¹Jozef pak nemoha se déle zdržeti, přede všemi přístojícími zvolal: Kažte všechněm ven! I nezůstal žádný s nimi, když se známil Jozef s bratřími svými.

¹Tu sa Jozef nemohol ďalej zdržať ani vzhľadom na všetkých, ktorí stáli pri ňom, a zvolal: Vyveďte všetkých ľudí von odo mňa! A nestál nikto s ním, keď sa dal Jozef vo znanie svojim bratom.

²Potom pozdvihl hlasu svého s pláčem; a slyšeli to Egyptští, slyšel také dům Faraonův.

²A vypukol v hlasitý plač. A počuli to Egypťania, a počul dom faraonov.

³I řekl Jozef bratřím svým: Já jsem Jozef. Ještě-li jest živ otec můj? A nemohli mu odpovědíti bratří jeho; nebo se ho velmi ulekli.

³A Jozef riekol svojim bratom: Ja som Jozef! Či ešte žije môj otec? A jeho bratia mu nemohli odpovedať, lebo sa zdesili pred ním.

⁴Tedy řekl Jozef bratřím svým: Přistuptež medle ke mně. I přistoupili. A řekl: Já jsem Jozef bratr váš, kteréhož jste prodali do Egypta.

⁴Ale Jozef riekol svojim bratom: Nože pristúpte ku mne! A pristúpili. A riekol: Ja som Jozef, váš brat, ktorého ste predali do Egypta.

⁵Protož nyní nermuťte se, a neztěžujte sobě toho, že jste mne sem prodali; nebo pro zachování života vašeho poslal mne Bůh před vámi.

⁵Ale teraz sa netrápte nad tým, ani nech nie je vo vašich očiach hnevu, že ste ma sem predali, lebo pre zachovanie vášho i môjho života ma poslal Bôh pred vami.

⁶Nebo dvě létě již hlad jest v zemi, a ještě pět let přijde, v nichž nebudou orati, ani žíti.

⁶Lebo toto sú ešte len dva roky, odkedy je hlad v zemi, a ešte bude päť rokov, čo sa nebude ani orať ani žať.

⁷Poslal mne, pravím, Bůh před vámi, pro zachování vás ostatků na zemi, a pro zachování životů vašich vysvobozením velikým.

⁷A Bôh ma poslal pred vami položiť vám stranou zbytok na zemi a zachovať vám ho pri živote. Bolo to na veľkú záchranu.

⁸Tak tedy ne vy jste mne poslali sem, ale Bůh, kterýž mne dal za otce Faraonovi, a za pána všemu domu jeho, a panovníka po vší zemi Egyptské.

⁸A tak teraz nie vy ste ma sem poslali, ale Bôh, a učinil ma otcom faraonovi a pánom celému jeho domu a panovníkom v celej zemi Egyptskej.

⁹Pospěšte a vstupte k otci mému, a rcete jemu: Toto praví syn tvůj Jozef: Učinil mne Bůh pánem všeho Egypta; přijdiž ke mně, neprodlévej.

⁹Ponáhľajte sa a iďte hore k môjmu otcovi a poviete mu: Takto hovorí tvoj syn Jozef: Bôh ma učinil pánom celého Egypta. Poď dolu ku mne a nemeškaj!

¹⁰A bydliti budeš v zemi Gesen; a budeš blízko mne, ty i synové tvoji, i vnukové tvoji, stáda tvá, a volové tvoji, a cožkoli máš.

¹⁰A budeš bývať v zemi Gózena a budeš blízko mňa, ty i tvoji synovia i synovia tvojich synov i tvoje drobné stádo i tvoj statok i všetko, čo máš.

¹¹A budu tě chovati tam, (nebo ještě pět let hlad bude), abys snad pro hlad nezahynul, ty i dům tvůj, a cožkoli máš.

¹¹Tam ťa budem zaopatrovať potravou, lebo bude ešte päť rokov hladu, aby si neprišiel na mizinu ty i tvoj dom i všetko, čo je tvoje.

¹²A aj, oči vaše vidí, i oči bratra mého Beniamina, že ústa má mluví vám.

¹²A hľa, vaše oči vidia aj oči môjho brata Benjamina, že vám to hovoria moje ústa.

¹³Povíte také otci mému o vší slávě mé v Egyptě, a což jste koli viděli; pospěštež tedy, a přiveďte otce mého sem.

¹³A povedzte môjmu otcovi o všetkej mojej sláve tu v Egypte a o všetkom, čo ste videli, a tedy ponáhľajte sa a dopravte môjho otca sem dolu.

¹⁴Tedy padl na šíji Beniamina bratra svého, a plakal; Beniamin také plakal na šíji jeho.

¹⁴A padol Benjaminovi, svojmu bratovi, okolo krku a plakal, i Benjamin plakal na jeho krku.

¹⁵A políbiv všech bratří svých, plakal nad nimi; a potom mluvili bratří jeho s ním.

¹⁵A bozkal všetkých svojich bratov a plakal nad nimi. A potom už hovorili jeho bratia s ním.

¹⁶Slyšána pak jest v domě Faraonově pověst tato: Přišli bratří Jozefovi. I bylo to velmi vděčné Faraonovi i všechněm služebníkům jeho.

¹⁶Potom sa počula zvesť o tom v dome faraonovom, že vraj prišli bratia Jozefovi, a ľúbilo sa to faraonovi i jeho služobníkom.

¹⁷A řekl Farao Jozefovi: Rci bratřím svým: Toto učiňte: Naložíce na hovada svá, jděte, a navraťte se do země Kananejské.

¹⁷A faraon riekol Jozefovi: Povedz svojim bratom: Urobte toto: Naložte na svoje hovädá, čo potrebujete, a iďte, vráťte sa do Kananejskej zeme

¹⁸A vezmouce otce svého a čeládky své, přiďte ke mně, a dám vám dobré místo v zemi Egyptské, a jísti budete tuk země této.

¹⁸a vezmite svojho otca a svoje domácnosti a prijdite ku mne, a dám vám dobré Egyptskej zeme, a jedzte tuk zeme.

¹⁹Ty pak rozkaž jim: Toto učiňte: Vezměte sobě z země Egyptské vozy pro děti a ženy své, a vezměte otce svého, a přiďte.

¹⁹A tebe sa prikazuje: Toto urobte: vezmite si z Egyptskej zeme vozy pre svoje drobné deti a pre svoje ženy a vezmete svojho otca a prijdete!

²⁰Aniž se ohlédejte na nábytky své; nebo nejlepší místo ve vší zemi Egyptské vaše bude.

²⁰A nech vám je nie ľúto pri pohľade na váš nábytok, lebo dobré celej Egyptskej zeme je vaše.

²¹I učinili tak synové Izraelovi. A dal jim Jozef vozy podlé rozkázaní Faraonova; dal také jim pokrmy na cestu.

²¹A synovia Izraelovi urobili tak. A Jozef im dal vozy podľa rozkazu faraonovho a dal im aj potravy na cestu.

²²Všechněm jim dal, každému dvoje šaty; ale Beniaminovi dal tři sta stříbrných, a patery šaty jiné a jiné.

²²A každému z nich dal po dvoje šiat na premenu, ale Benjaminovi dal tristo striebra a pätoro slávnostných šiat na premenu.

²³Otci pak svému poslal tyto věci: Deset oslů, kteříž nesli z nejlepších věcí Egyptských, a deset oslic, kteréž nesly obilí, a chléb a pokrmy otci jeho na cestu.

²³A svojmu otcovi poslal podľa toho: desať oslov, ktorí niesli z dobrých vecí Egypta, a desať oslíc, ktoré niesly obilie a chlieb a pokrm jeho otcovi na cestu.

²⁴A propouštěje bratří své, aby odešli, řekl jim: Nevaďtež se na cestě.

²⁴A poslal svojich bratov a išli. A riekol im: Nevaďte sa na ceste!

²⁵Tedy brali se z Egypta, a přišli do země Kananejské k Jákobovi otci svému.

²⁵A tak odišli z Egypta a prišli hore do Kananejskej zeme k Jakobovi, svojmu otcovi.

²⁶A zvěstovali jemu, řkouce: Jozef ještě živ jest, ano i panuje ve vší zemi Egyptské. I omdlelo srdce jeho; nebo slyšev to nevěřil jim.

²⁶A zvestovali mu a riekli: Jozef ešte žije a panuje v celej Egyptskej zemi! Ale jeho srdce zmeravelo, lebo im neveril.

²⁷Tedy vypravovali jemu všecka slova Jozefova, kteráž mluvil jim; a vida vozy, kteréž poslal Jozef pro něho, okřál duch Jákoba otce jejich.

²⁷A rozprávali mu všetky slová Jozefove, ktoré im hovoril. No, keď potom videl vozy, ktoré poslal Jozef, aby ho odviezli, ožil duch Jakoba, ich otca.

²⁸I řekl Izrael: Dostiť jest, když ještě syn můj živ jest; půjdu a uzřím ho, prvé než umru.

²⁸A Izrael povedal: To je dosť. Jozef, môj syn, ešte žije. Pojdem a uvidím ho, prv ako zomriem.