1Tedy odpověděl Job a řekl:
1욥이 대답하여 가로되
2Což vždy předce naříkání mé za zpouru jmíno bude, ješto bída má těžší jest nežli lkání mé?
2내가 오늘도 혹독히 원망하니 받는 재앙이 탄식보다 중함이니라
3Ó bych věděl, kde ho najíti, šel bych až k trůnu jeho.
3내가 어찌하면 하나님 발견할 곳을 알꼬 그리하면 그 보좌 앞에 나아가서
4Pořádně bych před ním vedl při, a ústa svá naplnil bych důvody.
4그 앞에서 호소하며 변백할 말을 입에 채우고
5Zvěděl bych, jakými slovy by mně odpověděl, a porozuměl bych, co by mi řekl.
5내게 대답하시는 말씀을 내가 알고 내게 이르시는 것을 내가 깨달으리라
6Zdaliž by podlé veliké síly své rozepři vedl se mnou? Nikoli, nýbrž on sám dal by mi sílu.
6그가 큰 권능을 가지시고 나로 더불어 다투실까 아니라 도리어 내 말을 들으시리라
7Tuť by upřímý hádati se mohl s ním, a byl bych osvobozen všelijak od soudce svého.
7거기서는 정직자가 그와 변론할 수 있은즉 내가 심판자에게서 영영히 벗어나리라
8Ale aj, půjdu-li upřímo dále, tam ho není; pakli nazpět, nepostihnu ho.
8그런데 내가 앞으로 가도 그가 아니 계시고 뒤로 가도 보이지 아니하며
9By i čím zaměstknán byl na levo, předce ho nespatřím; zastře-li se na pravo, ovšem ho neuzřím.
9그가 왼편에서 일하시나 내가 만날 수 없고 그가 오른편으로 돌이키시나 뵈올 수 없구나
10Nebo on zná cestu, kteráž jest při mně; bude-li mne zkušovati, jako zlato se ukáži.
10나의 가는 길을 오직 그가 아시나니 그가 나를 단련하신 후에는 내가 정금 같이 나오리라
11Šlepějí zajisté jeho přídržela se noha má, cesty jeho šetřil jsem, abych se s ní neuchyloval.
11내 발이 그의 걸음을 바로 따랐으며 내가 그의 길을 지켜 치우치지 아니하였고
12Aniž od přikázaní rtů jeho uchýlil jsem se, nýbrž ustaviv se na tom, schované jsem měl řeči úst jeho.
12내가 그의 입술의 명령을 어기지 아니하고 일정한 음식보다 그 입의 말씀을 귀히 여겼구나
13On pak jestliže při čem stojí, kdo jej odvrátí? Ano duše jeho čehož jen žádá, toho hned dovodí.
13그는 뜻이 일정하시니 누가 능히 돌이킬까 그 마음에 하고자 하시는 것이면 그것을 행하시나니
14A vykoná uložení své o mně; nebo takových příkladů mnoho jest při něm.
14그런즉 내게 작정하신 것을 이루실 것이라 이런 일이 그에게 많이 있느니라
15Pročež před tváří jeho děsím se; když to rozvažuji, lekám se ho.
15그러므로 내가 그의 앞에서 떨며 이를 생각하고 그를 두려워하는구나
16Bůh zajisté zemdlil srdce mé, a Všemohoucí předěsil mne,
16하나님이 나로 낙심케 하시며 전능자가 나로 두렵게 하시나니
17Tak že sotva jsem nezahynul v těch temnostech; nebo před tváří mou nezakryl mrákoty.
17이는 어두움으로 나를 끊지 아니하셨고 흑암으로 내 얼굴을 가리우지 아니하셨음이니라