¹Tehdy zpíval Mojžíš a synové Izraelští píseň tuto Hospodinu, a řekli takto: Zpívati budu Hospodinu, neboť jest slavně zveleben; koně i s jezdcem uvrhl do moře.

¹Vtedy spieval Mojžiš i synovia Izraelovi Hospodinovi túto pieseň a riekli takto: Spievať budem Hospodinovi, lebo sa veľmi zvelebil: koňa i s jeho jazdcom hodil do mora.

²Síla má a píseň jest Hospodin, nebo vysvobodil mne. Onť jest Bůh můj silný, protož stánek vzdělám jemu; onť jest Bůh otce mého, protož vyvyšovati ho budu.

²Mojou silou a mojou piesňou je Hospodin, a stal sa mi spasením. Toto je môj silný Bôh, a budem ho vychvaľovať; je Bohom môjho otca, preto ho budem vyvyšovať.

³Hospodin jest udatný bojovník, Hospodin jméno jeho.

³Hospodin je udatný bojovník; Hospodin je jeho meno.

⁴Vozy Faraonovy i vojsko jeho uvrhl do moře; a nejpřednější hejtmané jeho ztopeni jsou v moři Rudém.

⁴Vozy faraonove i jeho vojsko vrhol do mora, a jeho vybraní bojovníci povozní sa potopili v Červenom mori.

⁵Propasti přikryly je; vpadli do hlubiny jako kámen.

⁵Priepasti ich prikryly; sostúpili do hlbín ako kameň.

⁶Pravice tvá, Hospodine, zvelebena jest v síle, pravice tvá, ó Hospodine, potřela nepřítele.

⁶Tvoja pravica, Hospodine, zvelebená je silou. Tvoja pravica, Hospodine, zdrtila nepriateľa.

⁷A ve mnohé vyvýšenosti své podvrátil jsi povstávající proti tobě; pustils hněv svůj, kterýžto sežral je jako strniště.

⁷Vo veľkej svojej velebnosti hodil si na zem tých, ktorí povstávali proti tebe. Vypustil si svoj rozpálený hnev, ktorý ich strávil ako strnište.

⁸A duchem chřípí tvých shromážděny jsou vody, stály tekuté vody jako hromada, ssedly se propasti u prostřed moře.

⁸Od dychu tvojich nozdier nakopily sa vody, tekuté vody stály jako múr; zdesením stuhnúc, srazily sa jako mlieko priepasti v srdci mora.

⁹Řekl nepřítel: Honiti budu, dohoním se, budu děliti loupeže, nasytí se jimi duše má, vytrhnu meč svůj, zahladí je ruka má.

⁹Nepriateľ povedal: Budem honiť a dostihnem, rozdelím korisť; nasýti sa ňou moja duša; vytasím svoj meč, zahladí ich moja ruka.

¹⁰Povanul jsi větrem svým, i přikrylo je moře; pohlceni jsou jako olovo v prudkých vodách.

¹⁰Povanul si svojím vetrom, pokrylo ho more, pohrúžili sa všetci jako olovo v mohutných vodách.

¹¹Kdo podobný tobě mezi silnými, ó Hospodine? Kdo jest tak, jako ty, velebný v svatosti, hrozný v chvalách, činící divy?

¹¹Kto je tebe podobný medzi silnými, ó, Hospodine?! Kto taký veličenstvený v svätosti jako ty?! Strašný vo chválach, činiaci divy!

¹²Vztáhls pravici svou, i požřela je země.

¹²Vystrel si svoju pravicu; pohltila ich zem.

¹³Zprovodíš v milosrdenství svém lid tento, kterýž jsi vykoupil; laskavě povedeš jej v síle své k příbytku svatosti své.

¹³Vo svojej milosti viedol si ľud, ktorý si vykúpil. Pozvoľne ho vedieš vo svojej sile k príbytku svojej svätosti.

¹⁴Uslyší lidé, bouřiti se budou; bolest zachvátí obyvatele Filistinské.

¹⁴Počujú to národy, budú sa nepokojiť od strachu, bolesť pochytí obyvateľov Filištee.

¹⁵Tedy zkormoucena budou knížata Idumejská, silné Moábské podejme strach, rozplynou se všickni obyvatelé Kananejští.

¹⁵Vtedy sa budú desiť kniežatá Edomove; silných Moábových pochytí trasenie; rozplynú sa všetci obyvatelia Kanaána.

¹⁶Připadne na ně strach a lekání, pro velikost ramene tvého; mlčeti budou jako kámen, dokudž nepřejde lid tvůj, ó Hospodine, dokudž nepřejde lid ten, kteréhožs sobě dobyl.

¹⁶Pripadne na nich strach a ľak; pre veľkosť tvojho ramena budú mlčať ako kameň, dokiaľ neprejde tvoj ľud, ó, Hospodine, dokiaľ neprejde ľud, ktorý si si dobyl.

¹⁷Uvedeš je, a štípíš je na hoře dědictví svého, na místě, kteréž jsi k příbytku svému připravil, Hospodine, v svatyni, kterouž utvrdí ruce tvé, Pane.

¹⁷Dovedieš ich a zasadíš ich na vrchu svojho dedičstva, na pevnom mieste, ktoré si pripravil nato, aby si tam býval, ó, Hospodine! V svätyni, ó, Pane, ktorú postavia tvoje ruky.

¹⁸Hospodin kralovati bude na věky věků.

¹⁸Hospodin bude kraľovať na veky vekov.

¹⁹Nebo vešli koni Faraonovi s vozy jeho i s jezdci jeho do moře, a obrátil na ně Hospodin vody mořské, synové pak Izraelští šli po suše u prostřed moře.

¹⁹Lebo kone faraonove s jeho vozmi a s jeho jazdcami vošly do mora, a Hospodin obrátil na nich vody mora, ale synovia Izraelovi išli po suchu, stredom mora.

²⁰I vzala Maria prorokyně, sestra Aronova, buben v ruku svou, a vyšly za ní všecky ženy s bubny a s píšťalami.

²⁰A Mária, prorokyňa, sestra Áronova, vzala bubon do svojej ruky, a vyšly za ňou všetky ženy s bubnami a v kolotancoch.

²¹I odpovídala jim Maria: Zpívejte Hospodinu, poněvadž slavně zveleben jest; koně i s jezdcem uvrhl do moře.

²¹A Mária im odpovedala: Spievajte Hospodinovi, lebo sa veľmi zvelebil; koňa i s jeho jazdcom hodil do mora.

²²Hnul pak Mojžíš lidem Izraelským od moře Rudého, a táhli na poušť Sur. I šli tři dni po poušti, a nenalezli vod.

²²Vtedy rušal Mojžiš Izraela od Červeného mora, a vyšli na púšť Šúr a išli tri dni tou púšťou a nenašli vody.

²³A přišedše do Marah, nemohli píti vod z Marah, nebo byly hořké; protož nazváno jest jméno jeho Marah.

²³Potom prišli do Mary, ale nemohli piť vodu z Mary, lebo bola horká. Preto bolo nazvané meno toho miesta Mara.

²⁴Z té příčiny reptal lid na Mojžíše, řka: Co budeme píti?

²⁴A ľud reptal proti Mojžišovi a vravel: Čo budeme piť?

²⁵I volal k Hospodinu, a ukázal mu Hospodin dřevo, kteréž jakž uvrhl do vod, učiněny jsou sladké vody. Tu vydal jemu práva a soudy, a tu ho zkusil.

²⁵A Mojžiš kričal k Hospodinovi; a Hospodin mu ukázal drevo, ktoré keď hodil do vody, voda sa stala sladkou. Tam mu vydal ustanovenie a súd a tam ho zkúsil.

²⁶A řekl: Jestliže skutečně poslouchati budeš hlasu Hospodina Boha svého, a činiti budeš, což spravedlivého jest před očima jeho, a nakloníš uší k přikázaním jeho, a ostříhati budeš všech ustavení jeho: žádné nemoci, kterouž jsem dopustil na Egypt, nedopustím na tebe; nebo já jsem Hospodin, kterýž tě uzdravuji.

²⁶A riekol: Ak budeš naozaj poslúchať hlas Hospodina, svojho Boha, a budeš robiť to, čo je spravedlivé v jeho očiach, a priložíš ucho k jeho prikázaniam a budeš ostríhať všetky jeho ustanovenia, niktorej z nemocí, ktoré som doložil na Egypt, nedoložím na teba, lebo ja Hospodin som len, ktorý ťa uzdravuje.

²⁷I přišli do Elim, kdež bylo dvanácte studnic vod a sedmdesáte palm; i rozbili tu stany při vodách.

²⁷Potom prišli do Élima. Tam bolo dvanásť pramenných studní vody a sedemdesiat paliem. A tam sa rozložili táborom nad vodami.