¹Měli pak synové Ruben a synové Gád dobytka velmi mnoho, a uzřeli zemi Jazer a zemi Galád, ano místo to místo příhodné pro dobytek.

¹A synovia Rúbenovi a synovia Gádovi mali mnoho dobytka, náramne mnoho. A keď videli zem Jazer a zem Gileád, že hľa, to miesto je príhodné miesto pre dobytok,

²Protož přistoupivše synové Gád a synové Ruben, mluvili k Mojžíšovi a k Eleazarovi knězi a knížatům shromáždění, řkouce:

²prišli synovia Gádovi a synovia Rúbenovi a riekli Mojžišovi a Eleazárovi, kňazovi, i kniežatám obce takto:

³Atarot a Dibon, a Jazer a Nemra, Ezebon a Eleale, a Saban a Nébo a Beon,

³Atarót, Díbon, Jazer, Nimra, Chešbon, Elaleh, Sebám, Nébo a Beon,

⁴Země, kterouž zbil Hospodin před shromážděním Izraelským, jest země příhodná ku pastvě dobytku, a my služebníci tvoji máme drahně dobytka.

⁴zem to, ktorú zbil Hospodin pred obcou Izraelovou, je zem príhodná pre dobytok, a tvoji služobníci majú dobytok.

⁵(Protož řekli:) Jestliže jsme nalezli milost před očima tvýma, nechť jest dána krajina ta služebníkům tvým k vládařství, ať nechodíme za Jordán.

⁵A ešte riekli: Ak sme našli milosť v tvojich očiach, nech sa dá tá zem tvojim služobníkom do državia; nevoď nás za Jordán.

⁶I odpověděl Mojžíš synům Gád a synům Ruben: Což bratří vaši půjdou sami k boji, a vy zde zůstanete?

⁶Na to riekol Mojžiš synom Gádovým a synom Rúbenovým: Či azda vaši bratia pojdú do boja, a vy budete tu sedieť?

⁷I proč roztrhujete mysli synů Izraelských, aby nesměli jíti do země, kterouž jim dal Hospodin?

⁷Nuž prečo zdŕžate a odvraciate srdce synov Izraelových, aby neprešli do zeme, ktorú im dal Hospodin?

⁸Takť jsou učinili otcové vaši, když jsem je poslal z Kádesbarne, aby prohlédli zemi tu.

⁸Tak urobili vaši otcovia, keď som ich bol poslal z Kádeš-barnee, aby prehliadli zem.

⁹Kteřížto, když přišli až k údolí Eškol a shlédli zemi, potom vrátivše se, odvrátili mysl synů Izraelských, aby nešli do země, kterouž dal jim Hospodin.

⁹Zašli hore až po dolinu Eškol a videli zem, zdržali a odvrátili srdce synov Izraelových, aby neišli do zeme, ktorú im dal Hospodin.

¹⁰Čímž popuzen jsa k hněvu Hospodin v den ten, přisáhl, řka:

¹⁰A preto sa toho dňa rozpálil hnev Hospodinov, takže prisahal povediac:

¹¹Zajisté že lidé ti, kteříž vyšli z Egypta, od dvadcítiletých a výše, neuzří země té, kterouž jsem s přísahou zaslíbil Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, nebo ne cele následovali mne,

¹¹Prisahám, že mužovia, ktorí vyšli hore z Egypta vo veku od dvadsiatich rokov a vyše, neuvidia zeme, ktorú som prísahou zasľúbil Abrahámovi, Izákovi a Jakobovi, lebo ma nenasledovali cele,

¹²Kromě Kálefa, syna Jefonova Cenezejského, a Jozue, syna Nun, nebo cele následovali Hospodina.

¹²krome Kálefa, syna Jefunneho, Kenezeja, a Jozuu, syna Núnovho, lebo cele nasledovali Hospodina.

¹³I popudila se prchlivost Hospodinova na Izraele, a učinil, aby byli tuláci na poušti za čtyřidceti let, dokudž nezahynul všecken ten věk, kterýž činil zlé před očima Hospodinovýma.

¹³A rozpálil sa hnev Hospodinov na Izraela, a spôsobil to, aby sa potulovali po púšti štyridsať rokov, dokiaľ nevyhynulo všetko to pokolenie, ktoré robilo to, čo je zlé v očiach Hospodinových.

¹⁴A hle, vy nastoupili jste na místo otců svých, plémě lidí hříšných, abyste vždy přidávali k hněvu prchlivosti Hospodinovy na Izraele.

¹⁴A hľa, vy ste nastúpili na miesto svojich otcov, plemä hriešnych mužov, aby ste ešte pridávali na páľu hnevu Hospodinovho proti Izraelovi,

¹⁵Jestliže se odvrátíte od následování jeho, i onť také opustí jej na poušti této, a tak budete příčina zahynutí všeho lidu tohoto.

¹⁵lebo sa odvraciate zpät nenasledujúc ho, a on ho zase len nechá na púšti, a budete príčinou zkazy všetkého tohoto ľudu.

¹⁶Přistoupivše pak znovu, řekli jemu: Stáje dobytkům a stádům svým zde vzděláme, a města dítkám svým,

¹⁶Vtedy pristúpili k nemu a riekli: Len ohrady tu vystavíme pre svoj dobytok a mestá pre svoje deti,

¹⁷Sami pak v odění pohotově budeme, statečně sobě počínajíce před syny Izraelskými, dokavadž jich neuvedeme na místo jejich; mezi tím zůstanou dítky naše v městech hrazených, pro bezpečnost před obyvateli země.

¹⁷a my sa rýchle vyzbrojíme a pojdeme pred synmi Izraelovými, dokiaľ ich nedovedieme na ich miesto, a naše deti budú bývať v ohradených mestách pre nepriateľských obyvateľov zeme.

¹⁸Nenavrátíme se do domů svých, až prvé vládnouti budou synové Izraelští jeden každý dědictvím svým;

¹⁸Nevrátime sa do svojich domov, dokiaľ nezdedia synovia Izraelovi, každý svojho dedičstva.

¹⁹Aniž vezmeme jakého dědictví s nimi za Jordánem neb dále, když dosáhneme dědictví svého z této strany Jordánu, k východu slunce.

¹⁹Lebo nedostaneme s nimi dedičstva za Jordánom alebo tam ďalej, keď sa nám dostane naše dedičstvo za Jordánom na východ.

²⁰I odpověděl jim Mojžíš: Jestliže učiníte tak, jakž jste mluvili, a jestliže půjdete v odění před Hospodinem k boji,

²⁰Vtedy im povedal Mojžiš: Ak učiníte tú vec, ak sa ozbrojíte a pojdete pred Hospodinom do boja,

²¹A šli byste za Jordán vy všickni v odění před Hospodinem, dokavadž by nevyhnal nepřátel svých od tváři své,

²¹a prejde vám každý ozbrojený cez Jordán pred Hospodinom a zostane tam, dokiaľ nevyženie svojich nepriateľov od svojej tvári,

²²A nebyla podmaněna všecka země před Hospodinem: potom navrátíte se, a budete bez viny před Hospodinem i před Izraelem; tak přijde země tato vám v dědictví před Hospodinem.

²²a dokiaľ nebude zem podmanená pred Hospodinom, a len potom sa vrátite, budete bez viny pred Hospodinom a pred Izraelom, a tak vám bude táto zem dedičným državím pred Hospodinom.

²³Pakli neučiníte toho, hle, zhřešíte proti Hospodinu, a vězte, že pomsta vaše přijde na vás.

²³Ale ak myslíte, že neučiníte tak, vtedy hľa, zhrešili ste proti Hospodinovi, a poznajte svoj hriech, ktorý vás nájde.-

²⁴Stavějte sobě tedy města pro dítky, a stáje pro dobytky své, a což vyšlo z úst vašich, učiňte.

²⁴Vystavte si mestá pre svoje deti a stáje pre svoj dobytok, a to, čo vyšlo z vašich úst, učiňte.

²⁵I odpovědělo pokolení synů Gád a synů Ruben Mojžíšovi, řka: Služebníci tvoji učiní, jakž pán náš rozkazuje.

²⁵A synovia Gádovi a synovia Rúbenovi odpovedali Mojžišovi a riekli: Tvoji služobníci učinia tak, ako rozkazuje náš pán:

²⁶Dítky naše a ženy naše, dobytek náš a všecka hovada naše, tu zůstanou v městech Galád,

²⁶naše deti, naše ženy, náš dobytok a všetky naše hovädá budú tam, v mestách Gileáda,

²⁷Služebníci pak tvoji přejdou jeden každý v odění způsobný před Hospodinem k boji, jakož mluví pán můj.

²⁷a tvoji služobníci prejdú, každý ozbrojený do vojny, idúc pred Hospodinom do boja, tak ako hovorí náš pán.

²⁸I poručil o nich Mojžíš Eleazarovi knězi a Jozue, synu Nun, a předním v čeledech pokolení synů Izraelských,

²⁸A Mojžiš prikázal o nich Eleazárovi, kňazovi, a Jozuovi, synovi Núnovmu, i hlavám otcov pokolení synov Izraelových.

²⁹A řekl jim: Jestliže přejdou synové Gád a synové Ruben s vámi za Jordán všickni hotovi k boji před Hospodinem, a byla by již podmaněna země před vámi, dáte jim zemi Galád k vládařství.

²⁹A Mojžiš im povedal: Ak prejdú synovia Gádovi a synovia Rúbenovi s vami Jordán, každý ozbrojený do boja, idúc pred Hospodinom, a keď už bude zem podmanená pred vami, dáte im zem Gileád do dedičného državia.

³⁰Pakli by nešli v odění s vámi, tedy dědictví míti budou u prostřed vás v zemi Kanán.

³⁰Ale keby neprešli ozbrojení s vami, dostanú državie medzi vami v zemi Kanaána.

³¹I odpověděli synové Gád a synové Ruben, řkouce: Jakž mluvil Hospodin služebníkům tvým, tak učiníme:

³¹Na to odpovedali synovia Gádovi a synovia Rúbenovi a riekli: To, čo hovoril Hospodin tvojim služobníkom, tak to učiníme;

³²My půjdeme v odění před Hospodinem do země Kanán, a zůstane nám v dědictví vládařství naše z této strany Jordánu.

³²my prejdeme ozbrojení pred Hospodinom do zeme Kanaána, a naše državie nášho dedičstva bude tu za Jordánom.

³³Tedy dal jim Mojžíš, synům totiž Gád a synům Ruben a polovici pokolení Manasses, syna Jozefova, království Seona, krále Amorejského, a království Oga, krále Bázanského, zemi s městy jejími při pomezích, i města země té všudy vůkol.

³³A tak im dal Mojžiš, synom Gádovým a synom Rúbenovým a polovici pokolenia Manassesa, syna Jozefovho, kráľovstvo Síchona, amorejského kráľa, a kráľovstvo Óga, bázanského kráľa, zem i s jej mestami v hraniciach, mestá zeme dookola.

³⁴A vzdělali synové Gád, Dibon, Atarot a Aroer,

³⁴A synovia Gádovi vystavili Díbon, Atarót a Aroér

³⁵A Atrot, Sofan, Jazer a Jegbaa,

³⁵a Atarót-šofan, Jazer a Jogbehu

³⁶A Betnemra a Betaran, města hrazená, a stáje pro dobytky.

³⁶a Bét-nimru a Bét-cháran, ohradené mestá, i stáje pre drobný dobytok.

³⁷Synové pak Ruben vystavěli Ezebon, Eleale a Kariataim,

³⁷A synovia Rúbenovi vystavili Chešbon, Elale a Kirjataim

³⁸A Nébo a Balmeon, změnivše jim jména; také Sabma, a dali jiná jména městům, kteráž vzdělali.

³⁸a Nébo a Bál-meon, premeniac im mená, i Sibmu, a dali iné mená mestám, ktoré vystavili.

³⁹Táhli pak synové Machir, syna Manassesova, do Galád, a vzavše tu krajinku, vyhnali Amorejského, kterýž tam bydlil.

³⁹Potom odišli synovia Machíra, syna Manassesovho, do Gileáda a vzali ho a hnali Amoreja, ktorý býval v ňom.

⁴⁰I dal Mojžíš zemi Galád Machirovi, synu Manassesovu, a bydlil v ní.

⁴⁰A Mojžiš dal Gileád Machírovi, synovi Manassesovmu, a býval v ňom.

⁴¹Jair také syn Manassesův táhl a vzal vsi jejich, a nazval je vsi Jairovy.

⁴¹A Jair, syn Manassesov, išiel a zaujal ich dediny a nazval ich dedinami Jairovými.

⁴²Nobe také táhl, a vzal Kanat a městečka jeho, a nazval je Nobe od jména svého.

⁴²A Nóbach išiel a zaujal Kenát a jeho mestečká a pomenoval ho Nóbachom, svojím menom.