¹Před svátkem pak velikonočním, věda Ježíš, že přišla hodina jeho, aby šel z tohoto světa k Otci, milovav své, kteříž byli na světě, až do konce je miloval.

¹Aga enne paasapühi, kui Jeesus teadis, et tema tund on tulnud minna sellest maailmast ära Isa juurde, siis tema, kes oli armastanud omi selles maailmas, armastas neid lõpuni.

²A když večeřeli, (a ďábel již byl vnukl v srdce Jidáše Šimona Iškariotského, aby jej zradil,)

²Ja õhtusöömaajal olles, kui kurat oli juba pannud Juudas Iskarioti, Siimona poja südamesse, et ta tema reedaks,

³Věda Ježíš, že jemu Otec všecko v ruce dal a že od Boha vyšel a k Bohu jde,

³ja kui Jeesus teadis, et Isa on andnud tema kätte kõik ning et ta on pärit Jumala juurest ja läheb tagasi Jumala juurde,

⁴Vstal od večeře, a složil roucho své, a vzav rouchu, přepásal se.

⁴tõusis ta õhtusöömaajalt üles, pani oma kuue ära, võttis rätiku ning sidus selle endale vööle.

⁵Potom nalil vody do medenice, i počal umývati nohy učedlníků a vytírati rouchou, kterouž byl přepásán.

⁵Seejärel kallas ta vett vaagnasse ning hakkas pesema jüngrite jalgu ja kuivatama rätikuga, mis oli tal vööl.

⁶Tedy přišel k Šimonovi Petrovi. A on řekl jemu: Pane, ty mi chceš nohy mýti?

⁶Siis tuli ta Siimon Peetruse juurde. Too ütles temale: 'Issand, kas sina tahad pesta minu jalgu?'

⁷Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Co já činím, ty nevíš nyní, ale potom zvíš.

⁷Jeesus vastas: 'Mida mina teen, seda sina praegu ei tea, aga küll sa pärast saad aru.'

⁸Dí jemu Petr: Nebudeš ty mýti noh mých na věky. Odpověděl jemu Ježíš: Neumyji-liť tebe, nebudeš míti dílu se mnou.

⁸Peetrus ütles talle: 'Mitte mingil juhul ei pese sina mu jalgu!' Jeesus vastas talle: 'Kui mina sind ei pese, siis ei ole sul osa minuga.'

⁹Dí jemu Šimon Petr: Pane, netoliko nohy mé, ale i ruce i hlavu.

⁹Siimon Peetrus ütles talle: 'Issand, ära siis pese üksnes mu jalgu, vaid ka käsi ja pead.'

¹⁰Řekl jemu Ježíš: Kdož jest umyt, nepotřebuje, než aby nohy umyl; nebo čist jest všecken. I vy čistí jste, ale ne všickni.

¹⁰Jeesus ütles talle: 'Puhtaks pestul ei ole vaja pesta muud kui jalgu, sest ta on üleni puhas. Ka teie olete puhtad, kuid mitte kõik.'

¹¹Nebo věděl o zrádci svém; protož řekl: Ne všickni čistí jste.

¹¹Ta ju teadis, kes tema reedab, seepärast ta ütleski: 'Teie ei ole kõik puhtad.'

¹²Když pak umyl nohy jejich a vzal na sebe roucho své, posadiv se za stůl zase, řekl jim: Víte-liž, co jsem učinil vám?

¹²Kui ta nüüd nende jalad oli pesnud ja oma kuue võtnud ning jälle lauda asunud, ütles ta neile: 'Kas te saate aru, mida ma olen teile teinud?

¹³Vy nazýváte mne Mistrem a Pánem, a dobře pravíte, jsemť zajisté.

¹³Te hüüate mind 'Õpetaja' ja 'Issand', ja seda te ütlete õigesti, sest see ma olen.

¹⁴Poněvadž tedy já umyl jsem nohy vaše, Pán a Mistr, i vy máte jeden druhému nohy umývati.

¹⁴Kui nüüd mina, Issand ja Õpetaja, olen teie jalgu pesnud, siis tuleb teilgi pesta üksteise jalgu,

¹⁵Příklad zajisté dal jsem vám, abyste, jakož jsem já učinil vám, i vy též činili.

¹⁵sest ma olen teile andnud eeskuju, et teiegi teeksite nõnda, nagu mina olen teile teinud.

¹⁶Amen, amen pravím vám: Není služebník větší pána svého, ani posel větší nežli ten, kdož jej poslal.

¹⁶Tõesti, tõesti, ma ütlen teile, ei ole teener suurem kui ta isand ega saadik suurem kui see, kes tema on saatnud.

¹⁷Znáte-li tyto věci, blahoslavení jste, budete-li je činiti.

¹⁷Kui te seda teate, siis olete õndsad, kui nõnda ka teete.

¹⁸Ne o všechť vás pravím. Já vím, které jsem vyvolil, ale musí to býti, aby se naplnilo písmo: Ten, jenž jí chléb se mnou, pozdvihl proti mně paty své.

¹⁸Ma ei ütle seda teie kõikide kohta. Mina tean, keda ma olen valinud. Kuid Kiri peab minema täide: 'See, kes minu leiba sööb, on pöördunud minu vastu.'

¹⁹Nyní pravím vám, prve než by se to stalo, abyste, když se stane, uvěřili, že já jsem.

¹⁹Ma ütlen teile seda juba praegu, enne kui see sünnib, et kui see sünnib, te usuksite, et mina olen see.

²⁰Amen, amen pravím vám: Kdo přijímá toho, kohož bych já poslal, mneť přijímá; a kdož mne přijímá, přijímá toho, kterýž mne poslal.

²⁰Tõesti, tõesti, ma ütlen teile, kes võtab vastu selle, kelle mina saadan, see võtab vastu minu, aga kes võtab vastu minu, see võtab vastu tema, kes on minu saatnud.'

²¹A to pověděv Ježíš, zkormoutil se v duchu, a osvědčil, řka: Amen, amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí.

²¹Seda öelnud, võpatas Jeesus vaimus ja tunnistas: 'Tõesti, tõesti, ma ütlen teile, üks teie seast reedab minu.'

²²Tedy učedlníci vzhlédali na sebe vespolek, pochybujíce, o kom by to pravil.

²²Jüngrid vaatasid nõutuses üksteisele otsa ega osanud arvata, kelle kohta ta seda ütleb.

²³Byl pak jeden z učedlníků Ježíšových, kterýž zpolehl na klíně jeho, jehož miloval Ježíš.

²³Üks ta jüngritest, see, keda Jeesus armastas, oli tema kõrval lauas.

²⁴Protož tomu návěští dal Šimon Petr, aby se zeptal, kdo by to byl, o němž praví?

²⁴Siimon Peetrus noogutas nüüd peaga selle poole, öeldes: 'Küsi temalt, kes see on, kellest ta räägib?'

²⁵A on odpočívaje na prsech Ježíšových, řekl jemu: Pane, kdo jest?

²⁵See jünger nõjatus siis Jeesuse rinnale ja ütles talle: 'Issand, kes see on?'

²⁶Odpověděl Ježíš: Ten jest, komuž já omočené skyvy chleba podám. A omočiv skyvu chleba, podal Jidášovi, synu Šimona Iškariotského.

²⁶Siis vastas Jeesus: 'Seesama, kelle jaoks ma kastan palakese ja annan talle.' Siis ta kastis palakese ja andis Juudas Iskariotile, Siimona pojale.

²⁷A hned po vzetí toho chleba vstoupil do něho satan. I řekl jemu Ježíš: Co činíš, čiň spěšně.

²⁷Ja palakese järel läks saatan temasse. Jeesus ütles talle nüüd: 'Mida sa teed, tee kiiresti!'

²⁸Tomu pak žádný z přísedících nerozuměl, k čemu by jemu to řekl.

²⁸Lauasistujatest ei taibanud aga keegi, mille kohta Jeesus talle nii ütles,

²⁹Nebo někteří se domnívali, poněvadž Jidáš měšec měl, že by jemu řekl Ježíš: Nakup těch věcí, kterýchž jest nám potřebí k svátku, anebo aby něco chudým dal.

²⁹sest mõned arvasid, kuna Juudas oli kukruhoidja, et Jeesus ütles talle: 'Osta, mida vajame pühadeks!' või et ta käskis anda midagi vaestele.

³⁰A on vzav skyvu chleba, hned vyšel. A byla již noc.

³⁰Kui siis Juudas oli võtnud palakese vastu, lahkus ta kohe. Aga oli öö.

³¹Když pak on vyšel, dí Ježíš: Nyníť oslaven jest Syn člověka, a Bůh oslaven jest v něm.

³¹Kui nüüd Juudas oli lahkunud, ütles Jeesus: 'Nüüd on Inimese Poeg kirgastatud ja Jumal on temas kirgastatud.

³²A poněvadž Bůh oslaven jest v něm, i Bůh oslaví jej sám v sobě, a to hned oslaví jej.

³²Kui Jumal on temas kirgastatud, siis kirgastab Jumal temas ka ennast ja ta kirgastab teda just nüüd.

³³Synáčkové, ještě maličko s vámi jsem. Hledati mne budete, a jakož jsem řekl Židům: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti, tak i vám pravím nyní.

³³Lapsed, ma olen teiega veel pisut aega. Te hakkate mind otsima, ja nagu ma ütlesin juutidele: 'Kuhu mina lähen, sinna ei saa teie tulla', nii ütlen ma praegu ka teile.

³⁴Přikázání nové dávám vám, abyste se milovali vespolek; jakož já miloval jsem vás, tak abyste i vy milovali jeden druhého.

³⁴Ma annan teile uue käsu: armastage üksteist! Nõnda nagu mina teid olen armastanud, armastage teiegi üksteist!

³⁵Po tomť poznají všickni, že jste moji učedlníci, budete-li míti lásku jedni k druhým.

³⁵Sellest tunnevad kõik, et te olete minu jüngrid, kui te üksteist armastate.'

³⁶Dí jemu Šimon Petr: Pane, kam jdeš? Odpověděl mu Ježíš: Kam já jdu, nemůžeš ty nyní jíti za mnou, ale půjdeš potom.

³⁶Siimon Peetrus küsis temalt: 'Issand, kuhu sa lähed?' Jeesus vastas: 'Kuhu mina lähen, sinna ei saa sina mulle praegu järgneda, aga sa järgned hiljem.'

³⁷Dí jemu Petr: Pane, proč bych nemohl nyní jíti za tebou? A já duši svou za tebe položím.

³⁷Peetrus ütles talle: 'Issand, miks ma siis praegu ei saa sulle järgneda? Ma annan oma elu sinu eest.'

³⁸Odpověděl jemu Ježíš: Duši svou za mne položíš? Amen pravím tobě: Nezazpíváť kohout, až mne třikrát zapříš.

³⁸Jeesus vastas: 'Kas sina annad oma elu minu eest? Tõesti, tõesti, ma ütlen sulle, kukk ei laula enne, kui sina oled mind juba kolm korda salanud.