räägitud pooltki. Sinul on rohkem tarkust ja vara kui kuulduses, mida ma olin kuulnud.

⁸Blahoslavení muži tvoji, a blahoslavení služebníci tvoji, kteříž stojí před tebou vždycky, a slyší moudrost tvou.

⁸Õnnelikud on su mehed, õnnelikud on need su sulased, kes seisavad alati su ees ja kuulevad su tarkust.

⁹Budiž Hospodin Bůh tvůj požehnaný, kterýž tě sobě oblíbil, aby tě posadil na stolici Izraelské, proto že miluje Hospodin Izraele na věky, a ustanovil tě králem, abys činil soud a spravedlnost.

⁹Kiidetud olgu Issand, su Jumal, kellele sa nõnda meeldisid, et ta pani su Iisraeli aujärjele! Sellepärast et Issand Iisraeli igavesti armastab, on ta sind pannud kuningaks, et sa teeksid, mis on kohus ja õige.'

¹⁰I dala králi sto a dvadceti centnéřů zlata, a vonných věcí velmi mnoho, i kamení drahého, aniž bylo kdy více přivezeno takových vonných věcí tak mnoho, jako darovala královna z Sáby králi Šalomounovi.

¹⁰Ja ta andis kuningale sada kakskümmend talenti kulda ning väga palju palsameid ja kalliskive; nii suurt hulka palsameid kui see, mis Seeba kuninganna andis kuningas Saalomonile, ei toodud enam kunagi.

¹¹(Lodí také Chíramova, kteráž přinášela zlato z Ofir, přivezla z Ofir dříví almugim velmi mnoho i kamení drahého.

¹¹Ka Hiirami laevad, mis olid toonud kulda Oofirist, tõid Oofirist väga palju almugipuud ja kalliskive.

¹²I nadělal král z toho dříví almugim zábradel k domu Hospodinovu, i k domu královu, též harf a louten zpěvákům, aniž jest kdy přivezeno takového dříví almugim, ani vidíno do dnešního dne.)

¹²Ja kuningas valmistas almugipuust tugiosad Issanda kojale ja kuningakojale, samuti kandleid ja naableid lauljaile; niisugust almugipuud ei ole toodud ega nähtud enam tänapäevani.

¹³Král také Šalomoun dal královně z Sáby vedlé vší vůle její, čehož požádala, nad to, což jí Šalomoun daroval darem královským. Potom se navrátila do země své ona i služebníci její.

¹³Ja kuningas Saalomon andis Seeba kuningannale kõike, mida ta soovis ja palus, lisaks sellele, mis temale oli antud kuningas Saalomoni jõu kohaselt; siis kuninganna pöördus ümber ja läks tagasi oma maale, tema ja ta sulased.

¹⁴Byla pak váha toho zlata, kteréž přicházelo Šalomounovi na každý rok, šest set šedesáte šest centnéřů zlata,

¹⁴Ja kulla kaal, mis tuli Saalomoni kätte ühe aasta jooksul, oli kuussada kuuskümmend kuus talenti kulda,

¹⁵Kromě toho, co přicházelo od kupců a prodavačů vonných věcí, a ode všech králů Arabských i vývod země.

¹⁵lisaks see, mis tuli suurkaupmeestelt ja kaubitsejate tulust, samuti kõigilt Araabia kuningailt ja maa asevalitsejailt.

¹⁶A protož nadělal král Šalomoun dvě stě štítů z zlata taženého, šest set zlatých dával na každý štít,

¹⁶Ja kuningas Saalomon valmistas kakssada suurt kilpi taotud kullast, tarvitades kuussada seeklit kulda üheks kilbiks;

¹⁷A tři sta pavéz z taženého zlata, tři libry zlata dal na každou pavézu. I složil je král v domě lesu Libánského.

¹⁷ja kolmsada väiksemat kilpi taotud kullast, tarvitades kolm miini kulda üheks kilbiks; ja kuningas pani need Liibanonimetsakotta.

¹⁸Udělal také král stolici z kostí slonových velikou, a obložil ji zlatem ryzím.

¹⁸Ja kuningas valmistas suure elevandiluust aujärje ning kattis selle puhta kullaga.

¹⁹Šest stupňů bylo k té stolici, a vrch okrouhlý byl na stolici od zadní strany její, a zpolehadla rukám s obou stran té stolice, a dva lvové stáli u zpolehadel.

¹⁹Aujärjel oli kuus astet ja aujärje tagakülg oli pealt ümmargune; kummalgi pool istepaika olid käetoed ja käetugede kõrval seisid kaks lõvi.

²⁰A dvanácte lvů stálo tu na šesti stupních s obou stran. Nebylo nic takového učiněno v žádných královstvích.

²⁰Ja seal seisid kaksteist lõvi kummalgi pool kuuel astmel; niisugust ei ole valmistatud mitte üheski muus kuningriigis.

²¹Nadto všecky nádoby krále Šalomouna, jichž ku pití užívali, byly zlaté, a všecky nádoby v domě lesu Libánského byly z zlata nejčistšího. Nic nebylo od stříbra, aniž ho sobě co vážili ve dnech Šalomounových.

²¹Ja kõik kuningas Saalomoni joogiriistad olid kullast, samuti olid kõik Liibanonimetsakoja riistad puhtast kullast; hõbedasi ei olnudki, seda ei peetud Saalomoni ajal mikski,

²²Nebo měl král lodí mořské s lodími krále Chírama. Jednou ve třech letech vracely se ty lodí mořské, přinášející zlato a stříbro, kosti slonové, a opice a pávy.

²²sest kuningal olid merel Tarsise laevad koos Hiirami laevadega: igal kolmandal aastal tulid Tarsise laevad ja tõid kulda ja hõbedat, elevandiluud, pärdikuid ja paabulinde.

²³I zveleben jest král Šalomoun nad všecky krále zemské v bohatství a v moudrosti.

²³Ja kuningas Saalomon sai rikkuse ja tarkuse poolest suurimaks kõigist kuningaist maa peal.

²⁴Pročež všickni obyvatelé země žádostivi byli viděti tvář Šalomounovu, aby slyšeli moudrost jeho, kterouž složil Bůh v srdci jeho.

²⁴Ja kogu maailm püüdis näha saada Saalomoni palet, et kuulda tema tarkust, mille Jumal oli pannud tema südamesse.

²⁵A přinášeli jeden každý dary své, nádoby stříbrné a nádoby zlaté, roucha a zbroj, i vonné věci, koně a mezky, a to každého roku,

²⁵Ja nad tõid igaüks oma anni: hõbe- ja kuldriistu, riideid, relvi, palsameid, hobuseid ja muulasid; nõnda aastast aastasse.

²⁶Tak že nashromáždil Šalomoun vozů a jezdců, a měl tisíc a čtyři sta vozů a dvanácte tisíc jezdců, kteréž rozsadil v městech vozů, a při králi v Jeruzalémě.

²⁶Ja Saalomon kogus sõjavankreid ja ratsanikke, ja tal oli tuhat nelisada sõjavankrit ja kaksteist tuhat ratsanikku; need ta paigutas vankrilinnadesse ja kuninga juurde Jeruusalemma.

²⁷I složil král stříbra v Jeruzalémě jako kamení, a cedrového dříví jako planého fíkoví, kteréž roste v údolí u velikém množství.

²⁷Ja kuningas hoolitses, et Jeruusalemmas oli hõbedat nagu kive, ja seedripuid nõnda palju nagu metsviigipuid Madalmaal.

²⁸Přivodili také Šalomounovi koně z Egypta a koupě rozličné; nebo kupci královští brávali koupě rozličné za slušnou mzdu,

²⁸Saalomoni hobused olid toodud Egiptusest ja Kiliikiast; kuninga ülesostjad tõid neid Kiliikiast kindla hinna eest.

²⁹A vodívali spřež vozníků z Egypta za šest set lotů stříbra, koně pak jednoho za sto a padesáte, a tak všechněm králům Hetejským a králům Syrským oni dodávali.

²⁹Egiptusest toodi vanker kuuesaja hõbeseekli eest ja hobune saja viiekümne eest, ja nõnda toodi neid nende vahendusel kõigile hettide ja süürlaste kuningaile.