¹I mluvil Bůh všecka slova tato, řka:

¹A Bôh hovoril všetky tieto slová a riekol:

²Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské, z domu služby.

²Ja som Hospodin, tvoj Bôh, ktorý som ťa vyviedol z Egyptskej zeme, z domu sluhov.

³Nebudeš míti bohů jiných přede mnou.

³Nebudeš mať iných bohov predo mnou.

⁴Neučiníš sobě rytiny, ani jakého podobenství těch věcí, kteréž jsou na nebi svrchu, ani těch, kteréž na zemi dole, ani těch, kteréž u vodách pod zemí.

⁴Neučiníš si rytiny ani nijakej podoby tých vecí, ktoré sú hore na nebi, ani tých, ktoré sú dole na zemi, ani tých, ktoré sú vo vodách pod zemou.

⁵Nebudeš se jim klaněti, ani jich ctíti. Nebo já jsem Hospodin Bůh tvůj, Bůh silný, horlivý, navštěvující nepravost otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteříž nenávidí mne,

⁵Nebudeš sa im klaňať ani im nebudeš slúžiť, lebo ja Hospodin, tvoj Bôh, som silný Bôh žiarlivý, ktorý navštevujem neprávosť otcov na synoch do tretieho i štvrtého pokolenia tých, ktorí ma nenávidia,

⁶A činící milosrdenství nad tisíci těmi, kteříž mne milují, a ostříhají přikázaní mých.

⁶a činím milosť tisícim tým, ktorí ma milujú a ostríhajú moje prikázania.

⁷Nevezmeš jména Hospodina Boha svého nadarmo; neboť nenechá bez pomsty Hospodin toho, kdož by bral jméno jeho nadarmo.

⁷Nevezmeš mena Hospodina, svojho Boha, nadarmo. Lebo Hospodin nenechá bez pomsty toho, kto by vzal jeho meno nadarmo.

⁸Pomni na den sobotní, abys jej světil.

⁸Pamätaj na deň soboty, aby si ho svätil.

⁹Šest dní pracovati budeš, a dělati všeliké dílo své;

⁹Šesť dní budeš pracovať a robiť akékoľvek svoje dielo.

¹⁰Ale dne sedmého odpočinutí jest Hospodina Boha tvého. Nebudeš dělati žádného díla, ty i syn tvůj i dcera tvá, služebník tvůj i děvka tvá, hovado tvé i příchozí, kterýž jest v branách tvých.

¹⁰Ale siedmy deň je sobota Hospodina, tvojho Boha. Nebudeš robiť nijakého diela ani ty ani tvoj syn ani tvoja dcéra, tvoj sluha ani tvoja dievka ani tvoje hovädo ani tvoj pohostín, ktorý je v tvojich bránach.

¹¹Nebo v šesti dnech učinil Hospodin nebe a zemi, moře a všecko, což v nich jest, a odpočinul dne sedmého; protož požehnal Hospodin dne sobotního, a posvětil ho.

¹¹Lebo šesť dní činil Hospodin nebesia a zem, more a všetko, čo je v nich, a odpočinul siedmeho dňa. Preto požehnal Hospodin deň soboty a posvätil ho.

¹²Cti otce svého i matku svou, ať se prodlejí dnové tvoji na zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě.

¹²Cti svojho otca i svoju mať, aby sa predĺžili tvoje dni na zemi, ktorú ti dá Hospodin, tvoj Bôh

¹³Nezabiješ.

¹³Nezabiješ!

¹⁴Nesesmilníš.

¹⁴Nezosmilníš!

¹⁵Nepokradeš.

¹⁵Neukradneš!

¹⁶Nepromluvíš proti bližnímu svému křivého svědectví.

¹⁶Nepovieš na svojho blížneho falošného svedoctva!

¹⁷Nepožádáš domu bližního svého, aniž požádáš manželky bližního svého, ani služebníka jeho, ani děvky jeho, ani vola jeho, ani osla jeho, ani cožkoli jest bližního tvého.

¹⁷Nepožiadaš domu svojho blížneho! Nepožiadaš ženy svojho blížneho ani jeho sluhu ani jeho dievky ani jeho vola ani jeho osla ani ničoho, čo je tvojho blížneho!

¹⁸Veškeren pak lid viděl hřímání to a blýskání, a zvuk trouby, a horu kouřící se. To když viděl lid, pohnuli se a stáli zdaleka.

¹⁸A všetok ľud videl hrmenie a blesky, počul zvuk trúby a videl vrch kúriť sa. A keď to videl ľud, ustupovali trasúc sa od strachu a stáli zďaleka.

¹⁹A řekli Mojžíšovi: Mluv ty s námi, a poslouchati budeme; a nechť nemluví s námi Bůh, abychom nezemřeli.

¹⁹A povedali Mojžišovi: Hovor ty s nami, a budeme počúvať, a nech nehovorí s nami Bôh, aby sme nezomreli.

²⁰Odpověděl Mojžíš lidu: Nebojte se; nebo pro zkušení vás sám Bůh přišel, aby bázeň jeho byla mezi vámi, abyste nehřešili.

²⁰A Mojžiš povedal ľudu: Nebojte sa, lebo preto, aby vás zkúsil, prišiel Bôh, a preto, aby jeho bázeň bola pred vami, aby ste nahrešili.

²¹Tedy stál lid zdaleka; Mojžíš pak přistoupil k mrákotě, kdež byl Bůh.

²¹Ľud tedy stál zďaleka, a Mojžiš sa priblížil k mrákave, kde bol Bôh.

²²I řekl Hospodin Mojžíšovi: Tak povíš synům Izraelským: Vy jste sami viděli, že s nebe mluvil jsem s vámi.

²²A Hospodin riekol Mojžišovi: Takto povieš synom Izraelovým: Vy ste videli, že som hovoril s vami z nebies.

²³Protož nevyzdvihujte ničehož ku poctě se mnou; bohů stříbrných a bohů zlatých neučiníte sobě.

²³Neučiníte si v obecenstve so mnou strieborných bohov alebo zlatých bohov; neučiníte si.

²⁴Oltář z země uděláš mi a obětovati budeš na něm zápaly své, a pokojné oběti své, ovce své a voly své. Na kterémkoli místě rozkáži slaviti památku jména svého, přijdu k tobě a požehnám tobě.

²⁴Oltár mi spravíš zo zeme, a obetovať budeš na ňom svoje zápaly a svoje pokojné obeti, svoj drobný dobytok, ovce a kozy, a svoje voly. Na každom mieste, na ktorom dám sláviť pamiatku svojho mena, prijdem k tebe a požehnám ťa.

²⁵Jestliže mi pak vzděláš oltář kamenný, nedělej ho z kamene tesaného; nebo jestliže pozdvihneš železa na něj, poškvrníš ho.

²⁵A keď mi spravíš oltár z kameňov, nepostavíš ho z tesaných kameňov; lebo keď pozdvihneš svoj železný nástroj a zaženieš sa nad niektorým z nich, poškvrníš ho.

²⁶Aniž po stupních vstupovati budeš k oltáři mému, aby hanba tvá u něho odkryta nebyla.

²⁶Ani nevystúpiš na môj oltár po schodoch, aby nebola pri ňom odkrytá tvoja nahota.