¹Zatím přidal Elihu, a řekl:

¹¶ I korero ano a Erihu, i mea,

²Postrp mne maličko, a oznámímť šíře; neboť mám ještě, co bych za Boha mluvil.

²Tukua ahau, kia iti nei, a ka whakaatu ahau ki a koe; he kupu ano hoki aku mo ta te Atua.

³Vynesu smysl svůj zdaleka, a stvořiteli svému přivlastním spravedlnost.

³Ka tikina atu e ahau toku mohio i tawhiti, ka whakatikaia e ahau ta toku Kaihanga.

⁴V pravdě, žeť nebudou lživé řeči mé; zdravě smýšlejícího máš mne s sebou.

⁴E kore rawa hoki aku kupu e teka: tenei kei a koe te tangata kua tino nui tona matauranga.

⁵Aj, Bůh silný mocný jest, aniž svých zamítá; silný jest, a srdce udatného.

⁵¶ Nana, he pakari te Atua, e kore ano ia e whakahawea: pakari tonu te kaha o tona matauranga.

⁶Neobživuje bezbožného, chudým pak k soudu dopomáhá.

⁶E kore te tangata kino e whakaorangia e ia; mana te hunga mate e whiwhi ai ki nga mea e tika ana ma ratou.

⁷Neodvrací od spravedlivého očí svých, nýbrž s králi na stolici sází je na věky, i bývají zvýšeni.

⁷E kore e mutu tana titiro ki te tangata tika; engari ka whakanohoia ngatahitia ratou e ia me nga kingi ki runga ki te torona ake ake, a ka whakanekehia ake hoki ratou.

⁸Pakli by poutami sevříni byli, zapleteni jsouce provazy ssoužení:

⁸Ki te mea kua herea ratou ki te mekameka, mau pu i te rahiri, ara i nga mate,

⁹Tudy jim v známost uvodí hřích jejich, a že přestoupení jejich se ssilila.

⁹Na ka whakakitea e ia ki a ratou ta ratou mahi, me o ratou he, i mea ai ratou i nga mea whakapehapeha.

¹⁰A tak otvírá sluch jejich, aby se napravili, anobrž mluví jim, aby se navrátili od nepravosti.

¹⁰Ka whakapuaretia ano e ia o ratou taringa ki te ako, a ka ki kia hoki i te kino.

¹¹Uposlechnou-li a budou-li jemu sloužiti, stráví dny své v dobrém, a léta svá v potěšení.

¹¹Ki te rongo ratou, a ka mahi ki a ia, ka pau o ratou ra i runga i te pai, o ratou tau i runga i nga ahuareka.

¹²Pakli neuposlechnou, od meče sejdou, a pozdychají bez umění.

¹²Otira ki te kore ratou e rongo, ka ngaro ratou i te hoari, hemo iho ratou, kahore hoki he matauranga.

¹³Nebo kteříž jsou nečistého srdce, přivětšují hněvu, aniž k němu volají, když by je ssoužil.

¹³Ko te hunga whakaponokore o ratou ngakau, puranga rawa i a ratou te riri; kahore a ratou karanga awhina ina herea ratou e ia.

¹⁴Protož umírá v mladosti duše jejich, a život jejich s smilníky.

¹⁴Ka mate ratou i te taitamarikitanga, a ka ngaro to ratou ora i roto i te hunga poke.

¹⁵Vytrhuje, pravím, ssouženého z jeho ssoužení, a ty, jejichž sluch otvírá, v trápení.

¹⁵¶ Ko tana he whakaora i te rawakore ina mate, e whakapuaretia ana e ia o ratou taringa ina tukinotia.

¹⁶A tak by i tebe přenesl z prostředku úzkosti na širokost, kdež není stěsnění, a byl by pokojný stůl tvůj tukem oplývající.

¹⁶Ae ra, me koe ano, tera koe e riro i a ia i roto i te kuititanga ki te wahi whanui; a ki tonu i te ngako te mea e whakatakotoria ki runga ki tau tepu.

¹⁷Ale ty zasloužils, abys jako bezbožný souzen byl; soud a právo na tě dochází.

¹⁷Otiia ki tonu koe i te tikanga a te tangata kino; a mau pu koe i nga tikanga, i te whakarite whakawa.

¹⁸Jistě strach, aby tě neuvrhl Bůh u větší ránu, tak že by jakkoli veliká výplaty mzda, tebe nevyprostila.

¹⁸Na i te mea he riri tenei, kia tupato kei riro koe i te nui o au rawa; aua hoki koe e whakapeautia e te nui o te utu.

¹⁹Zdaliž by sobě co vážil bohatství tvého? Jistě ani nejvýbornějšího zlata, ani jakékoli síly neb moci tvé.

¹⁹E ranea ranei ou rawa, e kore ai koe e taka he? nga uaua katoa ranei o tou kaha?

²⁰Nechvátejž tedy k noci, v kterouž odcházejí lidé na místo své.

²⁰Kaua e hiahiatia te po, te wa e riro ai nga tangata i runga i to ratou whai.

²¹Hleď, abys se neohlédal na marnost, zvoluje ji raději, nežli ssoužení.

²¹Kia tupato, kaua e tahuri ki te kino; ki tau hoki he pai ake tenei i nga mate.

²²Aj, Bůh silný nejvyšší jest mocí svou. Kdo jemu podobný učitel?

²²Nana, ko te Atua, ko tona kaha hei whakanui, ko wai te kaiwhakaako hei rite mona?

²³Kdo jemu vyměřil cestu jeho? Kdo jemu smí říci: Činíš nepravost?

²³Ko wai te kaitohutohu i te ara mona? Ko wai hei mea, Kua he tau mahi?

²⁴Pamětliv buď raději, abys vyvyšoval dílo jeho, kteréž spatřují lidé,

²⁴¶ Kia mahara kia whakanuia e koe tana mahi, e waiatatia nei e te tangata.

²⁵Kteréž, pravím, všickni lidé vidí, na něž člověk patří zdaleka.

²⁵Kua tirohia nei e nga tangata katoa e matakitakina mai nei e te tangata i tawhiti.

²⁶Nebo Bůh silný tak jest veliký, že ho nemůžeme poznati, počet let jeho jest nevystižitelný.

²⁶Nana, he nui te Atua, e kore ano e mohiotia e tatou; e kore ano hoki te maha o ona tau e taea te rapu atu.

²⁷On zajisté vyvodí krůpěje vod, kteréž vylévají déšť z oblaků jeho,

²⁷Ko ia nei hei ngongo ake i nga pata wai, ka tauia i tona kohu hei awha:

²⁸Když se rozpouštějí oblakové, a kropí na mnohé lidi.

²⁸Ka ringihia iho nei e nga kapua, a ka maturuturu nui ki runga ki te tangata.

²⁹(Anobrž vyrozumí-li kdo roztažení oblaků, a zvuku stánku jeho,

²⁹Ae ra, e mohiotia ana ranei e tetahi nga horahanga o nga kapua, te ngangau o tona tapenakara?

³⁰Jak rozprostírá nad ním světlo své, aneb všecko moře přikrývá?

³⁰Nana, e horahia ana e ia tona marama a tawhio noa i a ia; e hipokina ana hoki e ia te takere o te moana.

³¹Skrze ty věci zajisté tresce lidi, a též dává pokrmu hojnost.

³¹Ko ana mea hoki ena hei whakawa mo nga iwi, nui tonu te kai e homai ana e ia.

³²Oblaky zakrývá světlo, a přikazuje mu ukrývati se za to, co je potkává.)

³²E hipokina ana e ia ona ringa ki te uira, a whakahaua iho e ia te wahi e pa atu ai.

³³Ohlašuje o něm zvuk jeho, též dobytek, a to hned, když pára zhůru vstupuje. [ (Job 36:34) Takéť se i nad tím děsí srdce mé, až se pohybuje z místa svého. ]

³³Hei kaiwhakaatu i a ia tona haruru, e waitohu ana hoki ki nga kararehe i te tupuhi meake puta mai.