1Vyučující, složený od Etana Ezrachitského.
1Esralase Eetani õpetuslaul.
2O milosrdenstvích Hospodinových na věky zpívati budu, od národu do pronárodu zvěstovati budu pravdu tvou ústy svými.
2Ma laulan Issanda heldusest igavesti, ma kuulutan oma suuga su ustavust põlvest põlve.
3Nebo jsem řekl: Na věky milosrdenství vzdělávati se bude, na nebi utvrdíš pravdu svou, o nížs řekl:
3Sest ma ütlen: Igaveseks sa ehitasid helduse, taevastesse sa rajasid oma ustavuse.
4Učinil jsem smlouvu s vyvoleným svým, přisáhl jsem Davidovi služebníku svému,
4'Ma olen teinud lepingu oma valituga, ma olen oma sulasele Taavetile vandunud:
5Že až na věky utvrdím símě tvé, a vzdělám od národu do národu trůn tvůj. Sélah.
5Ma kinnitan su soo igaveseks ja ehitan su aujärje põlvest põlve.' Sela.
6Protož oslavují nebesa div tvůj, Hospodine, i pravdu tvou v shromáždění svatých.
6Ja taevad tunnistavad su imetegusid, Issand, ja sinu ustavust pühade koguduses.
7Nebo kdo na nebi přirovnán býti může Hospodinu? Kdo jest podobný Hospodinu mezi syny silných?
7Sest kes on pilvedes Issanda taoline? Kes on Issanda sarnane Jumala laste seas?
8Bůh i v shromáždění svatých strašlivý jest náramně, a hrozný nade všecky vůkol něho.
8Jumal on kohutav pühade salajases kogus, ja ta on kardetav üle kõikide, kes teda ümbritsevad.
9Hospodine Bože zástupů, kdo jest jako ty, silný Hospodin? Nebo pravda tvá tobě přístojí všudy vůkol.
9Issand, vägede Jumal, kes on nii võimas kui sina, Issand? Ja sinu ustavus on sinu ümber.
10Ty panuješ nad dutím moře; když se zdvihají vlny jeho, ty je skrocuješ.
10Sina valitsed mere uhkust; kui ta oma lained tõstab, vaigistad sina need.
11Ty jsi jako raněného potřel Egypt, a silným ramenem svým rozptýlil jsi nepřátely své.
11Sina purustasid Rahabi nagu mahalöödu; oma vägeva käsivarrega sa pillutasid laiali oma vaenlased.
12Tváť jsou nebesa, tvá také i země, okršlek i plnost jeho ty jsi založil.
12Sinu oma on taevas ja sinu on ka maa; maailmale ja kõigele, mis seda täidab, oled sina rajanud aluse.
13Půlnoční i polední strana, kteréž jsi ty stvořil, i Tábor a Hermon o tvém jménu zpívají.
13Põhja ja lõuna oled sina loonud; Taabor ja Hermon laulavad hõisates sinu nimele.
14Tvé rámě jest přemocné, silná ruka tvá, a vyvýšená pravice tvá.
14Sinul on vägev käsivars, tugev on sinu käsi, kõrge su parem käsi.
15Spravedlnost a soud jsou základem trůnu tvého, milosrdenství a pravda předcházejí tvář tvou.
15Õigus ja õiglus on su aujärje alus; heldus ja ustavus käivad su palge ees.
16Blahoslavený lid, kterýž zná zvuk tvůj; tiť, Hospodine, v světle oblíčeje tvého choditi budou.
16Õnnis on rahvas, kes tunneb püha hõiskamist; nad käivad sinu palge valguses, Issand.
17Ve jménu tvém plésati budou každého dne, a v spravedlnosti tvé vyvýší se.
17Sinu nimest rõõmutsevad nad iga päev, ja sinu õigluses nad ülendatakse.
18Nebo sláva síly jejich ty jsi, a z milosti tvé k zvýšení přijde roh náš.
18Sest sina oled nende tugevuse ilu, ja sinu hea meele pärast tõstetakse meie sarv kõrgele.
19Nebo štít náš jest Hospodinův, a svatého Izraelského král náš.
19Sest Issanda hoolel on meie kilp, ja Iisraeli Püha hoolel on meie kuningas.
20Tehdy mluvě u vidění k svatému svému, řekl jsi: Složil jsem pomoc v reku udatném, zvýšil jsem vybraného z lidu.
20Kord sa rääkisid nägemuses oma vagadega ning ütlesid: 'Ma olen pannud abi sangari kätte, ma olen valitu suureks tõstnud rahva hulgast.
21Nalezl jsem Davida služebníka svého, olejem svým svatým pomazal jsem ho.
21Ma olen leidnud Taaveti, oma sulase, oma püha õliga olen ma tema võidnud.
22A protož budeť s ním stále ruka má, ano i ramenem svým posilovati ho budu.
22Teda toetab mu käsi kõvasti ja mu käsivars tugevdab teda.
23Nebudeť ho moci nuziti nepřítel, ani člověk nešlechetný trápiti.
23Vaenlane ei saa teda üllatada ega ülekohtune inimene teda maha rõhuda,
24Nebo potru před tváří jeho protivníky jeho, a ty, kteříž ho nenávidí, porazím.
24vaid mina taon puruks ta vaenlased ta eest ja löön maha tema vihkajad.
25Nadto pravda má a milosrdenství mé s ním bude, a ve jménu mém vyvýšen bude roh jeho.
25Ja mu ustavus ja mu heldus on temaga, ja tema sarv tõstetakse kõrgele minu nimes.
26A vložím na moře ruku jeho, a na řeky pravici jeho.
26Ja ma panen tema käe mere peale ja ta parema käe jõgede peale.
27On volaje ke mně, dí: Ty jsi otec můj, Bůh silný můj a skála spasení mého.
27Tema hüüab mind: Sina oled minu Isa, mu Jumal, mu päästekalju!
28Já také za prvorozeného vystavím jej, a za vyššího králů zemských.
28Ent mina teen ta esmasündinuks ning kõige kõrgemaks kuningaks üle ilmamaa.
29Na věky zachovám jemu milosrdenství své, a smlouva s ním stálá bude.
29Ma hoian oma helduse temale igavesti ja mu leping temaga jääb püsima.
30Učiním i to, aby na věky trvalo símě jeho, a trůn jeho jako dnové nebes.
30Ma sean tema soo igaveseks ja tema aujärje nii kauaks kui taeva päevad.
31Jestliže by pak synové jeho opustili zákon můj, a v soudech mých nechodili,
31Kui ta lapsed hülgavad mu Seaduse ega käi mu määruste järgi,
32Jestliže by ustanovení mých poškvrnili, a přikázaní mých neostříhali:
32kui nad teotavad mu korraldusi ega pea mu käske,
33Tedy navštívím metlou přestoupení jejich, a trestáním nepravost jejich,
33siis ma küll nuhtlen nende üleastumisi vitsaga ja nende pahategusid hoopidega,
34Ale milosrdenství svého neodejmu od něho, aniž klamati budu proti pravdě své.
34kuid oma heldust ma ei tühista ega tee valeks oma ustavust.
35Nepoškvrnímť smlouvy své, a toho, což vyšlo z úst mých, nezměním.
35Ma ei riku oma lepingut ega muuda seda, mis on lähtunud mu huulilt.
36Jednou jsem přisáhl skrze svatost svou, nesklamámť Davidovi,
36Ma olen korra vandunud oma pühaduse juures; tõesti, ma ei valeta Taavetile.
37Že símě jeho na věky bude, a trůn jeho jako slunce přede mnou,
37Tema sugu püsib igavesti ja tema aujärg nagu päike minu ees;
38Jako měsíc utvrzeno bude na věky, a jako svědkové na obloze hodnověrní.
38nagu kuu peab ta jääma igavesti kindlaks ja nagu ustav tunnistaja pilvedes!' Sela.
39Ale ty jsi jej zavrhl a potupil, rozhněvals se na pomazaného svého.
39Ja ometi oled sa tema ära tõuganud ja ära põlanud, sa oled saanud täis raevu oma võitud mehe vastu.
40Zavrhl jsi smlouvu s služebníkem svým, povrhls korunu jeho na zem.
40Sa oled tühistanud oma sulase lepingu, sa oled maani häbistanud tema krooni.
41Roztrhal jsi všecky ohrady jeho, a bašty jeho jsi rozválel.
41Sa oled kiskunud maha kõik tema müürid, sa oled tema kindlused teinud varemeiks.
42Derou jej všickni, kteříž tudy jdou; jest ku posměchu i sousedům svým.
42Kõik, kes seda teed mööda käivad, rüüstavad teda, ta on saanud teotuseks oma naabritele.
43Vyvýšil jsi pravici protivníků jeho, obveselils všecky nepřátely jeho.
43Sa oled suureks tõstnud tema rõhujate parema käe, sa oled rõõmustanud kõiki tema vaenlasi.
44Ztupils i ostří meče jeho, aniž jsi dal jemu, aby ostáti mohl v boji.
44Sa oled tagasi pööranud ka tema mõõgatera ega ole teda püsti hoidnud sõjas.
45Učinils přítrž okrase jeho, a trůn jeho svrhl jsi na zem.
45Sa oled lõpetanud tema hiilguse ja oled lükanud maha tema aujärje.
46Ukrátil jsi dnů mladosti jeho, a hanbous jej přiodíl. Sélah.
46Sa oled lühendanud tema nooruspäevi ja oled katnud teda häbiga. Sela.
47Až dokud, Hospodine? Na věky-liž se skrývati budeš? Tak-liž hořeti bude jako oheň prchlivost tvá?
47Kui kaua sa, Issand, peidad ennast? Kui kaua su viha peab leegitsema nagu tuli?
48Rozpomeniž se na mne, jak kratičký jest věk můj. Zdaliž jsi pak nadarmo stvořil všecky syny lidské?
48Mõtle, kui lühike on mu eluiga! Kui tühisteks sa oled loonud kõik inimlapsed!
49Kdo z lidí může tak živ býti, aby neokusil smrti? Kdo vytrhne život svůj z hrobu? Sélah.
49Kus on inimene, kes jääb elama ega näe surma, kes päästab oma elu surmavalla käest? Sela.
50Kdež jsou milosrdenství tvá první, ó Pane? Přísahuť jsi učinil Davidovi, v pravdě své.
50Kus on su endised heldused, Issand, mis sa vandusid Taavetile oma ustavuses?
51Pamatuj, Pane, na útržky činěné služebníkům tvým, a jak jsem já nosil v lůně svém potupu ode všech nejmocnějších národů,
51Mõtle, Issand, oma sulase teotusele kõigi suurte rahvaste poolt, mida ma kannan oma põues,
52Jak jsou utrhali nepřátelé tvoji, Hospodine, jak jsou utrhali šlepějím pomazaného tvého. [ (Psalms 89:53) Budiž pochválen Hospodin na věky, Amen i Amen. ]
52millega sinu vaenlased sind, Issand, teotavad, kui nad teotavad su võitud mehe jälgi!
53Tänu olgu Issandale igavesti! Aamen ja aamen!