¹Jericho pak velmi pilně zavříno bylo pro strach synů Izraelských, a žádný nevycházel ven, ani tam nevcházel.

¹Aga Jeeriko sulges oma väravad ja jäi suletuks Iisraeli laste pärast, ükski ei pääsenud välja ega sisse.

²I řekl Hospodin k Jozue: Aj, dal jsem v ruku tvou Jericho, a krále jeho s silnými muži jeho.

²Siis Issand ütles Joosuale: 'Vaata, ma annan su kätte Jeeriko ja selle kuninga ning võitlusvõimelised sõjamehed, vaprad mehed.

³Protož obcházeti budete město všickni muži bojovní, okolo města chodíce, jednou za den; tak učiníš po šest dní.

³Käige siis ümber linna, kõik sõjamehed, tehes ühe tiiru ümber linna; tee nõnda kuus päeva!

⁴Kněží pak sedm ať nesou sedm trub z rohů beraních před truhlou; dne pak sedmého obejdete město sedmkrát, a kněží troubiti budou v trouby.

⁴Ja seitse preestrit kandku seitset jäärasarve laeka ees! Seitsmendal päeval aga käige seitse korda ümber linna ja preestrid puhugu sarvi!

⁵A když zdlouha troubiti budou na roh beraní, jakž nejprvé uslyšíte hlas trouby, zkřikne všecken lid křikem velikým, i oboří se zed městská na místě svém, a vejde lid do města, jeden každý proti místu, kdež stál.

⁵Ja kui sarve pikalt puhutakse, kui te kuulete sarve häält, siis tõstku kogu rahvas suurt sõjakisa; siis langeb linnamüür sealsamas ja rahvas mingu üles, igaüks otse oma kohalt!'

⁶Tedy povolav Jozue, syn Nun, kněží, řekl jim: Vezměte truhlu smlouvy, a sedm kněží ať vezmou sedm trub beraních před truhlou Hospodinovou.

⁶Siis kutsus Joosua, Nuuni poeg, preestrid ja ütles neile: 'Kandke seaduselaegast, ja seitse preestrit kandku seitset jäärasarve Issanda laeka ees!'

⁷Řekl také lidu: Jděte a obejděte město, a zbrojní ať jdou před truhlou Hospodinovou.

⁷Aga rahvale ta ütles: 'Minge ja käige ümber linna, ja need, kes on relvastatud, käigu Issanda laeka ees!'

⁸A když to oznámil Jozue lidu, sedm kněží, nesouce sedm trub beraních, šli před truhlou Hospodinovou, a troubili v trouby; truhla také smlouvy Hospodinovy brala se za nimi.

⁸Ja sündis, nagu Joosua rahvale ütles. Need seitse preestrit, kes kandsid seitset jäärasarve Issanda ees, läksid ja puhusid sarvi, ja Issanda seaduselaegas käis nende järel.

⁹Zbrojní pak šli před kněžími, kteříž troubili na trouby, a ostatní šli za truhlou, jdouce a v trouby troubíce.

⁹Ja kes olid relvastatud, käisid sarvi puhuvate preestrite ees, aga laeka järel käis järelvägi, ja sarvi puhuti lakkamatult.

¹⁰(Lidu pak byl přikázal Jozue, řka: Nebudete křičeti, ani slyšán bude hlas váš, ani vyjde slovo z úst vašich až do dne toho, v němž řeknu vám: Křičte, i budete křičeti.)

¹⁰Ja Joosua andis rahvale käsu, öeldes: 'Ärge karjuge ja ärge tehke häält, ärgu tulgu teie suust sõnagi kuni selle päevani, millal ma teile ütlen: Karjuge! Siis karjuge!'

¹¹Tedy obešla truhla Hospodinova město vůkol jednou, a navrátili se do stanů a zůstali v nich.

¹¹Ja ta laskis Issanda laeka käia ümber linna, ühe korra ringi; siis nad tulid leeri ja jäid ööseks leeri.

¹²Opět povstal Jozue ráno a kněží nesli truhlu Hospodinovu.

¹²Ja Joosua tõusis hommikul vara ning preestrid tõstsid üles Issanda laeka.

¹³Sedm pak kněží, nesouce sedm trub beraních, předcházeli truhlu Hospodinovu, jdouce, a troubili v trouby; a zbrojní šli před nimi, a ostatní šli za truhlou Hospodinovou, když kněží šli, v trouby troubíce.

¹³Ja need seitse preestrit, kes kandsid seitset jäärasarve Issanda laeka ees, läksid aina ja puhusid sarvi, ja kes olid relvastatud, käisid nende ees, ja Issanda laeka järel käis järelvägi, ja sarvi puhuti lakkamatult.

¹⁴I obešli město druhého dne opět, a navrátili se do stanů. Tak činili po šest dní.

¹⁴Nad käisid ka teisel päeval ühe korra ümber linna ja tulid tagasi leeri; nõnda tegid nad kuus päeva.

¹⁵V den pak sedmý vstali, jakž zasvitávalo, a obešli město týmž způsobem sedmkrát; toliko toho dne obešli město sedmkrát.

¹⁵Aga seitsmendal päeval tõusid nad vara koiduajal ja käisid selsamal kombel seitse korda ümber linna; üksnes sel päeval käisid nad seitse korda ümber linna.

¹⁶Stalo se pak, když po sedmé obcházeli, a kněží v trouby troubili, řekl Jozue lidu: Křičtež již, dalť jest Hospodin vám město.

¹⁶Ja kui seitsmendal korral preestrid puhusid sarvi, ütles Joosua rahvale: 'Karjuge, sest Issand annab linna teile!

¹⁷A budiž to město proklaté, ono i všecky věci, kteréž v něm jsou, Hospodinu; toliko Raab nevěstka ať jest živa, ona i všickni, kteříž by s ní byli v domě, nebo skryla posly, kteréž jsme byli poslali.

¹⁷Linn ja kõik, mis selles on, tuleb hävitada Issanda auks! Ainult hoor Raahab jäägu ellu, tema ja kõik, kes on koos temaga ta kojas, sest tema peitis meie läkitatud käskjalgu!

¹⁸Avšak vystříhejte se od proklatého, abyste i vy nebyli učiněni proklatí, berouce z proklatých věcí, a uvedli byste stany Izraelské v prokletí, a zkormoutili byste je.

¹⁸Aga teie ise hoiduge hävitatavast eemale, et te himustades ei võtaks midagi hävitatavast ega viiks Iisraeli leeri vande alla ega tõukaks õnnetusse!

¹⁹Všecko pak stříbro a zlato, a nádoby měděné a železné, svaté bude Hospodinu; na poklad Hospodinu složeno bude.

¹⁹Kõik hõbe ja kuld, vask- ja raudriistad on aga pühitsetud Issandale ja need tulgu Issanda varanduste hulka!'

²⁰Tedy křičel lid, když zatroubili v trouby. Nebo když slyšel lid hlas trub, křičeli i oni křikem velikým, i obořila se zed na místě svém. Tedy všel lid do města, jeden každý proti místu, kdež stál. I vzali je.

²⁰Siis rahvas hakkas karjuma ja puhuti sarvi. Ja sündis, kui rahvas kuulis sarvehäält ja rahvas hakkas karjuma suure sõjakisaga, et müür varises oma jala pealt ja rahvas läks üles linna, igaüks otse oma kohalt, ja nad vallutasid linna.

²¹A pohubili ostrostí meče jako proklaté všecko, což bylo v městě, od muže až do ženy, od dítěte až do starce, a až do vola, dobytčete i osla.

²¹Ja nad hävitasid mõõgateraga sootuks kõik, kes linnas olid, niihästi mehed kui naised, niihästi noored kui vanad, samuti härjad, lambad ja eeslid.

²²Dvěma pak mužům, kteříž shlédli zemi, řekl Jozue: Vejděte do domu ženy nevěstky, a vyveďte ji odtud, i všecky věci, kteréž má, jakož jste jí přisáhli.

²²Aga neile kahele mehele, kes olid maad kuulanud, ütles Joosua: 'Minge hooranaise kotta ja tooge sealt välja naine ja kõik, kes tal on, nagu te temale olete vandega tõotanud!'

²³I všedše mládenci špehéři, vyvedli Raab a otce jejího, i matku její a bratří její i všecko, což měla, a všecku rodinu její vyvedli, a nechali jich vně za stany Izraelskými.

²³Siis läksid need noored mehed, maakuulajad, ja tõid välja Raahabi, tema isa, ema, vennad ja kõik, kes tal olid; nad tõid välja kogu tema suguvõsa ja jätsid need väljapoole Iisraeli leeri.

²⁴Město pak spálili ohněm, i všecko, což v něm bylo, stříbro však a zlato a nádoby měděné a železné složili na poklad v domě Hospodinově.

²⁴Ja nad põletasid tulega ära linna ja kõik, mis seal sees oli; ainult hõbeda ja kulla, vask- ja raudriistad panid nad Issanda koja varanduste hulka.

²⁵Raab také nevěstku, a dům otce jejího i všecko, což měla, živé zůstavil Jozue; a bydlila v lidu Izraelském až do tohoto dne, nebo skryla posly, kteréž poslal Jozue k shlédnutí Jericha.

²⁵Aga hoor Raahabi ja tema isa pere ja kõik, kes tal olid, jättis Joosua ellu, ja ta elab Iisraeli keskel tänapäevani, sellepärast et ta peitis käskjalgu, keda Joosua oli läkitanud Jeerikot uurima.

²⁶Toho času vydal klatbu Jozue, řka: Zlořečený buď před Hospodinem muž ten, kterýž by povstal, aby stavěl město Jericho. V prvorozeném svém založí je, a v nejmenším postaví brány jeho.

²⁶Sel ajal vandus Joosua vande, öeldes: 'Neetud olgu Issanda ees mees, kes asub üles ehitama seda Jeeriko linna! Oma esmasündinu hinnaga rajab ta selle ja oma noorima hinnaga paneb ta sellele väravad ette.'

²⁷Byl pak Hospodin s Jozue, a rozhlásila se pověst o něm po vší zemi.

²⁷Ja Issand oli Joosuaga, kes sai kuulsaks kogu maal.