¹Milujž tedy Hospodina Boha svého a ostříhej nařízení jeho, ustanovení a soudů jeho, i přikázaní jeho po všecky dny.

¹Armasta seepärast Issandat, oma Jumalat, ja pea alati, mida tuleb pidada, ta määrusi, seadlusi ja käske!

²A znejtež dnes (nebo ne k samým synům vašim mluvím, kteříž neznali toho, ani neviděli), trestání Hospodina Boha svého, důstojnost jeho, ruku jeho silnou a rámě jeho vztažené,

²Ja teadke nüüd, sest see ei käi teie laste kohta, kes ei ole teadlikud ja kes ei ole näinud Issanda, teie Jumala karistust, tema suurust, tema vägevat kätt ja väljasirutatud käsivart,

³A znamení i skutky jeho, kteréž činil u prostřed Egypta Faraonovi, králi Egyptskému, i vší zemi jeho,

³ega tema tunnustähti ja tegusid, mis ta tegi Egiptuses vaaraole, Egiptuse kuningale, ja kogu ta maale,

⁴A co učinil vojsku Egyptskému, koňům i vozům jeho, kterýž uvedl vody moře Rudého na ně, když vás honili, a shladil je Hospodin až do dnešního dne;

⁴ega seda, mis ta tegi Egiptuse sõjaväele, selle hobustele ja sõjavankritele, kui ta laskis Kõrkjamere vee voolata nende peale, kui nad teid taga ajasid ja Issand nad hukkas alatiseks,

⁵Také co učinil vám na poušti, dokudž jste nepřišli až k místu tomuto,

⁵ega seda, mis ta tegi teile kõrbes, kuni teie jõudmiseni siia paika,

⁶A co učinil Dátanovi a Abironovi, synům Eliaba, syna Rubenova, když země otevřela ústa svá, a požřela je i čeledi jejich, stany jejich se vším statkem jejich, kterýž při sobě měli, u prostřed všeho Izraele.

⁶ega seda, mis ta tegi Daatanile ja Abiramile, Ruubeni poja Eliabi poegadele, kui maa avas oma suu ja neelas kogu Iisraeli keskel nemad ja nende pered ja telgid ja kõik elusolendid, kes järgnesid neile,

⁷Ale oči vaše viděly všecky skutky Hospodinovy veliké, kteréž činil.

⁷vaid teie silmad on näinud kõiki Issanda suuri tegusid, mis ta on teinud.

⁸Protož ostříhejte všech přikázaní, kteráž já dnes přikazuji vám, abyste zmocněni byli, a vejdouce, dědičně obdrželi zemi, do kteréž vy jdete k dědičnému jí obdržení,

⁸Seepärast pidage kõiki käske, mis ma täna teile annan, et te saaksite tugevaiks ja läheksite ning päriksite maa, mida te lähete pärima,

⁹A aby se prodlili dnové vaši na zemi, kterouž s přísahou zaslíbil dáti Hospodin otcům vašim i semeni jejich, zemi mlékem a strdí oplývající.

⁹ja et te pikendaksite oma päevi sellel maal, mille Issand vandega teie vanemaile on tõotanud anda neile ja nende soole, maa, mis piima ja mett voolab!

¹⁰Nebo země, do kteréž ty již vcházíš, abys ji dědičně obdržel, není jako země Egyptská, z níž jsi vyšel, v kteréž jsi rozsíval símě své, a svlažoval ji do ustání noh svých jako zahradu bylinnou:

¹⁰Sest maa, kuhu sa lähed, et seda pärida, ei ole nagu Egiptusemaa, kust te ära tulite, kus sa külvasid oma seemet ja mida sa jalaga veeratast tallates kastsid nagu juurviljaaeda,

¹¹Ale země, do kteréž vy jdete, abyste jí dědičně vládli, jest země hornatá, mající i údolí, kteráž z deště nebeského svlažována bývá vodou,

¹¹vaid see maa, kuhu te lähete, et seda pärida, on mägine ja oruline maa, mis joob vett taeva vihmast,

¹²Země, o kterouž Hospodin Bůh tvůj pečuje, a vždycky oči Hospodina Boha tvého obráceny jsou na ni, od počátku roku až do konce jeho.

¹²maa, mille eest hoolitseb Issand, su Jumal, millel alaliselt, aasta algusest aasta lõpuni, viibivad Issanda, su Jumala silmad.

¹³Protož jestliže opravdově poslouchati budete přikázaní mých, kteráž já vám dnes přikazuji, milujíce Hospodina Boha svého a sloužíce jemu z celého srdce svého a ze vší duše své,

¹³Ja kui te tõesti kuulate mu käske, mis ma täna teile annan, nõnda et te armastate Issandat, oma Jumalat, ja teenite teda kõigest oma südamest ja kõigest oma hingest,

¹⁴Dám déšť zemi vaší časem svým, ranní i pozdní, a sklízeti budeš obilé své, víno své i olej svůj.

¹⁴siis annan mina teie maale vihma õigel ajal, varajase ja hilise vihma, ja sa koristad kokku oma teravilja, veini ja õli.

¹⁵Dám i pastvu na poli tvém pro hovada tvá, a budeš jísti až do sytosti.

¹⁵Ja ma annan sinu väljal rohtu su loomade jaoks; sina ise sööd ja su kõht saab täis.

¹⁶Vystříhejtež se tedy, aby nebylo svedeno srdce vaše, abyste odstupujíce, nesloužili bohům cizím, a neklaněli se jim.

¹⁶Hoidke, et teie süda ei laseks ennast meelitada ja et te ei kalduks kõrvale ega teeniks teisi jumalaid ega kummardaks neid,

¹⁷Pročež Hospodin velice by se na vás rozhněval, a zavřel by nebe, aby deště nedávalo, a země aby nedávala úrody své; i zahynuli byste rychle z země výborné, kterouž Hospodin vám dává.

¹⁷muidu süttib Issanda viha põlema teie vastu ja ta suleb taeva, nõnda et vihma ei saja ja maa ei anna saaki, ja te hävite kiiresti sellelt healt maalt, mille Issand teile annab!

¹⁸Ale složte tato slova má v srdci svém a v mysli své, a uvažte je sobě za znamení na rukou svých, a budou jako náčelník mezi očima vašima.

¹⁸Ja pange siis need mu sõnad oma südamesse ja hinge, siduge need tähiseks oma käe peale ja need olgu laubanaastuks teie silmade vahel;

¹⁹A vyučujte jim syny své, rozmlouvajíce o nich, když sedneš v domě svém, aneb když půjdeš cestou, když lehneš i když vstaneš.

¹⁹õpetage neid oma lastele, rääkides neist kojas istudes ja teed käies, magama heites ja üles tõustes!

²⁰Napíšeš je také na veřejích domu svého i na branách svých,

²⁰Ja kirjuta need oma koja piitjalgade ja väravate peale,

²¹Aby byli rozmnoženi dnové vaši a dnové synů vašich na zemi, kterouž s přísahou zaslíbil Hospodin otcům vašim, že ji dá jim, dokudž nebe trvá nad zemí.

²¹et teie ja teie lapsed elaksid sellel maal, mille Issand vandega teie vanemaile on tõotanud anda neile, niikaua kui taevas on maa kohal!

²²Nebo jestliže bedlivě ostříhati budete všech přikázaní těchto, kteráž já přikazuji vám, abyste je činili, milujíce Hospodina Boha svého, a chodíce po všech cestách jeho, a přídržejíce se jeho:

²²Sest kui te tõesti peate kõiki neid käske, mis ma annan teile täitmiseks, et te teete nende järgi, armastate Issandat, oma Jumalat, käite kõigil tema teedel ja hoiate tema poole,

²³Tedy vyžene Hospodin všecky ty národy od tváři vaší, a vládnouti budete dědičně národy většími i silnějšími, nežli jste vy.

²³siis ajab Issand ära kõik need rahvad teie eest ja te alistate rahvad, kes on teist suuremad ja vägevamad.

²⁴Všeliké místo, na kteréž by vstoupila noha vaše, vaše bude; od pouště a od Libánu, a od řeky Eufraten až k moři nejdalšímu bude pomezí vaše.

²⁴Iga paik kõrbest, kuhu teie jalatald astub, kuulub teile. Liibanon jõest, Frati jõest kuni läänepoolse mereni on teie maa-ala.

²⁵Nepostaví se žádný proti vám; strach a bázeň vás pustí Hospodin Bůh váš na tvář vší země, po kteréž choditi budete, jakož jest mluvil vám.

²⁵Ükski ei suuda teile vastu panna; kartuse ja hirmu teie ees paneb Issand, teie Jumal, kogu selle maapinna peale, kuhu te astute, nagu ta teile on öelnud.

²⁶Hle, já předkládám vám dnes požehnání i zlořečení,

²⁶Vaata, ma panen täna teie ette õnnistuse ja needuse:

²⁷Požehnání, budete-li poslouchati přikázaní Hospodina Boha svého, kteráž já dnes přikazuji vám,

²⁷õnnistuse, kui te kuulate Issanda, oma Jumala käske, mis ma täna teile annan,

²⁸Zlořečení pak, jestliže byste neposlouchali přikázaní Hospodina Boha svého, ale sešli byste s cesty, o kteréž já dnes přikazuji vám, následujíce bohů cizích, kterýchž neznáte.

²⁸aga needuse, kui te ei kuula Issanda, oma Jumala käske, vaid lahkute teelt, mille ma täna teile määran, ja hakkate käima teiste jumalate järel, keda te ei ole tundnud.

²⁹A když by tě uvedl Hospodin Bůh tvůj do země, do kteréž ty jdeš, abys dědičně vládl jí, tedy dáš požehnání toto na hoře Garizim, a zlořečení na hoře Hébal,

²⁹Ja kui Issand, su Jumal, sind on viinud sellele maale, mida sa lähed pärima, siis jaga õnnistust Gerisimi mäel ja needust Eebali mäel!

³⁰Kteréž jsou za Jordánem, za cestou chýlící se k západu slunce, v zemi Kananejského, jenž bydlí na rovinách naproti Galgala, blízko rovin More.

³⁰Eks ole need teisel pool Jordanit, lääne pool teed päikese loojaku suunas lagendikul elavate kaananlaste maal, Gilgali kohal Moore tammiku juures?

³¹Nebo vy půjdete přes Jordán, abyste vešli a dědičně vládli zemí, kterouž Hospodin Bůh váš dá vám; i obdržíte ji dědičně, a budete v ní bydliti.

³¹Sest te olete ületamas Jordanit, et minna pärima maad, mille Issand, teie Jumal, teile annab. Ja kui te olete selle pärinud ja elate seal,

³²Hleďtež tedy, abyste činili všecka ustanovení a soudy, kteréž já dnes vám předkládám.

³²siis pidage hoolsasti kõiki määrusi ja seadlusi, mis ma täna panen teie ette!