¹V tom král Šalomoun zamiloval ženy cizozemky mnohé, i dceru Faraonovu, i Moábské, Ammonitské, Idumejské, Sidonské a Hetejské,

¹Aga kuningas Saalomon armastas vaarao tütre kõrval paljusid võõramaa naisi - moabe, ammonlasi, edomlasi, siidonlasi ja hette -

²Z národů těch, kteréž zapověděl Hospodin synům Izraelským, řka: Nebudete se směšovati s nimi, aniž se oni budou směšovati s vámi, neboť by naklonili srdce vaše k bohům svým. K těm přilnul Šalomoun milostí,

²rahvaist, kelle kohta Issand oli öelnud Iisraeli lastele: 'Ärge minge nende sekka ja need ärgu tulgu teie sekka, sest nad pööravad tõesti teie südamed oma jumalate poole!' Neisse kiindus Saalomon armastusega.

³Tak že měl žen královen sedm set a ženin tři sta. I odvrátily ženy jeho srdce jeho.

³Temal oli seitsesada vürstisoost naist ja kolmsada liignaist; ta naised aga pöörasid tema südame.

⁴Stalo se tedy, že když se zstaral Šalomoun, ženy jeho naklonily srdce jeho k bohům cizím, tak že nebylo srdce jeho celé při Hospodinu Bohu jeho, jako bylo srdce Davida otce jeho.

⁴See sündis Saalomoni vanas eas, et ta naised pöörasid tema südame teiste jumalate poole; ta süda ei olnud siiras Issanda, oma Jumala vastu, nagu oli olnud tema isa Taaveti süda.

⁵Ale obrátil se Šalomoun k Astarot, bohyni Sidonské, a k Moloch, ohavnosti Ammonské.

⁵Saalomon käis siis siidonlaste jumalanna Astarte ja ammonlaste jäleduse Milkomi järel.

⁶I činil Šalomoun to, což se nelíbilo Hospodinu, a nenásledoval cele Hospodina, jako David otec jeho.

⁶Saalomon tegi kurja Issanda silmis ega käinud ustavalt Issanda järel nagu tema isa Taavet.

⁷Tedy vystavěl Šalomoun výsost Chámosovi, ohavnosti Moábské, na hoře, kteráž jest naproti Jeruzalému, a Molochovi, ohavnosti synů Ammon.

⁷Sel ajal ehitas Saalomon ohvrikünka Kemosele, moabide jäledusele, Jeruusalemma ees oleva mäe peale, ja Moolokile, ammonlaste jäledusele.

⁸A tak vzdělal všechněm ženám svým z cizího národu, kteréž kadily a obětovaly bohům svým.

⁸Seda tegi ta kõigi oma võõramaalastest naiste heaks, kes suitsutasid ja ohverdasid oma jumalatele.

⁹I rozhněval se Hospodin na Šalamouna, proto že se uchýlilo srdce jeho od Hospodina Boha Izraelského, kterýž se jemu byl ukázal po dvakrát,

⁹Aga Issand vihastas Saalomoni peale, et ta oma südame oli ära pööranud Issandast, Iisraeli Jumalast, kes oli ennast temale kaks korda ilmutanud

¹⁰A zapověděl jemu tu věc, aby nechodil po bozích cizích. Ale neostříhal toho, což byl přikázal Hospodin.

¹⁰ja oli temale andnud käsu selle asja pärast, et ta ei käiks teiste jumalate järel; ent tema ei olnud pidanud, mis Issand oli käskinud.

¹¹Protož řekl Hospodin Šalomounovi:Poněvadž se to nalezlo při tobě, a neostříhal jsi smlouvy mé ani ustanovení mých, kterážť jsem přikázal, věz, že odtrhnu království toto od tebe, a dám je služebníku tvému.

¹¹Ja Issand ütles Saalomonile: 'Sellepärast et sinuga on nõnda sündinud ja et sa ei ole pidanud minu lepingut ja minu seadusi, mis ma sulle andsin, kisun ma tõesti kuningriigi sinult ja annan sinu sulastele.

¹²A však za dnů tvých neučiním toho pro Davida otce tvého, než z ruky syna tvého odtrhnu je.

¹²Aga su isa Taaveti pärast ei tee ma seda sinu päevil: ma kisun selle ära sinu poja käest.

¹³Všeho pak království neodtrhnu, ale pokolení jednoho zanechám synu tvému pro Davida služebníka svého a pro Jeruzalém, kterýž jsem vyvolil.

¹³Ometi ei kisu ma ära kogu kuningriiki: ühe suguharu ma annan su pojale oma sulase Taaveti pärast ja Jeruusalemma pärast, mille ma olen välja valinud.'

¹⁴A tak vzbudil Hospodin protivníka Šalomounovi, Adada Idumejského z semene královského, kterýž byl v zemi Idumejské.

¹⁴Ja Issand tõstis Saalomonile vastase, edomlase Hadadi; too oli Edomi kuningasoost.

¹⁵Nebo stalo se, když bojoval David proti Idumejským, a Joáb kníže vojska vytáhl, aby pochoval zmordované, a pobil všecky pohlaví mužského v zemi Idumejské,

¹⁵Kui Taavet oli löönud Edomit ja väepealik Joab läks mahalööduid matma ja hävitas Edomis kogu meessoo -

¹⁶(Za šest zajisté měsíců byl tam Joáb se vším lidem Izraelským, dokudž nevyplénil všech pohlaví mužského v zemi Idumejské),

¹⁶sest Joab ja kogu Iisrael viibisid seal kuus kuud, kuni ta Edomis oli hävitanud kogu meessoo -,

¹⁷Že tehdáž utekl Adad sám, a někteří muži Idumejští z služebníků otce jeho s ním, aby šli do Egypta. Adad pak byl pachole neveliké.

¹⁷siis põgenes Hadad, tema ja mõned Edomi mehed ta isa sulaste hulgast koos temaga, et minna Egiptusesse; Hadad oli alles väike poiss.

¹⁸Kteříž jdouce z Madian, přišli do Fáran, a vzavše s sebou některé muže z Fáran, přišli do Egypta k Faraonovi, králi Egyptskému, kterýž dal jemu dům, i stravou opatřil ho, dal jemu také i zemi.

¹⁸Nad läksid Midjanist teele ja tulid Paaranisse; Paaranist võtsid nad mehi enestega kaasa ja tulid Egiptusesse vaarao, Egiptuse kuninga juurde; vaarao andis Hadadile koja, lubas temale leiba ja andis temale maad.

¹⁹A tak nalezl Adad milost velikou před Faraonem, tak že jemu dal za manželku sestru ženy své, sestru Tafnes královny.

¹⁹Hadad leidis suurt armu vaarao silmis, kes andis temale naiseks oma naise õe, kuninganna Tahpenesi õe.

²⁰I porodila jemu sestra Tafnes syna Genubata, a odchovala ho Tafnes v domu Faraonovu. I byl Genubat v domě Faraonově mezi syny Faraonovými.

²⁰Tahpenesi õde tõi temale ilmale ta poja Genubati ja Tahpenes võõrutas tolle vaarao kojas; ja Genubat jäi vaarao kotta, vaarao poegade seltsi.

²¹Když pak uslyšel Adad v Egyptě, že by usnul David s otci svými, a že umřel i Joáb kníže vojska, tedy řekl Adad Faraonovi: Propusť mne, ať jdu do země své.

²¹Kui Hadad Egiptuses kuulis, et Taavet oli läinud magama oma vanemate juurde ja et väepealik Joab oli surnud, siis ütles Hadad vaaraole: 'Lase mind, et võiksin minna oma maale!'

²²Jemuž řekl Farao: Čehožť se nedostává u mne, že chceš odjíti do země své? I řekl: Ničeho, a však vždy mne propusť.

²²Aga vaarao küsis temalt: 'Mis sul minu juures puudub, et sa nüüd tahad minna oma maale?' Ja ta vastas: 'Mitte midagi, kuid lase mind siiski minna!'

²³Vzbudil ještě Bůh proti němu protivníka, Rázona syna Eliadova, kterýž byl utekl od Hadarezera krále Soby, pána svého,

²³Ja Jumal tõstis temale vastaseks ka Resoni, Eljada poja, kes oli põgenenud oma isanda, Sooba kuninga Hadadeseri juurest.

²⁴A shromáždiv k sobě muže, byl knížetem roty, když je David hubil. Protož odšedše do Damašku, bydlili v něm a kralovali v Damašku.

²⁴Tema kogus enese juurde mehi ja sai röövjõugu pealikuks; pärast seda kui Taavet neid oli tapnud, läksid nad Damaskusesse, elasid seal ja valitsesid Damaskuses.

²⁵I byl protivníkem Izraelovým po všecky dny Šalomounovy; a to bylo nad to zlé, kteréž mu činil Adad. I měl v ošklivosti Izraele, když kraloval v Syrii.

²⁵Tema oli Iisraeli vastane kogu Saalomoni eluaja, tehes kurja nagu Hadadki; ta põlgas Iisraeli ja ta sai Süüria kuningaks.

²⁶Jeroboám také syn Nebatův Efratejský z Sareda, (a jméno matky jeho ženy vdovy bylo Serua), služebník Šalomounův, pozdvihl ruky proti králi.

²⁶Ka Saalomoni sulane Jerobeam, Nebati poeg, efraimlane Seredast, kelle ema oli lesknaine Seruua, tõstis oma käe kuninga vastu.

²⁷A tato byla příčina, pro kterouž pozdvihl ruky proti králi Šalomounovi: Že vystavěv Šalomoun Mello, zavřel mezeru města Davidova otce svého.

²⁷Ja see on põhjus, miks ta tõstis oma käe kuninga vastu: Saalomon ehitas kindlust ja sulges läbimurdekoha oma isa Taaveti linnas.

²⁸Jeroboám pak byl muž silný a udatný. Protož vida Šalomoun mládence, že by pracovitý byl, ustanovil ho nade všemi platy z domu Jozefa.

²⁸Jerobeam oli väga tubli mees, ja kui Saalomon nägi, kuidas see noor mees tööd tegi, siis ta pani tema kogu Joosepi soo töökohustuse ülevaatajaks.

²⁹I stalo se téhož času, že když vyšel Jeroboám z Jeruzaléma, našel jej prorok Achiáš Silonský na cestě, jsa odín rouchem novým. A byli sami dva na poli.

²⁹Aga sel ajal sündis, et Jerobeam läks Jeruusalemmast välja ja prohvet, siilolane Ahija, kellel oli uus kuub seljas, juhtus teel temale vastu; ainult nemad kahekesi olid väljal.

³⁰Tedy ujav Achiáš roucho nové, kteréž měl na sobě, roztrhal je na dvanácte kusů.

³⁰Siis Ahija haaras kinni sellest uuest kuuest, mis tal seljas oli, ja kiskus selle kaheteistkümneks tükiks

³¹A řekl Jeroboámovi: Vezmi sobě deset kusů; nebo takto praví Hospodin Bůh Izraelský: Aj, já roztrhnu království z ruky Šalomounovy, a dám tobě desatero pokolení.

³¹ning ütles Jerobeamile: 'Võta enesele kümme tükki, sest nõnda ütleb Issand, Iisraeli Jumal: Vaata, ma kisun kuningriigi Saalomoni käest ja annan kümme suguharu sinule.

³²Jedno toliko pokolení zůstane jemu pro služebníka mého Davida, a pro město Jeruzalém, kteréž jsem vyvolil ze všech pokolení Izraelských,

³²Aga üks suguharu jäägu temale mu sulase Taaveti pärast ja Jeruusalemma linna pärast, mille ma olen valinud kõigi Iisraeli suguharude seast,

³³Proto že opustili mne, a klaněli se Astarot bohyni Sidonské, a Chámos bohu Moábskému, i Moloch bohu Ammonskému, a nechodili po cestách mých, aby činili to, což mi se líbí, totiž ustanovení má a soudy mé, jako David otec jeho.

³³sellepärast et nad jätsid mind maha ja kummardasid siidonlaste jumalannat Astartet, moabide jumalat Kemost ja ammonlaste jumalat Milkomi ega käinud minu teedel, et teha, mis õige on minu silmis minu määruste ja seadluste järgi, nõnda nagu tema isa Taavet.

³⁴A však neodejmu ničeho z království z rukou jemu; nebo vůdcím zanechám ho po všecky dny života jeho pro Davida služebníka svého, kteréhož jsem vyvolil, kterýž ostříhal přikázaní mých a ustanovení mých.

³⁴Mina aga ei võta tema käest siiski mitte tervet kuningriiki, vaid lasen teda olla vürstiks kogu ta eluaja oma sulase Taaveti pärast, kelle ma valisin, kes pidas mu käske ja määrusi.

³⁵Ale potom vezma království z ruky syna jeho, dám tobě z něho desatero pokolení,

³⁵Aga tema poja käest ma võtan kuningriigi ja annan selle sinule - need kümme suguharu.

³⁶Synu pak jeho dám jedno pokolení, aby zůstala svíce Davidovi služebníku mému po všecky dny přede mnou v městě Jeruzalémě, kteréž jsem sobě vyvolil, aby tam jméno mé přebývalo.

³⁶Tema pojale ma annan ühe suguharu, et mu sulasel Taavetil võiks alatiselt olla lamp mu palge ees Jeruusalemmas, linnas, mille ma enesele olen valinud, et panna sinna oma nimi.

³⁷A tak tebe vezmu, abys kraloval ve všech věcech, kterýchž by žádala duše tvá, a budeš králem nad Izraelem.

³⁷Aga sind ma võtan, et sa valitseksid kõige üle, mida su hing himustab: sina saad Iisraeli kuningaks!

³⁸Protož jestliže uposlechneš všeho toho, což přikáži tobě, a choditi budeš po cestách mých, a činiti to, což mi se líbí, ostříhaje ustanovení mých a přikázaní mých, jako činil David služebník můj: budu s tebou a vzdělám tobě dům stálý, jako jsem vzdělal Davidovi, a dám tobě lid Izraelský.

³⁸Ja kui sa võtad kuulda kõike, mis ma sind käsin, ja käid minu teedel ning teed, mis minu silmis õige on, pidades mu määrusi ja käske, nõnda nagu mu sulane Taavet tegi, siis ma olen sinuga ja ehitan sulle püsiva koja, nõnda nagu ma ehitasin Taavetile, ja annan Iisraeli sinule.

³⁹Potrápímť zajisté semene Davidova pro tu věc, a však ne po všecky dny.

³⁹Sel põhjusel ma alandan Taaveti sugu, aga mitte alatiseks.'

⁴⁰Pro tu příčinu chtěl Šalomoun zabiti Jeroboáma. Kterýž vstav, utekl do Egypta k Sesákovi králi Egyptskému, a byl v Egyptě, dokudž neumřel Šalomoun.

⁴⁰Siis püüdis Saalomon Jerobeami surmata; aga Jerobeam võttis kätte ja põgenes Egiptusesse, Egiptuse kuninga Siisaki juurde; ja ta jäi Egiptusesse kuni Saalomoni surmani.

⁴¹Jiné pak věci Šalomounovy, kteréž činil, i moudrost jeho vypsány jsou v knize činů Šalomounových.

⁴¹Ja mis veel tuleks öelda Saalomonist ja kõigest, mis ta tegi, ja tema tarkusest, eks sellest ole kirjutatud Saalomoni Tegude raamatus?

⁴²Dnů pak, v nichž kraloval Šalomoun v Jeruzalémě nade vším Izraelem, bylo čtyřidceti let.

⁴²Ja aega, mis Saalomon Jeruusalemmas valitses kogu Iisraeli üle, oli nelikümmend aastat.

⁴³I usnul Šalomoun s otci svými, a pochován jest v městě Davida otce svého. Kraloval pak Roboám syn jeho místo něho.

⁴³Siis Saalomon läks magama oma vanemate juurde ja ta maeti oma isa Taaveti linna. Ja tema poeg Rehabeam sai tema asemel kuningaks.