¹V těch dnech když opět velmi veliký zástup byl s ním, a neměli, co by jedli, svolav Ježíš učedlníky své, řekl jim:

¹Neil päevil, kui taas oli koos suur rahvahulk ja neil ei olnud midagi süüa, kutsus Jeesus jüngrid enese juurde ja ütles neile:

²Lítost mám nad zástupy; nebo již tři dni trvají se mnou a nemají, co by jedli.

²'Mul on rahvast hale, sest nad on juba kolm päeva minu juures viibinud ja neil ei ole midagi süüa.

³A rozpustím-li je lačné do domů jejich, zhynou na cestě; nebo někteří z nich zdaleka přišli.

³Ja kui ma lasen nad koju söömata, siis nad nõrkevad teel, sest mõned neist on tulnud kaugelt.'

⁴Odpověděli mu učedlníci jeho: I odkud bude moci kdo tyto nakrmiti chleby zde na poušti?

⁴Ja ta jüngrid vastasid talle: 'Kuidas võib keegi siin kõrbes nende kõhud täis sööta?'

⁵I otázal se jich: Kolik chlebů máte? A oni řekli: Sedm.

⁵Ja ta küsis neilt: 'Mitu leiba teil on?' Nemad ütlesid: 'Seitse.'

⁶I kázal zástupu posaditi se na zemi. A vzav sedm chlebů, díky učiniv, lámal a dával učedlníkům svým, aby předkládali. I kladli před zástup.

⁶Ja Jeesus käskis rahvahulgal maha istuda ning võttis need seitse leiba, tänas, murdis ja andis oma jüngrite kätte, et nad jagaksid need, ja nad viisid leiva rahvale.

⁷A měli také rybiček maličko. Jichž požehnav, kázal i ty před ně klásti.

⁷Ja neil olid mõned kalakesed, ja tema, õnnistades neid, käskis ka need viia rahvale.

⁸I jedli a nasyceni jsou; a sebrali, což pozůstalo drobtů, sedm košů.

⁸Ja nad sõid ja said kõhud täis. Ja ülejäänud palakesi korjati seitse korvitäit.

⁹Těch pak, kteříž jedli, bylo okolo čtyř tisíců. I rozpustil je.

⁹Inimesi oli aga umbes neli tuhat. Ja Jeesus laskis neil minna.

¹⁰Potom hned vstoupiv na lodí s učedlníky svými, přeplavil se do krajin Dalmanutských.

¹⁰Ja Jeesus astus kohe koos oma jüngritega paati ja läks Dalmanuuta aladele.

¹¹I vyšli farizeové a počali se s ním hádati, hledajíce od něho znamení s nebe, pokoušejíce ho.

¹¹Ja variserid tulid välja ja hakkasid kiusates teda küsitlema, nõudes temalt tunnustähte taevast.

¹²A on vzdech duchem svým, dí: Co pokolení toto znamení hledá? Amen pravím vám: Nebude dáno znamení pokolení tomuto.

¹²Ja Jeesus ohkas sügavasti oma vaimus ja ütles: 'Miks see sugupõlv nõuab tunnustähte? Tõesti, ma ütlen teile, sellele sugupõlvele ei anta tunnustähte!'

¹³A opustiv je, vstoupil zase na lodí, i plavil se přes moře.

¹³Ja jättes nad sinnapaika, astus Jeesus taas paati ning siirdus vastaskaldale.

¹⁴I zapomenuli s sebou vzíti chlebů, a neměli než jeden chléb s sebou na lodí.

¹⁴Nad olid unustanud kaasa võtta leiba, neil polnud paadis kaasas midagi peale ühe leiva.

¹⁵Tedy přikazoval jim, řka: Vizte a pilně se šetřte kvasu farizejského a kvasu Herodesova.

¹⁵Ja Jeesus kinnitas neile: 'Vaadake ette, hoiduge variseride haputaignast ja Heroodese haputaignast!'

¹⁶I přemyšlovali, řkouce jeden k druhému: Chleba nemáme.

¹⁶Ja nemad arutasid omavahel: 'See ongi see, et meil ei ole leiba!'

¹⁷A znaje to Ježíš, řekl jim: Co přemyšlujete o tom, že chleba nemáte? Ještě neznáte, ani rozumíte? Ještě máte oslepené srdce vaše?

¹⁷Seda märgates ütles Jeesus neile: 'Mis te arutate, et teil ei ole leiba? Kas te ikka veel ei mõista ega saa aru? Kas teie süda on ikka veel kõva?

¹⁸Oči majíce, nevidíte? A uši majíce, neslyšíte? A nepomníte,

¹⁸Silmad teil on, aga te ei näe, ja kõrvad teil on, aga te ei kuule. Ja kas teil ei ole meeles,

¹⁹Že jsem pět chlebů lámal mezi pět tisíců? A kolik jste plných košů drobtů sebrali? Řekli jemu: Dvanácte.

¹⁹kui ma viis leiba murdsin viiele tuhandele, mitu korvitäit palakesi te korjasite?' Nad ütlesid talle: 'Kaksteist.'

²⁰A když také sedm chlebů lámal jsem mezi čtyři tisíce, kolik jste plných košů drobtů vzali? I řkou jemu: Sedm.

²⁰'Kui seitse leiba oli neljale tuhandele, mitu korvitäit palakesi te siis korjasite?' Ja nad ütlesid: 'Seitse.'

²¹I řekl jim: Kterakž tedy ještě nerozumíte?

²¹Ja Jeesus ütles neile: 'Kas te ikka veel ei saa aru?'

²²I přišel do Betsaidy, a přivedli k němu slepého, prosíce ho, aby se ho dotekl.

²²Ja nad tulid Betsaidasse ja Jeesuse juurde toodi pime ja paluti, et Jeesus teda puudutaks.

²³I ujav slepého za ruku, vyvedl jej ven z městečka, a plinuv na oči jeho a vloživ na něj ruce, otázal se ho, viděl-li by co.

²³Ja Jeesus haaras kinni pimeda käest, viis ta külast välja ja sülitas ta silmadesse, pani käed ta peale ja küsis temalt: 'Kas sa näed midagi?'

²⁴A on pohleděv, řekl: Znamenám lidi; nebo vidím, že chodí jako stromové.

²⁴Pime vaatas üles ja ütles: 'Ma näen inimesi, sest ma märkan neid nagu puid kõndimas.'

²⁵Potom opět vložil ruce na oči jeho, a kázal mu hleděti. I uzdraven jest, takže i zdaleka jasně viděl všecky.

²⁵Seejärel pani Jeesus uuesti käed ta silmadele ja ta sai täiesti terveks ja nägi kõike selgesti.

²⁶I odeslal jej do domu jeho, řka: Aniž do toho městečka choď, aniž komu z městečka co o tom prav.

²⁶Ja Jeesus saatis ta koju, öeldes: 'Ära mine külasse!'

²⁷Tedy vyšel Ježíš a učedlníci jeho do městeček Cesaree Filipovy. A na cestě tázal se učedlníků svých, řka jim: Kým mne praví býti lidé?

²⁷Ja Jeesus ja ta jüngrid läksid edasi Filippuse Kaisarea küladesse. Ja teel küsis ta oma jüngritelt: 'Kelle ütlevad inimesed minu olevat?'

²⁸Kteřížto odpověděli: Janem Křtitelem, a jiní Eliášem, jiní pak jedním z proroků.

²⁸Aga nemad ütlesid talle: 'Ristija Johannese, ja teised Eelija, teised aga ühe prohveteist.'

²⁹Tedy on řekl jim: Vy pak kým mne býti pravíte? Odpověděv Petr, řekl jemu: Ty jsi Kristus.

²⁹Ja tema küsis neilt: 'Aga teie, kelle teie ütlete minu olevat?' Peetrus kostis: 'Sina oled Messias!'

³⁰I přikázal jim, aby toho o něm žádnému nepravili.

³⁰Ja ta hoiatas neid, et nad midagi tema kohta ei räägiks.

³¹I počal učiti je, že Syn člověka musí mnoho trpěti, a potupen býti od starších a předních kněží a zákoníků, a zabit býti, a ve třech dnech z mrtvých vstáti.

³¹Ja Jeesus hakkas neid õpetama, et Inimese Poeg peab palju kannatama ning hüljatama vanemate ja ülempreestrite ja kirjatundjate poolt ja tapetama ning kolme päeva pärast üles tõusma.

³²Zjevně to slovo mluvil. A chytiv jej Petr, počal mu domlouvati.

³²Ja ta rääkis seda üsna avalikult. Ja Peetrus viis ta kõrvale ning hakkas teda noomima.

³³Kterýžto obrátiv se a pohleděv na učedlníky své, přimluvil Petrovi, řka: Jdiž za mnou, satane; nebo nechápáš, co jest Božího, ale co lidského.

³³Aga Jeesus pöördus, vaatas jüngritele ja sõitles Peetrust: 'Tagane, vastupanija, sest sa ei mõtle Jumala, vaid inimese viisil!'

³⁴A svolav zástup s učedlníky svými, řekl jim: Chce-li kdo za mnou přijíti, zapři sebe sám, a vezmi kříž svůj, a následujž mne.

³⁴Ja Jeesus kutsus rahvahulga koos oma jüngritega enese juurde ja ütles neile: 'Kui keegi tahab käia minu järel, siis ta salaku oma mina ja võtku oma rist ja järgnegu mulle,

³⁵Nebo chtěl-li by kdo duši svou zachovati, ztratíť ji; pakli by kdo ztratil duši svou pro mne a pro evangelium, tenť ji zachová.

³⁵sest kes iganes tahab päästa oma elu, kaotab selle, aga kes iganes kaotab oma elu minu ja evangeeliumi pärast, päästab selle.

³⁶Nebo co prospěje člověku, by všecken svět získal, a své duši škodu učinil?

³⁶Sest mis kasu on inimesel sellest, kui ta võidaks terve maailma, aga teeks kahju oma hingele?

³⁷Aneb jakou dá člověk odměnu za duši svou?

³⁷Sest mis oleks inimesel anda oma hinge lunahinnaks?

³⁸Nebo kdož by se koli za mne styděl a za má slova v tomto pokolení cizoložném a hříšném, i Syn člověka styděti se bude za něj, když přijde v slávě Otce svého s anděly svatými.

³⁸Jah, kes iganes häbeneb mind ja minu sõnu selle abielurikkuja ja patuse sugupõlve ees, seda häbeneb ka Inimese Poeg, kui ta tuleb oma Isa kirkuses koos pühade inglitega.'