¹Tedy oznámil Achab Jezábel všecko to, což učinil Eliáš, a že naprosto všecky proroky její pobil mečem.

¹In Ahab je povedal Jezabeli vse, kar je storil Elija, tudi, kako je umoril vse proroke z mečem.

²A protož poslala Jezábel posla k Eliášovi, řkuci: Toto ať mi učiní bohové a toto přidadí, jestliže v tuto hodinu zítra neučiním tobě, jako ty kterému z nich.

²In pošlje Jezabela sla k Eliju, da sporoči: Bogovi naj mi store to in to naj še pridenejo, ako ne storim jutri ob tem času z življenjem tvojim, kakor si storil z življenjem onih.

³Což když zvěděl, vstana, odšel pro zachování života svého, a přišel do Bersabé, jenž jest v Judstvu, kdež nechal mládence svého.

³In ko je zvedel to, vstane in odide zaradi življenja svojega in pride v Bersebo na Judovem in pusti ondi hlapca svojega.

⁴Sám pak šel předce po poušti cestou dne jednoho, a přišed, usadil se pod jedním jalovcem, a žádal sobě smrti a řekl: Jižť jest dosti, ó Hospodine, vezmi duši mou, nebť nejsem lepší otců svých.

⁴Sam pa gre dalje v puščavo, en dan hoda, in pride in sede pod brinov grm in prosi zase, da bi umrl, govoreč: Zadosti mi je! sedaj, o GOSPOD, vzemi dušo mojo; kajti nisem boljši nego očetje moji!

⁵I lehl a usnul pod tím jalovcem. A aj, v touž chvíli anděl dotekl se ho a řekl jemu: Vstaň, pojez.

⁵In leže in zaspi pod brinovim grmom. A glej, angel se ga dotakne in mu veli: Vstani in jej!

⁶A když pohleděl vůkol, a aj, u hlavy jeho chléb na uhlí pečený a číše vody. I pojedl a napil se, a lehl zase.

⁶In se ozre, in glej, pri glavi njegovi je bil kruh, pečen na gorkih kamenih, pa vrč vode. In ko zaužije in se napije, leže zopet.

⁷Opět vrátiv se anděl Hospodinův po druhé, dotekl se ho a řekl: Vstaň, pojez, nebo velmi dlouhou máš cestu před sebou.

⁷In angel GOSPODOV pride zopet, v drugič, se ga dotakne in veli: Vstani in jej! kajti predolga je pot zate.

⁸A vstav, jedl a pil, a šel v síle pokrmu toho čtyřidceti dní a čtyřidceti nocí, až na horu Boží Oréb.

⁸In vstane in je in pije in potuje v moči tiste jedi štirideset dni in štirideset noči, dokler ne pride do gore Božje, Horeba.

⁹Kdežto všed do jakési jeskyně, nocoval tam. A aj, řeč Hospodinova k němu, a řekl jemu: Co tu děláš, Eliáši?

⁹In ondi pride v votlino in tu prenoči. In glej, beseda GOSPODOVA pride k njemu in mu reče: Kaj tu delaš, Elija?

¹⁰Kterýž odpověděl: Velice jsem horlil pro Hospodina Boha zástupů; nebo opustili smlouvu tvou synové Izraelští, oltáře tvé zbořili a proroky tvé zmordovali mečem. I zůstal jsem já sám, teď pak hledají života mého, aby mi jej odjali.

¹⁰Odgovori: Silno sem gorel za GOSPODA, Boga nad vojskami; zakaj sinovi Izraelovi so zapustili zavezo tvojo, oltarje tvoje so razdrli in proroke tvoje pomorili z mečem, in ostal sem jaz sam, pa še meni strežejo po življenju!

¹¹Řekl Bůh: Vyjdi a stůj na hoře před Hospodinem. A aj, Hospodin šel tudy, a vítr veliký a silný, podvracující hory a rozrážející skály před Hospodinem, ale nebyl v tom větru Hospodin. Za tím pak větrem země třesení, ale nebyl v tom třesení Hospodin.

¹¹In veli mu: Pojdi ven in stopi na goro pred GOSPODA! In glej, GOSPOD je šel mimo, in veter, velik in močan, je podiral gore in razbijal skale pred GOSPODOM; a GOSPODA ni bilo v vetru. Za vetrom pa pride potres, a GOSPODA ni v potresu.

¹²A za třesením oheň, ale nebyl v ohni Hospodin. A za ohněm hlas tichý a temný.

¹²In za potresom ogenj, a GOSPODA ni v ognju. In za ognjem tih in mil glas.

¹³Což když uslyšel Eliáš, zavinul tvář svou pláštěm svým, a vyšed, stál u dveří jeskyně, a aj, hlas k němu, řkoucí: Co tu děláš, Eliáši?

¹³Ko pa to sliši Elija, si zagrne s plaščem obraz ter gre ven in se ustopi ob vhodu v votlino. In glej, glas mu izpregovori: Kaj delaš tu, Elija?

¹⁴Kterýž odpověděl: Náramně horlil jsem pro Hospodina Boha zástupů; nebo opustili smlouvu tvou synové Izraelští, oltáře tvé zbořili, a proroky tvé pomordovali mečem. I zůstal jsem já sám, teď pak hledají života mého, aby mi jej odjali.

¹⁴On reče: Silno sem gorel za GOSPODA, Boga nad vojskami; zakaj sinovi Izraelovi so zapustili zavezo tvojo, oltarje tvoje so razdrli in proroke tvoje pomorili z mečem, in ostal sem jaz sam, pa še meni strežejo po življenju.

¹⁵Ale Hospodin řekl jemu: Jdi, navrať se cestou svou k Damašské poušti, kdežto přijda, pomažeš Hazaele za krále nad Syrií.

¹⁵In GOSPOD mu veli: Pojdi, vrni se svojim potom po puščavi, v Damask; in ko prideš tja, pomazili Hazaela za kralja Siriji.

¹⁶Jéhu také syna Namsi pomažeš za krále nad Izraelem, a Elizea syna Safatova z Abelmehula pomažeš za proroka místo sebe.

¹⁶Jehuja pa, sina Nimsijevega, pomazili za kralja nad Izraelom, in Elizeja, sina Safatovega, iz Abel-mehole, pomazili za proroka namesto sebe.

¹⁷I stane se, že toho, kdož by ušel meče Hazaelova, zamorduje Jéhu, a toho, kdož by ušel meče Jéhu, zamorduje Elizeus.

¹⁷In zgodi se, da kdor ubeži meču Hazaelovemu, ga umori Jehu, in kdor ubeži meču Jehujevemu, ga umori Elizej.

¹⁸Zachovalť jsem pak v Izraeli sedm tisíců, jichžto všech kolena neskláněla se Bálovi, a jichžto všech ústa nelíbala ho.

¹⁸Storil sem pa, da mi jih ostane sedem tisoč v Izraelu, vsa kolena, ki se niso pripogibala gred Baalom, in vsaka usta, ki ga niso poljubljala.

¹⁹A tak odšed odtud, nalezl Elizea syna Safatova, an oře, a dvanáctero spřežení před ním, sám také byl při dvanáctém. A jda mimo něj Eliáš, uvrhl plášť svůj na něj.

¹⁹In odide odondod ter zaloti Elizeja, sina Safatovega, da orje z dvanajstimi jarmi volov pred seboj, sam pa je bil pri dvanajstem. In Elija stopi k njemu in vrže svoj plašč na njega.

²⁰Kterýž zanechav volů, běžel za Eliášem a řekl: Prosím, nechť políbím otce svého a matky své, i půjdu za tebou. Jemuž řekl: Jdi, vrať se zase, nebo vidíš, coť jsem učinil.

²⁰In on popusti voli in teče za Elijem in reče: Dovoli mi, prosim, da poljubim očeta svojega in mater svojo, in potem pojdem za teboj! Ta mu veli: Idi, vrni se! Kajti kaj sem ti storil?In se obrne in odide od njega in vzame jarem volov ter ju zakolje; in skuha meso pri opravi, ki je bila na volih, in da ljudstvu, in so jedli. Potem vstane in hodi za Elijem in mu streže.

²¹Navrátil se tedy od něho, a vzav pár volů, zabil je a dřívím z pluhu uvařil maso jejich, kteréž dal lidu, i jedli. A vstav, šel za Eliášem a přisluhoval jemu.

²¹In se obrne in odide od njega in vzame jarem volov ter ju zakolje; in skuha meso pri opravi, ki je bila na volih, in da ljudstvu, in so jedli. Potem vstane in hodi za Elijem in mu streže.