¹Stalo se pak potom, že povědíno jest Jozefovi: Aj, otec tvůj nemocen jest. I vzal s sebou dva syny své, Manasse a Efraima.

¹A stalo sa po týchto udalostiach, že povedali Jozefovi: Hľa, tvoj otec je nemocný. Vtedy vzal so sebou svojich dvoch synov, Manassesa a Efraima.

²Tedy oznámeno jest Jákobovi a povědíno: Aj, syn tvůj Jozef přišel k tobě.

²A oznámili Jakobovi a riekli: Hľa, tvoj syn Jozef prišiel k tebe. A Izrael sa posilnil a posadil sa na posteli.

³A posilniv se Izrael, usadil se na ložci a řekl Jozefovi: Bůh silný všemohoucí ukázav mi se v Lůza v zemi Kananejské, požehnal mi.

³A Jakob riekol Jozefovi: Silný Bôh všemohúci sa mi ukázal v Lúze, v Kananejskej zemi, a požehnal ma

⁴A řekl ke mně: Aj, já rozplodím tě a rozmnožím tebe, a učiním tě v zástupy lidí; dám také zemi tuto semeni tvému po tobě za dědictví věčné.

⁴a riekol mi: Hľa, rozplodím ťa a rozmnožím ťa a učiním ťa hromadou národov a dám túto zem tvojmu semenu po tebe za večné vlastníctvo.

⁵Protož nyní, dva synové tvoji, kteřížť jsou se zrodili v zemi Egyptské, prvé než jsem přišel k tobě do Egypta, moji jsou; Efraim a Manasses budou mi jako Ruben a Simeon.

⁵A tak teraz tvoji dvaja synovia, ktorí sa ti narodili v Egyptskej zemi, prv ako som ja prišiel k tebe do Egypta, sú moji, Efraim a Manasses, a budú mi jako Rúben a Simeon.

⁶Ale děti, kteréž po těchto zplodíš, tvoji budou; jménem bratří svých jmenováni budou v dědictvích svých.

⁶Ale tvoj rod, tvoje deti, ktoré splodíš po nich, budú tvoje; budú sa menovať menom svojich bratov vo svojom dedičstve.

⁷Nebo když jsem se vracel z Pádan, umřela mi Ráchel v zemi Kananejské na cestě, když již nedaleko bylo do Efraty; a pochoval jsem ji tam u cesty k Efratě, jenž jest Betlém.

⁷Lebo keď som ja prišiel z Pádana, zomrela mi Rácheľ v Kananejskej zemi na ceste, keď už nebolo ďaleko do Efraty, a pochoval som ju tam na ceste do Efraty, to je Betlehem.

⁸Uzřev potom Izrael syny Jozefovy, řekl: Kdo jsou onino?

⁸A keď videl Izrael synov Jozefových, riekol: Kto sú títo?

⁹Odpověděl Jozef otci svému: Synové moji jsou, kteréž dal mi Bůh zde. I řekl:Přiveď je medle ke mně, a požehnám jim

⁹A Jozef odpovedal svojmu otcovi: To sú moji synovia, ktorých mi dal Bôh tu. A riekol: Doveď ich, prosím, ku mne, a požehnám ich.

¹⁰(Oči pak Izraelovy mdlé byly pro starost, a nemohl dobře viděti.) I přivedl je k němu, a on líbal a objímal je.

¹⁰A oči Izraelove boly ťažké od staroby; nemohol vidieť, a Jozef ich priviedol k nemu, a on ich bozkával a objímal ich.

¹¹I řekl Izrael Jozefovi: Nemyslilť jsem já, abych měl kdy viděti tvář tvou, a aj, dal mi Bůh, abych viděl i símě tvé.

¹¹A Izrael riekol Jozefovi: Nemyslel som, že by som voľakedy videl tvoju tvár, a hľa, Bôh mi dal vidieť i tvoje semeno.

¹²Tedy vzav je Jozef z klína jeho, sklonil se tváří až k zemi.

¹²Potom ich odviedol Jozef od jeho kolien a poklonil sa tvárou k zemi.

¹³A vzav oba, Efraima na pravou stranu sobě, Izraelovi pak na levou, a Manassesa na levou sobě, Izraelovi pak na pravou, postavil je před ním.

¹³A Jozef ich pojal oboch, Efraima do svojej pravej ruky, z ľavej strany Izraelovi, a Manassesa do svojej ľavej ruky, z pravej strany Izraelovi, a doviedol ich k nemu.

¹⁴Tedy vztáh Izrael pravici svou, vložil ji na hlavu Efraimovu, kterýž byl mladší, levici pak svou na hlavu Manassesovu, naschvál přeloživ ruce, ačkoli Manasses byl prvorozený.

¹⁴A Izrael vystrel svoju pravú ruku a položil ju na hlavu Efraimovi, ktorý bol mladší, a svoju ľavú ruku položil na hlavu Manassesovu prekrížiac svoje ruky s rozmyslom, lebo Manasses bol prvorodený.

¹⁵I požehnal Jozefovi, řka: Bůh, před jehož oblíčejem ustavičně chodili otcové moji Abraham a Izák, Bůh, kterýž mne spravoval po všecken život můj až do dne tohoto;

¹⁵A požehnal Jozefa a riekol: Bôh, pred ktorého tvárou chodili moji otcovia, Abrahám a Izák, Bôh, ktorý ma opatroval celý môj život až do tohoto dňa,

¹⁶Anděl ten, kterýž vytrhl mne ze všeho zlého, požehnejž dítek těchto; a ať slovou synové moji a synové otců mých Abrahama a Izáka; a ať se jako hmyz rozmnoží u prostřed země.

¹⁶ten Anjel, ktorý ma vyprostil zo všetkého zlého, nech požehná týchto mládencov, a nech sa volajú po mojom mene a po mene mojich otcov, Abraháma a Izáka, a čo do množstva nech sa až hemžia prostred zeme.

¹⁷Vida pak Jozef, že vložil otec jeho ruku svou pravou na hlavu Efraimovu, nerád byl tomu. I zdvihl ruku otce svého, aby ji přenesl s hlavy Efraimovy na hlavu Manassesovu.

¹⁷A keď videl Jozef, že jeho otec položil svoju pravú ruku na hlavu Efraimovu, neľúbilo sa mu to, a pochytil ruku svojho otca, aby ju preniesol s hlavy Efraimovej na hlavu Manassesovu.

¹⁸A řekl jemu: Ne tak, otče můj; nebo toto jest prvorozený, vložiž pravici svou na hlavu jeho.

¹⁸A Jozef povedal svojmu otcovi: Nie tak, môj otče, lebo toto je prvorodený; polož svoju pravicu na jeho hlavu.

¹⁹Ale nepovolil otec jeho, a řekl: Vím, synu můj, vím; takéť i on bude v lid, a také i on vzroste; však bratr jeho mladší více poroste než on, a símě jeho bude u veliké množství národů.

¹⁹Ale jeho otec odoprel a riekol: Viem, môj synu, viem, aj on bude ľudom a on tiež bude veľký, avšak jeho mladší brat bude väčší od neho, a jeho semeno bude početným medzi národami.

²⁰I požehnal jim v ten den, řka: Skrze tebe požehnání bude dávati Izrael takto: Učiniž tobě Bůh jako Efraimovi a jako Manassesovi. I představil Efraima Manassesovi.

²⁰A požehnal ich toho dňa a riekol: Tebou bude dávať požehnanie Izrael a povie: Nech ťa učiní Bôh ako Efraima a Manassesa! A postavil Efraima pred Manassesa.

²¹Řekl také Izrael Jozefovi: Aj, já umírám, a budeť Bůh s vámi, a zase vás přivede do země otců vašich.

²¹A Izrael riekol Jozefovi: Hľa, ja už zomriem, ale Bôh bude s vami a navráti vás do zeme vašich otcov.

²²Já pak dal jsem tobě jeden díl výš nad bratří tvé, kteréhož jsem mečem svým a lučištěm svým dosáhl z ruky Amorejského.

²²A ja som ti dal jeden diel nad tvojich bratov, ktorý som vzal z ruky Amoreja svojím mečom a svojím lukom.