¹Máť zajisté stříbro prameny své, a zlato místo k přehánění.

¹Tõesti, hõbedal on leiukoht ja kullal pesemispaik,

²Železo z země vzato bývá, a kámen rozpuštěný dává měď.

²raud võetakse mullast ja kivist valatakse vask.

³Cíl ukládá temnostem, a všelikou dokonalost člověk vystihá, kámen mrákoty a stínu smrti.

³Piir pannakse pimedusele ning viimseni otsitakse üles pimeduse ja sünguse kivi.

⁴Protrhuje se řeka na obyvatele, tak že ji nemůže žádný přebřesti, a svozována bývá uměním smrtelného člověka, i odchází.

⁴Kaevandusi murtakse eluasemeist eemal, paigus, mille on unustanud jalad; nad kõlguvad kõikudes, inimestest kaugel.

⁵Z země vychází chléb, ačkoli pod ní jest něco rozdílného, podobného k ohni.

⁵Maast kasvab leib, aga maa sügavused pööratakse tulega pahupidi.

⁶V některé zemi jest kamení zafirové a prach zlatý,

⁶Selle kivimid on safiiride asukohaks ja seal on kullatolmu.

⁷K čemuž stezky nezná žádný pták, aniž ji spatřilo oko luňáka,

⁷Teed sinna ei tea kotkaski ega märka kulli silm.

⁸Kteréž nešlapala mladá zvěř, aniž šel po ní lev.

⁸Seda ei talla uhked metsloomad, seal ei kõnni noor lõvigi.

⁹K škřemeni vztahuje ruku svou, a z kořene převrací hory.

⁹Ränikivi külge pistetakse käsi, mäed pööratakse juurteni ümber.

¹⁰Z skálí vyvodí potůčky, a všecko, což jest drahého, spatřuje oko jeho.

¹⁰Kaljudesse lõhutakse käike ja silm saab näha kõiksugu aardeid.

¹¹Vylévati se řekám zbraňuje, a tak cožkoli skrytého jest, na světlo vynáší.

¹¹Vooluste nõrgumiskohad tõkestatakse, ja mis peidetud on, tuuakse valguse kätte.

¹²Ale moudrost kde nalezena bývá? A kde jest místo rozumnosti?

¹²Aga tarkus - kust seda leitakse? ja kus on arukuse asupaik?

¹³Neví smrtelný člověk ceny její, aniž bývá nalezena v zemi živých.

¹³Ei tunne inimene selle hinda ja seda ei leidu elavate maal.

¹⁴Propast praví: Není ve mně, moře také dí: Není u mne.

¹⁴Sügavus ütleb: 'Minu sees seda pole.' Ja meri ütleb: 'Ei ole minu juures.'

¹⁵Nedává se zlata čistého za ni, aniž odváženo bývá stříbro za směnu její.

¹⁵Puhta kulla eestki ei saa seda osta ega hõbedaga selle hinda vaagida.

¹⁶Nemůže býti ceněna za zlato z Ofir, ani za onychin drahý a zafir.

¹⁶See pole makstav Oofiri kullaga, ei kalli oonüksi ega safiiriga.

¹⁷Nevrovná se jí zlato ani drahý kámen, aniž směněna býti může za nádobu z ryzího zlata.

¹⁷Sellega pole võrreldav ei kuld ega klaas, ka pole see vahetatav kuldriista vastu.

¹⁸Korálů pak a perel se nepřipomíná; nebo nabytí moudrosti dražší jest nad klénoty.

¹⁸Koralle ja mägikristalli ei maksa mainidagi - omandatud tarkus on enam väärt kui pärlid.

¹⁹Není jí rovný v ceně smaragd z Mouřenínské země, aniž za čisté zlato může ceněna býti.

¹⁹Sellega pole võrreldav Etioopia krüsoliit, puhta kullagagi ei saa selle eest maksta.

²⁰Odkudž tedy moudrost přichází? A kde jest místo rozumnosti?

²⁰Kust tuleb siis tarkus ja kus on arukuse asupaik?

²¹Poněvadž skryta jest před očima všelikého živého, i před nebeským ptactvem ukryta jest.

²¹See on varjul kõigi elavate silmade eest, peidetud taeva lindudegi eest.

²²Zahynutí i smrt praví: Ušima svýma slyšely jsme pověst o ní.

²²Kadupaik ja surm ütlevad: 'Meie kõrvus on sellest ainult kuuldus.'

²³Sám Bůh rozumí cestě její, a on ví místo její.

²³Jumal, tema tunneb teed sinna ja tema teab selle asupaika.

²⁴Nebo on končiny země spatřuje, a všecko, což jest pod nebem, vidí,

²⁴Sest tema ulatub vaatama maa äärteni, tema näeb kõike, mis taeva all on.

²⁵Tak že větru váhu dává, a vody v míru odvažuje.

²⁵Kui ta andis tuulele kaalu ja määras mõõduga veed,

²⁶On též vyměřuje dešti právo, i cestu blýskání hromů.

²⁶kui ta andis vihmale seaduse ja kõuepilvele tee,

²⁷Hned tehdáž viděl ji, a rozhlásil ji,připravil ji, a vystihl ji.

²⁷siis ta nägi seda ja seletas, valmistas ta ja uuris läbi.

²⁸Člověku pak řekl: Aj, bázeň Páně jest moudrost, a odstoupiti od zlého rozumnost.

²⁸Ja ta ütles inimesele: 'Vaata, Issanda kartus - see on tarkus, ja hoidumine kurjast on arukus!''