¹Slova Agura, syna Jáke. Sepsání řečí muže toho k Itielovi, k Itielovi a Uchalovi.

¹Massalase Aguri, Jake poja sõnad; nõnda ütleb see mees Iitielile, Iitielile ja Uukalile:

²Jistě žeť jsem hloupější nad jiné, tak že rozumnosti člověka obecného nemám,

²'Kui ma olen ka rumalam meestest ja mul ei ole inimmõistust

³Aniž jsem se naučil moudrosti, a umění svatých neumím.

³ja ma ei ole õppinud tarkust, aga pühade teadmist ma tean.

⁴Kdo vstoupil v nebe, i sstoupil? Kdo sebral vítr do hrstí svých? Kdo shrnul vody v roucho své? Kdo upevnil všecky končiny země? Které jméno jeho, a jaké jméno syna jeho, víš-li?

⁴Kes on läinud taevasse ja on sealt alla tulnud? Kes on kogunud tuule oma pihkudesse? Kes on mähkinud vee vaibasse? Kes on paigale pannud kõik maaääred? Mis on ta nimi ja mis on ta poja nimi? Küllap sa tead!

⁵Všeliká výmluvnost Boží přečištěná jest; onť jest štít doufajících v něho.

⁵Jumala iga sõna on selge, tema on kilbiks neile, kes otsivad kaitset temalt.

⁶Nepřidávej k slovům jeho, aby tě nekáral, a byl bys ve lži postižen.

⁶Ära lisa midagi tema sõnadele, et ta ei võtaks sind vastutusele ja sina ei jääks valelikuks!

⁷Dvou věcí žádám od tebe, neoslýchejž mne, prvé než umru:

⁷Kaht asja ma palun sinult, ära neid mulle keela, enne kui ma suren:

⁸Marnost a slovo lživé vzdal ode mne, chudoby neb bohatství nedávej mi, živ mne pokrmem vedlé potřeby mé,

⁸pettus ja valekõne hoia minust eemal, vaesust ega rikkust ära mulle anna, toida mind aga vajaliku leivaga,

⁹Abych snad nasycen jsa, tě nezapřel, a neřekl: Kdo jest Hospodin? a abych zchudna, nekradl, a nebral naprázdno jména Hospodina Boha svého.

⁹et ma küllastudes ei hakkaks salgama ega ütleks: 'Kes on Issand?' või et ma vaeseks jäädes ei hakkaks varastama ega patustaks oma Jumala nime vastu.

¹⁰Nesoč na služebníka před pánem jeho, aťby nezlořečil, a ty abys nehřešil.

¹⁰Ära laima sulast ta isandale, et ta ei kiruks sind ja sina ei jääks süüdlaseks!

¹¹Jest pokolení, kteréž otci svému zlořečí, a matce své nedobrořečí.

¹¹On neid, kes neavad oma isa ega õnnista oma ema.

¹²Jest pokolení čisté samo u sebe, ačkoli od nečistot svých není obmyto.

¹²On neid, kes iseenese silmis on puhtad, kuid ei ole oma saastast puhtaks pestud.

¹³Jest pokolení, jehož vysoké jsou oči, a víčka jeho jsou vyzdvižená.

¹³On neid - ah, kui ülbed on nende silmad ja kui kõrgele on tõstetud nende silmalaud.

¹⁴Jest pokolení, jehož zubové jsou mečové, a třenovní zubové jeho nožové, k zžírání chudých na zemi a nuzných na světě.

¹⁴On neid, kelle hambad on mõõgad ja lõualuud noad, et süüa viletsaid maalt ja vaeseid inimeste hulgast.

¹⁵Pijavice má dvě dcery říkající: Dej, dej. Tři věci nebývají nasyceny, anobrž čtyry, kteréž nikdy neřeknou: Dosti:

¹⁵Verekaanil on kaks tütart: 'Anna! Anna!' Kolm asja on, mis ei saa täis, neli, mis ei ütle: 'Küllalt!':

¹⁶Peklo a život neplodné, země též nebývá nasycena vodou, a oheň neříká: Dosti.

¹⁶surmavald, viljatu üsk, maa, mis ei saa küllaldaselt vett, ja tuli, mis iialgi ei ütle: 'Aitab!'

¹⁷Oko, kteréž se posmívá otci, a pohrdá poslušenstvím matky, vyklubí krkavci potoční, aneb snědí je orličata.

¹⁷Silma, mis irvitab isa ja põlgab ema sõna kuulamist, peavad kaarnad jõe ääres välja nokkima ja kotka pojad sööma.

¹⁸Tři tyto věci skryty jsou přede mnou, nýbrž čtyry, kterýchž neznám:

¹⁸Kolm asja on mulle väga imelised, jah, neli on, mida ma ei mõista:

¹⁹Cesty orlice v povětří, cesty hada na skále, cesty lodí u prostřed moře, a cesty muže při panně.

¹⁹kotka tee taeva all, mao tee kalju peal, laeva tee keset merd ja mehe tee neitsi juurde.

²⁰Takováž jest cesta ženy cizoložné: Jí, a utře ústa svá, a dí: Nepáchala jsem nepravosti.

²⁰Niisugune on abielurikkuja naise tee: ta sööb ja pühib suu puhtaks ning ütleb: 'Ma pole kurja teinud!'

²¹Pode třmi věcmi pohybuje se země, anobrž pod čtyřmi, jichž nemůž snésti:

²¹Kolme asja all väriseb maa, jah, nelja all, mida see ei suuda taluda:

²²Pod služebníkem, když kraluje, a bláznem, když se nasytí chleba;

²²sulase all, kui ta saab kuningaks, ja jõleda all, kui tal on külluses leiba,

²³Pod omrzalou, když se vdá, a děvkou, když dědičkou bývá paní své.

²³vihatud naise all, kui ta saab mehele, ja teenija all, kui ta kõrvale tõrjub oma emanda.

²⁴Čtyry tyto věci jsou malé na zemi, a však jsou moudřejší nad mudrce:

²⁴Need neli on küll kõige pisemad maa peal, aga ometi on nad targemad kui targad:

²⁵Mravenci, lid nesilný, kteříž však připravují v létě pokrm svůj;

²⁵sipelgad on väeti hulk, ometi valmistavad nad suvel oma leiva;

²⁶Králíkové, lid nesilný, kteříž však stavějí v skále dům svůj;

²⁶kaljumägrad on jõuetu hulk, ometi teevad nad oma kodud kaljusse;

²⁷Krále nemají kobylky, a však vycházejí po houfích všecky;

²⁷rohutirtsudel ei ole kuningat, ometi lähevad nad kõik rühmadena välja;

²⁸Pavouk rukama dělá, a bývá na palácích královských.

²⁸sisalikku võib püüda kätega, ometi leidub teda kuninga paleedes.

²⁹Tři tyto věci udatně vykračují, anobrž čtyry, kteréž zmužile chodí:

²⁹Neid on kolm, kelle astumine on rühikas, jah, neljal on rühikas käik:

³⁰Lev nejsilnější mezi zvířaty, kterýž neustupuje před žádným;

³⁰lõvi, kangelane loomade seas, kes ei tagane kellegi eest;

³¹Přepásaný na bedrách kůň neb kozel, a král, proti němuž žádný nepovstává.

³¹uhkeldav kukk või sikk, ja kuningas, kes sammub oma rahva ees.

³²Jestliže jsi bláznil, vynášeje se, a myslil-lis zle, ruku na ústa polož.

³²Kui sa oled hoobeldes rumal olnud, siis mõtle järele, käsi suu peal!

³³Kdo tluče smetanu, stlouká máslo, a stiskání nosu vyvodí krev, tak popouzení k hněvu vyvodí svár.

³³Sest piima kirnumisest saab võid, nina nuuskamisest tuleb verd ja viha õhutamisest puhkeb riid.'