¹A protož přišed Jozef, oznámil Faraonovi, a řekl: Otec můj a bratří moji, s drobným i větším dobytkem svým i se vším, což mají, přišli z země Kananejské, a aj, jsou v zemi Gesen.

¹Potom prišiel Jozef a oznámil faraonovi a riekol: Môj otec i moji bratia prišli so svojím drobným stádom a so svojím hovädzím dobytkom i so všetkým, čo majú, z Kananejskej zeme, a hľa, sú v zemi Gózena.

²A vzav z počtu bratří svých pět mužů, postavil je před Faraonem.

²A pojal niekoľkých svojich bratov, piatich mužov, a postavil ich pred faraonom.

³I řekl Farao bratřím jeho: Jaký jest obchod váš? Kteřížto odpověděli Faraonovi: Pastýři ovcí jsou služebníci tvoji, i my, i otcové naši.

³A faraon povedal jeho bratom: Čo je vaše zamestnanie? A oni riekli faraonovi: Tvoji služobníci sú pastieri stáda; to sme my a to boli aj naši otcovia.

⁴Řekli ještě Faraonovi: Abychom pohostinu byli v zemi této, přišli jsme; nebo není pastvy dobytku, kterýž mají služebníci tvoji, nebo hlad veliký jest v zemi Kananejské; protož nyní prosíme, nechať bydlí služebníci tvoji v zemi Gesen.

⁴A ešte riekli faraonovi: Prišli sme pohostíniť tu v zemi, lebo niet paše pre stádo, ktoré majú tvoji služobníci, lebo je veľký hlad v Kananejskej zemi, a tak teraz nech bývajú, prosíme, tvoji služobníci v zemi Gózena.

⁵I mluvil Farao Jozefovi, řka: Otec tvůj a bratří tvoji přišli k tobě.

⁵A faraon povedal Jozefovi a riekol: Tvoj otec a tvoji bratia prišli k tebe.

⁶Země Egyptská před tebou jest; v nejlepším kraji země této osaď otce svého a bratří své, nechť bydlí v zemi Gesen. A srozumíš-li, že jsou mezi nimi muži rozšafní, ustanovíš je úředníky nad dobytkem, kterýž mám.

⁶Egyptská zem je pred tebou. Osaď svojho otca a svojich bratov v najlepšom kraji zeme. Nech bývajú v zemi Gózena. A jestli znáš, že sú medzi nimi súci mužovia chrabrí, ustanovíš ich za správcov nad dobytkom, ktorý mám ja.

⁷Uvedl také Jozef Jákoba otce svého, a postavil ho před Faraonem; a pozdravil Jákob Faraona.

⁷Potom voviedol Jozef Jakoba, svojho otca, a postavil ho pred faraonom. A Jakob požehnal faraona.

⁸Tedy řekl Farao k Jákobovi: Kolik jest let života tvého?

⁸A faraon povedal Jakobovi: Koľko je dní rokov tvojho života?

⁹Odpověděl Jákob Faraonovi: Dnů let putování mého sto a třidceti let jest; nemnozí a zlí byli dnové let života mého, a nedošli dnů let života otců mých, v nichž živi byli.

⁹A Jakob odpovedal faraonovi: Dní rokov môjho putovania je sto tridsať rokov. Málo ich bolo, a zlé boly dni rokov môjho života a nedosiahly počtu dní rokov života mojich otcov za dní ich putovania.

¹⁰A požehnav Jákob Faraona, vyšel od něho.

¹⁰A Jakob požehnal faraona a vyšiel zpred tvári faraonovej.

¹¹I osadil Jozef otce svého a bratří své, a dal jim vládařství v zemi Egyptské v kraji výborném, v zemi Ramesses, jakž rozkázal Farao.

¹¹A Jozef osadil svojho otca a svojich bratov a dal im vlastníctvo v Egyptskej zemi, v najlepšom kraji zeme, v zemi Ramsesa, jako to rozkázal faraon.

¹²A opatroval Jozef otce svého, a bratří své, a všecken dům jeho chlebem, až do nejmenších.

¹²A Jozef zaopatroval svojho otca a svojich bratov a celý dom svojho otca chlebom podľa počtu drobných detí.

¹³A chleba nebylo ve vší zemi; nebo veliký hlad byl velmi, a trápení veliké bylo na zemi Egyptské a zemi Kananejské od hladu.

¹³A nebolo chleba v celej zemi, pretože bol hlad veľmi veliký. A Egyptská zem i Kananejská zem bola celá vypráhla od hladu.

¹⁴Shromáždil pak Jozef všecky peníze, což jich nalezeno v zemi Egyptské a v zemi Kananejské, za potravy, kteréž kupovali; a vnesl Jozef peníze do domu Faraonova.

¹⁴A Jozef sobral všetky peniaze, ktoré sa našly v Egyptskej zemi a v Kananejskej zemi, za obilie, ktoré kupovali, a Jozef vniesol peniaze do domu faraonovho.

¹⁵A když utratili peníze z země Egyptské a z země Kananejské, přicházeli všickni Egyptští k Jozefovi, řkouce: Dej nám chleba; nebo proč mříti máme před tebou pro nedostatek peněz?

¹⁵A keď už nebolo viacej peňazí v Egyptskej zemi ani v Kananejskej zemi, prichádzali všetci Egypťania k Jozefovi a vraveli: Daj nám chleba; lebo prečo máme zomrieť pred tebou, keď už nieto peňazí?

¹⁶I řekl Jozef: Dejte dobytky své, a dám vám chleba za dobytky vaše, poněvadž se vám peněz nedostává.

¹⁶A Jozef riekol: Dajte svoj dobytok, a dám vám za váš dobytok, ak už nieto peňazí.

¹⁷Tedy přivedli dobytky své k Jozefovi; i dal jim Jozef potrav za koně a za stáda ovcí, a za stáda volů i za osly; a přechoval je chlebem, za všecky dobytky jejich, toho roku.

¹⁷Vtedy doviedli svoj dobytok k Jozefovi. A Jozef im dal chleba za kone, za drobné stádo, za hovädzí statok a za oslov. A zaopatroval ich ten rok chlebom za všetok ich dobytok.

¹⁸A po roce tom přišli k němu léta druhého, a řekli mu: Nebudeme tajiti před pánem svým, že jsme všecky peníze utratili, i stáda dobytků jsou u pána našeho; nezůstávají nám před pánem naším kromě těla naše a dědiny naše.

¹⁸A keď sa pominul ten rok, prišli k nemu druhého roku a povedali mu: Nebudeme tajiť pred svojím pánom, že sa minuly všetky peniaze, a hovädzí dobytok je u nášho pána. Nezostalo nám pred naším pánom ničoho krome nášho tela a našej zeme.

¹⁹I proč máme mříti před očima tvýma? I my i rolí naše hyne. Kup nás i rolí naši za chléb, a budeme my i rolí naše ve službě Faraonovi; a dej nám semena, abychom živi byli a nezemřeli, a rolí aby nespustla.

¹⁹Prečo máme pomrieť pred tvojimi očima i my i naša zem? Kúp nás i našu zem za chlieb, a budeme i my i naša zem služobníkmi faraonovi, a daj nám semä, aby sme žili a nepomreli, a nespustne zem.

²⁰Tedy koupil Jozef všecku zemi Egyptskou Faraonovi; nebo prodali Egyptští jeden každý pole své, proto že se rozmohl mezi nimi hlad. I dostala se země Faraonovi.

²⁰A tak kúpil Jozef všetku zem egyptskú faraonovi. Lebo Egypťania predali každý svoje pole, pretože silne doliehal na nich hlad, a zem sa dostala faraonovi.

²¹Lid pak převedl do měst, od jednoho pomezí Egyptského až do druhého.

²¹A čo do ľudu, previedol ho do miest od jedného konca hranice Egypta po druhý.

²²Rolí toliko kněžských nekoupil. Nebo kněží uloženou potravu měli od Faraona, a jedli z uložených pokrmů svých, kteréž dával jim Farao; protož neprodali rolí svých.

²²Len zeme kňazov nekúpil, lebo kňazi mali ustanovenú čiastku od faraona a jedli svoju ustanovenú čiastku, ktorú im dával faraon; preto nepredali svojej zeme.

²³I řekl Jozef lidu: Aj, koupil jsem vás dnes i rolí vaše Faraonovi; teď máte semeno, osívejtež tedy ji.

²³A Jozef riekol ľudu: Hľa, kúpil som vás dnes i vašu zem faraonovi. Tu máte semeno a budete osievať zem.

²⁴A když se urodí, dáte pátý díl Faraonovi, a čtyři díly zůstavíte sobě k semenu a ku pokrmu svému a těm, kteříž jsou v domích vašich, i ku pokrmu dítkám svým.

²⁴A keď bude bývať úroda, dáte pätinu faraonovi, štyri čiastky budú vám na osievanie poľa a na pokrm vám i tomu, čo bude vo vašich domoch, a na pokrm vašim deťom.

²⁵Tedy řekli: Zachoval jsi životy naše. Nechať nalezneme milost v očích pána svého, a budeme služebníci Faraonovi.

²⁵A povedali: Zachoval si nás pri živote. Nech najdeme milosť v očiach svojho pána a budeme služobníkmi faraonovi.

²⁶I ustanovil to Jozef za právo až do tohoto dne, po vší zemi Egyptské, aby dáván byl Faraonovi pátý díl; toliko samy rolí kněžské nebyly Faraonovy.

²⁶A Jozef to učinil zákonom až do dnešného dňa na Egyptskej zemi, aby sa dával faraonovi piaty diel; iba zem samých kňazov nestala sa faraonovou.

²⁷A tak bydlil Izrael v zemi Egyptské v krajině Gesen; a osadili se v ní, a rozplodili se, a rozmnoženi jsou velmi.

²⁷A tak býval Izrael v Egyptskej zemi, v zemi Gózena, a vlastnili v nej a plodili sa a množili sa veľmi.

²⁸Živ pak byl Jákob v zemi Egyptské sedmnácte let; a bylo dnů Jákobových, a let života jeho, sto čtyřidceti sedm let.

²⁸A Jakob žil v Egyptskej zemi sedemnásť rokov. A Jakobových dní, rokov jeho života, bolo sto štyridsať sedem rokov.

²⁹I přiblížili se dnové Izraelovi, aby umřel. A povolav syna svého Jozefa, řekl jemu: Jestliže jsem nalezl milost v očích tvých, vlož, prosím, ruku svou pod bedro mé, a učiň se mnou milosrdenství a pravdu. Prosím, nepochovávej mne v Egyptě.

²⁹A priblížily sa dni Izraelove, aby zomrel. Vtedy zavolal svojho syna Jozefa a riekol mu: Ak som našiel milosť v tvojich očiach, polož, prosím, svoju ruku pod moje bedro a učiníš pri mne milosrdenstvo a pravdu. Nepochovaj ma, prosím, v Egypte.

³⁰Když spáti budu s otci svými, vyneseš mne z Egypta, a pochováš mne v hrobě jejich. Tedy řekl jemu: Já učiním podlé slova tvého.

³⁰Ale budem ležať so svojimi otcami, a vynesieš ma z Egypta a pochováš ma v ich pohrabišti. A riekol: Ja učiním podľa tvojho slova.

³¹I řekl Jákob: Přisáhni mi. Tedy přisáhl jemu. I sklonil se Izrael k hlavám lůže.

³¹Vtedy povedal: Prisahaj mi! A prisahal mu. A Izrael sa poklonil na hlavu svojej palice.