¹Protož v svobodě, kterouž Kristus nás osvobodil, stůjte a nezapletejtež se zase v jho služebnosti.

¹¶ Na te Karaiti i wewete te here i a tatou: na reira kia u te tu, kei mau hoki ki roto ki te ioka pononga.

²Aj, já Pavel pravím vám, že budete-li se obřezovati, Kristus vám nic neprospěje.

²Nana, tenei ahau, a Paora te mea nei ki a koutou, Ki te kotia koutou, e kore koutou e whai pai i a te Karaiti.

³A zase osvědčuji všelikému člověku, kterýž se obřezuje, že jest povinen všecken Zákon naplniti.

³He whakaatu tuarua tenei naku ki nga tangata katoa e kotia ana, kua mau ratou i te ture kia mahia katoatia.

⁴Odcizili jste se Krista, kteřížkoli v Zákoně ospravedlněni býti hledáte; vypadli jste z milosti.

⁴Kua wehea atu koutou i a te Karaiti, e te hunga e whakatikaia ana e te ture, kua taka iho koutou i runga i te aroha noa.

⁵My zajisté duchem z víry, naděje spravedlnosti očekáváme.

⁵Ko tatou hoki, na te Wairua ta tatou tatari ki te tika e tumanakohia atu nei, e ahu mai nei i te whakapono:

⁶Nebo v Kristu Ježíši ani obřízka neprospívá, ani neobřízka, ale víra skrze lásku dělající.

⁶I roto hoki i a Karaiti Ihu kahore o te kotinga wahi, kahore o te kotingakore; engari ko te whakapono e mahi ana i runga i te aroha.

⁷Běželi jste dobře. Kdo jest vám překazil, abyste pravdy neposlouchali?

⁷I pai ta koutou oma; na wai koutou i whakaware, i kore ai koutou e rongo ki te pono?

⁸Neníť ta rada z toho, kterýž vás volá.

⁸Ehara tenei whakaaro i te mea na te kaikaranga i a koutou.

⁹Maličko kvasu všecko těsto nakvašuje.

⁹He iti te rewena, rewenatia ake te puranga katoa.

¹⁰Jáť mám naději o vás v Pánu, že nic jiného smýšleti nebudete; ale ten, jenž kormoutí vás, trpěti bude soud, kdožť jest on koli.

¹⁰E whakapono ana ahau ki a koutou i roto i te Ariki, e kore e rere ke o koutou whakaaro: ko te kaiwhakararu ia i a koutou, ahakoa ko wai, mana ano tona whakawakanga e pikau.

¹¹Já pak, bratří, káži-li také obřízku, i pročež protivenství trpím? Tedy jest vyprázdněno pohoršení kříže.

¹¹Me ahau ano, e oku teina, ki te mea he kauwhau tonu nei taku i te kotinga, he aha ahau ka whakatoia tonutia ai? penei kua kore to te ripeka tutukitanga waewae.

¹²Ó by raději odřezáni byli, kteříž vás nepokojí.

¹²Pai kau ki ahau me i motuhia atu te hunga e whakararu na i a koutou.

¹³Nebo vy v svobodu povoláni jste, bratří, toliko abyste té svobody nepokládali sobě za zámysl povolování tělu, ale skrze lásku posluhujte sobě vespolek.

¹³¶ Kua karangatia nei hoki koutou, e oku teina, ki te tikanga herekore; kaua ia ta koutou tikanga herekore e waiho hei whakaoho i te kikokiko, engari me mahi koutou tetahi ki tetahi i runga i te aroha.

¹⁴Nebo všecken Zákon v jednom slovu se zavírá, totiž v tom: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.

¹⁴E takoto topu ana hoki te ture katoa i roto i te kupu kotahi, ara, Kia aroha koe ki tou hoa tata, ano ko koe.

¹⁵Pakli se vespolek koušete a žerete, hleďtež, abyste jedni od druhých zkaženi nebyli.

¹⁵Ki te ngau ia koutou, ki te kai tetahi i tetahi, kia tupato kei pareho tetahi i tetahi.

¹⁶Ale pravímť: Duchem choďte, a žádosti těla nevykonáte.

¹⁶Ko taku kupu ia tenei, Haere i roto i te Wairua, a e kore e whakaritea e koutou te hiahia o te kikokiko.

¹⁷Nebo tělo žádá proti Duchu, a Duch proti tělu. Ty pak věci jsou sobě vespolek odporné, tak abyste ne hned, což byste chtěli, to činili.

¹⁷E hiahia ana hoki te kikokiko tika ke i te Wairua, me te Wairua tika ke i te kikokiko: e whawhai ana hoki enei tetahi ki tetahi: te taea nga mea i hiahia ai koutou.

¹⁸Jestliže pak Duchem vedeni býváte, nejste pod Zákonem.

¹⁸Ki te arahina ia koutou e te Wairua, kahore koutou i raro i te ture.

¹⁹Zjevníť jsou pak skutkové těla, jenž jsou: Cizoložstvo, smilstvo, nečistota, chlipnost,

¹⁹Na e kitea ana nga mahi a te kikokiko, ara he moe tahae, he poke, he hiahia taikaha,

²⁰Modloslužba, čarování, nepřátelství, svárové, nenávisti, hněvové, dráždění, různice, sekty,

²⁰He karakia whakapakoko, he makutu, he pakanga, he totohe, he hae, he riri, he wawahi, he wehewehe, he titore,

²¹Závisti, vraždy, opilství, hodování, a těm podobné věci. Kteréžto kdožkoli činí, toť vám předpovídám, jakož jsem i prve pravil, že království Božího dědicové nebudou.

²¹He hao, he haurangi, he kakai, me nga mea e rite ana ki enei: me korero wawe e ahau enei mea ki a koutou, me pera me taku i korero ai i mua, ko te hunga e mahi ana i nga mea penei, e kore e whiwhi ki te rangatiratanga o te Atua.

²²Ovoce pak Ducha jestiť: Láska, radost, pokoj, tichost, dobrotivost, dobrota, věrnost, krotkost, středmost.

²²Ko te hua ia o te Wairua, he aroha, he hari, he rangimarie, he manawanui, he ngawari, he ngakau pai, he whakapono,

²³Proti takovýmť není Zákon.

²³He ngakau mahaki, he ngakau kua taea te pehi: kahore he ture e riria ai enei mea.

²⁴Nebo kteříž jsou Kristovi, tiť jsou tělo své ukřižovali s vášněmi a s žádostmi.

²⁴Ko te hunga ia o te Karaiti, kua ripekatia e ratou te kikokiko, me ona hihiritanga, me ona hiahia.

²⁵Jsme-liť tedy Duchem živi, Duchem i choďme.

²⁵Ki te mea e ora ana tatou i roto i te Wairua, kia haere ano tatou i roto i te Wairua.

²⁶Nebývejme marné chvály žádostivi, jedni druhých popouzejíce a jedni druhým závidíce.

²⁶Kei whaia e tatou te kororia huakore, te whakapataritari tetahi ki tetahi, te hae tetahi ki tetahi.