¹Tedy Benadad král Syrský, shromáždiv všecka vojska svá, a maje s sebou třidceti a dva krále, též koně i vozy, vytáhl a oblehl Samaří a dobýval ho.

¹Ben-hadad pa, kralj sirski, je zbral vso vojsko svojo, in bilo je pri njem dvaintrideset kraljev pa konj in vozov; in pride in oblega Samarijo in se bojuje zoper njo.

²I poslal posly k Achabovi králi Izraelskému do města,

²In pošlje sporočnikov v mesto k Ahabu, kralju Izraelovemu, da mu reko: Tako pravi Ben-hadad:

³A vzkázal jemu: Takto praví Benadad: Stříbro tvé a zlato tvé mé jest, též ženy tvé i synové tvoji nejzdárnější moji jsou.

³Tvoje srebro in zlato je moje, in najboljše žene tvoje in otroci tvoji so tudi moji.

⁴I odpověděl král Izraelský a řekl: Vedlé řeči tvé, pane můj králi, tvůj jsem i všecko, což mám.

⁴Kralj Izraelov pa odgovori in reče: Po besedi tvoji, gospod moj, kralj: tvoj sem in vse, kar imam.

⁵Opět navrátivše se poslové, řekli: Takto praví Benadad: Poslal jsem k tobě, aťby řekli: Stříbro své a zlato své, ženy své i syny své dáš mi.

⁵A sporočniki pridejo zopet in reko: Tako govori Ben-hadad: Ker sem poslal k tebi, rekoč: Meni daš srebro in zlato svoje in žene in otroke svoje,

⁶Ale však o tomto čase zítra pošli služebníky své k tobě, aby přehledali dům tvůj i domy služebníků tvých, a oniť všecko, cožkoli máš nejlepšího, vezmouce v ruce své, poberou.

⁶zato pošljem jutri ob tem času hlapce svoje k tebi, in preiščejo hišo tvojo in služabnikov tvojih hiše, in karkoli z veseljem gledaš, vzamejo v roke in odneso.

⁷A tak povolav král Izraelský všech starších země té, řekl: Posuďte medle,a vizte, jakť ten zlého hledá; nebo poslal ke mně pro ženy mé a pro syny mé, též pro stříbro mé i pro zlato mé, a neodepřel jsem jemu.

⁷Tedaj skliče kralj Izraelov vse starejšine dežele in reče: Premislite, prosim, in glejte, da ima ta mož le hudo v mislih! Zakaj poslal je k meni po žene in otroke moje in po srebro in zlato moje, in mu nisem odklonil.

⁸I řekli jemu všickni starší a všecken lid: Neposlouchejž ho, ani mu povoluj.

⁸In vsi starejšine in vse ljudstvo mu reče: Ne poslušaj ga in ne vdaj se mu!

⁹Protož odpověděl poslům Benadadovým: Povězte pánu mému králi: Všecko to, o čež jsi poslal k služebníku svému prvé, učiním, ale této věci učiniti nemohu. Takž odešli poslové, a donesli mu tu odpověd.

⁹Zatorej veli sporočnikom Ben-hadadovim: Povejte gospodu mojemu, kralju: Vse, kar si sporočil hlapcu svojemu najprej, sem hotel storiti, a tega ne morem. In sporočniki odidejo in mu prineso ta odgovor.

¹⁰Ještě poslal k němu Benadad a řekl: Toto ať mi učiní bohové a toto ať přidadí, dostane-li se prachu Samařského do hrstí všeho lidu, kterýž jest se mnou.

¹⁰Tedaj pošlje Ben-hadad in mu sporoči: To naj mi bogovi store in to še pridenejo, ako bode dosti prahu v Samariji, da ga vzame vsak iz ljudstva mojega, ki ga vodim, le peščico!

¹¹Zase odpověděl král Izraelský a řekl: Povězte, ať se nechlubí ten, kterýž se strojí do zbroje, jako ten, kterýž svláčí zbroj.

¹¹Kralj Izraelov odgovori in reče: Povejte mu: Kdor se opasuje z mečem, naj se še ne hvali kakor oni, ki ga deva od sebe.

¹²I stalo se, když uslyšel tu řeč, (nebo pil on i králové v staních), že řekl služebníkům svým: Přitrhněte. I přitrhli k městu.

¹²In zgodi se, ko Ben-hadad sliši to sporočilo, ko je ravno pil s kralji v šatorih, da veli hlapcem svojim: Postavite se! In postavijo se v boj proti mestu.

¹³A hle, prorok nějaký přišed k Achabovi králi Izraelskému, řekl: Toto praví Hospodin: Zdaliž jsi neviděl všeho množství tohoto velikého? Hle, já dám je dnes v ruku tvou, abys poznal, že já jsem Hospodin.

¹³In glej, prorok pristopi k Ahabu, kralju Izraelovemu, in reče: Tako pravi GOSPOD: Si videl vso to preveliko množico? Glej, jaz ti jo danes dam v roke, da spoznaš, da sem jaz GOSPOD.

¹⁴A když řekl Achab: Skrze koho? odpověděl on: Tak praví Hospodin: Skrze služebníky knížat krajů. Řekl ještě: Kdo svede tu bitvu? Odpověděl: Ty.

¹⁴In Ahab vpraša: Po kom? On odgovori: Tako pravi GOSPOD: Po mladeničih pokrajinskih poglavarjev. Nato vpraša: Kdo naj začne boj? Odgovori: Ti.

¹⁵A protož sečtl služebníky knížat krajů, jichž bylo dvě stě třidceti a dva; po nich sečtl i všecken lid všech synů Izraelských, sedm tisíců.

¹⁵Tedaj prešteje mladeniče pokrajinskih poglavarjev, in bilo jih je dvesto in dvaintrideset; in za njimi prešteje vse ljudstvo, vse sinove Izraelove, sedem tisoč.

¹⁶I vytáhli o poledni. Benadad pak pil a ožral se v staních, on i třidceti a dva králové pomocníci jeho.

¹⁶In gredo ven opoldne. Ben-hadad pa je pil in se opijanil v šatorih z dvaintridesetimi kralji, ki so mu bili prišli v pomoč.

¹⁷A tak vytáhli služebníci knížat krajů nejprvé. I poslal Benadad, (když mu pověděli, řkouce: Muži vytáhli z Samaří),

¹⁷A mladeniči pokrajinskih poglavarjev so šli ven prvi. In Ben-hadad pošlje pogledat, in oznanijo mu, rekoč: Možje gredo sem iz Samarije!

¹⁸A řekl: Buď že vytáhli o pokoj, zjímejte je živé, buď že k bitvě vytáhli, zjímejte je živé.

¹⁸On veli: Bodisi, da prihajajo po mir, ali da se gredo vojskovat, primite jih žive!

¹⁹Tak, pravím, vytáhli z města ti služebníci knížat krajů, a vojsko za nimi táhlo.

¹⁹Oni torej gredo iz mesta, mladeniči pokrajinskih poglavarjev, druga vojska pa za njimi,

²⁰A porazili jeden každý muže svého, tak že utíkali Syrští, Izraelští pak honili je. Ale Benadad král Syrský utekl na koni s jízdnými.

²⁰in vsak udari moža sebi nasproti; in Sirci zbeže, in Izrael dere za njimi. Ben-hadad pa, kralj sirski, je zbežal na konju z jezdeci.

²¹Potom vytáhl král Izraelský, a pobil koně i vozy zkazil, a tak porazil Syrské ranou velikou.

²¹In kralj Izraelov pride iz mesta in potolče konje in vozove in porazi Sirce z velikim pobojem.

²²Opět přišel prorok ten k králi Izraelskému, a řekl jemu: Jdiž, zmužile se měj a věz i viz, co bys měl činiti; nebo zase po roce král Syrský vytáhne proti tobě.

²²Potem pristopi prorok h kralju Izraelovemu in mu reče: Pojdi, ojači se in premisli in glej, kaj delaš; zakaj kralj Sirije pride gori zoper tebe, ko mine leto.

²³Tedy služebníci krále Syrského řekli jemu: Bohové hor jsouť bohové jejich, protož nás přemohli; ale bojujme proti nim na rovinách, zvíš, nepřemůžeme-li jich.

²³In služabniki sirskega kralja mu reko: Njih bogovi so bogovi gorá, zato so nas premagali. Da bi se mogli ž njimi bojevati na ravnem, gotovo jih zmagamo!

²⁴Protož učiň toto: Odbuď těch králů, jednoho každého z místa jeho, a postav vývody místo nich.

²⁴Zatorej stóri to: Odstrani kralje, vsakega z njegovega mesta, in postavi namestnike na njih mesta!

²⁵Ty pak sečti sobě vojsko z svých jako vojsko oněch, kteříž padli, a koně jako ony koně, a vozy jako ony vozy; i budeme bojovati proti nim na rovinách, a zvíš, nepřemůžeme-liť jich. I uposlechl hlasu jejich a učinil tak.

²⁵In oskrbi si vojsko, kakor je bila vojska, ki si jo izgubil, tudi konje in vozove, enake prejšnjim; in bojevali se bomo zoper nje na ravnem, in gotovo jih premagamo! In slušal je njih glas in je storil tako.

²⁶I stalo se po roce, že sečtl Benadad Syrské a vytáhl do Afeku, aby bojoval proti Izraelovi.

²⁶In ko je minilo leto, prešteje Ben-hadad Sirce in gre gori proti Afeku, da se bojuje zoper Izraela.

²⁷Izraelští také sečteni jsou, a opatřivše se stravou, vytáhli jim v cestu. I položili se Izraelští proti nim jako dvě malá stáda koz, Syrští pak přikryli tu zemi.

²⁷In sinovi Izraelovi se tudi preštejejo in oskrbe z živežem ter gredo proti njim; in sinovi Izraelovi se utabore nasproti njim kakor dve majhni čredi koz. Sircev pa je bilo polno v deželi.

²⁸V tom přišel týž muž Boží, a mluvil králi Izraelskému a řekl: Takto praví Hospodin: Proto že pravili Syrští: Bohem hor jest Hospodin a ne Bohem rovin, dám všecko množství toto veliké v ruce tvé, abyste věděli, že já jsem Hospodin.

²⁸In mož Božji pristopi in reče kralju Izraelovemu: Tako pravi GOSPOD: Ker so dejali Sirci: GOSPOD je Bog gorá, a ni Bog dolin, zato dam vso to veliko množico v tvojo roko, in spoznate, da sem jaz GOSPOD.

²⁹A tak leželi oni proti nim za sedm dní; i stalo se dne sedmého, že svedli bitvu. I porazili synové Izraelští z Syrských sto tisíc pěších dne jednoho.

²⁹In taborili so eni nasproti drugim sedem dni. Sedmi dan pa se vname bitka, in sinovi Izraelovi pobijejo izmed Sircev stotisoč pešcev v enem dnevi.

³⁰Jiní pak zutíkali do města Afeku, kdež padla zed na dvadceti a sedm tisíc mužů, kteříž byli pozůstali. Ale Benadad utíkaje, přišel do města, do nejtajnějšího pokoje.

³⁰Preostali pa so bežali v Afek, v mesto, in zidovje je padlo na preostalih sedemindvajset tisoč mož. Ben-hadad je tudi zbežal in pritekel v mesto, iz hrama v hram bežeč.

³¹I řekli jemu služebníci jeho: Aj, toto jsme slýchali, že králové domu Izraelského jsou králové milosrdní. Medle, nechť vezmeme pytle na bedra svá a provazy na hlavy své, a vejdeme k králi Izraelskému; snad při životu zachová tebe.

³¹In hlapci njegovi mu reko: Poglej, slišali smo, da so kralji Izraelove hiše milostivi kralji; dovoli, prosimo, da si denemo raševnike okoli ledij in vrvi ob tilnike, pa pojdemo ven h kralju Izraelovemu; lahko da te ohrani v življenju.

³²A protož přepásali pytli bedra svá, a provazy vzali na hlavy své, a přišli k králi Izraelskému a řekli: Služebník tvůj Benadad praví: Prosím, nechť jsem zachován při životu. Kterýž řekl: Což jest ještě živ? Bratr tě můj.

³²Opašejo si torej raševnike in denejo vrvi ob tilnike in pridejo h kralju Izraelovemu, pa reko: Hlapec tvoj Ben-hadad pravi: Prosim te, daj mi živeti! On pa reče: Živi li še? Brat je moj!

³³Muži pak ti soudíc to za dobré znamení, rychle chytili ta slova od něho a řekli: Bratrť jest tvůj Benadad. I řekl: Jděte, přiveďte ho sem. Takž vyšel k němu Benadad, i kázal mu vstoupiti na svůj vůz.

³³To pa so smatrali možje za dobro znamenje in so hitro povzeli to besedo od njega in dejali: Brat tvoj je Ben-hadad. Nato on veli: Pojdite, pripeljite ga! Tedaj pride Ben-hadad ven k njemu, in on mu veli stopiti na svoj voz.

³⁴Tedy řekl jemu Benadad: Města, kteráž otec můj pobral otci tvému, navrátímť, a ulice zděláš sobě v Damašku, jako byl udělal otec můj v Samaří. I odpověděl: Já vedlé smlouvy této propustím tě. A tak učinil s ním smlouvu a propustil ho.

³⁴In Ben-hadad reče: Mesta, ki jih je vzel moj oče tvojemu očetu, ti povrnem, in napravi si ulice v Damasku, kakor je oče moj napravil v Samariji. Jaz pa, reče Ahab, te izpustim s to zavezo. Storil je torej ž njim zavezo in ga je odpustil.

³⁵Muž pak nějaký z synů prorockých řekl bližnímu svému z rozkazu Božího: Ubí mne medle. Ale muž ten nechtěl ho bíti.

³⁵In neki mož izmed proroških sinov reče tovarišu svojemu po besedi GOSPODOVI: Udari me, prosim! A mož ga ni hotel udariti.

³⁶Kterýž řekl jemu: Proto že jsi neuposlechl hlasu Hospodinova, aj teď, když půjdeš ode mne, udáví tě lev. A když šel od něho, trefil na něj lev a udávil ho.

³⁶Tedaj mu reče: Ker nisi slušal glasu GOSPODOVEGA, glej, umori te lev, brž ko pojdeš od mene. In komaj je šel od njega, naleti nanj lev in ga umori.

³⁷Opět nalezl muže druhého, jemuž řekl: Medle, ubí mne. Kterýž ubil ho velice a ranil.

³⁷Nato se nameri na drugega moža ter mu reče: Udari me, prosim! In mož ga krepko udari in rani.

³⁸I odšed prorok ten, postavil se králi v cestě, a změnil se, zavěsiv sobě oči.

³⁸Prorok pa odide in se postavi kralju na poti in se pretvori z oglavno povezo nad očmi.

³⁹A když král pomíjel, zvolal na něj a řekl: Služebník tvůj vyšel do bitvy, a hle, jeden odšed, přivedl ke mně muže a řekl: Ostříhej toho muže, jestliže se pak ztratí, budeť život tvůj za život jeho, aneb centnéř stříbra položíš.

³⁹In ko gre kralj mimo, kliče kralju in reče: Hlapec tvoj je šel med boj, in glej, nekdo stopi vstran in mi pripelje moža in veli: Varuj tega moža! Ako ga bodo pogrešili, bode življenje tvoje namesto življenja njegovega, ali pa boš moral plačati talent srebra.

⁴⁰V tom když služebník tvůj toho i onoho hleděl, tožť se ztratil. Pročež řekl jemu král Izraelský: Takový buď soud tvůj, jakýž jsi sám vypověděl.

⁴⁰Ko pa je hlapec tvoj imel tu in tam opravilo, je mož izginil. In kralj Izraelov mu reče: Taka je sodba tvoja; sam si jo izrekel.

⁴¹Tedy rychle odhradil tvář svou, a poznal ho král Izraelský, že by z proroků byl.

⁴¹Tedaj sname hitro povezo z oči; in kralj Izraelov ga spozna, da je izmed prorokov.

⁴²I řekl jemu: Takto praví Hospodin: Poněvadž jsi z ruky pustil muže k smrti odsouzeného, budeť život tvůj za život jeho, a lid tvůj za lid jeho.

⁴²On pa mu reče: Tako pravi GOSPOD: Ker si pustil iz roke svoje moža, ki sem ga jaz izročil pogubi, zato bo življenje tvoje za njega življenje in ljudstvo tvoje za njegovo ljudstvo!In kralj Izraelov je šel hude volje in srdit v hišo svojo in je dospel v Samarijo.

⁴³Protož odjel král Izraelský do domu svého, smutný jsa a hněvaje se, a přišel do Samaří.

⁴³In kralj Izraelov je šel hude volje in srdit v hišo svojo in je dospel v Samarijo.