¹Jozef pak doveden byl do Egypta; a koupil ho Putifar, dvořenin Faraonův, nejvyšší nad drabanty, muž Egyptský, od Izmaelitských, kteříž ho tam dovedli.

¹A Jozef bol dovedený dolu do Egypta, kde ho kúpil Putifar, dvoranin faraonov, veliteľ kráľovskej stráže, človek Egypťan, z ruky Izmaelitov, ktorí ho doviedli ta dolu.

²Byl pak Hospodin s Jozefem, a všecko se mu šťastně vedlo, a bydlil v domě pána svého toho Egyptského.

²Ale Hospodin bol s Jozefom, a bol mužom, ktorému sa všetko darilo, a tak bol v dome svojho pána, toho Egypťana.

³A viděl pán jeho, že Hospodin byl s ním, a že všecko, což činil, Hospodin k prospěchu přivedl v rukou jeho.

³A jeho pán videl, že je s ním Hospodin a že Hospodin pôsobil, aby všetko, čo robil, darilo sa v jeho ruke.

⁴Tedy nalezl Jozef milost před očima jeho, a sloužil mu. I představil ho domu svému, a všecko, což měl, dal v ruku jeho.

⁴A Jozef našiel milosť v jeho očiach a slúžil mu. A ustanovil ho nad svojím domom a všetko, čo len mal, oddal do jeho ruky.

⁵A hned, jakž ustanovil ho nad domem svým, a nade vším, což měl, požehnal Hospodin domu Egyptského toho pro Jozefa. A bylo požehnání Hospodinovo na všech věcech, kteréž měl doma i na poli.

⁵A stalo sa, že odvtedy, odkedy ho ustanovil nad svojím domom a nad všetkým, čo mal, požehnal Hospodin dom Egypťana pre Jozefa, a požehnanie Hospodinovo bolo na všetkom, čo mal v dome i na poli.

⁶Všech tedy věcí, kteréž měl, zanechal v rukou Jozefových; aniž o čem, tak jako on, věděl, jediné o chlebě, kterýž jedl. Byl pak Jozef ušlechtilé postavy a krásného vzezření.

⁶A tedy zanechal všetko, čo mal, v ruke Jozefovej, tak, že sám nevedel o ničom krome o chlebe, ktorý jedol. A Jozef bol peknej postavy a krásneho vzozrenia.

⁷I stalo se potom, že vzhlédala žena pána jeho očima svýma na Jozefa, a řekla: Spi se mnou.

⁷A stalo sa po tom po všetkom, že jeho pánova žena obracala svoje oči na Jozefa a povedala mu: Lež so mnou.

⁸Kterýžto odpíraje, řekl ženě pána svého: Aj, pán můj neví tak jako já, co jest v domě, a všecko, což má, dal v ruce mé.

⁸Ale on odoprel a riekol žene svojho pána: Hľa, môj pán nevie o ničom o tom, čo je v dome; viem to iba ja sám, a všetko, čo má, dal do mojej ruky.

⁹Není žádného přednějšího nade mne v domě tomto, aniž co vyňal z správy mé, kromě tebe, jelikož jsi ty manželka jeho. Jak bych tedy učinil takovou nešlechetnost, a hřešil i proti Bohu?

⁹Nie je v tomto dome väčšieho ako som ja, ani nieto ničoho, čo by bol vyňal zpod mojej moci krome teba, preto že si ty jeho žena. A jako by som tedy vykonal túto veľkú nešľachetnosť a zhrešil proti Bohu?!

¹⁰A když mluvila ona Jozefovi den po dni, nepovolil jí, aby spal s ní, ani aby býval s ní.

¹⁰A stalo sa, keď len hovorila Jozefovi deň po dni, a keď jej neposlúchol, aby ležal po jej boku, aby bol s ňou,

¹¹Tedy dne jednoho, když přišel do domu k práci své, a nebylo tu žádného z domácích v domě,

¹¹stalo sa tedy jedného takého dňa, že vošiel do domu, aby tam konal svoju prácu. A nebolo niktorého z mužov domu tam v dome.

¹²Chytila jej ona za roucho jeho, řkuci: Lež se mnou. On pak nechav roucha svého v rukou jejích, utekl, a vyšel ven.

¹²A chytila ho za jeho rúcho a vravela: Lež so mnou! Ale on zanechal svoje rúcho v jej ruke a utiekol a vyšiel von.

¹³A ona viduci, že nechal roucha svého v rukou jejích a vyběhl ven,

¹³A stalo sa, keď videla, že zanechal svoje rúcho v jej ruke a že utiekol von,

¹⁴Svolala domácí své, a řekla k nim takto: Pohleďte, přivedl nám muže Hebrejského, kterýž by měl posměch z nás; nebo přišel ke mně, aby ležel se mnou; i křičela jsem hlasem velikým.

¹⁴zavolala na mužov svojho domu a povedala im: Hľaďte, doviedol nám hebrejského muža, aby si z nás robil posmech. Prišiel ku mne, aby ležal so mnou, ale som kričala veľkým hlasom.

¹⁵A když uslyšel, že jsem hlasu svého pozdvihla a křičela, nechav roucha svého u mne, utekl a vyšel ven.

¹⁵A stalo sa, keď počul, že som pozdvihla svoj hlas a že kričím, zanechal svoje rúcho vedľa mňa a utiekol a vyšiel von.

¹⁶Tedy schovala roucho jeho u sebe, až přišel pán jeho do domu svého.

¹⁶A tak nechala jeho rúcho ležať vedľa seba, až prišiel jej pán domov.

¹⁷K němuž mluvila v tato slova, řkuci: Přišel ke mně služebník ten Hebrejský, kteréhožs přivedl nám, aby mi lehkost učinil.

¹⁷A keď prišiel, hovorila mu tak asi týmito slovami a vravela: Prišiel ku mne ten hebrejský sluha, ktorého si nám doviedol, aby mi urobil posmech.

¹⁸A když jsem hlasu svého pozdvihla a křičela, tedy nechal roucha svého u mne, a utekl ven.

¹⁸Ale keď som pozdvihla svoj hlas a kričala som, zanechal svoje rúcho vedľa mňa a utiekol von.

¹⁹I stalo se, že, když uslyšel pán jeho slova ženy své, kteráž mluvila mu, pravěci: Tak mi učinil služebník tvůj, rozhněval se velmi.

¹⁹A stalo sa, keď počul jeho pán slová svojej ženy, ktoré mu hovorila a riekla: Takto mi urobil tvoj sluha, že sa veľmi rozhneval.

²⁰Protož vzal ho pán jeho, a dal jej do věže žalářné, v to místo, kdež vězňové královští seděli; i byl tam v žaláři.

²⁰A Jozefov pán vzal Jozefa a dal ho do žalára, na miesto, kde boli uväznení väzni kráľovi, a bol tam v žalári.

²¹Byl pak Hospodin s Jozefem, a naklonil se k němu milosrdenstvím; a dal jemu milost u vládaře nad žalářem.

²¹Ale Hospodin bol s Jozefom a naklonil k nemu svoje milosrdenstvo a dal mu milosť v očiach náčelníka žalára.

²²I dal vládař žaláře v moc Jozefovi všecky vězně, kteříž byli v věži žalářné; a cožkoli tam činiti měli, on to spravoval.

²²A náčelník žalára dal do ruky Jozefovej všetkých väzňov, ktorí boli v žalári, a všetko, čokoľvek tam robili, on robil.

²³Aniž vládař žaláře k čemu dohlídal,což jemu svěřil; proto že Hospodin byl s ním, a což on činil, Hospodin tomu prospěch dával.

²³Ani nedozeral náčelník žalára na nič, čo bolo sverené jeho ruke, pretože Hospodin bol s ním a Hospodin pôsobil, aby sa to, čo konal, darilo. 40. KAPITOLA