¹Pravímť pak, že pokudž dědic maličký jest, nic není rozdílný od služebníka, jsa pánem všeho,

¹¶ Ko taku kupu ia tenei, I te mea he tamariki tonu te tangata mona te kainga, kahore ia e rere ke i te pononga, ahakoa ko te rangatira ia o nga mea katoa;

²Ale pod ochráncemi a správcemi jest až do času uloženého od otce.

²Engari e meatia ana e nga kaitohutohu, e nga kaititiro, kia taea ra ano te wa i whakaritea e te papa.

³Tak i my, když jsme byli maličcí, pod živly světa byli jsme v službu podrobeni.

³Waihoki ko tatou, i te mea e tamariki ana, he pononga tatou na nga mea timatanga o te ao:

⁴Ale když přišla plnost času, poslal Bůh Syna svého učiněného z ženy, učiněného pod Zákonem,

⁴A, no ka tutuki te taima, ka tonoa mai e te Atua tana Tama, i whanau i te wahine, i whanau i raro i te ture,

⁵Aby ty, kteříž pod Zákonem byli, vykoupil, abychom právo synů přijali.

⁵Hei hoko i te hunga i raro i te ture, kia whiwhi ai tatou ki te whakatamarikitanga.

⁶A že jste synové, protož poslal Bůh Ducha Syna svého v srdce vaše, volajícího: Abba, totiž Otče.

⁶Na, i te mea he tamariki koutou, kua tonoa mai e te Atua te Wairua o tana Tama ki roto ki o koutou ngakau, e karanga ana, E Apa, e Pa.

⁷A tak již nejsi slouha, ale syn, a poněvadž syn, tedy i dědic Boží skrze Krista.

⁷Heoi kua mutu tou ponongatanga, engari kua tama koe; a, ki te mea he tama, na mou nga mea i roto i te Atua.

⁸Ale tehdáž, neměvše známosti Boha, sloužili jste těm, kteříž z přirození nejsou bohové.

⁸¶ Heoi i reira, i te mea kihai koutou i matau ki te Atua, he pononga koutou na nga mea ehara nei i te atua tupu.

⁹Nyní pak, znajíce Boha, nýbrž poznáni jsouce od Boha, kterakž se zpátkem zase obracíte k mdlým a bídným živlům, jimž opět znovu chcete sloužiti?

⁹Inaianei ia, i te mea ka matau nei koutou ki te Atua, ara ka matauria nei koutou e te Atua, he aha koutou ka tahuri ai ano ki aua mea ngoikore, rawakore, ki nga mea timatanga, e hokia na e to koutou hiahia, kia waiho koutou hei pononga ma aua mea?

¹⁰Dnů šetříte, a měsíců, a časů, i let.

¹⁰E mau ana koutou ki nga ra, ki nga marama, ki nga wa, ki nga tau.

¹¹Bojím se za vás, abych snad nadarmo nepracoval mezi vámi.

¹¹E manawapa ana ahau ki a koutou, kei kore he hua mo taku i mahi ai i roto i a koutou.

¹²Buďte jako já, neb i já jsem jako vy, bratří, prosím vás. Nic jste mi neublížili.

¹²¶ E oku teina, ko taku tohe tenei ki a koutou, kia rite ki ahau; e rite ana hoki ahau ki a koutou: kahore a koutou mahi he ki ahau.

¹³Neb víte, že s mdlobou těla kázal jsem vám evangelium ponejprve.

¹³E matau ana koutou he mea na te ngoikore e toku kikokiko taku kauwhau i te rongopai ki a koutou i te tuatahi.

¹⁴A pokušení mé, přišlé na tělo mé, nebylo u vás málo váženo, aniž jste pohrdli, ale jako anděla Božího přijali jste mne, jako Krista Ježíše.

¹⁴Heoi kihai koutou i whakahawea, i whakakino ki toku whakamatautauranga i toku kikokiko: na, tahuri mai ana koutou ki ahau, ano he anahera ahau na te Atua, me te mea ano ko Ihu Karaiti.

¹⁵Jaké tehdy bylo blahoslavenství vaše? Svědectvíť vám zajisté dávám, že, kdyby to možné bylo, oči vaše vyloupíce, byli byste mi dali.

¹⁵Kei hea ra tera hari o koutou? He kaiwhakaatu hoki ahau mo ta koutou, me i taea kua tikarohia e koutou o koutou kanohi, a kua homai ki ahau.

¹⁶Což tedy učiněn jsem vaším nepřítelem, pravdu vám pravě?

¹⁶Koia, kua hoariritia ranei ahau ki a koutou, moku i korero i te pono ki a koutou?

¹⁷Milujíť vás někteří nedobře, nýbrž odstrčiti vás chtějí, abyste vy je milovali.

¹⁷¶ Ko ta ratou whaiwhai i a koutou ehara i te pai: engari e mea ana ratou kia tutakina mai koutou, kia whai ai ko koutou ki a ratou.

¹⁸Slušnéť jest pak horlivě milovati v dobrém vždycky, a ne jen toliko tehdáž, když jsem přítomen vám.

¹⁸He mea pai ia kia matenuitia i runga i te pai i nga wa katoa, kauaka hoki i toku nohoanga anake ki a koutou.

¹⁹Synáčkové moji, (kteréž opět rodím, až by Kristus zformován byl v vás),

¹⁹¶ E aku tamariki, ka mamae nei ano ahau mo koutou, kia whai ahua ra ano a te Karaiti i roto i a koutou,

²⁰Chtěl bych pak přítomen vám býti nyní a proměniti hlas svůj; nebo v pochybnosti jsem o vás.

²⁰Ko taku hiahia me i kona ahau i a koutou na aianei, kia puta ke ano toku reo; no te mea e ruarua ana ahau ki a koutou.

²¹Povězte mi, kteříž pod Zákonem chcete býti, nepozorujete-liž Zákona?

²¹¶ Ki mai ki ahau, e te hunga e hiahia ana kia noho i raro i te ture, kahore ianei koutou e rongo ki ta te ture?

²²Nebo psáno jest: Že Abraham měl dva syny, jednoho z služebnice, a druhého z svobodné.

²²Kua oti hoki te tuhituhi, tokorua nga tama a Aperahama, kotahi na te wahine pononga, kotahi na te wahine rangatira.

²³Ale ten z služebnice podle těla se narodil, tento pak z svobodné podle zaslíbení.

²³Ko ta te pononga no te kikokiko tona whanautanga: ko ta te wahine rangatira ia he mea korero mai i mua.

²⁴Kteréžto věci u figuře se staly. Nebo toť jsou ti dva Zákonové, jeden s hory Sinai, k manství zplozující, a tenť jest jako Agar.

²⁴He mea whakarite aua mea: ko nga wahine nei nga kawenata e rua; kotahi no Maunga Hinai, whanau ake ana hei taurekareka, ko Hakara tenei.

²⁵Agar zajisté jest hora Sinai v Arabii. Dobřeť se pak k ní trefuje nynější Jeruzalém, nebo v službu podroben jest s syny svými.

²⁵Na ko tenei Hakara ko Maunga Hinai i Arapia, e rite ana hoki ki Hiruharama onaianei, he pononga nei hoki ia, ratou ko ana tamariki.

²⁶Ale ten svrchní Jeruzalém svobodný jest, kterýž jest matka všech nás.

²⁶Tena ko te Hiruharama i runga he mea herekore, ko ia to tatou whaea.

²⁷Nebo psáno jest: Vesel se neplodná, kteráž nerodíš, vykřikni a zvolej, kteráž nepracuješ ku porodu; nebo ta opuštěná mnoho má synů, více nežli ta, kteráž má muže.

²⁷Kua oti hoki te tuhituhi, Kia hari, e te pakoko kahore nei e whanau; hamama, karanga, e te mea kahore nei kia whakamamae; he tini ke hoki nga tamariki a te mea mahue i a te mea whai tane.

²⁸Myť jsme tedy, ó bratří, tak jako Izák, synové zaslíbení.

²⁸Na, ko tatou nei, e oku teina, e rite ana ki a Ihaka, he tamariki na te kupu whakaari.

²⁹Ale jakož tehdáž ten podle těla zplozený protivil se tomu, kterýž byl zplozen podle Ducha, tak se děje i nyní.

²⁹Engari e rite ana ano ki to mua, ko te mea no te kikokiko nei tona whanautanga, whakatoia ana e ia te tama no te Wairua nei tona; e pera ana ano inaianei.

³⁰Než co praví Písmo? Vyvrz služebnici i syna jejího; nebo nebudeť dědicem syn služebnice s synem svobodné.

³⁰Heoi e pehea ana ta te karaipiture? Peia atu te wahine pononga raua ko tana tama: e kore hoki te tama a te wahine pononga e whiwhi tahi me te tama a te wahine rangatira ki te taonga.

³¹A tak, bratří, nejsmeť synové služebnice, ale svobodné.

³¹Na, ehara tatou, e oku teina, i te tamariki na te wahine pononga, engari na te wahine rangatira.