¹Žalm Azafův. Bůh stojí v shromáždění Božím, u prostřed bohů soud čině, a dí:

¹¶ He himene na Ahapa. E tu ana te Atua i roto i te whakaminenga o te Atua, e whakawa ana i waenganui i nga atua.

²Dokudž souditi budete nespravedlivě, a osoby nešlechetných přijímati? Sélah.

²Kia pehea ake te roa o ta koutou whakawa he, o ta koutou whakapai ki nga kanohi o te hunga kino. (Hera.

³Zastávejte bídného a sirotka, utištěného a chudého spravedliva vyhlašujte.

³Whakatikaia ta te ware, ta te pani: kia tika te whakawa mo te ngakau mamae, mo te rawakore.

⁴Vytrhněte bídného a nuzného, z ruky nešlechetných vytrhněte ho.

⁴Whakaorangia te ware me te rawakore; tangohia mai ratou i te ringa o te tangata kino.

⁵Ale nevědí nic, nerozumějí nic; ve tmách ustavně chodí, až se proto všickni základové země pohybují.

⁵Kahore o ratou matauranga, kakore hoki e mahara; e kopikopiko noa ana ratou i te pouri; e oioi ana nga turanga katoa o te whenua.

⁶Řeklť jsem já byl: Bohové jste, a synové Nejvyššího vy všickni;

⁶¶ I mea ahau, He atua koutou, he tama katoa na te Runga Rawa.

⁷A však jako i jiní lidé zemřete, a jako jeden z knížat padnete.

⁷Heoi ka pera koutou me te tangata, ka mate; ka hinga, ka pera me tetahi o nga piriniha.

⁸Povstaniž, ó Bože, suď zemi; nebo ty dědičně vládneš všemi národy.

⁸E ara, e te Atua, whakawakia te whenua: mou hoki nga tauiwi katoa.