¹Měli pak synové Ruben a synové Gád dobytka velmi mnoho, a uzřeli zemi Jazer a zemi Galád, ano místo to místo příhodné pro dobytek.

¹Suku-suku Ruben dan Gad mempunyai sangat banyak ternak. Ketika mereka melihat betapa baiknya tanah Yaezer dan tanah Gilead untuk peternakan,

²Protož přistoupivše synové Gád a synové Ruben, mluvili k Mojžíšovi a k Eleazarovi knězi a knížatům shromáždění, řkouce:

²pergilah mereka menghadap Musa, Imam Eleazar, dan pemimpin-pemimpin lainnya dari Israel. Kata mereka,

³Atarot a Dibon, a Jazer a Nemra, Ezebon a Eleale, a Saban a Nébo a Beon,

³"Tanah kota-kota Atarot, Dibon, Yaezer, Nimra, Hesybon, Eleale, Sebam, Nebo dan Beon yang sudah diduduki Israel dengan bantuan TUHAN, sangat baik untuk peternakan. Dan karena ternak kami banyak sekali,

⁴Země, kterouž zbil Hospodin před shromážděním Izraelským, jest země příhodná ku pastvě dobytku, a my služebníci tvoji máme drahně dobytka.

⁴(32:3)

⁵(Protož řekli:) Jestliže jsme nalezli milost před očima tvýma, nechť jest dána krajina ta služebníkům tvým k vládařství, ať nechodíme za Jordán.

⁵kami mohon supaya tanah ini diberikan kepada kami menjadi milik kami. Janganlah menyuruh kami pindah ke seberang Sungai Yordan."

⁶I odpověděl Mojžíš synům Gád a synům Ruben: Což bratří vaši půjdou sami k boji, a vy zde zůstanete?

⁶Jawab Musa, "Masakan kamu mau tinggal di sini, sedangkan orang-orang sebangsamu pergi berperang?

⁷I proč roztrhujete mysli synů Izraelských, aby nesměli jíti do země, kterouž jim dal Hospodin?

⁷Mengapa kamu mau membuat bangsa Israel takut untuk menyeberangi Sungai Yordan dan masuk ke negeri yang diberikan TUHAN kepada mereka?

⁸Takť jsou učinili otcové vaši, když jsem je poslal z Kádesbarne, aby prohlédli zemi tu.

⁸Bapak-bapakmu berbuat begitu juga, waktu saya mengutus mereka dari Kades-Barnea untuk menjelajahi negeri itu.

⁹Kteřížto, když přišli až k údolí Eškol a shlédli zemi, potom vrátivše se, odvrátili mysl synů Izraelských, aby nešli do země, kterouž dal jim Hospodin.

⁹Mereka sudah sampai ke Lembah Eskol dan sudah juga melihat tanah itu. Tetapi waktu mereka kembali, mereka membuat bangsa Israel takut untuk masuk ke tanah yang diberikan TUHAN kepada mereka.

¹⁰Čímž popuzen jsa k hněvu Hospodin v den ten, přisáhl, řka:

¹⁰Maka marahlah TUHAN pada waktu itu sehingga Ia berkata, 'Orang-orang itu tidak setia kepada-Ku. Oleh sebab itu Aku bersumpah bahwa dari mereka yang sudah berumur dua puluh tahun ke atas pada waktu mereka meninggalkan Mesir, tak ada yang akan masuk ke negeri yang Kujanjikan kepada Abraham, Ishak dan Yakub.'

¹¹Zajisté že lidé ti, kteříž vyšli z Egypta, od dvadcítiletých a výše, neuzří země té, kterouž jsem s přísahou zaslíbil Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, nebo ne cele následovali mne,

¹¹(32:10)

¹²Kromě Kálefa, syna Jefonova Cenezejského, a Jozue, syna Nun, nebo cele následovali Hospodina.

¹²Semua orang kena hukuman itu kecuali Kaleb anak Yefune, orang Kenas, dan Yosua anak Nun, karena mereka berdua tetap setia kepada TUHAN.

¹³I popudila se prchlivost Hospodinova na Izraele, a učinil, aby byli tuláci na poušti za čtyřidceti let, dokudž nezahynul všecken ten věk, kterýž činil zlé před očima Hospodinovýma.

¹³TUHAN marah kepada bangsa Israel sehingga Ia membiarkan mereka mengembara di padang gurun empat puluh tahun lamanya sampai seluruh angkatan yang telah memberontak kepada-Nya mati semuanya.

¹⁴A hle, vy nastoupili jste na místo otců svých, plémě lidí hříšných, abyste vždy přidávali k hněvu prchlivosti Hospodinovy na Izraele.

¹⁴Dan sekarang, kamu berontak seperti bapak-bapakmu! Kamu memang sekelompok orang-orang berdosa yang membuat kemarahan TUHAN meluap-luap lagi atas bangsa Israel!

¹⁵Jestliže se odvrátíte od následování jeho, i onť také opustí jej na poušti této, a tak budete příčina zahynutí všeho lidu tohoto.

¹⁵Kalau kamu berbalik membelakangi TUHAN, maka seluruh bangsa ini akan dibiarkan-Nya lebih lama lagi di padang gurun, dan kamulah yang menyebabkan kebinasaan mereka!"

¹⁶Přistoupivše pak znovu, řekli jemu: Stáje dobytkům a stádům svým zde vzděláme, a města dítkám svým,

¹⁶Lalu orang-orang Ruben dan orang-orang Gad itu mendekati Musa dan berkata, "Baiklah kami lebih dahulu mendirikan kandang-kandang bertembok untuk domba-domba kami, dan kota-kota berbenteng untuk anak istri kami.

¹⁷Sami pak v odění pohotově budeme, statečně sobě počínajíce před syny Izraelskými, dokavadž jich neuvedeme na místo jejich; mezi tím zůstanou dítky naše v městech hrazených, pro bezpečnost před obyvateli země.

¹⁷Kami akan bersiap-siap untuk segera maju berperang bersama-sama dengan saudara-saudara kami. Kami akan memimpin serangan itu dan membawa mereka masuk ke negeri yang menjadi milik mereka. Sementara itu anak istri kami dapat tinggal di sini, di kota-kota berbenteng, aman dari serangan penduduk negeri ini.

¹⁸Nenavrátíme se do domů svých, až prvé vládnouti budou synové Izraelští jeden každý dědictvím svým;

¹⁸Kami tidak akan pulang ke rumah kami sebelum semua orang Israel mempunyai tanah untuk milik pusakanya.

¹⁹Aniž vezmeme jakého dědictví s nimi za Jordánem neb dále, když dosáhneme dědictví svého z této strany Jordánu, k východu slunce.

¹⁹Kami tak mau menerima sedikit pun dari tanah mereka di seberang Sungai Yordan, karena sudah menerima bagian kami di sini, di sebelah timur Sungai Yordan."

²⁰I odpověděl jim Mojžíš: Jestliže učiníte tak, jakž jste mluvili, a jestliže půjdete v odění před Hospodinem k boji,

²⁰Jawab Musa, "Jika kamu sungguh-sungguh mau bersiap-siap untuk bertempur bagi TUHAN,

²¹A šli byste za Jordán vy všickni v odění před Hospodinem, dokavadž by nevyhnal nepřátel svých od tváři své,

²¹dan semua di antara kamu yang dapat berperang menyeberangi Sungai Yordan, dan di bawah pimpinan TUHAN menyerbu musuh-musuh sampai TUHAN menghalaukan mereka,

²²A nebyla podmaněna všecka země před Hospodinem: potom navrátíte se, a budete bez viny před Hospodinem i před Izraelem; tak přijde země tato vám v dědictví před Hospodinem.

²²sehingga negeri itu takluk kepada-Nya, maka kamu boleh pulang, dan bebaslah kamu dari kewajibanmu terhadap TUHAN dan terhadap saudara-saudaramu, dan TUHAN akan memberi tanah di sebelah timur ini menjadi milikmu.

²³Pakli neučiníte toho, hle, zhřešíte proti Hospodinu, a vězte, že pomsta vaše přijde na vás.

²³Tetapi ingat, kalau kamu tidak menepati janjimu, kamu berdosa terhadap TUHAN dan akan dihukum karena dosamu itu.

²⁴Stavějte sobě tedy města pro dítky, a stáje pro dobytky své, a což vyšlo z úst vašich, učiňte.

²⁴Pergilah mendirikan kota-kota dan kandang-kandang dombamu, dan jangan lupa menepati apa yang sudah kamu janjikan itu!"

²⁵I odpovědělo pokolení synů Gád a synů Ruben Mojžíšovi, řka: Služebníci tvoji učiní, jakž pán náš rozkazuje.

²⁵Lalu orang-orang Gad dan orang-orang Ruben berkata, "Tuan, kami akan melakukan apa yang Tuan perintahkan.

²⁶Dítky naše a ženy naše, dobytek náš a všecka hovada naše, tu zůstanou v městech Galád,

²⁶Anak istri kami dan ternak sapi serta domba kami akan tinggal di sini, di kota-kota Gilead.

²⁷Služebníci pak tvoji přejdou jeden každý v odění způsobný před Hospodinem k boji, jakož mluví pán můj.

²⁷Tetapi kami ini siap untuk pergi bertempur di bawah pimpinan TUHAN. Kami akan menyeberangi Sungai Yordan dan berperang seperti yang sudah Tuan katakan."

²⁸I poručil o nich Mojžíš Eleazarovi knězi a Jozue, synu Nun, a předním v čeledech pokolení synů Izraelských,

²⁸Maka Musa memberi perintah ini kepada Imam Eleazar, Yosua dan pemimpin-pemimpin Israel,

²⁹A řekl jim: Jestliže přejdou synové Gád a synové Ruben s vámi za Jordán všickni hotovi k boji před Hospodinem, a byla by již podmaněna země před vámi, dáte jim zemi Galád k vládařství.

²⁹"Kalau orang-orang Gad dan orang-orang Ruben mengikuti perintah TUHAN dan menyeberangi Sungai Yordan untuk berperang, dan kalau atas bantuan mereka kamu berhasil merebut negeri itu, maka tanah Gilead harus kamu berikan kepada mereka menjadi milik mereka.

³⁰Pakli by nešli v odění s vámi, tedy dědictví míti budou u prostřed vás v zemi Kanán.

³⁰Tetapi kalau mereka tidak menyeberangi Sungai Yordan untuk berperang bersama-sama dengan kamu, maka mereka harus menerima bagian tanah pusaka di negeri Kanaan, sama seperti kamu."

³¹I odpověděli synové Gád a synové Ruben, řkouce: Jakž mluvil Hospodin služebníkům tvým, tak učiníme:

³¹Jawab orang-orang Gad dan orang-orang Ruben, "Tuan, kami akan melakukan apa yang diperintahkan TUHAN.

³²My půjdeme v odění před Hospodinem do země Kanán, a zůstane nám v dědictví vládařství naše z této strany Jordánu.

³²Di bawah pimpinan TUHAN kami akan menyeberang ke negeri Kanaan dan maju berperang, tetapi hendaklah tanah di sebelah timur Sungai Yordan ini tetap menjadi milik kami."

³³Tedy dal jim Mojžíš, synům totiž Gád a synům Ruben a polovici pokolení Manasses, syna Jozefova, království Seona, krále Amorejského, a království Oga, krále Bázanského, zemi s městy jejími při pomezích, i města země té všudy vůkol.

³³Lalu Musa menyerahkan kepada suku-suku Gad dan Ruben dan kepada separuh suku Manasye seluruh daerah Sihon, raja Amori, dan daerah Og, raja Basan, termasuk kota-kota dan tanah di sekitarnya.

³⁴A vzdělali synové Gád, Dibon, Atarot a Aroer,

³⁴Suku Gad membangun kembali kota Dibon, Atarot, Aroer,

³⁵A Atrot, Sofan, Jazer a Jegbaa,

³⁵Atarot-Sofan, Yaezer, Yogbeha,

³⁶A Betnemra a Betaran, města hrazená, a stáje pro dobytky.

³⁶Bet-Nimra, dan Bet-Haran sebagai kota-kota berbenteng dan sebagai tempat kandang-kandang domba.

³⁷Synové pak Ruben vystavěli Ezebon, Eleale a Kariataim,

³⁷Suku Ruben membangun kembali kota-kota Hesybon, Eleale, Kiryataim,

³⁸A Nébo a Balmeon, změnivše jim jména; také Sabma, a dali jiná jména městům, kteráž vzdělali.

³⁸Nebo, Baal-Meon, dan Sebam. Kota-kota yang mereka dirikan kembali itu mereka ganti namanya.

³⁹Táhli pak synové Machir, syna Manassesova, do Galád, a vzavše tu krajinku, vyhnali Amorejského, kterýž tam bydlil.

³⁹Kaum Makhir, anak Manasye, menyerbu tanah Gilead, lalu merebutnya dan mengusir orang-orang Amori yang ada di situ.

⁴⁰I dal Mojžíš zemi Galád Machirovi, synu Manassesovu, a bydlil v ní.

⁴⁰Sebab itu Musa memberi tanah Gilead itu kepada kaum Makhir, dan mereka menetap di situ.

⁴¹Jair také syn Manassesův táhl a vzal vsi jejich, a nazval je vsi Jairovy.

⁴¹Yair, dari suku Manasye, menyerbu dan merebut beberapa desa, lalu menamakannya "Desa-desa Yair".

⁴²Nobe také táhl, a vzal Kanat a městečka jeho, a nazval je Nobe od jména svého.

⁴²Nobah menyerbu dan merebut Kenat beserta kampung-kampung di sekitarnya, lalu menamakannya Nobah, menurut namanya sendiri.