¹Tedy přibral se Roboám do Sichem; nebo tam sešel se byl všecken Izrael, aby ho ustanovili za krále.

¹In Roboam je šel v Sihem, kajti ves Izrael je prišel v Sihem, da ga postavijo za kralja.

²Stalo se pak, když uslyšel Jeroboám syn Nebatův, jsa ještě v Egyptě, kamž byl utekl před Šalomounem králem, (bydlel zajisté Jeroboám v Egyptě),

²In slišal je o tem Jeroboam, sin Nebatov (bil pa je še v Egiptu, kamor je bil zbežal izpred kralja Salomona; prebival je torej Jeroboam v Egiptu,

³Že poslali a povolali ho; protož přišed Jeroboám i všecko shromáždění Izraelské, mluvili k Roboámovi, řkouce:

³in poslali so ter ga poklicali). In pride Jeroboam in ves zbor Izraelov in govoré k Roboamu, rekoč:

⁴Otec tvůj ztížil jho naše; protož nyní polehč služby otce svého tvrdé a břemena jeho těžkého, kteréž vzložil na nás, a budeme tobě sloužiti.

⁴Oče tvoj nam je preobtežal jarem; sedaj torej nam polajšaj pretrdo službo očeta svojega in težki jarem, ki nam ga je naložil, in bomo ti služili.

⁵Kterýž řekl jim: Odejděte, a třetího dne navraťte se ke mně. I odšel lid.

⁵In on jim reče: Odidite še do tretjega dne, potem se vrnite k meni. In ljudstvo odide.

⁶Tedy radil se král Roboám s starci, kteříž stávali před Šalomounem otcem jeho ještě za života jeho, řka: Kterak vy radíte, jakou odpověd mám dáti lidu tomuto?

⁶In kralj Roboam se je posvetoval s starci, ki so stali v službi pri njegovem očetu Salomonu, ko je še živel, rekoč: Kako mi svetujete, da naj odgovorim temu ljudstvu?

⁷I odpověděli jemu, řkouce: Jestliže dnes povolný budeš lidu tomuto a ochotně se jim ukážeš, a odpověd dávaje, mluviti budeš přívětivě, budouť služebníci tvoji po všecky dny.

⁷In ga ogovore in reko: Ako se danes postrežljivega izkažeš temu ljudstvu in mu storiš po volji in če jih uslišiš in jim govoriš prijazne besede, ti bodo hlapci vse dni.

⁸Ale on opustil radu starců, kterouž dali jemu, a radil se s mládenci, kteříž s ním zrostli a stávali před ním.

⁸Ali on je zavrgel svet starcev, ki so mu ga dali, in se je posvetoval z mladeniči, ki so vzrasli ž njim in so stali v službi pred njim.

⁹A řekl k nim: Co vy radíte, jakou bychom dali odpověd lidu tomuto, kteříž mluvili ke mně, řkouce: Polehč břemene, kteréž vzložil otec tvůj na nás?

⁹In jih vpraša: Kaj svetujete, da naj odgovorimo temu ljudstvu, ki so govorili k meni, rekoč: Polajšaj jarem, ki nam ga je naložil oče tvoj!

¹⁰I odpověděli jemu mládenci, kteříž zrostli s ním, řkouce: Takto odpovíš lidu tomu, kteříž mluvili k tobě a řekli: Otec tvůj ztížil jho naše, ty pak polehč nám. Takto díš jim: Nejmenší prst můj tlustší jest nežli bedra otce mého.

¹⁰Tedaj mu reko mladiči, ki so ž njim vzrasli: Ljudstvu, ki ti je dejalo: Oče tvoj nam je preobtežal jarem, ti pa nam ga polajšaj! takole odgovóri: Moj mali prst je večji nego mojega očeta ledje.

¹¹Nyní tedy otec můj těžké břímě vložil na vás, já pak přidám břemene vašeho; otec můj trestal vás bičíky, ale já trestati vás budu biči uzlovatými.

¹¹Sedaj torej: oče moj vas je obremenil s težkim jarmom, a jaz še pridenem jarmu vašemu; oče moj vas je tepel z biči, jaz pa vas bom s trnovkami.

¹²Přišel tedy Jeroboám i všecken lid k Roboámovi dne třetího, jakž byl rozkázal král, řka: Navraťte se ke mně dne třetího.

¹²Tedaj pride Jeroboam in vse ljudstvo k Roboamu tretji dan, kakor je kralj velel, rekoč: Pridite k meni zopet tretji dan.

¹³I odpověděl král lidu tvrdě, opustiv radu starců, kterouž dali jemu.

¹³In kralj je odgovoril ljudstvu trdo in zapustil svet starcev, ki so mu ga bili dali,

¹⁴A mluvil k nim vedlé rady mládenců, řka: Otec můj ztížil jho vaše, já pak přidám břemene vašeho; otec můj trestal vás bičíky, ale já trestati vás budu biči uzlovatými.

¹⁴ter jim je govoril po svetu mladičev takole: Oče moj vam je naložil težek jarem, jaz pa še pridenem jarmu vašemu; oče moj vas je tepel z biči, jaz pa vas bom s trnovkami.

¹⁵I neuposlechl král lidu. Nebo byla příčina od Hospodina, aby se naplnila řeč jeho, kterouž mluvil Hospodin skrze Achiáše Silonského k Jeroboámovi synu Nebatovu.

¹⁵Kralj torej ni ugodil ljudstvu, kajti GOSPOD je tako ravnal, da potrdi besedo svojo, ki jo je govoril GOSPOD po Ahiju Silonskem Jeroboamu, sinu Nebatovemu.

¹⁶Protož vida všecken Izrael, že by je král oslyšel, odpověděl lid králi v tato slova: Jakýž máme díl v Davidovi? Ani dědictví nemáme v synu Izai. K stanům svým, ó Izraeli! Nyní opatř dům svůj, Davide. Odšel tedy Izrael k stanům svým,

¹⁶In ko je videl ves Izrael, da jim kralj ni ugodil, odgovori ljudstvo kralju in reče: Kakšen delež nam je v Davidu? in dediščine nimamo v sinu Jesejevem. K svojim šatorom, o Izrael! Sedaj glej hišo svojo, David! In Izrael se je razšel v šatore svoje.

¹⁷Tak že nad syny Izraelskými toliko, kteříž bydlili v městech Judských, kraloval Roboám.

¹⁷Samo sinovom Izraelovim, ki so prebivali v Judovih mestih, je kraljeval Roboam.

¹⁸I poslal král Roboám Adurama, kterýž byl nad platy, a uházel ho všecken Izrael kamením až do smrti, čímž král Roboám přinucen byl, aby vsedna na vůz, utekl do Jeruzaléma.

¹⁸Nato pošlje kralj Roboam Adorama, ki je bil nad roboto, a ves Izrael ga je lučal s kamenjem, da je umrl. In pohiti kralj Roboam in stopi na svoj voz, da pobegne v Jeruzalem.

¹⁹A tak odstoupili synové Izraelští od domu Davidova až do dnešního dne.

¹⁹Tako je odstopil Izrael od hiše Davidove do tega dne.

²⁰I stalo se, když uslyšeli všickni Izraelští, že by se navrátil Jeroboám, poslavše, povolali ho do shromáždění, a ustanovili ho králem nade vším Izraelem. Nezůstávalo při domu Davidovu než samo pokolení Judovo.

²⁰In ko zasliši ves Izrael, da se je vrnil Jeroboam iz Egipta, pošljejo ga poklicat v ljudski zbor, ter ga postavijo za kralja nad vsem Izraelom. Nihče ni šel za hišo Davidovo nego Judov rod edini.

²¹Když pak přijel Roboám do Jeruzaléma, shromáždil všecken dům Judský a pokolení Beniamin, totiž sto a osmdesáte tisíců výborných bojovníků, aby bojovali proti domu Izraelskému, a aby zase přivedeno bylo království k Roboámovi synu Šalomounovu.

²¹Ko pa dospe Roboam v Jeruzalem, zbere vso hišo Judovo in rod Benjaminov, sto in osemdeset tisoč izbranih vojščakov, da se bojujejo s hišo Izraelovo in zopet pridobe kraljestvo Roboamu, sinu Salomonovemu.

²²Tedy stala se řeč Boží k Semaiášovi muži Božímu, řkoucí:

²²Pa pride beseda Božja Semaju, možu Božjemu, govoreč:

²³Pověz Roboámovi synu Šalomounovu, králi Judskému a všemu domu Judovu i Beniaminovu, a ostatku lidu těmito slovy:

²³Govóri Roboamu, sinu Salomonovemu, Judovemu kralju, in vsej hiši Judovi in Benjaminovi in drugemu ljudstvu, in véli:

²⁴Takto praví Hospodin: Netáhněte a nebojujte proti bratřím svým synům Izraelským. Navraťte se jeden každý do domu svého, nebo ode mne stala se věc tato. I uposlechli rozkazu Hospodinova a navrátili se, aby odešli vedlé řeči Hospodinovy.

²⁴Tako pravi GOSPOD: Ne hodite gori in ne bojujte se s svojimi brati, sinovi Izraelovimi; vrnite se vsak v hišo svojo, zakaj od mene je prišla ta reč. In slušali so besedo GOSPODOVO in se vrnili domov, kakor je velel GOSPOD.

²⁵Potom vystavěl Jeroboám Sichem na hoře Efraim, a bydlil v něm, a vyšed odtud, vystavěl Fanuel.

²⁵Tedaj je Jeroboam sezidal Sihem na Efraimskem gorovju in prebival v njem; in odtod je šel dalje in sezidal Penuel.

²⁶Řekl pak Jeroboám v srdci svém: Tudíž by se navrátilo království toto k domu Davidovu,

²⁶Dejal je pa Jeroboam v srcu svojem: Kraljestvo bi se sedaj lahko povrnilo hiši Davidovi.

²⁷Když by chodíval lid tento k obětování obětí v domě Hospodinově do Jeruzaléma; i obrátilo by se srdce lidu tohoto ku pánu jeho Roboámovi králi Judskému, a tak zabijíce mne, navrátili by se k Roboámovi králi Judskému.

²⁷Ako hodi to ljudstvo gori darovat žrtve v hiši GOSPODOVI v Jeruzalemu, se obrne srce tega ljudstva h gospodarju svojemu, k Roboamu, kralju Judovemu, in me bodo umorili ter se povrnili k Roboamu, kralju Judovemu.

²⁸Protož poradiv se král, udělal dvé telat zlatých a řekl lidu: Dosti jste již chodili do Jeruzaléma. Aj, teď bohové tvoji, ó Izraeli, kteříž tě vyvedli z země Egyptské.

²⁸Zato se je kralj posvetoval, ter naredi dve zlati teleti in jim veli: Preveč je za vas hoditi gori v Jeruzalem! Glej, to so bogovi tvoji, Izrael, ki so te pripeljali gori iz dežele Egiptovske!

²⁹I postavil jedno v Bethel, a druhé postavil v Dan.

²⁹In postavi eno v Betel, eno pa v Dan.

³⁰Kterážto věc byla příčinou k hřešení, nebo chodíval lid k jednomu z těch až do Dan.

³⁰In ta reč je postala v greh, zakaj ljudstvo je hodilo molit pred tisto eno tele tja do Dana.

³¹Vzdělal zajisté dům výsostí, a ustanovil kněží z lidu obecného, kteříž nebyli z synů Léví.

³¹In napravil je hiše višav in postavil za duhovnike vsake vrste ljudi, ki niso bili izmed sinov Levijevih.

³²Ustanovil také Jeroboám svátek měsíce osmého, v patnáctý den téhož měsíce, ku podobenství svátku, kterýž byl v Judstvu, a obětoval na oltáři. Takž učinil i v Bethel, obětuje telatům, kteréž byl udělal; také i v Bethel ustanovil kněží výsostí, kteréž byl zdělal.

³²In določil je praznik v osmem mesecu, petnajsti dan meseca, po podobi praznika, ki je bil na Judovem, in je daroval na oltarju. Tako je storil v Betelu ter je daroval teletoma, ki ju je bil naredil; in namestil je v Betelu duhovnike višav, ki jih je napravil.In stopil je gori k oltarju, ki ga je zgradil v Betelu, petnajsti dan osmega meseca, tistega meseca, ki si ga je izmislil v srcu svojem; in je napravil praznik sinovom Izraelovim ter je pristopil k oltarju zažigat kadilo.

³³A obětoval na oltáři, kterýž byl udělal v Bethel, v patnáctý den měsíce osmého, toho měsíce, kterýž byl sobě smyslil v srdci svém, a slavil svátek s syny Izraelskými, a přistoupil k oltáři, aby kadil.

³³In stopil je gori k oltarju, ki ga je zgradil v Betelu, petnajsti dan osmega meseca, tistega meseca, ki si ga je izmislil v srcu svojem; in je napravil praznik sinovom Izraelovim ter je pristopil k oltarju zažigat kadilo.