¹Tato jsou slova smlouvy, kteráž přikázal Hospodin Mojžíšovi učiniti s syny Izraelskými v zemi Moábské, mimo onu smlouvu, kterouž učinil s nimi na Orébě.

¹Ja Mooses kutsus kokku kogu Iisraeli ning ütles neile: 'Te olete näinud kõike, mida Issand tegi teie silme ees Egiptusemaal vaaraole ja kõigile ta sulastele ja kogu ta maale,

²I svolav Mojžíš všecken lid Izraelský, řekl jim: Vy sami viděli jste všecky věci, kteréž učinil Hospodin před očima vašima v zemi Egyptské, Faraonovi, i všechněm služebníkům jeho, i vší zemi jeho,

²neid suuri katsumusi, mida sa nägid oma silmaga, neid suuri tunnustähti ja imetegusid.

³Zkušování veliká, kteráž viděly oči tvé, znamení i zázraky ty veliké.

³Aga Issand ei ole tänapäevani teile andnud südant mõistmiseks ega silmi nägemiseks ja kõrvu kuulmiseks.

⁴A však nedal vám Hospodin srdce k srozumění, a očí k vidění, a uší k slyšení až do tohoto dne.

⁴Mina juhtisin teid nelikümmend aastat kõrbes: teil ei kulunud riided seljas ega kulunud sul sandaal jalas.

⁵A vedl jsem vás čtyřidceti let po poušti, nezvetšela roucha vaše na vás, a obuv vaše neztrhala se na nohách vašich.

⁵Te ei saanud süüa leiba ega juua veini või vägijooki, et te mõistaksite, et mina olen Issand, teie Jumal.

⁶Chleba jste nejedli, vína a nápoje opojného jste nepili, abyste poznali, že já jsem Hospodin Bůh váš.

⁶Ja kui te jõudsite siia paika, siis tulid Siihon, Hesboni kuningas, ja Oog, Baasani kuningas, sõdima meie vastu, aga me lõime neid.

⁷A když jste přišli na toto místo, vytáhl Seon, král Ezebon, a Og, král Bázan, proti nám k boji, a porazili jsme je,

⁷Ja me võtsime nende maa ning andsime selle pärisosaks ruubenlastele ja gaadlastele ja Manasse poolele suguharule.

⁸A vzali jsme zemi jejich, i dali jsme ji v dědictví pokolení Rubenovu a Gádovu, a polovici pokolení Manassesova.

⁸Seepärast pidage selle seaduse sõnu ja tehke nende järgi, et teil oleks kordaminek kõiges, mida te teete!

⁹Ostříhejtež tedy slov smlouvy této a čiňte je, aby se vám šťastně vedlo všecko, což byste činili.

⁹Te kõik seisate täna Issanda, oma Jumala ees: teie peamehed, teie suguharud, teie vanemad ja teie ülevaatajad, kõik Iisraeli mehed,

¹⁰Vy všickni dnes stojíte před Hospodinem Bohem svým, knížata vaše v pokoleních vašich, starší vaši a úředníci vaši, všickni muži Izraelští,

¹⁰teie lapsed ja teie naised, samuti võõras, kes on su leeris, niihästi su puuraiuja kui su veetooja,

¹¹Dítky vaše i ženy vaše, i příchozí vaši, kteříž bydlejí u prostřed stanů vašich, i ten, kterýž dříví seká, i ten, kterýž váží vodu,

¹¹et sa võiksid astuda Issanda, oma Jumala liitu ja tema vandeosadusse, mille Issand, su Jumal, täna sinuga teostab,

¹²Abyste vešli v smlouvu Hospodina Boha svého, a v přísahu jeho, v kteroužto smlouvu Hospodin Bůh tvůj dnes vchází s tebou,

¹²et täna sind ülendada enesele rahvaks ja et olla sulle Jumalaks, nagu ta sulle on öelnud ja nagu ta su vanemaile, Aabrahamile, Iisakile ja Jaakobile on vandega tõotanud.

¹³Aby tě sobě dnes postavil za lid, a on byl tobě za Boha, jakož mluvil tobě, a jakož s přísahou zaslíbil otcům tvým, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi.

¹³Aga mitte ainult teiega ei tee ma seda liitu ja vandeosadust,

¹⁴A ne s vámi samými činím smlouvu tuto a přísahu tuto,

¹⁴vaid niihästi sellega, kes seisab täna siin koos meiega Issanda, meie Jumala ees, kui ka sellega, kes ei ole täna siin koos meiega.

¹⁵Ale i s každým tím, jenž tuto dnes s námi stojí před Hospodinem Bohem naším, i s tím, jehož není tuto dnes s námi.

¹⁵Sest te ise teate, kuidas me elasime Egiptusemaal ja kuidas me tulime läbi rahvaste keskelt, keda teiegi läbisite,

¹⁶Nebo vy víte, kterak jsme bydlili v zemi Egyptské, a kterak jsme šli prostředkem těch národů, až jsme naskrze prošli.

¹⁶ja te nägite nende jäledusi ning ebajumalaid puust ja kivist, hõbedast ja kullast, mis neil olid.

¹⁷A viděli jste ohavnosti jejich i modly jejich, dřevo i kámen, stříbro i zlato, kteréž jest při nich.

¹⁷Seepärast ärgu olgu teie hulgas meest või naist või suguvõsa või suguharu, kelle süda pöördub täna Issanda, meie Jumala juurest, et minna teenima nende rahvaste jumalaid; ärgu olgu teie hulgas juurt, mis kasvatab mürki ja koirohtu,

¹⁸Hleďtež, ať nebývá mezi vámi muže, aneb ženy, aneb čeledi, aneb pokolení, jehož by srdce odvrátilo se dnes od Hospodina Boha našeho, a šel by sloužiti bohům těch národů; ať nebývá mezi vámi kořene plodícího jed a hořkost.

¹⁸ühtegi, kes kuuldes selle sajatuse sõnu, õnnistab südames iseennast, öeldes: 'Minu käsi käib hästi, isegi kui ma elan südamekanguses!' - et juuasaanut ei hävitataks koos janusega.

¹⁹I stalo by se, že uslyše takový slova zlořečení tohoto, dobrořečil by sobě v srdci svém, řka: Pokoj míti budu, bychť pak i chodil podlé žádosti srdce svého; i přidal by opilou žíznivé.

¹⁹Issand ei taha temale andeks anda, sest siis suitseb Issanda viha ja ägedus selle mehe vastu ja tema peale langevad kõik need needused, mis sellesse raamatusse on kirjutatud, ja Issand kustutab tema nime taeva alt.

²⁰Nechceť Hospodin odpustiti takovému, nebo tehdáž rozpálí se prchlivost Hospodinova a zůřivost jeho proti takovému člověku, tak že připadne na něj všeliké zlořečení, o kterémž psáno jest v knize této; i vyhladí Hospodin jméno jeho pod nebem.

²⁰Ja Issand lahutab tema kõigist Iisraeli suguharudest, kurjaks saatuseks kõigi selle lepingu needuste järgi, mis sellesse Seaduse raamatusse on kirjutatud.

²¹A odloučí jej Hospodin s jeho zlým ode všech pokolení Izraelských, vedlé všech zlořečení smlouvy zapsané v této knize zákona,

²¹Siis küsib teie järeltulev põlv, teie lapsed, kes tulevad pärast teid, ja võõras, kes tuleb kaugelt maalt, kui ta näeb selle maa nuhtlusi ja haigusi, millega Issand on pannud selle põdema,

²²Tak že řekne věk potomní, synové vaši, kteříž povstanou po vás, i cizozemec, kterýž přijde z země daleké, (když uzří rány země této, i neduhy její, kteréž uvedl na ni Hospodin,

²²väävlit ja soola - kogu selle pind on tulease, sinna ei külvata ja seal ei võrsu ega kasva mitte mingisugust rohtu -, nagu Soodoma ja Gomorra, Adma ja Seboimi segipaiskamise puhul, mis Issand oma vihas ja raevus segi paiskas,

²³Sirou a solí vypálenou všecku tu zemi, a že se nemůž síti, ani co vzcházeti, ani jaké byliny růsti na ní, rovně jako na místě, kdež jest podvrácena Sodoma a Gomora, Adama a Seboim, kteréž podvrátil Hospodin v hněvě svém a v prchlivosti své),

²³siis küsivad kõik paganad: 'Mispärast on Issand selle maaga nõnda talitanud? Mispärast see suur tuline viha?'

²⁴Řeknou všickni národové: Proč jest tak učinil Hospodin zemi této? Kteraký jest to hněv prchlivosti jeho náramné?

²⁴Siis vastatakse: 'Sellepärast et nad jätsid maha Issanda, oma vanemate Jumala lepingu, mille ta nendega tegi, kui ta tõi nad välja Egiptusemaalt,

²⁵A bude odpovědíno: Proto že opustili smlouvu Hospodina Boha otců svých, kterouž učinil s nimi, když je vyvedl z země Egyptské.

²⁵ja et nad läksid ning teenisid teisi jumalaid ja kummardasid neid jumalaid, keda nad ei tundnud ja keda ta ei olnud neile andnud,

²⁶Nebo odcházejíce, sloužili bohům cizím a klaněli se jim, bohům, kterýchž neznali, kteříž se s nimi také ničímž dobrým nezdělili.

²⁶sellepärast Issanda viha süttis põlema selle maa vastu, lastes tulla ta peale kõik need needused, mis sellesse raamatusse on kirjutatud,

²⁷I rozhněvala se prchlivost Hospodinova na tu zemi, tak že uvedl na ni všecko zlořečení zapsané v knize této.

²⁷ja Issand hävitas nad nende maalt vihas ja raevus ja suures meelepahas ning paiskas nad teisele maale, nagu see tänapäeval on.

²⁸Protož vyplénil je Hospodin z země jejich v hněvě, v rozpálení a v prchlivosti veliké, a vyvrhl je do země jiné, jakž to ukazuje dnešní den.

²⁸Varjatu kuulub Issandale, meie Jumalale, aga mis on ilmutatud, kuulub igavesti meile ja meie lastele, et me teeksime selle Seaduse kõigi sõnade järgi!'

²⁹Věci skryté jsou Hospodina Boha našeho, věci pak zjevené ty jsou naše a synů našich, abychom plnili všecka slova zákona tohoto.