¹Měsíce třetího po vyjití synů Izraelských z země Egyptské, v ten den přišli na poušť Sinai.

¹V treťom mesiaci po vyjdení synov Izraelových z Egyptskej zeme, toho dňa prišli na púšť Sinai.

²Nebo hnuvše se z Rafidim, přišli až na poušť Sinai a položili se na té poušti; a tu rozbili Izraelští stany naproti hoře.

²Lebo odíduc z Refidíma prišli na púšť Sinai, a rozložili sa táborom na púšti, a Izrael tam táboril naproti vrchu.

³Mojžíš pak vstoupil k Bohu. A mluvil hlasem k němu Hospodin s té hory, řka: Takto díš domu Jákobovu, a oznámíš synům Izraelským:

³A Mojžiš odišiel hore k Bohu. A Hospodin zavolal na neho s vrchu a povedal: Takto povieš domu Jakobovmu a oznámiš synom Izraelovým:

⁴Sami jste viděli, co jsem učinil Egyptským, a jak jsem vás nesl na křídlách orličích, a přivedl jsem vás k sobě.

⁴Vy ste videli, čo som učinil Egypťanom, a niesol som vás ako na krýdlach orlov a doviedol som vás k sebe.

⁵Protož nyní, jestliže skutečně poslouchati budete hlasu mého, a ostříhati smlouvy mé, budete mi lid zvláštní mimo všecky lidi, ačkoli má jest všecka země.

⁵Tak teraz ak naozaj budete poslúchať môj hlas a budete ostríhať moju smluvu, budete mi zvláštnym vlastníctvom nad všetky národy, lebo veď moja je celá zem.

⁶A vy budete mi království kněžské a národ svatý. Tať jsou slova, kteráž mluviti budeš synům Izraelským.

⁶A vy mi budete kráľovstvom kňazov a svätým národom. To sú tie slová, ktoré budeš hovoriť synom Izraelovým.

⁷Protož přišel Mojžíš a svolav starší lidu, předložil jim všecka slova ta, kteráž mu přikázal Hospodin.

⁷Keď potom prišiel Mojžiš, povolal starších ľudu a predložil im všetky tieto slová, ktoré mu prikázal Hospodin.

⁸Odpověděl pak všecken lid společně, a řekl: Cožkoli mluvil Hospodin, budeme činiti. A oznámil zas Mojžíš Hospodinu slova lidu.

⁸A odpovedali, všetok ľud spolu, a riekli: Všetko, čo hovoril Hospodin, budeme robiť. A Mojžiš zaniesol odpoveďou slová ľudu k Hospodinovi.

⁹I řekl Hospodin Mojžíšovi: Aj, já půjdu k tobě v hustém oblaku, aby slyšel lid, když mluviti budu s tebou, ano také, aby tobě věřil na věky. Nebo byl oznámil Mojžíš Hospodinu slova lidu.

⁹A Hospodin riekol Mojžišovi: Hľa, ja prijdem k tebe v hustom oblaku, aby počul ľud, keď budem hovoriť s tebou, aby aj tebe verili na veky. A Mojžiš oznámil Hospodinovi slová ľudu.

¹⁰Řekl dále Hospodin Mojžíšovi: Jdi k lidu, a posvěť jich dnes a zítra; a nechť svá roucha zeperou.

¹⁰Potom riekol Hospodin Mojžišovi: Iď k ľudu a posvätíš ich dnes i zajtra, a nech operú svoje rúcha.

¹¹A ať jsou hotovi ke dni třetímu, nebo v den třetí sstoupí Hospodin před očima všeho lidu na horu Sinai.

¹¹A budú hotoví na tretí deň, lebo v tretí deň sostúpi Hospodin pred očami všetkého ľudu na vrch Sinai.

¹²Uložíš pak lidu meze všudy vůkol a povíš: Varujte se, abyste nevstupovali na horu, ani nedotýkali se krajů jejích. Kdož by se koli dotkl hory, smrtí umře.

¹²A položíš ľudu hranice dookola a povieš: Chráňte sa, aby ste neišli hore na vrch ani aby ste sa nedotkli jeho okraja! Každý, kto by sa dotkol vrchu, istotne zomrie.

¹³Nedotkneť se ho ruka, ale ukamenován neb zastřelen bude; buď že by hovado bylo, buď člověk, nebudeť živ. Když se zdlouha troubiti bude, teprv oni vstoupí na horu.

¹³Nedotkne sa ho ruka, ale ukameňované bude alebo zastrelené každé, už či by to bolo hovädo alebo človek, nebude žiť. Až keď sa už bude dlho trúbiť na trúbu, vyjdú oni hore na vrch.

¹⁴Sstoupiv tedy Mojžíš s hůry k lidu, posvětil ho; a oni zeprali roucha svá.

¹⁴A Mojžiš sišiel s vrchu k ľudu a posvätil ľud, a oprali svoje rúcha.

¹⁵I mluvil k lidu: Buďtež hotovi ke dni třetímu; nepřistupujte k manželkám svým.

¹⁵A povedal ľudu: Buďte hotoví na tretí deň; nepribližujte sa k žene.

¹⁶I stalo se dne třetího, když bylo ráno, že bylo hřímání s blýskáním a oblak hustý na té hoře, zvuk také trouby velmi tuhý, až se zhrozil všecken lid, kterýž byl v ležení.

¹⁶A stalo sa tretieho dňa, keď bolo ráno, že začalo hrmieť a blýskať sa, a ťažký oblak ležal na vrchu, a zvučal zvuk trúby, veľmi silný, takže sa triasol od strachu všetok ľud, ktorý bol v tábore.

¹⁷Tedy Mojžíš vyvedl lid z ležení vstříc Bohu; a lid stál dole pod horou.

¹⁷Vtedy vyviedol Mojžiš ľud z tábora vústrety Bohu, a zastanúc stáli pod vrchom.

¹⁸Hora pak Sinai všecka se kouřila, proto že sstoupil na ni Hospodin v ohni, a vystupoval dým její jako dým z vápenice, a třásla se všecka hora velmi hrubě.

¹⁸A vrch Sinai sa celý kúril, pretože naň sostúpil Hospodin v ohni, a jeho kúr vystupoval ako kúr pece, a triasol sa celý vrch, veľmi.

¹⁹Zvuk také trouby více se rozmáhal, a silil se náramně. Mojžíš mluvil, a Bůh mu odpovídal hlasem.

¹⁹A kým zvuk trúby veľmi mohutnel, viac a viac, Mojžiš hovoril, a Bôh mu odpovedal hlasom.

²⁰Sstoupil pak Hospodin na horu Sinai, na vrch hory; a když povolal Hospodin Mojžíše na vrch hory, vstoupil Mojžíš.

²⁰A Hospodin sostúpil na vrch Sinai, na temeno vrchu. A Hospodin povolal Mojžiša na temeno vrchu, a Mojžiš vyšiel.

²¹I řekl Hospodin Mojžíšovi: Sstup, osvědč lidu, ať se nevytrhují k Hospodinu, chtějíce ho viděti, aby nepadlo jich množství;

²¹A Hospodin riekol Mojžišovi: Sídi dolu, osvedči ľudu, aby nevtrhli k Hospodinovi, aby videli, a padlo by z neho mnoho.

²²Nýbrž ani sami kněží, kteříž, majíce přistupovati k Hospodinu, posvěcují se, aby se neobořil na ně Hospodin.

²²Áno, i sami kňazi, ktorí sa majú blížiť k Hospodinovi, nech sa posvätia, aby sa neoboril na nich Hospodin.

²³Mojžíš pak řekl Hospodinu: Nebudeť moci lid vstoupiti na horu Sinai, poněvadž jsi ty osvědčil nám, řka: Obmez horu a posvěť ji.

²³Na to povedal Mojžiš Hospodinovi: Ľud nebude môcť vyjsť na vrch Sinai, lebo veď si nám ty osvedčil povediac: Polož hranicu vôkol vrchu a posväť ho.

²⁴I řekl jemu Hospodin: Jdi, sstup, a potom vstup ty a Aron s tebou. Kněží pak a lid ať se nepokoušejí vstoupiti k Hospodinu, aby se na ně neobořil.

²⁴Ale Hospodin mu riekol: Idi, sostúp a potom vyjdeš ty a Áron s tebou. A kňazi a ľud nech nevtrhnú chcúc vystúpiť hore k Hospodinovi, aby sa neoboril na nich.

²⁵I sešel Mojžíš k lidu, a to jim oznámil.

²⁵Vtedy sišiel Mojžiš k ľudu a povedal im to.