¹Jákob pak odšel cestou svou, a potkali se s ním andělé Boží.

¹A Jakob išiel svojou cestou, a stretli sa s ním anjeli Boží.

²I řekl Jákob, když je viděl: Vojsko Boží jest toto. A nazval jméno místa toho Mahanaim.

²A Jakob povedal, keď ich videl: Toto je tábor Boží. A preto nazval meno toho miesta: Machnajim.

³Poslal pak Jákob posly před sebou k bratru svému Ezau, do země Seir, do kraje Idumejského.

³A Jakob poslal pred sebou poslov k Ezavovi, svojmu bratovi, do zeme Seira, do kraja Edomovho.

⁴A přikázal jim, řka: Takto povězte pánu mému Ezau: Totoť vzkazuje služebník tvůj Jákob: U Lábana jsem byl pohostinu, a zůstával až do tohoto času.

⁴A prikázal im a riekol: Takto poviete môjmu pánovi Ezavovi: Takto hovorí tvoj služobník Jakob: Býval som ako pohostín u Lábana a bol som tam až doteraz.

⁵A mám voly a osly, ovce, a služebníky i děvky; a poslal jsem, abych se ohlásil pánu svému, a našel milost před očima tvýma.

⁵A mám volov a oslov, drobné stádo a sluhov a dievky a poslal som popredku poslov oznámiť sa svojmu pánovi, aby som našiel milosť v tvojich očiach.

⁶I navrátili se poslové k Jákobovi, řkouce: Přišli jsme k bratru tvému Ezau, kterýž také jde proti tobě, a čtyři sta mužů s ním.

⁶Potom sa navrátili poslovia k Jakobovi a vraveli: Prišli sme k tvojmu bratovi, k Ezavovi, ktorý ti aj ide oproti a štyristo mužov s ním.

⁷Jákob pak bál se velmi, a rmoutil se náramně. Tedy rozdělil lid, kterýž s sebou měl, ovce také a voly, a velbloudy na dva houfy.

⁷A Jakob sa veľmi bál, a bolo mu úzko. A rozdelil ľud, ktorý bol s ním, i stádo i rožný statok i veľblúdov na dva tábory,

⁸Nebo řekl: Jestliže by přišel Ezau k houfu jednomu, a pobil by jej, bude aspoň zadní houf zachován.

⁸lebo povedal: Ak prijde Ezav k jednému táboru a zbije ho, tábor, ktorý pozostane, môže nejako uniknúť.

⁹I řekl Jákob: Bože otce mého Abrahama, a Bože otce mého Izáka, Hospodine, kterýž jsi mi řekl: Navrať se do země své, a k příbuznosti své, a dobře učiním tobě,

⁹A Jakob povedal: Bože môjho otca Abraháma a Bože môjho otca Izáka, Hospodine, ktorý si mi povedal: Navráť sa do svojej zeme a ku svojej rodine, a učiním ti dobre,

¹⁰Menší jsem všech milosrdenství a vší pravdy, kterouž jsi učinil s služebníkem svým; nebo s holí svou přešel jsem Jordán tento, nyní pak dva houfy mám.

¹⁰menší som od všetkých tých skutkov milosrdenstva a od všetkej pravdy a vernosti, ktoré si učinil so svojím služobníkom, lebo len so svojou palicou som prešiel tento Jordán pred rokami a teraz som vo dva tábory.

¹¹Vytrhni mne, prosím, z ruky bratra mého, z ruky Ezau; nebť se ho bojím, aby přijda, nepohubil mne i matky s dětmi.

¹¹Vytrhni ma, prosím, z ruky môjho brata, z ruky Ezava, lebo sa ho bojím, aby neprišiel a nezbil ma i matky s deťmi!

¹²Však jsi ty řekl: Dobře učiním tobě, a rozmnožím símě tvé jako písek mořský, kterýžto pro množství sečten býti nemůže.

¹²Avšak ty si povedal: Istotne ti dobre učiním a rozmnožím tvoje semeno, že ho bude jako piesku mora, ktorý nie je možné spočítať pre jeho množstvo.

¹³I zůstal tu noci té; a vzal z toho, což bylo před rukama, poctu bratru svému Ezau:

¹³A nocoval tam v tú noc. Potom vzal z toho, čo mu prišlo pod ruku, dar pre Ezava, svojho brata:

¹⁴Totiž dvě stě koz, a kozlů dvadceti, ovec dvě stě, a beranů dvadceti,

¹⁴dvesto kôz a kozlov dvadsať, dvesto oviec a baranov dvadsať,

¹⁵Velbloudů s mladými jich třidceti, krav čtyřidceti, volů deset, oslic dvadceti, a oslátek deset.

¹⁵nadájajúcich veľblúdov s ich žriebätami tridsať, štyridsať kráv a desať býkov, dvadsať oslíc a desať osliat.

¹⁶A poručil je služebníkům svým, každé stádo obzvláštně, a řekl služebníkům svým: Jděte přede mnou, a stádo od stáda ať jde opodál.

¹⁶A oddal to do ruky svojich sluhov, každé stádo osobitne a povedal svojim sluhom: Iďte predo mnou a urobte tak, aby bol priestor medzi stádom a stádom.

¹⁷I poručil přednímu, řka: Když se potká s tebou Ezau bratr můj, a optá se tebe, řka Čí jsi? a kam jdeš? a čí jest to stádo před tebou?

¹⁷Prvému prikázal a povedal: Keď sa stretne s tebou Ezav, môj brat, a bude sa pýtať a povie: Čí si ty? A kam ideš? A čie je toto stádo tu pred tebou?

¹⁸Řekneš: Jsem služebníka tvého Jákoba, a dar tento jest poslán pánu mému Ezau; a teď i sám jde za námi.

¹⁸Vtedy povieš: Tvojho služobníkov, Jakobov. Je to dar, poslaný môjmu pánovi Ezavovi. A hľa, i sám ide za nami.

¹⁹Poručil také druhému i třetímu, a všechněm jdoucím za těmi stády, řka: V táž slova mluvte k Ezau, když byste naň trefili.

¹⁹A prikázal i druhému i tretiemu, i všetkým, ktorí išli za stádami, a riekol: To isté hovorte aj vy Ezavovi, keď ho najdete.

²⁰A díte také: Aj, služebník tvůj Jákob za námi; nebo řekl: Ukrotím tvář jeho darem, kterýž jde přede mnou, a potom uzřím tvář jeho; snad přijme tvář mou.

²⁰A tiež poviete: Hľa, i tvoj služobník Jakob ide za nami.- Lebo povedal: Ukrotím jeho tvár darom, ktorý ide predo mnou, a len potom uvidím jeho tvár, snáď ma tak prijme láskavo.

²¹A tak předšel dar před ním; on pak zůstal tu noc při houfu.

²¹A tedy išiel dar pred ním, a on nocoval tej noci v tábore.

²²A vstav ještě v noci, vzal obě ženy své, a dvě děvky své, a jedenácte synů svých, a přešel přes brod Jabok.

²²A vstal tej noci a vzal obe svoje ženy aj obe svoje dievky aj svojich jedenásť detí a prešiel cez brod Jaboka.

²³Vzav tedy je, přepravil je přes tu řeku; přepravil také i vše, což měl.

²³A vzal ich a prepravil ich cez ten potok a prepravil všetko, čo mal.

²⁴A zůstal Jákob sám; a tu zápasil s ním muž až do svitání.

²⁴A Jakob zostal samotný. A zápasil tam s ním nejaký muž až do vtedy, keď vychádzala zora.

²⁵A vida, že ho nepřemůže, obrazil jej v příhbí vrchní stehna jeho; i vyvinulo se příhbí stehna Jákobova, když zápasil s ním.

²⁵A vidiac, že ho nepremôže, dotkol sa kĺbu jeho bedra, a tak sa vyšinul kĺb bedra Jakobovho, keď s ním zápasil.

²⁶A řekl: Pusť mne, nebť zasvitává. I řekl: Nepustím tě, leč mi požehnáš.

²⁶A riekol: Pusti ma, lebo už vychádza ranná zora. Ale on povedal: Nepustím ťa, len ak ma požehnáš.

²⁷I řekl jemu: Jaké jest jméno tvé? Odpověděl: Jákob.

²⁷A riekol mu: Č je tvoje meno? A on povedal: Jakob.

²⁸I dí: Nebude více nazýváno jméno tvé toliko Jákob, ale také Izrael; nebo jsi statečně zacházel s Bohem i lidmi, a přemohls.

²⁸A riekol: Nebude sa viacej nazývať tvoje meno iba Jakob, ale aj Izrael; lebo si sa kniežatsky boril s Bohom i s ľuďmi a premohol si.

²⁹I otázal se Jákob, řka: Oznam, prosím, jméno své. Kterýžto odpověděl: Proč se ptáš na jméno mé? I dal mu tu požehnání.

²⁹A Jakob sa pýtal a povedal: Oznám mi, prosím, svoje meno! Ale on riekol: Prečo sa pýtaš na moje meno? A požehnal ho tam.

³⁰Tedy nazval Jákob jméno místa toho Fanuel; nebo jsem prý viděl Boha tváří v tvář, a zachována jest duše má.

³⁰A Jakob nazval meno toho miesta Peniel; lebo vraj tu som videl Boha tvárou v tvár, a predsa je od záhuby vytrhnutá moja duša.

³¹I vzešlo mu slunce, když pominul místa toho Fanuel, a kulhal na nohu svou.

³¹A slnce mu vyšlo, ako prešiel Penuel, ale kulhal na svoje bedro.

³²Protož nejedí synové Izraelští až do tohoto dne té žily krátké, kteráž jest v vrchním příhbí stehna, proto že obrazil příhbí stehna Jákobova na žile krátké.

³²Preto nejedia synovia Izraelovi žily stehna, ktorá je na kĺbe bedra, až do tohoto dňa, pretože sa rušivo dotkol kĺba bedra Jakobovho, žily stehna.