¹A aj, muž Boží přišel z Judstva s slovem Hospodinovým do Bethel, tehdáž když Jeroboám, stoje u oltáře, kadil.

¹A glej, mož Božji pride z Judovega po besedi GOSPODOVI v Betel, in Jeroboam stoji pri oltarju, da zažge kadilo.

²I zvolal proti oltáři slovem Hospodinovým, řka: Oltáři, oltáři, toto praví Hospodin: Hle, syn narodí se domu Davidovu, jménem Joziáš, kterýž obětovati bude na tobě kněží výsostí, jenž zapalují kadidlo na tobě; i kosti lidské páliti budou na tobě.

²In zakliče zoper oltar po besedi GOSPODOVI in reče: Oltar, oltar, tako pravi GOSPOD: Glej, sin se bo rodil hiši Davidovi, po imenu Josija, in na tebi bo daroval duhovnike višav, ki žgo kadilo na tebi, in človeške kosti bodo palili na tebi.

³I dal téhož dne znamení, řka: Totoť jest znamení, že mluvil Hospodin: Aj, oltář roztrhne se a vysype se popel, kterýž jest na něm.

³In dal je tisti dan znamenje, rekoč: To je znamenje, da je govoril GOSPOD: Glej, oltar se razpoči in pepel, ki je na njem, se razsuje.

⁴V tom uslyšev král Jeroboám slovo muže Božího, že zvolal proti oltáři v Bethel, vztáhl ruku svou od oltáře a řekl: Jměte ho. I uschla ruka jeho, kterouž vztáhl proti němu, a nemohl ji zase přitáhnouti k sobě.

⁴In ko zasliši kralj besedo moža Božjega, ki jo je vzkliknil zoper oltar v Betelu, iztegne Jeroboam roko svojo od oltarja pa veli: Primite ga! A roka njegova, ki jo je iztegnil zoper njega, je usehnila, da je ni mogel zopet potegniti k sebi.

⁵Oltář také se roztrhl, a vysypal se popel z oltáře podlé znamení, kteréž byl předpověděl muž Boží slovem Hospodinovým.

⁵Oltar se je tudi razpočil in pepel se je razsul z oltarja natančno po znamenju, ki ga je bil dal mož Božji po besedi GOSPODOVI.

⁶Protož mluvil král a řekl tomu muži Božímu: Pomodl se medle Hospodinu Bohu svému a pros za mne, abych mohl přitáhnouti ruku svou k sobě. I modlil se muž Boží Hospodinu, a přitáhl král ruku zase k sobě, a byla jako prvé.

⁶In kralj izpregovori ter reče možu Božjemu: Poprosi, prosim, blagovoljnosti GOSPODA, Boga svojega, in moli zame, da se mi zopet povrne roka moja. Nato zaprosi mož Božji blagovoljnosti GOSPODOVE, in kralju se je roka povrnila in bila je zdrava kakor prej.

⁷Tedy řekl král muži Božímu: Poď se mnou domů a posilň se, a dámť dar.

⁷Tedaj ogovori kralj moža Božjega: Pojdi z mano domov in se pokrepčaj, in dam ti darilo.

⁸I řekl muž Boží králi: Bys mi dal polovici domu svého, nešel bych s tebou, aniž bych jedl chleba, aniž bych pil vody na místě tomto.

⁸A mož Božji reče kralju: Ko bi mi dal polovico hiše svoje, ne pojdem s teboj, ker nočem jesti kruha, ne piti vode na tem mestu.

⁹Nebo tak mi přikázal slovem svým Hospodin, řka: Nebudeš jísti chleba, ani píti vody, aniž se navrátíš tou cestou, kterouž jsi přišel.

⁹Zakaj tako mi je zapovedano po besedi GOSPODOVI, ki mi je velela: Ne jej ondi kruha in ne pij vode, tudi se ne vračaj po potu, po katerem si šel.

¹⁰A tak odšel jinou cestou, a nenavrátil se tou cestou, kterouž byl přišel do Bethel.

¹⁰In odšel je po drugem potu, da se ne vrne po tistem potu, po katerem je prišel v Betel.

¹¹Prorok pak jeden starý bydlil v Bethel, jehož syn přišed, vypravoval mu všecky věci, kteréž učinil muž Boží toho dne v Bethel; i slova, kteráž mluvil králi, vypravovali otci svému.

¹¹Neki star prorok pa je prebival v Betelu; k temu pridejo sinovi njegovi ter mu pripovedujejo vse, kar je storil mož Božji tisti dan v Betelu; tudi besede, ki jih je govoril kralju, povedo očetu svojemu.

¹²Tedy řekl jim otec jejich: Kterou cestou šel? I ukázali mu synové jeho cestu, kterouž šel ten muž Boží, kterýž byl z Judstva přišel.

¹²In vpraša jih njih oče: Po katerem potu je odšel? In pokažejo mu sinovi njegovi pot, po katerem je odšel mož Božji, ki je bil prišel z Judovega.

¹³Zatím řekl synům svým: Osedlejte mi osla. Kteříž osedlali mu osla, a on vsedl na něj.

¹³Nato veli sinovom svojim: Osedlajte mi osla! In ko so mu osedlali osla, je jezdeč na njem

¹⁴A jel za mužem Božím a nalezl jej, an sedí pod dubem. I řekl jemu: Ty-li jsi ten muž Boží, kterýž jsi přišel z Judstva? A on odpověděl: Jsem.

¹⁴šel za možem Božjim ter ga je zalotil sedečega pod hrastom in mu reče: Si li ti mož Božji, ki je prišel z Judovega? Odgovori: Sem.

¹⁵Kterýž řekl jemu: Poď se mnou domů, a pojíš chleba.

¹⁵Tedaj mu reče: Pojdi z mano domov in zaužij kruha!

¹⁶Ale on odpověděl: Nemohuť se navrátiti, ani jíti s tebou, aniž budu jísti chleba, ani píti vody s tebou na místě tomto.

¹⁶On pa reče: Ne smem se vrniti in s teboj iti, tudi nočem s teboj jesti kruha, ne piti vode na tem mestu;

¹⁷Nebo stala se ke mně řeč slovem Hospodinovým: Nebudeš tam jísti chleba, ani píti vody; nenavrátíš se, jda touž cestou, kterouž jsi šel.

¹⁷zakaj bilo mi je rečeno po besedi GOSPODOVI: Ne jej ondi kruha in ne pij vode! po poti, po kateri si prišel, se zopet ne vračaj!

¹⁸Jemuž odpověděl: Takéť já prorok jsem jako i ty, a mluvil ke mně anděl slovem Hospodinovým, řka: Navrať ho s sebou do domu svého, ať pojí chleba a napije se vody. To pak sklamal jemu.

¹⁸Ta mu pa reče: Tudi jaz sem prorok kakor ti in angel mi je govoril po besedi GOSPODOVI, veleč: Pelji ga nazaj s seboj v hišo svojo, da užije kruha in pije vode. To pa se mu je zlagal.

¹⁹Takž se navrátil s ním, a jedl chléb v domě jeho a pil vodu.

¹⁹Vrne se torej ž njim, da zaužije kruha in se napije vode v hiši njegovi.

²⁰Když pak oni seděli za stolem, stalo se slovo Hospodinovo k proroku tomu, kterýž onoho byl zase navrátil.

²⁰Ko sta pa sedela pri mizi, pride beseda GOSPODOVA proroku, ki ga je nazaj pripeljal,

²¹A zvolal na muže Božího, kterýž byl přišel z Judstva, řka: Toto praví Hospodin: Proto že jsi na odpor učinil řeči Hospodinově, a neostříhal jsi přikázaní, kteréžť vydal Hospodin Bůh tvůj,

²¹in zavpije proti možu Božjemu, ki je prišel z Judovega, rekoč: Tako pravi GOSPOD: Ker si bil nepokoren ustom GOSPODOVIM in nisi izpolnil zapovedi, ki ti jo je zapovedal GOSPOD, Bog tvoj,

²²Ale navrátils se a jedls chléb, a pils vodu na místě, o kterémžť řekl: Nebudeš jísti chleba, ani píti vody: nebudeť pochováno tělo tvé v hrobě otců tvých.

²²temuč si se vrnil in jedel kruh in pil vodo na tem mestu, o katerem ti je velel: Ne jej ondi kruha in ne pij vode: zato ne pride truplo tvoje v očetov tvojih grob!

²³Tedy když pojedl chleba a napil se, osedlal mu osla, totiž tomu proroku, kteréhož byl navrátil.

²³In potem, ko je zaužil kruha in se napil, mu je osedlal osla, proroku, katerega je bil vrnil.

²⁴A když odšel, trefil na něj lev na cestě a udávil jej. I leželo tělo jeho na cestě, a osel stál podlé něho; lev také stál vedlé těla mrtvého.

²⁴In ko je šel, naleti nanj lev na poti ter ga usmrti; in truplo njegovo je ležalo na poti in osel je stal pri njem, lev pa je tudi stal poleg trupla.

²⁵A aj, muži někteří jdouce tudy, uzřeli tělo mrtvé ležící na cestě, a lva, an stojí vedlé něho. Kteříž přišedše, pověděli v městě, v kterémž ten starý prorok bydlil.

²⁵In glej, ljudje so šli mimo in videli truplo na tleh na poti in leva stoječega pri truplu, in pridejo ter oznanijo v mestu, kjer je prebival stari prorok.

²⁶Což když uslyšel ten prorok, kterýž ho byl navrátil s cesty, řekl: Muž Boží jest, kterýž na odpor učinil řeči Hospodinově; protož vydal jej Hospodin lvu, kterýž potřev ho, udávil jej vedlé řeči Hospodinovy, kterouž mluvil jemu.

²⁶In ko to začuje prorok, ki ga je nazaj pripeljal s pota, reče: Mož Božji je, ki je bil nepokoren ustom GOSPODOVIM; zato ga je GOSPOD izročil levu, ki ga je raztrgal in usmrtil po besedi GOSPODOVI, ki mu jo je bil govoril.

²⁷Zatím mluvě k synům svým, řekl: Osedlejte mi osla. I osedlali.

²⁷In govori s sinovi svojimi in veli: Osedlajte mi osla! In osedlajo.

²⁸A odjev, nalezl mrtvé tělo jeho ležící na cestě, a osla i lva, an stojí u toho těla; a nejedl lev těla toho, aniž co uškodil oslu.

²⁸In odide in najde truplo njegovo na poti ter osla in leva, stoječa pri truplu. Ni jedel lev trupla in ni strl osla.

²⁹Protož vzav prorok tělo muže Božího, vložil je na osla, a přinesl je. I přišel do města svého, aby ho plakal a pochoval.

²⁹Tedaj vzdigne prorok truplo moža Božjega ter ga dene na osla in prinese nazaj, in pridejo v mesto starega proroka, da žalujejo in ga pokopljejo.

³⁰Položil pak tělo jeho v hrobě svém, a plakali ho: Ach, bratře můj.

³⁰In on položi truplo njegovo v svoj grob, in žalujejo nad njim, govoreč: Gorje, moj brat!

³¹A pochovav ho, mluvil k synům svým, řka: Když já umru, pochovejte mne v témž hrobě, v němž muž Boží jest pochován, vedlé kostí jeho položte kosti mé.

³¹In ko ga je pokopal, govori sinovom svojim in reče: Kadar umrjem, pokopljite me v grobu, v katerem je pokopan mož Božji; poleg njegovih kosti položite kosti moje.

³²Neboť se jistě stane to, což ohlásil slovem Hospodinovým proti oltáři, kterýž jest v Bethel, a proti všechněm domům výsostí, kteréž jsou v městech Samařských.

³²Zakaj gotovo se izpolni napoved, katero je po besedi GOSPODOVI klical zoper oltar v Betelu in zoper vse hiše višav, ki so po mestih Samarije.

³³Po těchto příbězích neodvrátil se Jeroboám od cesty své zlé, ale opět nadělal z lidu obecného kněží výsostí. Kdo jen chtěl, posvětil ruky jeho, a ten byl knězem výsostí.

³³Ali po tej zgodbi se Jeroboam ni odvrnil s hudobne poti svoje, ampak je postavil še več duhovnikov višavam izmed vsake vrste ljudi: kdorkoli mu je ugajal, njega je posvetil, da bodi duhovnik višavam.In ta reč je postala v greh hiši Jeroboamovi, da je morala izginiti in biti potrebljena s površja zemlje.

³⁴I byla ta věc domu Jeroboámovu příčinou k hřešení, aby vypléněn a vyhlazen byl se svrchku země.

³⁴In ta reč je postala v greh hiši Jeroboamovi, da je morala izginiti in biti potrebljena s površja zemlje.