¹Přibližoval se pak svátek přesnic, jenž slove velikanoc.

¹Aga lähenes hapnemata leibade püha, mida hüütakse paasaks,

²I hledali přední kněží a zákoníci, kterak by jej vyhladili; ale obávali se lidu.

²ning ülempreestrid ja kirjatundjad otsisid võimalust, kuidas Jeesust hukata, sest nad kartsid rahvast.

³Tedy ďábel vstoupil do Jidáše, kterýž sloul Iškariotský, jednoho z počtu dvanácti.

³Aga saatan oli läinud Juuda sisse, keda hüüti Iskariotiks, kes oli nende kaheteistkümne hulgast,

⁴A on odšed, mluvil s předními kněžími, a s úředníky nad chrámem, kterak by ho jim zradil.

⁴ja Juudas läks ja rääkis kokku ülempreestrite ja templivalvuritega selles, kuidas ta saaks Jeesuse ära anda nende kätte.

⁵I zradovali se, a smluvili s ním, že mu chtí peníze dáti.

⁵Ja nad said rõõmsaks ja leppisid temaga kokku, et nad annavad talle raha.

⁶A on také jim přiřekl. I hledal příhodného času, aby ho jim zradil bez zástupu.

⁶Ja Juudas nõustus ning hakkas otsima Jeesuse äraandmiseks parajat aega, mil rahvahulka pole ta ümber.

⁷Tedy přišel den přesnic, v kterémžto zabit měl býti beránek.

⁷Saabus hapnemata leibade püha, mil paasatall pidi tapetama,

⁸I poslal Ježíš Petra a Jana, řka: Jdouce, připravte nám beránka, abychom jedli.

⁸ja Jeesus läkitas Peetruse ja Johannese ning ütles: 'Minge ja valmistage meile paasa, et me seda sööksime!'

⁹A oni řekli mu: Kde chceš, ať připravíme?

⁹Nemad küsisid temalt: 'Kuhu sa tahad, et me selle valmistaksime?'

¹⁰On pak řekl k nim: Aj, když vcházeti budete do města, potkáť vás člověk, dčbán vody nesa. Jdětež za ním do domu, do kteréhož vejde.

¹⁰Tema ütles neile: 'Vaata, kui te lähete linna sisse, siis te kohtate veekruusi kandvat inimest. Minge temaga kaasa sinna majja, kuhu ta sisse astub,

¹¹A díte hospodáři toho domu: Vzkazuje tobě Mistr: Kde jest síň, kdežto budu jísti beránka s učedlníky svými?

¹¹ja ütelge selle maja peremehele: 'Õpetaja ütleb sulle: Kus on võõrastetuba, kus ma võiksin süüa paasat oma jüngritega?'

¹²A onť vám ukáže večeřadlo veliké podlážené. Tam připravte.

¹²Siis too näitab teile suurt vaipadega kaetud ülemist tuba, seal valmistage!'

¹³I odšedše, nalezli, jakž jim pověděl, a připravili beránka.

¹³Nad läksid ja leidsid nõnda, nagu Jeesus neile oli öelnud. Ja nad valmistasid paasasöömaaja.

¹⁴A když přišel čas večeře, posadil se za stůl, a dvanácte apoštolů s ním.

¹⁴Ja kui tund tuli, istus Jeesus maha ja apostlid koos temaga.

¹⁵I řekl jim: Žádostí žádal jsem tohoto beránka jísti s vámi, prve než bych trpěl.

¹⁵Ja ta ütles neile: 'Ma olen südamest igatsenud seda paasat süüa teiega enne oma kannatamist,

¹⁶Nebo pravímť vám, žeť ho již více nebudu jísti, ažť se naplní v království Božím.

¹⁶sest ma ütlen teile, ma ei söö seda enam, kuni kõik on läinud täide Jumala riigis.'

¹⁷A vzav kalich, a díky činiv, řekl: Vezměte jej a dělte mezi sebou.

¹⁷Ja ta võttis karika, tänas ning ütles: 'Võtke see ning jagage eneste vahel!

¹⁸Neboť pravím vám, žeť nebudu píti z plodu vinného kořene, ažť království Boží přijde.

¹⁸Sest ma ütlen teile, mina ei joo nüüdsest peale viinapuu viljast, kuni Jumala riik on tulnud.'

¹⁹A vzav chléb, díky činiv, lámal a dal jim, řka: To jest tělo mé, kteréž se za vás dává. To čiňte na mou památku.

¹⁹Ja ta võttis leiva, tänas ja murdis ja andis neile, öeldes: 'See on minu ihu, mis teie eest antakse. Seda tehke minu mälestuseks!'

²⁰Takž také dal jim i kalich, když bylo po večeři, řka: Tento kalich jest nová smlouva v mé krvi, kteráž se za vás vylévá.

²⁰Selsamal kombel võttis ta ka karika pärast õhtusöömaaega ja ütles: 'See karikas on uus leping minu veres, mis teie eest valatakse.

²¹Ale aj, ruka zrádce mého se mnou jest za stolem.

²¹Siiski, vaata, minu äraandja käsi on minuga lauas,

²²A Syn zajisté člověka jde, tak jakž jest uloženo o něm, ale běda člověku tomu, kterýž ho zrazuje.

²²sest Inimese Poeg läheb küll ära, nii nagu see on määratud, ometi häda sellele inimesele, kes ta ära annab!'

²³Tedy oni počali vyhledávati mezi sebou, kdo by z nich byl, kterýž by to měl učiniti.

²³Ja nemad hakkasid omavahel arutama, kes see küll võiks nende seast olla, kes seda kavatseb teha.

²⁴Stal se pak i svár mezi nimi, kdo by z nich zdál se býti větší.

²⁴Aga nende seas tõusis ka vaidlus, keda nendest tuleks arvata teistest suuremaks.

²⁵On pak řekl jim: Králové národů panují nad nimi, a kteříž moc mají nad nimi, dobrodincové slovou.

²⁵Ent Jeesus ütles neile: 'Rahvaste kuningad peremehetsevad nende üle ja neid, kes nende kallal meelevallatsevad, hüütakse 'heategijaiks'.

²⁶Ale vy ne tak. Nýbrž kdož větší jest mezi vámi, budiž jako nejmenší, a kdož vůdce jest, budiž jako sloužící.

²⁶Nõnda ei tohi olla teie seas, vaid suurim teie seas olgu nagu noorim, ja juht nagu see, kes teenib.

²⁷Nebo kdo větší jest, ten-li, kterýž sedí, čili ten, kterýž slouží? Zdali ne ten, kterýž sedí? Ale já mezi vámi jsem jako ten, kterýž slouží.

²⁷Sest kumb on suurem, kas see, kes istub lauas, või see, kes teenib? Eks see, kes istub lauas? Ent mina olen teie seas nõnda nagu see, kes teenib.

²⁸Vy pak jste ti, kteříž jste v mých pokušeních se mnou zůstali.

²⁸Aga teie olete need, kes minu juures on püsinud mu kiusatustes,

²⁹A jáť vám způsobuji, jakož mi způsobil Otec můj, království,

²⁹ja mina sean teile kuningriigi, nõnda nagu minu Isa mulle on seadnud,

³⁰Abyste jedli a pili za stolem mým v království mém, a seděli na stolicích, soudíce dvanáctero pokolení Izraelské.

³⁰et te sööksite ja jooksite minu lauas minu riigis ja istuksite troonidel, mõistes kohut Iisraeli kaheteistkümnele suguharule.

³¹I řekl Pán: Šimone, Šimone, aj, satan vyprosil vás, aby vás tříbil jako pšenici.

³¹Siimon, Siimon, vaata, saatan on väga püüdnud sõeluda teid nagu nisu!

³²Ale jáť jsem prosil za tebe, aby nezhynula víra tvá. A ty někdy obrátě se, potvrzuj bratří svých.

³²Aga mina olen sinu pärast Jumalat palunud, et su usk ei lõpeks. Ja kui sa ükskord pöördud, siis kinnita oma vendi!'

³³A on řekl jemu: Pane, s tebou hotov jsem i do žaláře i na smrt jíti.

³³Peetrus ütles talle: 'Issand, ma olen valmis minema sinuga niihästi vangi kui surma!'

³⁴On pak dí: Pravím tobě, Petře, nezazpíváť dnes kohout, až prve třikrát zapříš, že neznáš mne.

³⁴Jeesus aga ütles: 'Ma ütlen sulle, Peetrus, kukk ei laula täna enne, kui sa oled kolm korda salanud, et sa mind tunned!'

³⁵I řekl jim: Když jsem vás posílal bez pytlíka, a bez mošny, a bez obuvi, zdali jste v čem nedostatek měli? A oni řekli: V ničemž.

³⁵Ja Jeesus ütles neile: 'Kui ma läkitasin teid kukruta ja paunata ja jalatsiteta, kas teil oli midagi puudu?' Nemad ütlesid: 'Ei midagi.'

³⁶Tedy dí jim: Ale nyní, kdo má pytlík, vezmi jej, a též i mošnu; a kdož nemá, prodej sukni svou, a kup sobě meč.

³⁶Siis ta ütles neile: 'Kuid nüüd, kellel on kukkur, võtku see kaasa, nõndasamuti ka paun, ja kellel ei ole, see müügu ära oma kuub ja ostku mõõk!

³⁷Nebo pravím vám, že se ještě to musí naplniti na mně, což psáno: A s nešlechetnými počten jest. Nebo ty věci, kteréž psány jsou o mně, konec berou.

³⁷Sest ma ütlen teile, minus peab minema täide, mis on kirjutatud: Ta on ülekohtuste sekka arvatud. Sest ka see, mis minu kohta käib, on lõpul.'

³⁸Oni pak řekli: Pane, aj, dva meče teď. A on řekl jim: Dostiť jest.

³⁸Aga nemad ütlesid: 'Issand, ennäe, siin on kaks mõõka.' Tema ütles neile: 'Sellest on küllalt.'

³⁹A vyšed podle obyčeje svého, šel na horu Olivovou, a šli za ním i učedlníci jeho.

³⁹Ja Jeesus läks välja ning tuli harjumuspäraselt Õlimäele, ja jüngrid järgnesid talle.

⁴⁰A když přišel na místo, řekl jim: Modlte se, abyste nevešli v pokušení.

⁴⁰Ja kui ta sinna paika jõudis, siis ta ütles neile: 'Palvetage, et te ei satuks kiusatusse!'

⁴¹A sám vzdáliv se od nich, jako by mohl kamenem dohoditi, a poklek na kolena, modlil se,

⁴¹Ta ise läks neist eemale kiviviske kaugusele, langes põlvili maha ja palvetas:

⁴²Řka: Otče, chceš-li, přenes kalich tento ode mne, ale však ne má vůle, ale tvá staň se.

⁴²'Isa, kui sa tahad, võta see karikas minult ära! Ometi ärgu sündigu minu tahtmine, vaid sinu oma!'

⁴³I ukázal se jemu anděl s nebe, posiluje ho.

⁴³[Siis ilmus talle ingel taevast teda kinnitama.

⁴⁴A jsa v boji, horlivěji se modlil. I učiněn jest pot jeho jako krůpě krve tekoucí na zemi.

⁴⁴Ja raskesti heideldes palvetas ta veelgi pingsamalt, ja ta higi muutus nagu maha tilkuvateks verepiiskadeks.]

⁴⁵A vstav od modlitby, a přišed k učedlníkům, nalezl je, ani spí zámutkem.

⁴⁵Ja palvetamast tõustes tuli Jeesus oma jüngrite juurde ja leidis nad magamas kurbuse pärast.

⁴⁶I řekl jim: Co spíte? Vstaňte a modlte se, abyste nevešli v pokušení.

⁴⁶Ja ta ütles neile: 'Miks te magate? Tõuske üles ja palvetage, et te ei satuks kiusatusse!'

⁴⁷A když on ještě mluvil, aj, zástup, a ten, kterýž sloul Jidáš, jeden ze dvanácti, šel napřed, a přiblížil se k Ježíšovi, aby jej políbil.

⁴⁷Kui Jeesus alles rääkis, vaata, tuli rahvajõuk, ja see, keda hüüti Juudaks - üks neist kaheteistkümnest -, käis nende ees ja astus Jeesuse juurde talle suud andma.

⁴⁸Ježíš pak řekl jemu: Jidáši, políbením Syna člověka zrazuješ?

⁴⁸Aga Jeesus ütles talle: 'Juudas, kas sa annad Inimese Poja suudlusega ära?'

⁴⁹A vidouce ti, kteříž při něm byli, k čemu se chýlí, řekli jemu: Pane, budeme-liž bíti mečem?

⁴⁹Kui tema jüngrid nägid, mis on tulemas, ütlesid nad: 'Issand, kas me lööme nüüd mõõgaga sekka?'

⁵⁰I udeřil jeden z nich služebníka nejvyššího kněze, a uťal ucho jeho pravé.

⁵⁰Ja üks neist lõigi ülempreestri sulast ning raius ära tema parema kõrva.

⁵¹A Ježíš odpověděv, řekl: Nechtež až potud. A dotkna se ucha jeho, uzdravil jej.

⁵¹Aga Jeesus kostis: 'Jätke see!' Ja ta puudutas tema kõrva ja tegi ta terveks.

⁵²I dí Ježíš těm, kteříž přišli k němu, předním kněžím a úředníkům chrámu a starším: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi?

⁵²Aga Jeesus ütles ülempreestritele ja templivalvuritele ja vanematele, kes tema vastu olid tulnud: 'Kas te olete nagu teeröövli kallale tulnud mõõkade ja nuiadega?

⁵³Ješto na každý den býval jsem s vámi v chrámě, a nevztáhli jste rukou na mne. Ale totoť jest ta vaše hodina a moc temnosti.

⁵³Kui ma olin päevast päeva teie juures pühakojas, siis te ei pannud käsi mu külge. Kuid see on teie tund ja pimeduse meelevald.'

⁵⁴A oni javše jej, vedli ho, a uvedli do domu nejvyššího kněze. Petr pak šel za ním zdaleka.

⁵⁴Aga nad võtsid Jeesuse kinni ja viisid ära ja tõid ülempreestri majja. Ent Peetrus järgnes eemalt.

⁵⁵A když zanítili oheň uprostřed síně a posadili se vůkol, sedl Petr mezi ně.

⁵⁵Ja kui nad keset õue tule süütasid ja üheskoos maha istusid, istus ka Peetrus nende sekka.

⁵⁶A uzřevši ho jedna děvečka, an sedí u ohně, a pilně naň pohleděvši, řekla: I tento byl s ním.

⁵⁶Aga üks teenijatüdruk nägi teda tule valgel istuvat ja ütles ainiti tema peale vaadates: 'Ka tema oli koos Jeesusega.'

⁵⁷A on zapřel ho, řka: Ženo, neznám ho.

⁵⁷Peetrus aga salgas: 'Naine, ma ei tunne teda.'

⁵⁸A po malé chvíli jiný, vida jej, řekl: I ty z nich jsi. Petr pak řekl: Ó člověče, nejsem.

⁵⁸Natukese aja pärast lausus üks mees Peetrust nähes: 'Ka sina oled nende seast.' Peetrus aga lausus: 'Inimene, ma ei ole.'

⁵⁹A potom asi po jedné hodině jiný potvrzoval, řka: V pravdě i tento s ním byl, neb i Galilejský jest.

⁵⁹Ja umbes tund aega hiljem kinnitas seda keegi teine: 'Tõepoolest, ka tema oli Jeesusega, ta on ju galilealane.'

⁶⁰I řekl Petr: Člověče, nevím, co pravíš. A hned, když on ještě mluvil, kohout zazpíval.

⁶⁰Peetrus aga ütles: 'Inimene, ma ei mõista, mida sa räägid.' Ja otsekohe, kui ta alles rääkis, laulis kukk.

⁶¹I obrátiv se Pán, pohleděl na Petra. I rozpomenul se Petr na slovo Páně, kterak jemu byl řekl: Že prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš.

⁶¹Ning Issand pöördus ja vaatas Peetrusele otsa ja Peetrusele tuli meelde Issanda sõna, kuidas ta temale oli öelnud: 'Enne kui täna kukk laulab, salgad sina mu kolm korda ära.'

⁶²I vyšed ven Petr, plakal hořce.

⁶²Ja sealt välja minnes puhkes ta kibedasti nutma.

⁶³Muži pak ti, kteříž drželi Ježíše, posmívali se jemu, tepouce ho.

⁶³Aga mehed, kes Jeesust kinni pidasid, teotasid teda ja peksid.

⁶⁴A zakrývajíce ho, bili jej v tvář, a tázali se ho, řkouce: Prorokuj, kdo jest, kterýž tebe udeřil?

⁶⁴Nad katsid kinni ta silmad ja küsisid temalt: 'Ütle prohvetlikult, kes see on, kes sind lõi?'

⁶⁵A jiného mnoho, rouhajíce se, mluvili proti němu.

⁶⁵Ja nad teotasid teda paljude pilkesõnadega.

⁶⁶A když byl den, sešli se starší lidu a přední kněží a zákoníci, a vedli ho do rady své,

⁶⁶Ja kui valgeks läks, kogunes rahva vanematekogu, ülempreestrid ja ka kirjatundjad, ning nad viisid Jeesuse Suurkohtu ette

⁶⁷Řkouce: Jsi-li ty Kristus? Pověz nám! I dí jim: Povím-li vám, nikoli neuvěříte.

⁶⁷ja ütlesid: 'Kui sina oled Messias, siis ütle meile!' Aga tema ütles neile: 'Kui ma teile ütleksin, ei usuks te mitte,

⁶⁸A pakli se vás co otíži, neodpovíte mi, ani propustíte.

⁶⁸ja kui ma küsiksin, ei vastaks te mitte.

⁶⁹Ale od této chvíle Syn člověka sedne na pravici moci Boží.

⁶⁹Ent nüüdsest peale istub Inimese Poeg Jumala väe paremal käel.'

⁷⁰I řekli všickni: Tedy jsi ty Syn Boží? On pak řekl jim: Vy pravíte, že já jsem.

⁷⁰Aga nad kõik ütlesid: 'Sina oled siis Jumala Poeg?' Aga Jeesus lausus neile: 'Need on teie sõnad, et mina olen.'

⁷¹A oni řekli: Což ještě potřebujeme svědectví? Však jsme sami slyšeli z úst jeho.

⁷¹Nemad aga ütlesid: 'Mis tunnistust meil veel on vaja? Oleme ju ise seda kuulnud tema suust!'