¹Odpovídaje pak Bildad Suchský, řekl:

¹¶ Ano ra ko Pirirara Huhi; i mea ia,

²Dokudž neučiníte konce řečem? Pomyslte na to, a potom mluviti budeme.

²Kia pehea te roa o ta koutou whakatakoto mahanga mo nga kupu? Kia whai mahara mai, muri iho ka korero matou.

³Proč jsme počteni za hovada? Oškliví jsme jemu, jakž sami vidíte.

³He aha matou i kiia ai he kararehe, i waiho ai hei mea poke ki ta koutou titiro mai?

⁴Ó ty, jenž hubíš život svůj zůřením svým, zdaliž pro tebe opuštěna bude země, a odsedne skála z místa svého?

⁴Haea iho koe e koe ano, i a koe e riri ana. Mau koia ka mahue ai te whenua, ka nekehia ai te toka i tona wahi?

⁵Anobrž světlo bezbožných uhašeno bude, aniž se blyštěti bude jiskra ohně jejich.

⁵¶ E pirau ano hoki te rama a te hunga kino, a e kore te mura o tana ahi e marama.

⁶Světlo se zatmí v stánku jeho, a lucerna jeho v něm zhasne.

⁶Ka pouri te marama i roto i tona teneti, ka pirau ano hoki tana rama i runga i a ia.

⁷Ssouženi budou krokové síly jeho, a porazí jej rada jeho.

⁷Ka whakakikitia nga takahanga o tona kaha, ka kokiritia iho ano ia ki raro e tona whakaaro ake.

⁸Nebo zapleten jest do síti nohami svými, a v zamotání chodí.

⁸No te mea ka maka ia e ona waewae ake ki te kupenga, ka haere hoki ia i runga i te reti.

⁹Chytí ho za patu osídlo, a zmocní se ho násilník.

⁹Ka mau tona rekereke i te tawhiti, a ka hopukia ia e te mahanga.

¹⁰Skrytať jest při zemi smečka jeho, a léčka jeho na stezce.

¹⁰Kei te huna ki te whenua te aho mona, te rore hoki mona ki te huarahi.

¹¹Odevšad hrůzy jej děsiti budou a dotírati na nohy jeho.

¹¹¶ He whakamataku i nga taha katoa hei mea i a ia kia wehi, hei aruaru hoki i a ia i ona hikitanga rekereke.

¹²Hladovitá bude síla jeho, a bída pohotově při boku jeho.

¹²Ko tona kaha ka hemo i te kai, a kei te whanga tonu te aitua ki tona tatunga.

¹³Zžíře žily kůže jeho, zžíře oudy jeho kníže smrti.

¹³Ka pau i tera nga wahi o tona tinana, ae, ka pau ona wahi i te matamua o te mate.

¹⁴Uchváceno bude z stánku jeho doufání jeho, a to jej přivede k králi strachů.

¹⁴Ka hutia atu ia i roto i tona teneti, i whakamanawa ai ia, a ka kawea atu ia ki te kingi o nga whakamataku.

¹⁵V stánku jeho hrůza bydleti bude, ač nebyl jeho; posypáno bude obydlí jeho sirou.

¹⁵Na ka noho ki tona teneti te mea ehara nei i a ia: a ka ruia iho te whanariki ki runga ki tona kainga.

¹⁶Od zpodku kořenové jeho uschnou, a svrchu osekány budou ratolesti jeho.

¹⁶Ka maroke ake ona pakiaka i raro, a i runga ka tapahia atu tona manga.

¹⁷Památka jeho zahyne z země, aniž jméno jeho slýcháno bude na ulicích.

¹⁷Ka ngaro atu te maharatanga ki a ia i runga i te whenua; e kore ano ia e whai ingoa i te huanui.

¹⁸Vyženou ho z světla do tmy, anobrž z okršlku zemského vypudí jej.

¹⁸Ka peia atu ano ia i roto i te marama ki te pouri, ka atiatia atu hoki i te ao.

¹⁹Nepozůstaví ani syna ani vnuka v lidu svém, ani jakého ostatku v příbytcích svých.

¹⁹E kore ia e whai tama, e whai tama ranei a te tama, i roto i tona iwi, he morehu ranei i te wahi i noho ai ia.

²⁰Nade dnem jeho zděsí se potomci, a přítomní strachem podjati budou.

²⁰Miharo ana ki tona ra te hunga i muri i a ia, pera i te hunga i haere ra i mua, mau ana to ratou wehi.

²¹Takovýť jest zajisté způsob nešlechetného, a takový cíl toho, kterýž nezná Boha silného.

²¹He pono ko nga nohoanga enei o te tangata kino, ko te wahi hoki tenei o te tangata kahore e mohio ki te Atua.