1Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
1Jika engkau duduk makan dengan seorang pembesar, ingatlah siapa dia.
2Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
2Bila engkau mempunyai nafsu makan yang besar, tahanlah keinginanmu itu.
3Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
3Jangan rakus akan makanan enak yang dihidangkannya, barangkali ia hendak menjebak engkau.
4Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
4Janganlah bersusah payah untuk menjadi kaya. Batalkanlah niatmu itu.
5K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
5Sebab, dalam sekejap saja hartamu bisa lenyap, seolah-olah ia bersayap dan terbang ke angkasa seperti burung rajawali.
6Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
6Jangan makan bersama orang kikir. Jangan pula ingin akan makanannya yang lezat.
7Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
7Sebab, ia akan berkata, "Mari makan; silakan tambah lagi," padahal maksudnya bukan begitu. Ia bermulut manis, tapi hati lain.
8Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
8Nanti apa yang sudah kautelan kaumuntahkan kembali, dan semua kata-katamu yang manis kepadanya tak ada gunanya.
9Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
9Janganlah menasihati orang bodoh; ia tidak akan menghargai nasihatmu itu.
10Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
10Jangan sekali-kali memindahkan batas tanah warisan atau mengambil tanah kepunyaan yatim piatu.
11Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
11Sebab, TUHAN adalah pembela yang kuat dialah yang akan membela mereka melawan engkau.
12Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
12Perhatikanlah ajaran gurumu dan belajarlah sebanyak mungkin.
13Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
13Janganlah segan-segan mendidik anakmu. Jika engkau memukul dia dengan rotan, ia tak akan mati,
14Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš.
14malah akan selamat.
15Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
15Anakku, aku senang sekali kalau engkau bijaksana.
16A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
16Aku bangga bila mendengar engkau mengucapkan kata-kata yang tepat.
17Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
17Janganlah iri hati kepada orang berdosa. Taatlah selalu kepada Allah
18Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
18supaya masa depanmu terjamin, dan harapanmu tidak hilang.
19Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
19Dengarkan, anakku! Jadilah bijaksana. Perhatikanlah sungguh-sungguh cara hidupmu.
20Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
20Janganlah bergaul dengan pemabuk atau orang rakus,
21Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
21sebab mereka akan menjadi miskin. Jika engkau tidur saja, maka tak lama lagi engkau akan berpakaian compang-camping.
22Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
22Taatilah ayahmu; sebab, tanpa dia engkau tidak ada. Apabila ibumu sudah tua, tunjukkanlah bahwa engkau menghargai dia.
23Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
23Ajaran yang benar, hikmat, didikan, dan pengertian--semuanya itu patut dibeli, tetapi terlalu berharga untuk dijual.
24Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
24Seorang ayah akan gembira kalau anaknya mempunyai budi pekerti yang baik; ia akan bangga kalau anaknya bijaksana.
25Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
25Semoga ayah ibumu bangga terhadapmu; semoga bahagialah wanita yang melahirkan engkau.
26Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
26Perhatikanlah baik-baik dan contohilah hidupku, anakku!
27Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
27Perempuan nakal yang melacur adalah perangkap yang berbahaya.
28Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
28Mereka menghadang seperti perampok dan membuat banyak laki-laki berzinah.
29Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
29Tahukah engkau apa yang terjadi pada orang yang minum anggur terlalu banyak, dan sering mengecap minuman keras? Orang itu sengsara dan menderita. Ia selalu bertengkar dan mengeluh. Matanya merah dan badannya luka-luka, padahal semuanya itu dapat dihindarinya.
30Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
30(23:29)
31Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
31Janganlah membiarkan anggur menggodamu, sekalipun warnanya sangat menarik dan nampaknya berkilauan dalam gelas serta mengalir masuk dengan nikmat ke dalam tenggorokan.
32Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
32Esok paginya engkau merasa seperti telah dipagut ular berbisa.
33Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
33Matamu berkunang-kunang, pikiranmu kacau dan mulutmu mengoceh.
34A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
34Engkau merasa seperti berada pada ujung tiang kapal di tengah lautan; kepalamu pusing dan engkau terhuyung-huyung.
35Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.
35Lalu kau akan berkata, "Rupanya aku dipukul dan ditampar orang, tetapi aku tak dapat mengingat apa yang telah terjadi. Aduh, aku ngantuk sekali! Aku perlu minum lagi!"