¹Nyní tedy, ó Izraeli, slyš ustanovení a soudy, kteréž já učím vás činiti, abyste živi byli, a vejdouce, dědičně vládli zemí, kterouž Hospodin Bůh otců vašich vám dává.

¹A teraz, Izraelu, počúvaj na ustanovenia a na súdy, ktoré vás ja učím činiť, aby ste žili a vošli a dedične zaujali zem, ktorú vám dáva Hospodin, Bôh vašich otcov.

²Nepřidáte nic k slovu, kteréž já přikazuji vám, aniž co ujmete od něho, abyste tak přikázaní Hospodina Boha svého, kteréž já přikazuji vám, zachovali.

²Nepridáte k slovu, ktoré vám ja prikazujem, ani neujmete ničoho z neho, ostríhajúc prikázania Hospodina, svojho Boha, ktoré vám ja prikazujem.

³Oči vaše viděly, co učinil Hospodin pro Belfegor, jak všecky lidi, kteříž odešli po Belfegor, vyhladil Hospodin Bůh tvůj z prostředku tvého.

³Vaše vlastné oči videly to, čo učinil Hospodin pre Bál-peora, že každého človeka, ktorý išiel za Bál-peorom, zahladil Hospodin, tvoj Bôh, z tvojho stredu.

⁴Vy pak, přídržející se Hospodina Boha vašeho, živi jste do dnešního dne všickni.

⁴A vy, ktorý ste sa pridŕžali Hospodina, svojho Boha, ste všetci živí dnes.

⁵Viztež, učilť jsem vás ustanovením a soudům, jakž mi přikázal Hospodin Bůh můj, abyste tak činili v zemi, do kteréž vejdete k dědičnému držení jí.

⁵Hľaď, učil som vás ustanoveniam a súdom, tak ako prikázal Hospodin, môj Bôh, aby ste tak činili v zemi, do ktorej idete, aby ste ju zaujali dedične.

⁶Ostříhejtež tedy a čiňte je, nebo to jest moudrost vaše a opatrnost vaše před očima národů, kteříž, slyšíce všecka ustanovení tato, řeknou: Jistě lid moudrý a rozumný národ veliký tento jest.

⁶A tedy budete ostríhať a budete činiť, lebo to je vaša múdrosť a vaša rozumnosť pred očima národov, ktoré keď počujú všetky tieto ustanovenia, povedia: Je to len naozaj múdry ľud a rozumný, tento veliký národ!

⁷Nebo který národ tak veliký jest, kterýž by měl bohy sobě tak blízké, jako jest Hospodin Bůh váš ve všem volání našem k němu?

⁷Lebo kde máš nejaký veliký národ, ktorý by mal bohov takých blízkych sebe, jako je Hospodin náš Bôh, blízky nám, kedykoľvek a o čokoľvek voláme k nemu!

⁸A který jest národ tak veliký, kterýž by měl ustanovení a soudy spravedlivé, jako jest všecken zákon tento, kterýž já vám dnes předkládám?

⁸Alebo kde máš ktorý veliký národ, ktorý by mal také spravedlivé ustanovenia a súdy, jako je celý tento zákon, ktorý ja dnes predkladám pre vás?!

⁹A však hleď se a bedlivě ostříhej duše své, abys nezapomenul na ty věci, kteréž viděly oči tvé, a aby nevyšly z srdce tvého po všecky dny života tvého; a v známost je uvedeš synům i vnukům svým.

⁹Len sa maj na pozore a veľmi ostríhaj svoju dušu, aby si nezabudol vecí, ktoré videly tvoje oči, a aby neuhli z tvojho srdca po všetky dni tvojho života, a oznámiš ich svojim synom i synom svojich synov.

¹⁰A nezapomínej, že jsi onoho dne stál před Hospodinem Bohem svým na Orébě, když mi byl řekl Hospodin: Shromažď mi lid, ať jim předložím slova má, z nichž by se učili mne báti po všecky dny, dokudž živi budou na zemi, a témuž aby syny své učili.

¹⁰Najmä nezabudni na deň, ktorého si stál pred Hospodinom, svojím Bohom, na Horebe, keď mi povedal Hospodin: Shromaždi mi ľud, a dám, aby počuli moje slová, ktorým sa budú učiť, aby sa báli po všetky dni, dokiaľ len budú žiť na zemi, a budú učiť aj svojich synov.

¹¹Tedy přistoupili jste, a stáli jste pod horou; (hora pak ta hořela ohněm až do samého nebe, a byly na ní tmy, oblak a mrákota.)

¹¹Vtedy ste sa priblížili a stáli ste pod vrchom, ktorý horel ohňom až hore do samého neba, a bola na ňom tma, oblak a mrákava.

¹²I mluvil k vám Hospodin z prostředku ohně. Hlas slov slyšeli jste, ale obrazu žádného jste neviděli kromě hlasu,

¹²A Hospodin vám hovoril zprostred ohňa; hlas slov ste počuli, ale nevideli ste nijakej podoby, krome čo ste počuli hlas.

¹³Jímž vyhlásil vám smlouvu svou, kteréžto přikázal vám ostříhati, totiž desíti slov, a napsal je na dvou dskách kamenných.

¹³Oznámil vám svoju smluvu, ktorú vám prikázal činiť, desať slov, a napísal ich na dve kamenné dosky.

¹⁴Mně také přikázal Hospodin toho času, abych učil vás ustanovením a soudům, abyste činili je v zemi, do kteréž jdete k dědičnému držení jí.

¹⁴A mne prikázal Hospodin toho času, aby som vás učil ustanoveniam a súdom, aby ste ich činili v zemi, do ktorej idete, hen na druhú stranu, nato, aby ste ju zaujali dedične.

¹⁵Protož pilně pečujte o duše své, (nebo neviděli jste žádného obrazu toho dne, když k vám mluvil Hospodin na Orébě z prostředku ohně),

¹⁵Pozorujte veľmi na svoje duše, lebo ste nevideli nijakej podoby v deň, v ktorý vám hovoril Hospodin na Horebe zprostred ohňa.

¹⁶Abyste neporušili cesty své, a neučinili sobě rytiny aneb podobenství nějakého obrazu, tvárnosti muže neb ženy,

¹⁶Aby ste sa neporušili a neučinili si nejakej rytiny, podoby nejakého obrazu, nech už by bol jakýkoľvek, nejakej podobizne muža alebo ženy,

¹⁷Podobenství nějakého hovada, kteréž jest na zemi, aneb podobenství jakéhokoli ptáka křídla majícího, kterýž létá v povětří,

¹⁷podobizne nejakého hoväda, jakéhokoľvek, ktoré je na zemi; ani podobizne nejakého vtáka s krýdlami, ktorý lieta v povetrí;

¹⁸Podobenství jakéhokoli zeměplazu na zemi, aneb podobenství jakékoli ryby, kteráž jest u vodě pod zemí.

¹⁸nijakej podobizne nijakého zemeplaza, ktorý sa plazí po zemi; nijakej podobizne ryby, ktorá je vo vode pod zemou.

¹⁹Ani pozdvihuj očí svých k nebi, abys, vida slunce a měsíc, i hvězdy se vším zástupem nebeským a ponuknut jsa, klaněl bys se jim a sloužil bys jim, ješto ty věci oddal Hospodin Bůh tvůj všechněm lidem pode vším nebem,

¹⁹A aby si nepozdvihol svojich očí k nebesiam a keby si videl slnko, mesiac a hviezdy, všetko vojsko nebies, aby si nebol pohnutý k tomu, že by si sa im klaňal a slúžil im, ktoré to veci udelil Hospodin, tvoj Bôh, všetkým národom pod celým nebom.

²⁰Vás pak vzal Hospodin, a vyvedl vás jako z peci železné z Egypta, abyste byli jeho lid dědičný, jako jste dne tohoto.

²⁰Ale vás vzal Hospodin a vyviedol vás zo železnej pece, z Egypta, aby ste mu boli ľudom dedičstva, jako je tomu dnes.

²¹Ale na mne rozhněval se Hospodin příčinou vaší, a přisáhl, že nepřejdu Jordánu, ani nevejdu do země té výborné, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě v dědictví.

²¹Ale Hospodin sa nahneval na mňa pre vás a prisahal, že neprejdem cez Jordán a že nevojdem do tej krásnej zeme dobrej, ktorú Hospodin, tvoj Bôh, dáva tebe do dedičstva.

²²Nebo já umru v zemi této, a nepřejdu Jordánu, vy pak přejdete, a dědičně obdržíte zemi tu výbornou.

²²Lebo ja zomriem v tejto zemi, neprejdem cez Jordán, ale vy prejdete a zaujmete tú krásnu zem dobrú do dedičstva.

²³Hleďtež, abyste se nezapomínali na smlouvu Hospodina Boha svého, kterouž učinil s vámi, a nečinili sobě rytiny, aneb obrazu jakékoli věci, jakož přikázal tobě Hospodin Bůh tvůj.

²³Vystríhajte sa, aby ste nezabudli na smluvu Hospodina, svojho Boha, ktorú učinil s vami, a učinili by ste si nejakú rytinu, podobu nejakej veci, nech už by bola jakákoľvek, čo ti zakázal Hospodin, tvoj Bôh.

²⁴Nebo Hospodin Bůh tvůj jest oheň sžírající, Bůh silný, horlivý.

²⁴Lebo Hospodin, tvoj Bôh, je spaľujúci oheň, silný Bôh horlivý.

²⁵Když zplodíš syny a vnuky, a zstaráte se v zemi té, jestliže porušíte cestu svou, a uděláte rytinu ku podobenství jakékoli věci, aneb učiníte něco zlého před očima Hospodina Boha svého, popouzejíce ho:

²⁵Keď splodíš synov a vnukov, a zostariete sa v zemi, a zkazíte sa a učiníte si rytinu nejakej podoby, podoby čohokoľvek, a budete robiť to zlé v očiach Hospodina, tvojho Boha, aby ste ho popudzovali k hnevu,

²⁶Osvědčuji proti vám dnes před nebem i zemí, že hrozně a rychle vyhlazeni budete z země, do kteréž půjdete přes Jordán, abyste vládli jí. Nedlouho bydliti budete v ní, ale do konce vyhlazeni budete.

²⁶už dnes volám nebesia i zem za svedkov proti vám vyhlasujúc vám, že istotne rýchle zahyniete s povrchu zeme, do ktorej pojdete cez Jordán, aby ste ju zaujali dedične. Nebudete dlho žiť na nej, lebo istotne budete vyhladení.

²⁷A rozptýlí vás Hospodin mezi národy, a maličký počet vás zůstane mezi pohany, do kterýchž zavede vás Hospodin,

²⁷Hospodin vás rozptýli medzi národy, a pozostane vás malý počet medzi pohanskými národami, kam vás zavedie Hospodin.

²⁸A sloužiti tam budete bohům, dílu rukou lidských, dřevu a kameni, ješto nevidí ani slyší, ani jedí, ani čijí.

²⁸A tam budete slúžiť bohom, dielu rúk človeka, drevu a kameňu, ktoré ani nevidia ani nečujú ani nejedia ani nečuchajú.

²⁹Jestliže pak i tam hledati budeš Hospodina Boha svého, tedy nalezneš, budeš-li ho hledati z celého srdce svého a z celé duše své.

²⁹Ale ak budete odtiaľ hľadať Hospodina, svojho Boha, najdeš, keď ho budeš hľadať celým svojím srdcom a celou svojou dušou,

³⁰Kdyžť úzko bude, a přijdou na tě všecky ty věci, naposledy však, jestliže bys se navrátil k Hospodinu Bohu svému, a poslouchal bys hlasu jeho,

³⁰keď ti raz bude úzko, a keď prijdú na teba všetky tieto veci, v posledných dňoch, a keď sa navrátiš k Hospodinovi, svojmu Bohu, a budeš počúvať na jeho hlas.

³¹(Poněvadž Hospodin Bůh tvůj jest Bůh silný, milosrdný,) neopustí tebe, ani tě nezkazí, ani zapomene se na smlouvu otců tvých, kterouž s přísahou utvrdil jim.

³¹Lebo Hospodin, tvoj Bôh, je silný Bôh ľútostivý; neopustí ťa ani ťa nezkazí ani nezabudne na smluvu tvojich otcov, ktorú im prisahal.

³²Nebo ptej se nyní na dni staré, kteříž byli před tebou, od toho dne, v kterémž stvořil Bůh člověka na zemi, a od jednoho kraje nebe až do druhého, stala-li se kdy věc podobná této tak veliké, aneb slýcháno-li kdy co takového?

³²Lebo veď sa len pýtaj na prvé, dávne dni, ktoré boly pred tebou, odo dňa, ktorého stvoril Bôh človeka na zemi, a to od jedného konca nebies až po druhý koniec nebies, či sa voľakedy stala nejaká taká veľká vec ako toto, alebo či aj len bolo voľakedy slýchať niečo také?

³³Zdali kdy slyšel který lid hlas Boha mluvícího z prostředku ohně, jako jsi ty slyšel a živ zůstal?

³³Či počul voľakedy niektorý ľud hlas Boha, hovoriaceho zprostred ohňa, ako si ty počul a bol by predsa žil?

³⁴Aneb zdali se kdy který Bůh pokusil, aby přijda, vzal sobě národ některý z jiného národu s zkušováním, znameními a s zázraky, skrze boje a ruku silnou, v rameni vztaženém a v hrůzi veliké, jako učinil všecko toto pro vás Hospodin Bůh váš v Egyptě před očima vašima?

³⁴Alebo či sa voľakedy pokúsil nejaký boh, aby prijdúc vzal sebe národ zprostred iného národa zkúšaním, znameniami a zázrakmi, vojnou a silnou rukou a vystretým ramenom a strašnými vecami veľkými, jaké bolo všetko to, čo učinil Hospodin, váš Bôh, pre vás v Egypte pred tvojimi očima?

³⁵Toběť jest to ukázáno, abys věděl, že Hospodin jest Bůh, a že není jiného kromě něho.

³⁵Tebe to bolo ukázané nato, aby si vedel, že Hospodin je Bôh, a že niet iného krome neho.

³⁶Dalť s nebe slyšeti hlas svůj, aby vyučil tebe, a na zemi ukázal tobě oheň svůj veliký, a slova jeho slyšel jsi z prostředku ohně.

³⁶Z neba ti dal počuť svoj hlas, aby ťa vyučil, a na zemi ti dal vidieť svoj veľký oheň, a jeho slová si počul zprostred ohňa.

³⁷Proto že miloval otce tvé, vyvolil símě jejich po nich, a vyvedl tě před sebou mocí svou velikou z Egypta,

³⁷A preto, že miloval tvojich otcov, vyvolil si ich semeno po nich a vyviedol ťa svojou tvárou a svojou veľkou silou z Egypta,

³⁸Aby vyžena národy veliké a silnější, než jsi ty, před tváří tvou, uvedl tebe a dal tobě zemi jejich v dědictví, jakož dnes vidíš.

³⁸aby vyhnal národy, väčšie a mocnejšie ako si ty, zpred tvojej tvári a aby teba ta voviedol a dal ti ich zem do dedičstva, jako je tomu dnes.

³⁹Věziž tedy dnes a obnov to v srdci svém, že Hospodin jest Bůh na nebi svrchu i na zemi dole, a není žádného jiného.

³⁹A tedy máš vedieť dnes a vezmeš si to k srdcu, že Hospodin je Bôh na nebi hore i na zemi dole a niet iného.

⁴⁰Protož ostříhej po všecky dny ustanovení a přikázaní jeho, kteráž já dnes přikazuji tobě, aby dobře bylo tobě i synům tvým po tobě, a abys prodlil dnů v zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě.

⁴⁰A tedy budeš ostríhať jeho ustanovenia a jeho prikázania, ktoré ti ja dnes prikazujem, aby bolo dobre tebe i tvojim synom po tebe, a aby si dlho žil na zemi, ktorú ti dáva Hospodin, tvoj Bôh, a tedy ich budeš ostríhať po všetky dni.

⁴¹Tehdy oddělil Mojžíš tři města před Jordánem k východu slunce.

⁴¹Vtedy oddelil Mojžiš tri mestá za Jordánom, na východe slnka,

⁴²Aby utekl do nich vražedlník, kterýž by zabil bližního svého nechtě, a neměl by ho před tím v nenávisti; když by utekl do jednoho z těch měst, aby živ zůstal:

⁴²aby sa ta utiekol vrah, ktorý by zabil svojho blížneho znenazdania a ktorý ho predtým nemal v nenávisti, a tedy sa utečie do niektorého z tých miest a bude žiť,

⁴³Bozor na poušti, na rovinách v kraji Rubenitských, a Rámot v Galád, v pokolení Gád, a Golan v Bázan, v pokolení Manasse.

⁴³oddelil Bécer na púšti, na rovinastej zemi, Rúbenovcom, a Rámot v Gileáde, Gádovcom, a Gólan v Bázane, Manassesovcom.

⁴⁴Ten jest zákon, kterýž předložil Mojžíš synům Izraelským,

⁴⁴To je zákon, ktorý predložil Mojžiš synom Izraelovým,

⁴⁵A tato jsou svědectví a ustanovení i soudové, kteréž předložil Mojžíš synům Izraelským, když vyšli z Egypta,

⁴⁵a to sú svedoctvá, ustanovenia a súdy, ktoré hovoril Mojžiš synom Izraelovým, keď vyšli z Egypta,

⁴⁶Před Jordánem v údolí naproti Betfegor, v zemi Seona, krále Amorejského, kterýž bydlil v Ezebon, jejž porazil Mojžíš a synové Izraelští, když vyšli z Egypta,

⁴⁶za Jordánom, na doline, naproti Bét-peoru, v zemi Síchona, amorejského kráľa, ktorý býval v Chešbone, ktorého porazil Mojžiš a synovia Izraelovi, keď vyšli z Egypta.

⁴⁷A uvázali se dědičně v zemi jeho, a v zemi Oga, krále Bázan, dvou králů Amorejských, v zemi, kteráž jest před Jordánem k východu slunce,

⁴⁷A zaujali jeho zem do dedičstva jako i zem Óga, bázanského kráľa, dvoch amorejských kráľov, ktorí vládli za Jordánom, na východe slnka,

⁴⁸Od Aroer, (jenž leží při břehu potoka Arnon), až k hoře Sion, kteráž jest Hermon.

⁴⁸od Aroera, ktoré leží na brehu potoka Arnona, až po vrch Sion, to jest Hermon,

⁴⁹I ve všecku rovinu před Jordánem k východu až k moři pustému, ležící pod horou Fazga.

⁴⁹i celú rovinu za Jordánom na východ až po more Araby, pod Ašdót-pizgou.