¹Potom obrátivše se, táhli jsme na tu poušť cestou k moři Rudému, jakož mluvil Hospodin ke mně, a obcházeli jsme horu Seir za dlouhý čas,

¹A obrátiac sa tiahli sme na púšť cestou smerom k Červenému moru, tak ako mi hovoril Hospodin, a obchádzali sme vrch Seir mnoho dní.

²Až mi řekl Hospodin takto:

²A Hospodin mi riekol:

³Dosti jste již obcházeli horu tuto, obraťtež se k straně půlnoční.

³Už ste sa dosť naobchádzali tohoto vrchu; obráťte sa na sever.

⁴A lidu přikaž, řka: Půjdete přes pomezí bratří svých synů Ezau, kteříž bydlí v Seir. Ačkoli budou se vás báti, hleďte však pilně,

⁴A ľudu prikáž a povedz: Pojdete cez územie svojich bratov, synov Ezavových, ktorí bývajú na Seire. A hoci sa vás budú báť, veľmi sa vystríhajte!

⁵Abyste jich nedráždili; nebo nedám vám z země jejich ani šlepěje nožné, proto že v dědictví Ezau dal jsem horu Seir.

⁵Nedráždite ich, lebo vám nedám z ich zeme ani toľko, čo by zašľapil nohou, lebo vrch Seir som dal Ezavovi do dedičného majetku.

⁶Pokrmů koupíte od nich za peníze, a jísti budete, i vody také ku pití za peníze od nich jednati budete.

⁶Pokrm si kúpite od nich za peniaze, a tak budete jesť, aj vody si kúpite od nich za peniaze, a budete piť.

⁷Nebo Hospodin Bůh tvůj požehnal tobě při všeliké práci rukou tvých, a zná, že jdeš přes poušť velikou tuto; již čtyřidceti let Hospodin Bůh tvůj byl s tebou, aniž jsi měl v čem nedostatku.

⁷Lebo Hospodin, tvoj Bôh, ťa požehnal v každej práci tvojich rúk; vie, že ideš touto veľkou púšťou. Toto už štyridsať rokov bol Hospodin, tvoj Bôh, s tebou; nemal si v ničom nedostatku.

⁸A šli jsme od bratří našich, synů Ezau, kteříž bydlí v Seir, s cesty polní od Elat a od Aziongaber, a uchýlili jsme se, abychom šli cestou po poušti Moábské.

⁸A keď sme prešli od svojich bratov, synov Ezavových, ktorí bývajú na Seire, s cesty na rovine, z Elatu a z Ecion-gábera, obrátili sme sa a prešli sme cestou Moábskej púšte.

⁹I řekl mi Hospodin: Neškoď Moábským, ani jich popouzej k boji, nebo nedám tobě v zemi jejich dědictví, poněvadž synům Lot dal jsem Ar v dědictví.

⁹A Hospodin mi riekol: Nebudeš trápiť Moábov ani si nezačínaj s nimi púšťajúc sa do vojny, lebo ti nedám dedičstva z ich zeme, pretože som dal synom Lotovým Ár do dedičstva.

¹⁰(Emim prvé bydlili v ní, lid veliký a mnohý, a vysokého zrostu, jako Enakim.

¹⁰Émovia bývali predtým v nej, v zemi Ára, veľký to ľud, mnohý a vysoký jako Enákovci.

¹¹Oni také za obry držáni byli jako Enakim, ale Moábští říkali jim Emim.

¹¹Pravda aj oni boli považovaní za obrov ako Enákovci, a Moábovia ich pomenovali Emím.

¹²V Seir pak bydlili prvé Horejští, kteréž synové Ezau vyhnali, a zahladili je před tváří svou, a bydlili tu místo nich, jako učinil Izrael v zemi vládařství svého, kterouž jim dal Hospodin.)

¹²A na Seire bývali predtým Chorovia, a synovia Ezavovi zaujali ich državie a vyhubili ich zpred svojej tvári a bývali na ich mieste, tak ako učinil Izrael zemi svojho vlastníctva, ktorú im dal Hospodin.

¹³Nyní vstanouce, přejděte potok Záred. I přešli jsme potok Záred.

¹³A tak teraz vstaňte a prejdite potok Záred. Aj sme prešli potok Záred.

¹⁴Času pak, v němž jsme šli z Kádesbarne, až jsme přešli potok Záred, bylo let třidceti osm, dokavadž nebyl vyhlazen všecken věk mužů bojovných z prostřed stanů, jakož jim přisáhl Hospodin.

¹⁴A času, v ktorom sme išli z Kádeš-barnee, až sme prešli potok Záred, bolo tridsaťosem rokov, dokiaľ nevymrelo všetko to pokolenie, mužovia, súci do vojny, zprostred tábora, tak ako im prisahal Hospodin.

¹⁵Nebo ruka Hospodinova byla proti nim k setření jich z prostředku stanů, dokudž nevyhladil jich.

¹⁵Bola aj ruka Hospodinova proti nim, aby ich desila a tak vyhubila zprostred tábora, až i vymreli.

¹⁶I stalo se, když všickni muži ti bojovní vyhynuli z prostředku lidu,

¹⁶A stalo sa, keď už boli vymreli zprostred ľudu všetci mužovia toho pokolenia, súci do boja,

¹⁷Že mluvil Hospodin ke mně, řka:

¹⁷že mi hovoril Hospodin a riekol:

¹⁸Ty přejdeš dnes pomezí Moábské k městu Ar,

¹⁸Ty prejdeš dneská hranicu Moábovu, Ár,

¹⁹A přiblížíš se k synům Ammon. Nessužujž jich a nepopouzej jich k boji, nebo nedám tobě v zemi synů Ammon dědictví, poněvadž synům Lotovým dal jsem ji k vládařství.

¹⁹a priblížiš sa naproti synom Ammonovým; nebudeš ich trápiť ani si nezačínaj s nimi, lebo ti nedám vlastníctva zo zeme synov Ammonových, pretože som ju dal synom Lotovým za vlastníctvo.

²⁰(I ona také držána byla za zemi obrů; nebo obrové před tím bydlili v ní, kterýmž Ammoninští říkali Zamzomim,

²⁰Aj tá bola považovaná za zem obrov; obrovia v nej bývali predtým, a Ammonovia ich nazvali Zamzummím.

²¹Lid veliký a mnohý, a vysokého zrostu, jako Enakim. Ale zahladil je Hospodin před tváří jejich, a vešli v dědictví jejich, a bydlili na místě jejich,

²¹Bol to veliký ľud, mnohý a vysoký jako Enákovci, ale Hospodin ich vyhubil zpred ich tvári, a tak zaujali ich državie a bývali na ich mieste,

²²Jakož učinil synům Ezau bydlícím v Seir, pro něž vyhladil Horejské před tváří jejich, i vešli v dědictví jejich, a bydlili na místě jejich až do dnešního dne.

²²jako učinil synom Ezavovým, ktorí bývajú na Seire, keď zahladil Chorov zpred ich tvári, takže zaujali ich državie a bývajú na ich mieste až do dnešného dňa.

²³Hevejské také, kteříž bydlili v Azerim až do Gáza, Kaftorejští, kteříž vyšli z Kaftor, zahladili je, a bydlili na místě jejich.)

²³A Avajov, ktorí bývali v dedinách až po Gazu, vyplienili Kaftorania, ktorí vyšli z Kaftora, a bývali na ich mieste.

²⁴Vstanouce, beřte se a přejděte potok Arnon. Hle, dal jsem v ruce tvé Seona, krále Ezebon Amorejského, a zemi jeho; začniž jí vládnouti, a bojuj válečně proti němu.

²⁴Tedy vstaňte, rušajte sa a prejdite cez potok Arnon! Hľaďže, dal som do tvojej ruky Síchona, kráľa Chešbona, Amoreja, i jeho zem. Začni, zaujmi a vyzvúc ho pusti sa s ním do boja.

²⁵Dnes počnu pouštěti strach a lekání se tebe na lidi, kteříž jsou pode vším nebem, tak že kteřížkoli uslyší pověst o tobě, třásti a lekati se budou tváři tvé.

²⁵Tohoto dňa začnem dávať tvoj strach a tvoju bázeň na ľudí pod celým nebom. Tí, ktorí počujú zvesť o tebe, budú sa triasť a budú sa svíjať od strachu pred tebou.

²⁶I poslal jsem posly z pouště Kedemot k Seonovi, králi Ezebon, s slovy pokojnými, řka:

²⁶A poslal som poslov z púšte Kedemót k Síchonovi, kráľovi Chešbona, so slovami pokoja vzkazujúc:

²⁷Nechť projdu skrze zemi tvou, přímo cestou půjdu, neuchýlím se ani na pravo ani na levo.

²⁷Nech, prosím, prejdem cez tvoju zem. Pojdem priamo cestou; neuhnem sa ani napravo ani naľavo.

²⁸Pokrmů za peníze prodáš mi, abych jedl, vody také za peníze dáš mi, a píti budu; toliko pěšky projdu,

²⁸Pokrm mi predáš za peniaze, aby som jedol, i vody mi dáš za peniaze, aby som pil; len nech, prosím, prejdem peší;

²⁹Jakož mi učinili synové Ezau, kteříž bydlí v Seir, a Moábští, kteříž bydlí v Ar, dokudž nepřejdu Jordánu, jda k zemi, kterouž Hospodin Bůh náš dává nám.

²⁹učiň mi, jako mi učinili synovia Ezavovi, ktorí bývajú na Seire, a Moábi, ktorí bývajú v Áre, dokiaľ neprejdem cez Jordán do zeme, ktorú nám dáva Hospodin, náš Bôh.

³⁰Ale nechtěl dopustiti Seon, král Ezebon, abychom prošli zemi jeho; nebo byl zatvrdil Hospodin Bůh tvůj ducha jeho, a ztužil srdce jeho, aby dal jej v ruce tvé, jakož se vidí podnes.

³⁰Ale Síchon, kráľ Chešbona, nechcel dať, aby sme prešli jeho územím, lebo Hospodin, tvoj Bôh, zatvrdil jeho ducha a posmelil jeho srdce, aby ho vydal do tvojej ruky, jako je tomu dnes.

³¹(Nebo řekl mi byl Hospodin: Aj, již jsem počal v moc dávati tobě Seona i zemi jeho; začniž jí vládnouti, abys dědičně obdržel zemi jeho.)

³¹A Hospodin mi riekol: Hľaď, začal som dávať pred tebou Síchona a jeho zem. Začni, zaujmi, aby si dedične zaujal jeho zem.

³²A vytáhl byl Seon proti nám, on i všecken lid jeho k boji do Jasa.

³²Vtedy vyšiel Síchon proti nám, on i všetok jeho ľud, do boja do Johsy.

³³I dal jej nám Hospodin Bůh náš, a porazili jsme ho s syny jeho i se vším lidem jeho.

³³A Hospodin, náš Bôh, ho vydal pred nami, a porazili sme ho i jeho synov i všetok jeho ľud

³⁴Vzali jsme také toho času všecka města jeho, a dali jsme v prokletí lid těch všech měst, i ženy i děti, žádného nepozůstavivše.

³⁴a zaujali sme všetky jeho mestá toho času a zahladili sme, zarečené, všetky tie mestá, mužov, ženy i deti, takže sme neponechali nikoho nažive.

³⁵Toliko hovada rozebrali jsme sobě, a kořisti z měst, kterýchž jsme dobyli.

³⁵Len dobytok sme si pobrali za plen a korisť miest, ktoré sme zaujali.

³⁶Od Aroer jenž jest na břehu potoka Arnon, a od města, kteréž jest v údolí, až do Galád nebylo města, kteréž by ostáti mohlo před námi; všecka nám dal Hospodin Bůh náš.

³⁶Od Aroera, ktoré je na brehu potoka Arnona, a od mesta, ktoré je v tej doline, až po Gileád nebolo mesta, ktoré by nám bolo bývalo privysoké; všetky dal Hospodin, nás Bôh, pred nami.

³⁷Toliko k zemi synů Ammon nepřiblížils se, ani k žádné krajině ležící při potoku Jabok, ani k městům na horách, a k žádnému místu, kteréž zapověděl Hospodin Bůh náš.

³⁷Len k zemi synov Ammonových si sa nepriblížil, k niktorému kraju potoka Jabbka ani k mestám toho pohoria ani k niktorému miestu, ktorému blížiť sa zapovedal Hospodin, náš Bôh.