¹Toho času řekl mi Hospodin: Vyhlaď sobě dvě dsky kamenné, podobné prvním, a vstup ke mně na horu, a udělej sobě truhlu dřevěnou.

¹Tol korral ütles Issand minule: 'Raiu enesele kaks kivilauda, endiste sarnased, ja tule mu juurde üles mäele! Ja valmista enesele puulaegas!

²I napíši na dskách těch slova, kteráž byla na dskách prvních, kteréž jsi rozrazil, a vložíš je do té truhly.

²Mina kirjutan laudadele need sõnad, mis olid endistel laudadel, mis sa puruks lõid, ja pane need laekasse!'

³Tedy udělal jsem truhlu z dříví setim, a vyhladiv dvě dsky kamenné, podobné prvním, vstoupil jsem na horu, nesa ty dvě dsky v rukou svých.

³Siis ma valmistasin akaatsiapuust laeka ja raiusin kaks kivilauda, endiste sarnased; siis ma läksin üles mäele ja need kaks kivilauda olid mul käes.

⁴I napsal na těch dskách, tak jakž prvé byl napsal, deset slov, kteráž mluvil k vám Hospodin na hoře z prostředku ohně v den shromáždění onoho, a dal je Hospodin mně.

⁴Ja tema kirjutas laudadele endise kirja sarnaselt need kümme käsusõna, mis Issand oli kogunemispäeval teile kõnelnud mäe peal tule seest. Ja Issand andis need mulle.

⁵A obrátiv se, sstoupil jsem s hory té, a vložil jsem ty dsky do truhly, kterouž jsem byl udělal, a byly tam, jakož mi přikázal Hospodin.

⁵Siis ma pöördusin ümber, tulin mäelt alla ja panin lauad laekasse, mille ma olin valmistanud, ja need jäid sinna, nagu Issand oli mulle käsu andnud.

⁶Synové pak Izraelští hnuli se z Beerot synů Jakan do Moserah. Tam umřel Aron, a tu jest pochován; i konal úřad kněžský na místě jeho Eleazar, syn jeho.

⁶Ja Iisraeli lapsed läksid teele Beerot-Bene-Jaakanist Mooserasse. Seal suri Aaron ja ta maeti sinna. Ja tema poeg Eleasar sai tema asemel preestriks.

⁷Odtud táhli do Gadgad, a z Gadgad do Jotbata, do země vod tekutých.

⁷Ja sealt läksid nad teele Gudgodasse, ja Gudgodast Jotbatasse, veeojade maale.

⁸Toho času oddělil Hospodin pokolení Léví, aby nosili truhlu smlouvy Hospodinovy, a aby stáli před Hospodinem k službě jemu, a k dobrořečení ve jménu jeho až do dnešního dne.

⁸Sel ajal eraldas Issand Leevi suguharu kandma seaduselaegast, seisma Issanda palge ees, teenima teda ja õnnistama tema nimel kuni tänapäevani.

⁹Pročež nemělo pokolení Léví dílu a dědictví s bratřími svými, nebo Hospodin jest dědictví jeho, jakož mluvil k němu Hospodin Bůh tvůj.

⁹Sellepärast ei ole Leevil osa ega pärandit koos vendadega; Issand on tema pärisosa, nagu Issand, su Jumal, temale on öelnud.

¹⁰Já pak zůstal jsem na té hoře jako dnů prvních, čtyřidceti dní a čtyřidceti nocí, a uslyšel mne Hospodin i tehdáž, a nechtěl shladiti tebe.

¹⁰Ja ma viibisin mäel niisama kaua kui eelmisel korral, nelikümmend päeva ja nelikümmend ööd, ja Issand kuulis mind ka seekord: Issand ei tahtnud sind hukata.

¹¹Potom řekl mi Hospodin: Vstaň, jdi, předcházeje lid, aby vešli a vládli zemí, kterouž jsem s přísahou zaslíbil otcům jejich, že jim ji dám.

¹¹Ja Issand ütles mulle: 'Võta kätte, käi teele minnes rahva ees, et nad läheksid ja päriksid maa, mille ma vandega nende vanemaile olen tõotanud neile anda!'

¹²Nyní tedy, Izraeli, čeho žádá Hospodin Bůh tvůj od tebe? Jediné abys se bál Hospodina Boha svého, a chodil po všech cestách jeho, a abys miloval ho, a sloužil Hospodinu Bohu svému v celém srdci svém, a ve vší duši své,

¹²Ja nüüd, Iisrael, mida nõuab Issand, su Jumal, sinult muud, kui et sa kardaksid Issandat, oma Jumalat, käiksid kõigil tema teedel ja armastaksid teda, ja et sa teeniksid Issandat, oma Jumalat, kõigest oma südamest ja kõigest oma hingest,

¹³Ostříhaje přikázaní Hospodinových a ustanovení jeho, kteráž já přikazuji tobě dnes k tvému dobrému.

¹³et sa peaksid Issanda käske ja seadusi, mis ma täna sulle annan, et su käsi hästi käiks?

¹⁴Aj, Hospodina Boha tvého jest nebe i nebesa nebes, země a všecky věci, kteréž jsou na ní.

¹⁴Vaata, Issanda, su Jumala päralt on taevas ja taevaste taevas, maa ja kõik, mis seal on.

¹⁵Však toliko v otcích tvých zalíbilo se Hospodinu, aby je zamiloval, a vyvolil símě jejich po nich, vás totiž ze všech národů, jakož dnes vidíš.

¹⁵Üksnes sinu vanemaid on Issand eelistanud, armastades neid, ja on pärast neid valinud nende soo, see on teid, kõigi rahvaste seast, nagu see tänapäeval on.

¹⁶Protož obřežtež neobřízku srdce svého, a šíje své nezatvrzujte více.

¹⁶Lõigake siis ümber oma südame eesnahk ja ärge enam tehke oma kaela kangeks,

¹⁷Nebo Hospodin Bůh váš, on jest Bůh bohů, a Pán pánů, Bůh silný, veliký, mocný a hrozný, kterýž nepřijímá osoby, ani béře darů,

¹⁷sest Issand, teie Jumal, on jumalate Jumal ja isandate Isand, suur, vägev ja kardetav Jumal, kes ei vaata isiku peale ega võta vastu meelehead,

¹⁸Čině soud sirotku a vdově, miluje také příchozího, dávaje mu chléb a oděv.

¹⁸kes teeb õigust vaeslapsele ja lesknaisele ja kes armastab võõrast, andes temale leiba ja riiet.

¹⁹Protož milujte hostě, nebo jste byli hosté v zemi Egyptské.

¹⁹Seepärast armastage võõrast, sest te olete ise olnud võõrad Egiptusemaal!

²⁰Hospodina Boha svého báti se budeš, jemu sloužiti, a jeho se přídržeti, a ve jménu jeho přisahati budeš.

²⁰Issandat, oma Jumalat, pead sa kartma, teda pead sa teenima ja tema poole hoidma ning tema nime juures vanduma!

²¹Onť jest chvála tvá, a onť jest Bůh tvůj, kterýž učinil s tebou tyto veliké a hrozné věci, kteréž viděly oči tvé.

²¹Tema on su kiitus ja tema on su Jumal, kes sulle on teinud neid suuri ja kohutavaid tegusid, mida su silmad on näinud.

²²V sedmdesáti dušech sstoupili otcové tvoji do Egypta, nyní pak rozmnožil tě Hospodin Bůh tvůj, abys byl v množství jako hvězdy nebeské.

²²Seitsmekümne hingega läksid su vanemad alla Egiptusesse, aga nüüd on Issand, su Jumal, teinud sind rohkuse poolest taevatähtede sarnaseks.