¹Hospodin kraluje, plésej země, a vesel se ostrovů všecko množství.

¹Issand on kuningas, maa ilutsegu! Rõõmustagu saarte hulk!

²Oblak a mrákota jest vůkol něho, spravedlnost a soud základ trůnu jeho.

²Pilved ja pimedus on tema ümber, õigus ja õiglus on ta aujärje alus.

³Oheň předchází jej, a zapaluje vůkol nepřátely jeho.

³Tuli käib tema palge ees ja põletab vaenlased tema ümber.

⁴Zasvěcujíť se po okršlku světa blýskání jeho; to viduc země, děsí se.

⁴Tema välgud valgustavad maailma, maa näeb ning vabiseb.

⁵Hory jako vosk rozplývají se před oblíčejem Hospodina, před oblíčejem Panovníka vší země.

⁵Mäed sulavad nagu vaha Issanda ees, kogu ilmamaa Issanda ees.

⁶Nebesa vypravují o jeho spravedlnosti, a slávu jeho spatřují všickni národové.

⁶Taevad kuulutavad tema õigust ja kõik rahvad näevad tema au.

⁷Zastyďte se všickni, kteříž sloužíte rytinám, kteříž se chlubíte modlami; sklánějte se před ním všickni bohové.

⁷Häbi tunnevad kõik kujude kummardajad, kes kiitlevad ebajumalaist. Kummardage teda, kõik jumalad!

⁸To uslyše Sion, rozveselí se, a zpléší dcery Judské z příčiny soudů tvých, Hospodine.

⁸Siion kuuleb seda ja rõõmustab, ja Juuda tütred ilutsevad sinu õiglastest kohtuotsustest, Issand.

⁹Nebo ty, Hospodine, jsi nejvyšší na vší zemi, a velice jsi vyvýšený nade všecky bohy.

⁹Sest sina, Issand, oled Kõigekõrgem üle kogu ilmamaa, sa oled väga ülendatud üle kõigi jumalate.

¹⁰Vy, kteříž milujete Hospodina, mějte v nenávisti to, což zlého jest; onť ostříhá duší svatých svých, a z ruky bezbožníků je vytrhuje.

¹⁰Teie, kes armastate Issandat, vihake kurja! Tema hoiab oma vagade hingi, ta kisub nad ära õelate käest.

¹¹Světlo vsáto jest spravedlivým, a radost těm, kteříž jsou upřímého srdce.

¹¹Valgus koidab õigele ja rõõm neile, kes õiglased südamelt.

¹²Veselte se, spravedliví v Hospodinu, a oslavujte památku svatosti jeho.

¹²Rõõmustage Issandas, te õiged, ja tänage tema püha nime!