¹Chóre pak syn Izarův, syna Kahat z pokolení Léví, vytrhl se z jiných, tolikéž Dátan a Abiron, synové Eliabovi, také Hon, syn Feletův, z synů Rubenových,

¹A Kórach, syn Jishára, syna Keháta, syna Léviho, pojal so sebou mužov i Dátan a Abíram, synovia Eliábovi, jako aj Ón, syn Peletov, synovia Rúbenovi,

²A povstali proti Mojžíšovi, i jiných mužů z synů Izraelských dvě stě a padesáte, knížata shromáždění, kteříž svoláváni byli do rady, muži slovoutní.

²a postavili sa pred Mojžiša a iných mužov zo synov Izraelových dvesto päťdesiat, kniežatá obce, ktorí bývali volávaní do rady shromaždenia, mužovia mena.

³A sebravše se proti Mojžíšovi a proti Aronovi, řekli jim: Příliště to již na vás; všecko zajisté množství toto, všickni tito svatí jsou, a u prostřed nich jest Hospodin. Pročež se tedy vyzdvihujete nad shromážděním Hospodinovým?

³A shromaždili sa na Mojžiša a na Árona a povedali im: Nech vám je už dosť, lebo veď celá obec, všetci sú svätí, a Hospodin je medzi nimi. Prečo sa tedy pozdvihujete nad shromaždením Hospodinovým?

⁴To když uslyšel Mojžíš, padl na tvář svou,

⁴Keď to počul Mojžiš, padol na svoju tvár

⁵A mluvil k Chóre a ke vší rotě jeho, řka: Ráno ukáže Hospodin, kdo jsou jeho, a kdo jest svatý, i kdo před něj předstupovati má; nebo kohožkoli vyvolil, tomu rozkáže přistoupiti k sobě.

⁵a hovoril Kórachovi i celej jeho obci a riekol: Ráno oznámi Hospodin, kto je jeho, a kto je svätý, a tomu dá, aby sa priblížil k nemu, a tedy tomu, koho si vyvolí, rozkáže pristúpiť k sebe.

⁶Toto učiňte: Vezměte sobě kadidlnice, ty Chóre i všecko shromáždění tvé,

⁶Spravte toto: vezmite si kadidlá, Kórach, i celá jeho obec.

⁷A naklaďte do nich uhlí, a vložte na ně kadidla před Hospodinem zítra; i stane se, že kohožkoli vyvolí Hospodin, ten bude svatý. Příliště to již na vás, synové Léví.

⁷A dajte do nich ohňa a položte na ne kadiva pred Hospodinom, zajtra. A stane sa, že muž, ktorého vyvolí Hospodin, ten bude svätý. Dosť vám je už, synovia Léviho.

⁸I řekl Mojžíš k Chóre: Slyšte, prosím, synové Léví.

⁸A Mojžiš povedal Kórachovi: Nože počujte, synovia Léviho!

⁹Zdaliž málo vám to jest, že vás oddělil Bůh Izraelský ode všeho množství Izraelského, a rozkázal vám přistupovati k sobě, abyste vykonávali službu příbytku Hospodinova, a abyste stáli před shromážděním, a sloužili jim,

⁹Či vám je to ešte málo, že vás oddelil Bôh Izraelov od celej obce Izraelovej, aby vám dal to, aby ste sa blížili k nemu, aby ste konali službu príbytku Hospodinovho a aby ste stáli pred obcou a slúžili im?

¹⁰A vzal tě sobě, a všecky bratří tvé syny Léví s tebou, a že ještě přes to i kněžství hledáte?

¹⁰A dal ti to, aby si sa priblížil ty a všetci tvoji bratia, synovia Léviho, s tebou, a hľadáte ešte i kňazstvo?

¹¹Protož věz, že ty a všickni tvoji jste ti, kteříž se rotíte proti Hospodinu; nebo Aron co jest, že jste reptali proti němu?

¹¹Preto teraz uvidíte, čo bude, ty i celá tvoja obec, ktorí ste sa sišli na Hospodina. A ktože je Áron, že repcete proti nemu?

¹²Tedy poslal Mojžíš, aby zavolali Dátana a Abirona, synů Eliabových. Kteříž odpověděli: Nepůjdem.

¹²A Mojžiš poslal zavolať Dátana a Abírama, synov Eliábových. Ale oni povedali: Nepojdeme hore.

¹³Cožť se ještě málo zdá, že jsi vyvedl nás z země oplývající mlékem a strdí, abys nás zmořil na poušti, že také chceš i panovati nad námi, a rozkazovati nám?

¹³Či ti je to ešte málo, že si nás vyviedol sem hore zo zeme, ktorá tečie mliekom a medom, aby si nás usmrtil na púšti? Lebo chceš ešte i jako knieža panovať nad nami?

¹⁴A ještě jsi nás neuvedl do země oplývající mlékem a strdí, aniž jsi nám dal v dědictví rolí a vinic. Zdali oči mužům těmto vyloupiti chceš? Nepůjdeme.

¹⁴K tomu si nás ani nevoviedol do zeme, ktorá tečie mliekom a medom, a pekne si nám dal dedičstvo, pole a vinice! Či chceš tým mužom vylúpiť oči? Nepojdeme hore.

¹⁵I rozhněval se Mojžíš velmi, a řekl k Hospodinu: Nepatřiž na oběti jejich. Ani jednoho osla od nich jsem nevzal, aniž jsem komu z nich co zlého učinil.

¹⁵Vtedy sa veľmi rozhneval Mojžiš a povedal Hospodinovi: Nepozri na ich obilnú obeť! Nevzal som od nich ani len jedného osla ani som nikomu z nich neurobil ničoho zlého.

¹⁶Potom řekl Mojžíš k Chóre: Ty a všickni tvoji, postavte se zítra před Hospodinem, ty i oni, též i Aron.

¹⁶A Mojžiš povedal Kórachovi: Ty i celá tvoja obec buďte pred Hospodinom, ty a oni aj Áron, zajtra.

¹⁷A vezmouce jeden každý kadidlnici svou, dáte do nich kadidla, a postavíte se před Hospodinem, jeden každý s kadidlnicí svou; dvě stě a padesáte kadidlnic bude, ty také i Aron, každý s kadidlnicí svou.

¹⁷A vezmite každý svoje kadidlo, dajte na ne kadiva a donesiete pred Hospodina každý svoje kadidlo, dvesto päťdesiat kadidiel, aj ty aj Áron, každý svoje kadidlo.

¹⁸Tedy vzal jeden každý kadidlnici svou, a nabravše do nich uhlí, vložili na ně i kadidla, a stáli u dveří stánku úmluvy, i Mojžíši Aron.

¹⁸Vtedy vzali každý svoje kadidlo a dali na ne ohňa a položil na ne kadiva a stáli pri dveriach stánu shromaždenia, i Mojžiš i Áron.

¹⁹Chóre pak již byl sebral proti nim všecko množství ke dveřím stánku úmluvy; i ukázala se sláva Hospodinova všemu množství.

¹⁹A Kórach bol shromaždil na nich celú obec ku dveriam stánu shromaždenia. A ukázala sa sláva Hospodinova, celej obci.

²⁰I mluvil Hospodin k Mojžíšovi a k Aronovi, řka:

²⁰A Hospodin hovoril Mojžišovi a Áronovi a riekol:

²¹Oddělte se z prostředku množství tohoto, ať je v okamžení zahladím.

²¹Oddeľte sa zprostred tejto obce a zahladím ich v okamžení.

²²Kteřížto padše na tváři své, řekli: Bože silný, Bože duchů i všelikého těla, jediný tento člověk zhřešil, a což na všecko shromáždění hněvati se budeš?

²²Ale oni padli na svoju tvár a riekli: Ó, silný Bože, Bože duchov, každého tela, či keď zhreší jediný človek, budeš sa preto hnevať na celú obec?

²³Tedy mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:

²³A Hospodin hovoril Mojžišovi a riekol:

²⁴Mluv k množství a rci: Odstupte od příbytku Chóre, Dátana a Abirona.

²⁴Hovor obci a povedz: Odstúpte naokolo od príbytku Kóracha, Dátana a Abírama.

²⁵A vstav Mojžíš, šel k Dátanovi a Abironovi; i šli za ním starší Izraelští.

²⁵A Mojžiš vstal a išiel k Dátanovi a k Abíramovi, a išli za ním starší Izraelovi.

²⁶A mluvil k množství, řka: Odstupte, prosím, od stanů bezbožných mužů těchto, aniž se čeho dotýkejte, což jejich jest, abyste nebyli zachváceni ve všech hříších jejich.

²⁶Potom hovoril obci a riekol: Odstúpte, prosím, od stánov týchto bezbožných mužov a nedotknite sa ničoho, čo je ich, aby ste neboli zachvátení so všetkými ich hriechami.

²⁷I odstoupili se všech stran od příbytku Chóre, Dátana a Abirona; ale Dátan a Abiron vyšedše, stáli u dveří stanů svých, i ženy jejich a synové jejich, i maličcí jejich.

²⁷A odstúpili od príbytku Kóracha, Dátana a Abírama, zo všetkých strán. A Dátan a Abíram vyjdúc stáli pri dveriach svojich stánov aj ich ženy aj ich synovia aj ich drobné deti.

²⁸Tedy řekl Mojžíš: Po tomto poznáte, že Hospodin poslal mne, abych činil všecky skutky tyto, a že nic o své ujmě nečiním:

²⁸A Mojžiš povedal: Po tom poznáte, že ma poslal Hospodin, aby som činil všetky tieto skutky. Lebo ich nerobím z vlastného srdca alebo z vlastného rozumu.

²⁹Jestliže tak jako jiní lidé mrou, zemrou i tito, a navštívením obecným všechněm lidem jestliže navštíveni budou, neposlal mne Hospodin.

²⁹Ak títo zomrú, jako zomierajú všetci iní ľudia, alebo ak budú navštívení navštívením, akým bývajú navštívení všetci iní ľudia, vtedy ma neposlal Hospodin.

³⁰Pakliť něco nového učiní Hospodin, a země, otevra ústa svá, požře je se vším, což mají, a sstoupí-li za živa do pekla, tedy poznáte, že jsou popouzeli muži ti Hospodina.

³⁰Ale ak stvorí Hospodin niečo nové, čo ešte nebolo, a zem otvorí svoje ústa a pohltí ich aj všetko, čo je ich, a sostúpia živí do pekla, vtedy poznáte, že títo mužovia popudzovali Hospodina pohŕdajúc ním.

³¹I stalo se, když přestal mluviti slov těch, že rozstoupila se země pod nimi.

³¹A stalo sa, keď dohovoril všetky tie slová, že sa rozstúpila zem, ktorá bola pod nimi,

³²A otevřevši země ústa svá, požřela je i domy jejich i všecky lidi, kteříž byli s Chóre, i všecken statek jejich.

³²a zem otvorila svoje ústa a pohltila ich aj ich domy i všetkých ľudí, ktorých mal Kórach, i celý ich majetok.

³³A tak sstoupili oni se vším, což měli, za živa do pekla, a přikryla je země; i zahynuli z prostředku shromáždění.

³³Tak sostúpili oni aj so všetkým, čo bolo ich, živí do pekla, a zem ich prikryla, a zahynuli zprostred shromaždenia.

³⁴Všickni pak Izraelští, kteříž byli vůkol nich, utíkali, slyšíce křik jejich; nebo řekli: Utecme, aby i nás nesehltila země.

³⁴A všetok Izrael, všetci, ktorí boli vôkol nich, utekali na ich krik, lebo vraveli: Aby i nás nepohltila zem!

³⁵Vyšel také oheň od Hospodina, a spálil těch dvě stě a padesáte mužů, kteříž kadili.

³⁵A oheň vyšiel od Hospodina a strávil tých dvesto päťdesiat mužov, ktorí obetovali to kadivo.

³⁶Tedy mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:

³⁶A Hospodin hovoril Mojžišovi a riekol:

³⁷Rci Eleazarovi, synu Arona kněze, ať sbéře kadidlnice z toho spáleniště, a uhlí z nich pryč rozmece, nebo posvěceny jsou,

³⁷Povedz Eleazárovi, synovi Árona, kňaza, aby posbieral tie kadidlá z toho pohoreniska, a oheň rozmec ta preč, lebo sú sväté,

³⁸Kadidlnice totiž těch, kteříž proti svým dušem hřešili, a ať je rozkuje na plechy k obložení oltáře; nebo kadili jimi před Hospodinem, protož posvěceny jsou, a budou na znamení synům Izraelským.

³⁸totiž kadidlá tých hriešnikov, ktorí hrešili proti svojim vlastným dušiam, a spravia z nich kuté tablice na okrytie oltára, lebo ich doniesli pred Hospodina, a preto sú sväté a budú na znamenie synom Izraelovým.

³⁹I sebral Eleazar kněz kadidlnice měděné, jimiž kadili ti, kteříž spáleni jsou, a rozkovali je k obložení oltáře,

³⁹Vtedy pobral Eleazár, kňaz, medené kadidlá, ktoré doniesli tí, ktorí boli spálení, a rozkovali ich na plechy, určené na okrytie oltára,

⁴⁰Pro budoucí pamět synům Izraelským, aby nepřistupoval žádný jiný, kdož by nebyl z rodu Aronova, k kadění před Hospodinem, aby se mu nestalo jako Chóre a jako rotě jeho, jakož byl mluvil jemu Hospodin skrze Mojžíše.

⁴⁰a bolo to na pamiatku synom Izraelovým, aby sa nepriblížil nikto cudzí, kto by nebol z rodu Áronovho, aby kadil kadivo pred Hospodinom, aby nebol spálený jako Kórach a jako jeho rota, tak ako mu hovoril Hospodin skrze Mojžiša.

⁴¹Nazejtří pak reptalo všecko množství synů Izraelských na Mojžíše a na Arona, řkouce: Vy jste příčinou smrti lidu Hospodinova.

⁴¹No, potom druhého dňa reptala celá obec synov Izraelových na Mojžiša a na Árona a vraveli: Vy ste usmrtili ľud Hospodinov.

⁴²I stalo se, když se opět sbíral lid proti Mojžíšovi a proti Aronovi, že se ohlédli k stánku úmluvy, a aj, přikryl jej oblak, a ukázala se sláva Hospodinova.

⁴²A stalo sa, keď sa shromaždila obec na Mojžiša a na Árona a obrátili sa k stánu shromaždenia, tu hľa, pokryl ho oblak, a ukázala sa sláva Hospodinova.

⁴³Přišel také Mojžíš s Aronem před stánek úmluvy.

⁴³A Mojžiš a Áron prišli pred stán shromaždenia.

⁴⁴I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:

⁴⁴A Hospodin hovoril Mojžišovi a riekol:

⁴⁵Vyjděte z prostředku množství tohoto, a zahladím je v okamžení. I padli na tváři své.

⁴⁵Vyjdite zprostred tejto obce, a zahladím ich v okamihu. A padli obaja na svoju tvár.

⁴⁶Tedy řekl Mojžíš Aronovi: Vezma kadidlnici, dej do ní uhlí z oltáře, a vlož kadidla, a běž rychle k množství a očisť je; nebo vyšla prchlivost od tváři Hospodinovy, a již rána se začala.

⁴⁶Vtedy povedal Mojžiš Áronovi: Vezmi kadidlo, daj naň ohňa s oltára, polož kadiva a idi rýchle k obci a pokry na nich hriech, lebo vyšiel prudký hnev od tvári Hospodinovej, začala rana.

⁴⁷I vzav Aron kadidlnici, jakž rozkázal Mojžíš, běžel do prostřed shromáždění, (a aj, rána již se byla začala v lidu,) a zakadiv, očistil lid.

⁴⁷Tu vzal Áron, ako hovoril Mojžiš, a bežal doprostred shromaždenia, a hľa, rana už bola začala v ľude, a tedy dajúc kadiva pokryl na ľude hriech.

⁴⁸A stál mezi mrtvými a živými; i zastavena jest rána.

⁴⁸A stál medzi mŕtvymi a medzi živými, a rana bola zastavena.

⁴⁹Bylo pak těch, kteříž od té rány zemřeli, čtrnácte tisíců a sedm set, kromě těch, jenž zemřeli příčinou Chóre.

⁴⁹A tých, ktorí pomreli ranou, bolo štrnásť tisíc sedemsto krome tých, ktorí zomreli pre Kóracha.

⁵⁰I navrátil se Aron k Mojžíšovi, ke dveřím stánku úmluvy, když ta rána přetržena byla.

⁵⁰Potom sa navrátil Áron k Mojžišovi ku dveriam stánu shromaždenia, a rana bola zastavená.