¹Mluvil pak Samuel ke všemu Izraelovi: Aj, uposlechl jsem hlasu vašeho ve všem, což jste mluvili ke mně, a ustanovil jsem nad vámi krále.

¹Samuel pa reče vsemu ljudstvu: Glej, poslušal sem glas vaš v vsem, kar ste mi govorili, in postavil sem vam kralja.

²A nyní aj, král jde před vámi, já pak zstaral jsem se a ošedivěl, a synové moji, aj, mezi vámi jsou. Já také chodil jsem před vámi od své mladosti až do dnešního dne.

²Sedaj pa, glejte, kralj vaš vam hodi na čelu; a jaz sem se postaral in osivel, in glejte, sinova moja sta pri vas; in jaz sem pred vami živel od svoje mladosti do današnjega dne.

³A však aj, teď jsem. Vydejte svědectví proti mně před Hospodinem a před pomazaným jeho, vzal-li jsem čího vola, aneb vzal-li jsem čího osla, utiskl-li jsem koho, ublížil-li jsem komu, aneb vzal-li jsem od koho úplatek, abych na něm přehlédl něco, a navrátím vám.

³Glejte, tu sem! Izpričajte zoper mene pred GOSPODOM in pred maziljencem njegovim: komu sem vzel vola? ali komu sem vzel osla? ali sem komu krivico delal ali silo? iz čigave roke sem vzel darilo in si dal zagrniti oči zaradi njega? Vse vam hočem povrniti.

⁴Odpověděli: Neutiskl jsi nás, aniž jsi ublížil nám, aniž jsi co vzal z ruky kterého člověka.

⁴Odgovore: Nisi nam storil krivice, ne sile, tudi nisi iz nikogar roke kaj vzel.

⁵Řekl ještě jim: Svědek jest Hospodin proti vám, svědek jest i pomazaný jeho v tento den, že jste nenalezli při mně ničehož. I řekl lid: Svědek jest.

⁵On reče: GOSPOD je priča zoper vas in njegov maziljenec je priča današnji dan, da niste ničesar našli v roki moji. In reko: Priča je!

⁶Tedy řekl Samuel lidu: Hospodin jest svědek, kterýž učinil Mojžíše a Arona, a kterýž vyvedl otce vaše z země Egyptské.

⁶In Samuel reče ljudstvu: GOSPOD je priča, ki je postavil Mojzesa in Arona in ki je peljal očete vaše iz Egiptovske dežele.

⁷Protož nyní postavte se, ať s vámi v soud vejdu před Hospodinem o všecky spravedlivé skutky Hospodinovy, kteréž učinil s vámi i s otci vašimi.

⁷Sedaj pa postojte tu; da se z vami pravdam pred GOSPODOM za vsa pravična dela GOSPODOVA, ki jih je storil vam in očetom vašim.

⁸Když byl všel Jákob do Egypta, volali otcové vaši k Hospodinu; i poslal Hospodin Mojžíše a Arona, kteříž vyvedli otce vaše z Egypta, a osadili je na tomto místě.

⁸Ko je Jakob prišel v Egipt, so vaši očetje vpili h GOSPODU, in GOSPOD je poslal Mojzesa in Arona; ta sta odvedla očete vaše iz Egipta, in dal jim je prebivališče v tem kraju.

⁹A když se zapomenuli na Hospodina Boha svého, vydal je v ruku Zizary, knížete vojska Azor, a v ruku Filistinských, též v ruku krále Moábského, kteříž bojovali proti nim.

⁹Ali ko so pozabili GOSPODA, Boga svojega, jih je prodal v roko Siseru, poveljniku vojske v Hazorju, in v roko Filistejcem in v roko kralju Moabcev, in bojevali so se zoper nje.

¹⁰Ale když volali k Hospodinu a řekli: Zhřešili jsme, nebo jsme opustili Hospodina, a sloužili jsme Bálim a Astarot, protož nyní vysvoboď nás z ruky nepřátel našich, a sloužiti budeme tobě:

¹⁰Oni pa so vpili h GOSPODU in dejali: Grešili smo, ker smo zapustili GOSPODA in smo služili Baalom in Astarotam; sedaj pa nas otmi iz sovražnikov naših roke, in bomo ti služili.

¹¹I poslal Hospodin Jerobále a Bedana a Jefte a Samuele, a vytrhl vás z ruky nepřátel vašich okolních, a bydlili jste bezpečně.

¹¹In GOSPOD je poslal Jerub-baala in Bedana in Jefta in Samuela in vas je otel iz roke sovražnikov vaših kroginkrog, in prebivali ste brez skrbi.

¹²Potom vidouce, že Náhas král synů Ammon přitáhl proti vám, řekli jste mi: Nikoli, ale král bude kralovati nad námi; ješto Hospodin Bůh váš jest králem vaším.

¹²Ko pa ste videli, da je pridrl nad vas Nahas, kralj Amonovih sinov, ste mi rekli: Nikar, ampak kralj naj gospoduje nad nami, ko vam je vendar bil kralj GOSPOD, vaš Bog.

¹³Nyní tedy, aj, král, kteréhož jste zvolili, za něhož jste žádali, a aj, Hospodin ustanovil ho nad vámi králem.

¹³Sedaj pa glejte kralja, ki ste si ga izvolili in si ga izprosili; kajti, glejte, GOSPOD je postavil kralja nad vami.

¹⁴Budete-li se báti Hospodina, a jemu sloužiti a poslouchati hlasu jeho, a nebudete-li se zpěčovati řeči Hospodinově, tak i vy i král, kterýž kraluje nad vámi, ostojíte, jdouce za Hospodinem Bohem vaším.

¹⁴Ako se boste bali GOSPODA in njemu služili in glas njegov poslušali in se ne boste upirali povelju GOSPODOVEMU, a boste hodili vi in kralj vaš za GOSPODOM, Bogom svojim, blagor vam.

¹⁵Pakli nebudete poslouchati hlasu Hospodinova, ale odporni budete řeči jeho, bude ruka Hospodinova proti vám, jako i proti otcům vašim.

¹⁵Ako pa ne boste poslušali glasu GOSPODOVEGA, temuč se boste upirali povelju GOSPODOVEMU, bode roka GOSPODOVA zoper vas, kakor je bila zoper očete vaše.

¹⁶Ještě se teď pozastavte, a vizte věc tuto velikou, kterouž učiní Hospodin před očima vašima.

¹⁶Sedaj pa postojte tu in glejte to reč veliko, ki jo stori GOSPOD pred vašimi očmi.

¹⁷Zdaliž není dnes žeň pšeničná? Volati budu k Hospodinu, i vydá hřímání a déšť, tak že poznati a viděti musíte, jak jest to velmi zlá věc, kteréž jste se dopustili před očima Hospodinovýma, žádavše sobě krále.

¹⁷Ni li zdaj pšenična žetev? Jaz pa hočem klicati GOSPODA, naj spusti grmenje in dež, da spoznate in vidite, kolikšno je zlo, ki ste ga storili pred očmi GOSPODOVIMI, proseč si kralja.

¹⁸Protož volal Samuel k Hospodinu, a vydal Hospodin hřímání a déšť v ten den. I bál se všecken lid Hospodina velmi i Samuele.

¹⁸Nato kliče Samuel h GOSPODU, in GOSPOD pošlje grmenje in dež tisti dan; in vse ljudstvo se je silno balo GOSPODA in Samuela.

¹⁹A řekl všecken lid Samuelovi: Modl se za služebníky své Hospodinu Bohu svému, abychom nezemřeli; nebo jsme přidali ke všem hříchům našim i toto zlé, že jsme sobě žádali krále.

¹⁹In vse ljudstvo reče Samuelu: Prosi GOSPODA, Boga svojega, za nas hlapce svoje, da ne umrjemo; zakaj vsem grehom svojim smo pridejali še to zlo, da smo si prosili kralja.

²⁰I řekl Samuel lidu: Nebojte se. Učiniliť jste sic všecko to zlé, však proto neodstupujte zpět od Hospodina, ale služte Hospodinu celým srdcem svým.

²⁰Samuel pa reče ljudstvu: Ne bojte se! Res ste vse to zlo storili, ali vendar ne odstopite, da ne bi šli za GOSPODOM, ampak služite GOSPODU iz vsega srca.

²¹Neodstupujte, pravím, následujíce marnosti, totiž cizích bohů, kteříž nic neprospívají, aniž vysvobozují, nebo jsou marnost.

²¹Ne odstopite, da bi šli za ničevimi maliki, kajti ne morejo vam koristiti, ne vas rešiti, zakaj ničevosti so.

²²Neopustíť zajisté Hospodin lidu svého pro jméno své veliké; nebo zalíbilo se Hospodinu, aby vás sobě vzdělal v lid.

²²Zakaj GOSPOD ne zapusti ljudstva svojega zaradi velikega imena svojega, ker je blagovolil GOSPOD vas storiti sebi za ljudstvo.

²³Ode mne také odstup to, abych měl hřešiti proti Hospodinu, a přestávati modliti se za vás, nýbrž navoditi vás budu na cestu dobrou a přímou.

²³Tudi jaz – Bog ne daj, da bi se tako pregrešil GOSPODU, da neham moliti za vas, temuč učiti vas hočem dobro in pravo pot.

²⁴A však bojte se Hospodina a služte jemu v pravdě celým srdcem svým; nebo vidíte, jak veliké věci učinil s vámi.

²⁴Bojte se le GOSPODA in v resnici mu služite iz vsega srca svojega, kajti vidite, kakšne velike reči je storil za vas.Ako pa boste vendarle hudo delali, poginete vi in kralj vaš.

²⁵Jestliže pak předce zle činiti budete, i vy i král váš zahynete.

²⁵Ako pa boste vendarle hudo delali, poginete vi in kralj vaš.