¹Uslyševši pak královna z Sáby pověst o Šalomounovi a jménu Hospodinovu, přijela, aby zkusila jeho v pohádkách.

¹Ko pa je slišala kraljica v Sabi Salomonov sloves zaradi imena GOSPODOVEGA, ga je prišla izkušat z ugankami.

²A přijevši do Jeruzaléma s počtem velmi velikým, s velbloudy nesoucími vonné věci a zlata velmi mnoho i kamení drahého, přišla k Šalomounovi, a mluvila s ním o všecko, což měla v srdci svém.

²Pride torej v Jeruzalem z jako velikim spremstvom, z velblodi, ki so nesli dišave in zlata jako mnogo in drage kamene. In ko je dospela k Salomonu, je govorila ž njim o vsem, kar ji je bilo na srcu.

³Jížto odpověděl Šalomoun na všecka slova její. Nebylo nic skrytého před králem, nač by jí neodpověděl.

³In Salomon ji je razložil vse, kar ga je vprašala; ni bilo besede, ki bi bila skrita kralju, da bi ji ne bil povedal.

⁴Protož uzřevši královna z Sáby všecku moudrost Šalomounovu i dům, kterýž byl ustavěl,

⁴Ko pa je čula kraljica iz Sabe vso modrost Salomonovo in videla hišo, ki jo je zgradil,

⁵Též pokrmy stolu jeho, i sedání a stávání služebníků přisluhujících jemu, i roucha jejich, šeňkýře také jeho, i stupně, kterýmiž vstupoval k domu Hospodinovu, zděsila se náramně.

⁵in jed na mizi njegovi in prebivališča hlapcev njegovih in strežbo služabnikov njegovih ter njih obleko in njegove točaje in njegove stopnice, po katerih je hodil gori v hišo GOSPODOVO, ji je od strmenja sapa zastala;

⁶A řekla králi: Praváť jest řeč, kterouž jsem slyšela v zemi své, o věcech tvých a o moudrosti tvé,

⁶in reče kralju: Resnična je bila beseda, ki sem jo slišala v deželi svoji o tvojih stvareh in o tvoji modrosti!

⁷Ješto jsem nechtěla věřiti řečem, až jsem přijela a uzřela očima svýma. Ale aj, není mi praveno ani polovice; převýšil jsi moudrostí a dobrotou pověst tu, kterouž jsem slyšela.

⁷Toda nisem hotela verjeti, dokler nisem prišla in sem s svojimi očmi videla vse. In glej, še polovice mi niso povedali: več imaš modrosti in dobrot, nego je bila govorica, ki sem jo slišala.

⁸Blahoslavení muži tvoji, a blahoslavení služebníci tvoji, kteříž stojí před tebou vždycky, a slyší moudrost tvou.

⁸Blagor tvojim ljudem in blagor tem tvojim hlapcem, ki vedno stoje pred teboj, ki poslušajo modrost tvojo!

⁹Budiž Hospodin Bůh tvůj požehnaný, kterýž tě sobě oblíbil, aby tě posadil na stolici Izraelské, proto že miluje Hospodin Izraele na věky, a ustanovil tě králem, abys činil soud a spravedlnost.

⁹Hvaljen bodi GOSPOD, Bog tvoj, ki ti je bil blagovoljen, da te je posadil na prestol Izraelov! Ker GOSPOD ljubi Izraela vekomaj, zato te je postavil za kralja, da izvršuješ sodbo in pravičnost.

¹⁰I dala králi sto a dvadceti centnéřů zlata, a vonných věcí velmi mnoho, i kamení drahého, aniž bylo kdy více přivezeno takových vonných věcí tak mnoho, jako darovala královna z Sáby králi Šalomounovi.

¹⁰In dala je kralju stoindvajset talentov zlata in silno veliko dišav in dragih kamenov; nikdar več ni prišla tolika množina dišav kakor ta, ki jo je dala kraljica iz Sabe Salomonu.

¹¹(Lodí také Chíramova, kteráž přinášela zlato z Ofir, přivezla z Ofir dříví almugim velmi mnoho i kamení drahého.

¹¹Vrhutega so pripeljale Hiramove ladje, ki so nosile zlato iz Ofirja, silno veliko sandalovine in dragih kamenov iz Ofirja.

¹²I nadělal král z toho dříví almugim zábradel k domu Hospodinovu, i k domu královu, též harf a louten zpěvákům, aniž jest kdy přivezeno takového dříví almugim, ani vidíno do dnešního dne.)

¹²In kralj je dal napraviti iz sandalovine opirala za hišo GOSPODOVO in za kraljevo hišo, tudi harfe in citre pevcem. Take sandalovine ni prišlo več, tudi je ni bilo videti do današnjega dne.

¹³Král také Šalomoun dal královně z Sáby vedlé vší vůle její, čehož požádala, nad to, což jí Šalomoun daroval darem královským. Potom se navrátila do země své ona i služebníci její.

¹³In kralj Salomon je dal kraljici iz Sabe vse, kar je želela in kar je prosila, razen tega, kar ji je poklonil po kraljevi darežljivosti. In vrne se ter odide v deželo svojo, ona in njeni hlapci.

¹⁴Byla pak váha toho zlata, kteréž přicházelo Šalomounovi na každý rok, šest set šedesáte šest centnéřů zlata,

¹⁴Teža zlata pa, ki se je prinašalo Salomonu na leto, je bila šeststo šestdeset in šest talentov,

¹⁵Kromě toho, co přicházelo od kupců a prodavačů vonných věcí, a ode všech králů Arabských i vývod země.

¹⁵razen tega, kar ga je prišlo s popotniki in s trgovci in od vseh kraljev arabskih in od namestnikov po deželi.

¹⁶A protož nadělal král Šalomoun dvě stě štítů z zlata taženého, šest set zlatých dával na každý štít,

¹⁶In kralj Salomon je dal napraviti dvesto ščitov iz tolkljanega zlata: šeststo seklov zlata je porabil za en ščit;

¹⁷A tři sta pavéz z taženého zlata, tři libry zlata dal na každou pavézu. I složil je král v domě lesu Libánského.

¹⁷in tristo malih ščitov iz tolkljanega zlata, po tri mine zlata je šlo na en ščit. In kralj jih je zložil v hiši libanonskega gozda.

¹⁸Udělal také král stolici z kostí slonových velikou, a obložil ji zlatem ryzím.

¹⁸Dalje je na pravil kralj velik prestol iz slonovih kosti in ga je prevlekel z najboljšim zlatom.

¹⁹Šest stupňů bylo k té stolici, a vrch okrouhlý byl na stolici od zadní strany její, a zpolehadla rukám s obou stran té stolice, a dva lvové stáli u zpolehadel.

¹⁹Šestero stopnic je držalo do prestola, in vrh prestolov je bil okrogel odzadaj, in na obeh straneh pri sedežu sta bili naslonili, in dva leva sta stala ob naslonilih.

²⁰A dvanácte lvů stálo tu na šesti stupních s obou stran. Nebylo nic takového učiněno v žádných královstvích.

²⁰In dvanajst levov je stalo na tej in na oni strani ob šesterih stopnicah; kaj takega ni bilo videti v nobenem kraljestvu.

²¹Nadto všecky nádoby krále Šalomouna, jichž ku pití užívali, byly zlaté, a všecky nádoby v domě lesu Libánského byly z zlata nejčistšího. Nic nebylo od stříbra, aniž ho sobě co vážili ve dnech Šalomounových.

²¹Pa tudi vse posode, iz katerih je pil kralj Salomon, so bile zlate, in vsa oprava v hiši libanonskega gozda je bila iz čistega zlata, nič ni bilo srebrno, kajti srebra niso sploh cenili v Salomonovih dnevih.

²²Nebo měl král lodí mořské s lodími krále Chírama. Jednou ve třech letech vracely se ty lodí mořské, přinášející zlato a stříbro, kosti slonové, a opice a pávy.

²²Kralj je imel tarsko brodovje na morju z brodovjem Hiramovim; po enkrat na tri leta so dospevale ladje tarske, noseč zlata in srebra, slonovih kosti, opic in pavov.

²³I zveleben jest král Šalomoun nad všecky krále zemské v bohatství a v moudrosti.

²³In kralj Salomon je nadkriljeval vse kralje zemlje v bogastvu in v modrosti.

²⁴Pročež všickni obyvatelé země žádostivi byli viděti tvář Šalomounovu, aby slyšeli moudrost jeho, kterouž složil Bůh v srdci jeho.

²⁴In vsa zemlja je hrepenela po obličju Salomonovem, da bi slišali modrost njegovo, ki mu jo je dal Bog v srce.

²⁵A přinášeli jeden každý dary své, nádoby stříbrné a nádoby zlaté, roucha a zbroj, i vonné věci, koně a mezky, a to každého roku,

²⁵In prinašali so vsakdo svoje darilo: posode srebrne in posode zlate, oblačila in orožje in dišave, konje in mezge, vsako leto, kar je bilo pristojno.

²⁶Tak že nashromáždil Šalomoun vozů a jezdců, a měl tisíc a čtyři sta vozů a dvanácte tisíc jezdců, kteréž rozsadil v městech vozů, a při králi v Jeruzalémě.

²⁶In Salomon je nabral voz in konjikov in je imel tisoč in štiristo voz in dvanajst tisoč konjikov, ki jih je razstavil po voznih mestih in pri kralju v Jeruzalemu.

²⁷I složil král stříbra v Jeruzalémě jako kamení, a cedrového dříví jako planého fíkoví, kteréž roste v údolí u velikém množství.

²⁷In kralj je storil, da je bilo v Jeruzalemu toliko srebra kakor kamenov, in ceder je napravil toliko kakor smokovega drevja, ki raste v ravnini.

²⁸Přivodili také Šalomounovi koně z Egypta a koupě rozličné; nebo kupci královští brávali koupě rozličné za slušnou mzdu,

²⁸In konje je Salomon dobival iz Egipta; družba kraljevih kupcev jih je privajala trume za kupno ceno.Voz pa je prišel gori, odpeljan iz Egipta, po šeststo seklov srebra, in konj po sto in petdeset. Tako so jih dobivali tudi vsi kralji Hetejcev in sirski kralji po njih roki.

²⁹A vodívali spřež vozníků z Egypta za šest set lotů stříbra, koně pak jednoho za sto a padesáte, a tak všechněm králům Hetejským a králům Syrským oni dodávali.

²⁹Voz pa je prišel gori, odpeljan iz Egipta, po šeststo seklov srebra, in konj po sto in petdeset. Tako so jih dobivali tudi vsi kralji Hetejcev in sirski kralji po njih roki.