¹A pohleděv, uzřel lidi bohaté, kteříž metali dary své do pokladnice.

¹Aga vaadates ümber nägi Jeesus rikkaid oma ande ohvrikirstu panevat.

²Uzřel pak i jednu vdovu chudičkou, ana uvrhla dva šarty.

²Ta nägi ka üht vaest lesknaist panevat sinna kaks leptonit

³I řekl: Vpravdě pravím vám, že vdova tato chudá více uvrhla nežli všickni jiní.

³ja ütles: 'Tõesti, ma ütlen teile, see vaene lesknaine pani rohkem kui kõik muud,

⁴Nebo všickni tito z toho, což jim zbývalo, dali dary Bohu, tato pak z své chudoby všecku živnost svou, kterouž měla, uvrhla.

⁴sest need kõik panid oma küllusest Jumalale anniks, kuid tema pani oma kehvusest kogu elatise, mis tal oli.'

⁵A když někteří pravili o chrámu, kterak by kamením pěkným i jinými okrasami ozdoben byl, řekl:

⁵Ja kui mõned ütlesid pühakoja kohta, et see on ilusate kividega ja tõotusandidega ehitud, siis Jeesus ütles:

⁶Načež se to díváte? Přijdouť dnové, v nichžto nebude zůstaven kámen na kameni, kterýž by nebyl zbořen.

⁶'Päevad tulevad, mil sellest kõigest, mida te näete, ei jäeta kivi kivi peale, mida maha ei kistaks!'

⁷I otázali se ho, řkouce: Mistře, kdy to bude? A které znamení, když se to bude míti státi?

⁷Aga nad küsisid temalt: 'Õpetaja, millal need siis tulevad ja mis on tunnustäheks, kui need peavad sündima?'

⁸On pak řekl: Vizte, abyste nebyli svedeni. Nebo mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Že já jsem Kristus, a čas se blíží. Protož nepostupujte po nich.

⁸Jeesus ütles: 'Vaadake, et teid ei eksitataks! Sest paljud tulevad minu nimel, öeldes: 'Mina see olen!' ja 'Aeg on lähedal!' Ärge minge nende järel!

⁹Když pak uslyšíte o válkách a různicech, nestrachujte se; neboť musí to prve býti, ale ne ihned konec.

⁹Aga kui te kuulete sõdadest ja rahutustest, siis ärge kartke, sest see kõik peab enne sündima, kuid lõpp ei ole veel niipea käes.'

¹⁰Tehdy pravil jim: Povstaneť národ proti národu, a království proti království.

¹⁰Siis ta ütles neile: 'Rahvas tõuseb rahva vastu ja kuningriik kuningriigi vastu.

¹¹A země třesení veliká budou po místech, a hladové, a morové, hrůzy i zázrakové s nebe velicí.

¹¹Tuleb suuri maavärinaid ning kohati näljahäda ja katku ning hirmsaid ja suuri tunnustähti taevast.

¹²Ale před tím přede vším vztáhnou ruce své na vás, a protiviti se vám budou, vydávajíce vás do škol a žalářů, vodíce k králům a k vladařům pro jméno mé.

¹²Aga enne seda kõike panevad nad oma käed teie külge ja kiusavad teid taga, andes teid ära sünagoogidesse ja vanglatesse, teid veetakse kuningate ja maavalitsejate ette minu nime pärast.

¹³A toť se vám díti bude na svědectví.

¹³See annab teile võimaluse tunnistamiseks.

¹⁴Protož složtež to v srdcích vašich, abyste se nestarali, kterak byste odpovídati měli.

¹⁴Jätke siis meelde, et te ette ei muretseks, mida eneste eest kosta,

¹⁵Jáť zajisté dám vám ústa a moudrost, kteréžto nebudou moci odolati, ani proti vám ostáti všickni protivníci vaši.

¹⁵sest mina ise annan teile suu ja tarkuse, mille vastu ei saa seista ega rääkida keegi teie vastastest.

¹⁶Budete pak zrazováni i od rodičů a od bratrů, od příbuzných i od přátel, a zmordují některé z vás.

¹⁶Aga ka teie vanemad ja vennad ja sugulased ja sõbrad reedavad teid ja lasevad mõned teie seast surmata,

¹⁷A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé.

¹⁷ning teie saate kõikide vihaalusteks minu nime pärast.

¹⁸Ale vlas s hlavy vaší nezahyne.

¹⁸Ent juuksekarvgi ei saa hukka teie peast.

¹⁹V trpělivosti vaší vládněte dušemi vašimi.

¹⁹Oma vastupidavusega kannatustes te pärite oma hinge.

²⁰Když pak uzříte obležený od vojska Jeruzalém, tedy vězte, žeť se přiblížilo zkažení jeho.

²⁰Aga kui te näete Jeruusalemma sõjalaagreist piiratuna, siis mõistke, et selle laastamine on lähedal.

²¹A tehdy ti, kdož jsou v Judstvu, utíkejte k horám, a kdo uprostřed něho, vyjděte, a kteří v končinách, nevcházejte do něho.

²¹Siis need, kes on Juudamaal, põgenegu mägedele, ja need, kes on linnas, mingu välja, ja kes on maal, ärgu tulgu linna,

²²Neboť budou dnové pomsty, aby se naplnilo všecko, což psáno jest.

²²sest need on kättemaksupäevad, et kõik läheks täide, mis on kirjutatud.

²³Ale běda těhotným a těm, kteréž kojí v těch dnech. Neboť bude dav veliký v této zemi, a hněv Boží nad lidem tímto.

²³Häda neile, kes on lapseootel, ja neile, kes imetavad neil päevil, sest suur kitsikus tuleb maa peale ja viha selle rahva vastu.

²⁴I padati budou ostrostí meče, a zjímaní vedeni budou mezi všecky národy, a Jeruzalém tlačen bude od pohanů, dokudž se nenaplní časové pohanů.

²⁴Ja nad langevad mõõgatera läbi ja nad viiakse vangi kõigi rahvaste sekka, ja Jeruusalemm jääb paganatele tallata, kuni paganate ajad saavad täis.

²⁵A budouť znamení na slunci a na měsíci i na hvězdách, a na zemi soužení národů, nevědoucích se kam díti, když zvuk vydá moře a vlnobití,

²⁵Ja päikeses ja kuus ja tähtedes on siis tunnustähti ja maa peal on rahvastel kitsikus ja nõutus merekohina ja veevoogude pärast.

²⁶Takže zmrtvějí lidé pro strach a pro očekávání těch věcí, kteréž přijdou na všecken svět. Nebo moci nebeské pohybovati se budou.

²⁶Inimesed jäävad hingetuks maailma peale tulevate sündmuste kartuses ja ootuses, sest taeva vägesid kõigutatakse.

²⁷A tehdyť uzří Syna člověka, an se béře v oblace s mocí a slavou velikou.

²⁷Ja siis nad näevad Inimese Poega tulevat pilve sees väega ja suure hiilgusega.

²⁸A když se toto počne díti, pohleďtež a pozdvihnětež hlav vašich,protože se přibližuje vykoupení vaše.

²⁸Aga kui kõik see hakkab sündima, siis tõstke oma pea ja vaadake üles, sest teie lunastus läheneb!'

²⁹I pověděl jim podobenství: Patřte na fíkový strom i na všecka stromoví.

²⁹Ja ta rääkis neile võrdumi: 'Vaadake viigipuud ja kõiki puid:

³⁰Když se již pučí, vidouce to, sami to znáte, že blízko jest léto.

³⁰kui nad juba pakatavad, siis seda nähes te tunnete iseenesest, et suvi on juba lähedal.

³¹Takž i vy, když uzříte, ano se tyto věci dějí, věztež, že blízko jest království Boží.

³¹Nõnda ka teie, kui te näete kõike seda sündivat, tundke, et Jumala riik on lähedal!

³²Amen pravím vám, že nepomine věk tento, ažť se toto všecko stane.

³²Tõesti, ma ütlen teile, see sugupõlv ei kao, kuni kõik on sündinud.

³³Nebe a země pominou, ale slova má nepominou.

³³Taevas ja maa hävivad, aga minu sõnad ei hävi.

³⁴Pilně se pak varujte, aby snad nebyla obtížena srdce vaše obžerstvím a opilstvím a pečováním o tento život, a vnáhle přikvačil by vás ten den.

³⁴Aga hoidke end, et teie süda ei oleks koormatud liigsöömise ega purjutamise ega argielu muredega ja et see päev ei tuleks teie peale äkitselt

³⁵Nebo jako osidlo přijde na všecky, jenž přebývají na tváři vší země.

³⁵otsekui linnupael, sest see tuleb kõikide peale, kes maa peal asuvad!

³⁶Protož bděte všelikého času, modléce se, abyste hodni byli ujíti všech těch věcí, kteréž se budou díti, a postaviti se před Synem člověka.

³⁶Valvake siis igal ajal, paludes, et te oleksite väärilised põgenema kõige selle eest, mis tuleb, ja seisma Inimese Poja ees!'

³⁷I býval ve dne v chrámě, uče, ale v noci vycházeje, přebýval na hoře, kteráž slove Olivetská.

³⁷Aga Jeesus oli päeva ajal õpetamas pühakojas, ööseks aga läks välja ööbima mäele, mida hüütakse Õlimäeks.

³⁸A všecken lid na úsvitě přicházel k němu do chrámu, aby ho poslouchal.

³⁸Ja kõik rahvas tuli varahommikul tema juurde pühakotta teda kuulama.