¹Když by nalezen byl zabitý (v zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě, abys dědičně vládl jí), ležící na poli, a nebylo by vědíno, kdo by ho zabil,

¹Keby sa našiel zabitý v zemi, ktorú ti dá Hospodin, tvoj Bôh, aby si ju zaujal do dedičstva, ležiaci na poli, a nevedelo by sa, kto ho zabil,

²Tedy vyjdou starší tvoji a soudcové tvoji, a měřiti budou k městům, kteráž jsou vůkol toho zabitého.

²vtedy vyjdú tvoji starší a tvoji sudcovia a odmerajú vzdialenosť k mestám, ktoré sú vôkol zabitého,

³A když nalezeno bude město nejbližší toho zabitého, tedy vezmou starší města toho jalovici z stáda, kteréž ještě nebylo užíváno, a kteráž netáhla ve jhu.

³a keď sa zistí mesto, ktoré je najbližšie zabitému, vezmú starší toho mesta jalovicu, na ktorej sa ešte nerobilo, ktorá ešte neťahala v jarme.

⁴I uvedou starší toho města jalovici tu do údolí pustého, kteréž nikdy nebylo děláno aneb oseto, a setnou šíji jalovice v tom údolí.

⁴A starší toho mesta zavedú jalovicu dolu do doliny trvale tečúcej vody, do doliny, ktorá sa neobrába ani neposieva, a tam v doline zotnú jalovici šiju.

⁵Potom přistoupí kněží synové Léví; (nebo je Hospodin Bůh tvůj vyvolil, aby přisluhovali jemu, a požehnání dávali ve jménu Hospodinovu, vedlé jejichž výpovědi stane všeliká rozepře a každá rána.)

⁵Potom pristúpia kňazi, synovia Léviho, lebo ich si vyvolil Hospodin, tvoj Bôh, aby mu svätoslúžili a aby dávali požehnanie v mene Hospodinovom, a na ich výroku bude stáť každý spor a každá rana.

⁶Všickni také starší toho města, kteříž jsou nejbližší toho zabitého, umyjí ruce své nad jalovicí sťatou v tom údolí,

⁶A všetci starší toho mesta, najbližší zabitému, umyjú svoje ruky nad jalovicou, sťatou v doline.

⁷A osvědčovati budou, řkouce: Nevylilyť jsou ruce naše krve té, aniž oči naše viděly vražedlníka.

⁷A osvedčia a povedia: Naše ruky nevylialy tejto krvi, ani naše oči nevidely vraha.

⁸Očisť lid svůj Izraelský, kterýž jsi vykoupil, Hospodine, a nepřičítej krve nevinné lidu svého Izraelskému. I bude sňata s nich vina té krve.

⁸Pokry hriech svojho ľudu Izraela, ktorý si vykúpil, Hospodine, a nedaj nevinnej krvi doprostred svojho ľudu Izraela, a bude im prikrytá a tak odpustená tá krv.

⁹Ty pak odejmeš krev nevinnou z prostředku svého, když učiníš, což pravého jest před očima Hospodinovýma.

⁹A ty odpraceš nevinnú krv zo svojho stredu, keď budeš činiť to, čo je spravedlivé v očiach Hospodinových.

¹⁰Když bys vytáhl na vojnu proti nepřátelům svým, a dal by je Hospodin Bůh tvůj v ruce tvé, a zajal bys z nich mnohé;

¹⁰Keď vyjdeš do vojny proti svojim nepriateľom, a Hospodin, tvoj Bôh, ho dá do tvojej ruky, a zajmeš z nich do zajatia,

¹¹Uzříš-li mezi zajatými ženu krásného oblíčeje, a zamiluješ ji, tak abys ji sobě vzal za manželku:

¹¹a keď by si videl medzi zajatými ženu pekného vzozrenia a zamiloval by si si ju a vzal by si si ju za ženu,

¹²Uvedeš ji do domu svého, i oholí sobě hlavu, a obřeže nehty své;

¹²vtedy ju dovedieš do stredu svojho domu, kde oholí svoju hlavu a obreže svoje nehty.

¹³A složíc roucho své s sebe, v kterémž jest jata, zůstane v domě tvém, a plakati bude otce svého i matky své za celý měsíc; a potom vejdeš k ní, a budeš její manžel, a ona bude manželka tvá.

¹³A složiac so seba rúcho, v ktorom bola zajatá, bude bývať v tvojom dome a bude oplakávať svojho otca a svoju matku za celý mesiac, a potom vojdeš k nej, a vezmeš si ju za manželku, a bude ti ženou.

¹⁴Pakliť by se nelíbila, tedy propustíš ji svobodnou; ale nikoli neprodávej jí za peníze, ani nekupč jí, poněvadž jsi jí ponížil.

¹⁴Ale keby sa ti potom zneľúbila, prepustíš ju, aby išla, kam chce; ale predať jej nepredáš za peniaze ani s ňou nebudeš zaobchodiť krute, za to, že si ju ponížil.

¹⁵Měl-li by kdo dvě ženy, jednu v milosti a druhou v nenávisti, a zplodily by mu syny, milá i nemilá, a byl-li by syn prvorozený nemilé:

¹⁵Keby mal niektorý muž dve ženy, z ktorých by jednu miloval a druhú nenávidel a keby mu porodily synov, obe, milovaná i nenávidená, a keby bol prvorodený syn synom nenávidenej,

¹⁶Tedy když dědice ustavovati bude nad tím, což by měl, nebude moci dáti práva prvorozenství synu milé před synem prvorozeným nemilé,

¹⁶stane sa v deň, v ktorý bude do dedičstva dávať svojim synom to, čo má, že nebude môcť dať práva prvorodenstva synovi milovanej pred prvorodeným synom nenávidenej.

¹⁷Ale prvorozeného syna nemilé při prvorozenství zůstaví, a dá jemu dva díly ze všeho, což by měl; nebo on jest počátek síly jeho, jeho jest právo prvorozenství.

¹⁷Ale vyznačí prvorodeného, syna nenávidenej, tým, že mu dá po dve čiastky zo všetkého, čo sa najde u neho, pretože on je prvotinou jeho sily, jeho je právo prvorodenstva.

¹⁸Měl-li by kdo syna zpurného a protivného, ješto by neposlouchal hlasu otce svého a hlasu matky své, a jsa trestán, neuposlechl by jich:

¹⁸Keby mal niekto nezdarného syna spúrneho a nepoddajného, ktorý by nepočúval na hlas svojho otca a na hlas svojej matere, a hoci by ho káznili, predsa by ich len neposlúchal,

¹⁹Tedy vezmouce ho otec i matka jeho, vyvedou jej k starším města svého, k bráně místa přebývání svého,

¹⁹vtedy ho pochytia jeho otec a jeho mať a vyvedú ho von ku starším jeho mesta a ku bráne jeho miesta

²⁰A řeknou starším města svého: Syn náš tento, jsa zpurný a protivný, neposlouchá hlasu našeho, žráč a opilec jest.

²⁰a povedia starším jeho mesta: Tento náš syn je spúrny a nepoddajný, nepočúva na náš hlas, je žráč a pijan.

²¹Tehdy všickni lidé města toho uházejí jej kamením a umřeť; a tak odejmeš zlé z prostředku svého, a všecken Izrael uslyšíce, báti se budou.

²¹Vtedy ho ukameňujú všetci mužovia jeho mesta, a zomrie. A odpraceš také zlo zo svojho stredu. A počujú to, celý Izrael, a budú sa báť.

²²Když by kdo zhřešil, že by hoden byl smrti, a byl by odsouzen k ní a pověsil bys ho na dřevě:

²²A keby bol na niekom hriech, pre ktorý by bol hoden súdu smrti, a súc popravený zomrel by, a povesil by si ho na drevo,

²³Nezůstane přes noc tělo jeho na dřevě, ale hned v ten den pochováš jej, nebo zlořečený jest před Bohem pověšený; protož nepoškvrňuj země své, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě v dědictví.

²³nezostane jeho mŕtve telo cez noc na dreve, ale ho doista pochováš toho istého dňa, lebo povesený je zlorečenstvom od Boha. A preto nezanečistíš svojej zeme, ktorú ti dá Hospodin, tvoj Bôh, do dedičstva.