¹Mluvil opět Hospodin k Mojžíšovi, řka:

¹A Hospodin hovoril Mojžišovi a riekol:

²Kdyby člověk zhřešil a přestoupením přestoupil proti Hospodinu, buď že by oklamal bližního svého v věci sobě svěřené, aneb v spolku nějakém, aneb mocí by vzal něco, aneb lstivě podvedl bližního svého,

²Keby zhrešil niekto dopustiac sa prestúpenia proti Hospodinovi tým, že by oklamal svojho blížneho vo veci, ktorá mu bola sverená, alebo v tom, čo mu bolo dané do zálohu, alebo tým, že by mu niečo násilne vzal alebo že by bol utiskoval svojho blížneho

³Buď že nalezna ztracenou věc, za přelby mu ji, buď že by přisáhl falešně, kteroukoli věcí z těch, kterouž přihází se člověku učiniti a zhřešiti jí,

³alebo že by našiel ztratené a zatajil by to a prisahal by falošne, vzhľadom na čokoľvek, čo robieva človek, aby sa tým prehrešil,

⁴Když by tedy zhřešil a vinen byl: navrátí zase tu věc, kterouž mocí sobě vzal, aneb tu, kteréž lstivě s útiskem dosáhl, aneb tu, kteráž mu svěřena byla, aneb ztracenou věc, kterouž nalezl,

⁴a keby sa tedy stalo, že by zhrešil a previnil sa, navráti násilne vzaté, ktoré vzal nasilu, alebo to, čo dosiahol útiskom, alebo to, čo mu bolo sverené, alebo ztratené, čo našiel,

⁵Aneb o kterékoli věci falešně přisáhl: tedy navrátí to z cela, a nad to pátý díl toho přidá tomu, číž bylo; to navrátí v den oběti za hřích svůj.

⁵alebo nech už by bolo čokoľvek, na čo prisahal falošne, nahradí to v plnej hodnote a pridá k tomu toho pätinu, a dá to tomu, čie to bolo; dá to v deň svojej obeti za vinu.

⁶Obět pak za hřích svůj přivede Hospodinu z drobného dobytku, skopce bez poškvrny, vedlé ceny tvé, v obět za vinu knězi.

⁶A svoju obeť za vinu dovedie Hospodinovi: barana bez vady z drobného dobytka, podľa tvojho ocenenia na obeť za vinu, ku kňazovi.

⁷I očistí jej kněz před Hospodinem, a odpuštěno mu bude, jedna každá z těch věcí, kterouž by učinil a jí vinen byl.

⁷A kňaz pokryje na ňom hriech pred Hospodinom, a odpustí sa mu, čokoľvek by bol učinil a previnil sa tým.

⁸I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:

⁸A Hospodin hovoril Mojžišovi a riekol:

⁹Přikaž Aronovi i synům jeho a rci: Tento bude řád při oběti zápalné: (slove pak obět zápalná od pálení na oltáři celou noc až do jitra, nebo oheň na oltáři vždycky hořeti bude),

⁹Prikáž Áronovi a jeho synom a povedz: Toto je zákon zápalnej obeti. A zápalnou obeťou je preto, že horí na ohništi, na oltári celú noc až do rána, a oheň oltára bude vždy horieť na ňom.

¹⁰Obleče se kněz v roucho své lněné, a košilku lněnou vezme na tělo své, a vyhrabe popel, když oheň spálí obět zápalnou na oltáři, a vysype jej u oltáře.

¹⁰A kňaz si oblečie svoje ľanové rúcho i svoje ľanové nohavice si oblečie na svoje telo a vezme preč popol, keď už oheň strávil zápalnú obeť na oltári a složí ho vedľa oltára.

¹¹Potom svleče šaty své a obleče se v roucho jiné, a vynese popel ven z stanů na místo čisté.

¹¹Potom si vyzlečie svoje rúcho a oblečie si iné rúcho a vynesie popol von za tábor na čisté miesto.

¹²Oheň pak, kterýž jest na oltáři, bude hořeti na něm, nebude uhašován. A bude zapalovati jím kněz dříví každého jitra, a zpořádá na něm obět zápalnou, a páliti bude na něm tuk pokojných obětí.

¹²Ale oheň, ktorý je na oltári, bude horieť na ňom, nevyhasne nikdy. A kňaz bude na ňom, na ohni, zapaľovať drevo každého rána, bude na ňom upravovať zápalnú obeť a kadiac bude páliť na ňom tuk pokojných obetí.

¹³Oheň ustavičně hořeti bude na oltáři, a nebudeť uhašen.

¹³Oheň bude ustavične horieť na oltári, nevyhasne nikdy.

¹⁴Tento pak bude řád při oběti suché, kterouž obětovati budou synové Aronovi Hospodinu u oltáře:

¹⁴A toto je zákon obilnej obeti. Obetovať ju budú synovia Áronovi pred Hospodinom, pred oltárom.

¹⁵Vezme hrst bělné mouky z oběti té a z oleje jejího, se vším tím kadidlem, kteréž bude na oběti suché, a páliti to bude na oltáři u vůni líbeznou, pamětné její Hospodinu.

¹⁵Vezme z toho do svojej hrsti, z bielej múky jemnej obilnej obeti i z jej oleja i všetko kadivo, ktoré bude pri obilnej obeti, a kadiac bude to páliť na oltári, upokojujúcu vôňu ako jej pamätnú obeť Hospodinovi.

¹⁶Což pak zůstane z ní, to jísti budou Aron i synové jeho; přesné jísti se bude na místě svatém, v síni stánku úmluvy jísti to budou.

¹⁶A to, čo zostane z nej, budú jesť Áron a jeho synovia; nekvasená sa bude jesť na svätom mieste; na dvore stánu shromaždenia ju budú jesť.

¹⁷Nebude vařeno s kvasem, nebo jsem jim to dal za díl z obětí mých ohnivých; svaté svatých to jest, jako i obět za hřích a jako obět za vinu.

¹⁷Nebude sa piecť s kvasom; dal som im ju za podiel zo svojich ohňových obetí, svätosvätá je, jako obeť za hriech a jako obeť za vinu.

¹⁸Každý mužského pohlaví z synů Aronových jísti bude to právem věčným po rodech vašich, z ohnivých obětí Hospodinových. Což by se koli dotklo toho, svaté bude.

¹⁸Ktorýkoľvek mužského pohlavia medzi synmi Áronovými ju bude jesť večným ustanovením po vašich pokoleniach, z ohňových obetí Hospodinových. Všetko, čo by sa ich dotklo, bude svätým.

¹⁹I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:

¹⁹A Hospodin hovoril Mojžišovi a riekol:

²⁰Tato jest obět Aronova a synů jeho, kterouž obětovati budou Hospodinu v den pomazání jeho: Desátý díl míry efi mouky bělné za obět suchou ustavičnou, polovici toho ráno a polovici u večer.

²⁰Toto je obetný dar Áronov a jeho synov, ktorý budú obetovať Hospodinovi v deň svojho pomazania: desatinu efy bielej múku jemnej na obilnú obeť ustavičnú, jej polovicu ráno a jej polovicu večer.

²¹Na pánvici s olejem strojena bude; smaženou přineseš ji, a pečené kusy oběti suché obětovati budeš u vůni spokojující Hospodina.

²¹Na panve s olejom sa pripraví, zarobenú ju donesieš; pečené kusy obilnej obeti budeš obetovať upokojujúcou vôňou Hospodinovi.

²²A kněz, kterýž z synů jeho po něm pomazán bude, ať ji obětuje právem věčným. Hospodinu všecko to páleno bude.

²²A kňaz, ktorý bude pomazaný na jeho miesto, z jeho synov, ju bude pripravovať večným ustanovením; celá bude spálená Hospodinovi.

²³A všeliká suchá obět kněžská celá spálena bude; nebudeť jedena.

²³A každá obilná obeť kňazova bude celá spálená; nebude sa jesť.

²⁴Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi, řka:

²⁴A Hospodin hovoril Mojžišovi a riekol:

²⁵Mluv Aronovi a synům jeho a rci: Tento bude řád oběti za hřích: Na místě, kdež se zabijí obět zápalná, zabita bude obět za hřích před Hospodinem; svatá svatých jest.

²⁵Hovor Áronovi a jeho synom a povedz: Toto je zákon obeti za hriech. Na mieste, na ktorom sa zabíja zápalná obeť, zabije sa aj obeť za hriech pred Hospodinom. Svätosvätá je.

²⁶Kněz obětující tu obět za hřích budeť jísti ji; na místě svatém jedena bude v síni stánku úmluvy.

²⁶Kňaz, ktorý ju bude obetovať očisťujúc od hriechu, bude ju i jesť; na svätom mieste sa bude jesť, na dvore stánu shromaždenia.

²⁷Což by se koli dotklo masa jejího, svaté bude; a jestliže by krví její šaty skropeny byly, to, což skropeno jest, obmyješ na místě svatém.

²⁷Všetko, čo by sa dotklo jej mäsa, bude svätým, a to, čo by z jej krvi prsklo na rúcho, to, čo je poprskané, operieš na svätom mieste.

²⁸A nádoba hliněná, v níž by vařeno bylo, rozražena bude; pakli by v nádobě měděné vařeno bylo, vytřena a vymyta bude vodou.

²⁸A hlinená nádoba, v ktorej sa varila, sa rozbije; no, ak bola varená v medenej nádobe, nádoba sa vydrhne a oplákne vodou.

²⁹Všeliký pohlaví mužského mezi kněžími jísti to bude; svaté svatých jest.

²⁹Ktorýkoľvek mužského pohlavia medzi kňazmi ju bude jesť. Svätosväté je.

³⁰Ale žádná obět za hřích, (z jejížto krve něco vneseno bylo by do stánku úmluvy k očištění v svatyni), nebude jedena; ohněm spálena bude.

³⁰Ale niktorá obeť za hriech, z ktorej krvi sa zanesie do stánu shromaždenia pokryť hriech v svätyni, nebude sa jesť; spáli sa ohňom.