¹Povstal-li by u prostřed tebe prorok, aneb někdo, ješto by míval sny, a ukázal by tobě znamení aneb zázrak,

¹Pidage hoolsasti kõike, mida ma teid käsin! Ära lisa sellele midagi juurde ja ära võta sellest midagi ära!

²Byť se pak i stalo to znamení aneb zázrak, a mluvil by tobě, řka: Poďme, následujme bohů cizích, (kterýchž neznáš,) a služme jim:

²Kui su keskel tõuseb prohvet või unenägija ja ta lubab sulle tunnustähe või imeteo,

³Neuposlechneš slov proroka toho, ani snáře, nebo zkušuje vás Hospodin Bůh váš, aby známé bylo, milujete-li Hospodina Boha svého z celého srdce svého a z celé duše své.

³ja see tunnustäht või imetegu sünnib, millest ta sulle rääkis, öeldes: 'Käigem teiste jumalate järel, keda sa ei ole tundnud, ja teenigem neid!',

⁴Hospodina Boha svého následujte, a jeho se bojte, přikázaní jeho ostříhejte, hlasu jeho poslouchejte, jemu služte a jeho se přídržte.

⁴siis ära kuula selle prohveti või selle unenägija sõnu, sest Issand, teie Jumal, katsub teid, et teada saada, kas te armastate Issandat, oma Jumalat, kõigest oma südamest ja kõigest oma hingest.

⁵Prorok pak ten aneb snář zamordován bude, nebo mluvil to, čímž by odvrátil vás od Hospodina Boha vašeho, (kterýž vyvedl vás z země Egyptské, a vykoupil tě z domu služby,) aby tě srazil s cesty, kterouž přikázal tobě Hospodin Bůh tvůj, abys chodil po ní; a tak odejmeš zlé z prostředku svého.

⁵Te peate käima Issanda, oma Jumala järel, ja te peate teda kartma, pidama tema käske, kuulama tema häält, teenima teda ja hoidma tema poole!

⁶Jestliže by tě tajně nabádal bratr tvůj, syn matky tvé, aneb syn tvůj, aneb dcera tvá, aneb manželka, kteráž jest v lůně tvém, aneb přítel tvůj, kterýžť by milý byl jako duše tvá, řka: Poďme a služme bohům cizím, (kterýchž jsi neznal ty ani otcové tvoji),

⁶Aga see prohvet või unenägija surmatagu, sest ta on käskinud taganeda Issandast, teie Jumalast, kes tõi teid ära Egiptusemaalt ja lunastas sind orjusekojast, et sind hukutada teelt, mida Issand, su Jumal, sind on käskinud käia. Nõnda kõrvalda kurjus enese keskelt!

⁷Z bohů pohanských, kteříž vůkol vás jsou, buď blízko aneb daleko od tebe, od jednoho konce země až do druhého konce jejího,

⁷Kui su vend, su ema poeg, või su oma poeg või tütar või naine, kes su süles on, või su sõber, kes sulle on nagu su enese hing, ahvatleb sind salaja, öeldes: 'Lähme ja teenime teisi jumalaid!', keda ei ole tundnud sina ise ega su vanemad,

⁸Nepovoluj jemu, aniž ho poslouchej;neodpustíť mu oko tvé, aniž se slituješ, aniž zatajíš ho,

⁸nende rahvaste jumalaist, kes asuvad teil ümberkaudu, lähemal sinule või kaugemal sinust, maa äärest ääreni,

⁹Ale bez milosti zabiješ jej; ruka tvá nejprv na něj bude vztažena, abys ho zabil, a potom ruce všeho lidu.

⁹siis ära tee tema nõu järgi ja ära kuula teda! Su silm ei tohi halastada tema peale ega armu anda; sa ei tohi teda varjata,

¹⁰A ukamenuješ jej až do smrti, nebo chtěl odvésti tebe od Hospodina Boha tvého, kterýž tě vyvedl z země Egyptské, z domu služby,

¹⁰vaid sa pead tema tapma: sinu käsi olgu esimesena tema kallal teda surmamas, ja seejärel kogu rahva käsi!

¹¹Aby všecken lid Izraelský, uslyšíce to, báli se, a nečinili více něco podobného věci této nejhorší u prostřed tebe.

¹¹Viska ta kividega surnuks, sest ta on püüdnud sind lahutada Issandast, su Jumalast, kes tõi sind ära Egiptusemaalt, orjusekojast!

¹²Uslyšel-li bys o některém městě svém, kteréž Hospodin Bůh tvůj dá tobě, abys tam bydlil, ani praví:

¹²Kogu Iisrael kuulgu seda ja kartku, ja ärgu tehku enam seesugust kurja sinu keskel!

¹³Vyšli muži, lidé nešlechetní z prostředku tvého, kteříž svedli spoluobyvatele své, řkouce: Poďme, služme bohům cizím, kterýchž neznáte:

¹³Kui sa kuuled mõnes oma linnas, mille Issand, su Jumal, annab sulle elamiseks, räägitavat,

¹⁴Tedy vyhledej a vyzvěz a dobře se na to vyptej, a jestliže jest pravda a jistá věc, že ohavnost se stala u prostřed tebe,

¹⁴et su keskelt on välja läinud kõlvatuid mehi, kes hukutavad oma linna elanikke, öeldes: 'Lähme ja teenime teisi jumalaid, keda te ei ole tundnud!',

¹⁵Zbiješ obyvatele města toho mečem, a jako věc proklatou zkazíš je i všecko, což by v něm bylo, hovada také jeho mečem pobiješ.

¹⁵siis otsi ja uuri ja küsitle hästi, ja vaata, kui asi on kindlaks tehtud, see jäledus on su keskel sündinud,

¹⁶A všecky kořisti jeho shromáždíš u prostřed ulice jeho, a spálíš ohněm to město i všecky kořisti jeho docela Hospodinu Bohu svému, aby byla hromada rumu věčná; a nebude více staveno.

¹⁶siis löö mõõgateraga kindlasti maha selle linna elanikud; hävita mõõgateraga linn ja kõik, kes seal sees on, ka selle loomad!

¹⁷A nevezmeš ničehož z věcí proklatých, aby Hospodin odvrátil se od hněvu prchlivosti své, a učinil tobě milosrdenství svá, a smiloval se nad tebou, i rozmnožil tě, jakož s přísahou zaslíbil otcům tvým.

¹⁷Ja kogu kokku kõik sellest saadav saak keset turgu ja põleta tulega linn ja kõik sellest saadud saak täisohvriks Issandale, oma Jumalale; see jäägu igaveseks ajaks ahervaremeks, seda ärgu ehitatagu enam üles!

¹⁸Protož poslouchati budeš hlasu Hospodina Boha svého, ostříhaje všech přikázaní jeho, kteráž já dnes přikazuji tobě, abys činil, což pravého jest, před očima Hospodina Boha svého.

¹⁸Aga sinu kätte ärgu jäägu midagi sellest hävitatavast, et Issand pöörduks oma tulisest vihast, annaks sulle armu, halastaks su peale ja teeks sind paljuks, nagu ta su vanemaile on vandega tõotanud,

¹⁹kui sa kuulad Issanda, oma Jumala häält, pidades kõiki tema käske, mis ma täna sulle annan, ja tehes, mis õige on Issanda, su Jumala silmis!