¹Saul tedy prvního léta kralování svého, (kraloval pak dvě létě nad Izraelem),

¹Savel je bil (trideset) let star, ko je zakraljeval, in ko je kraljeval dve leti Izraelu,

²Vybral sobě tři tisíce z Izraele. I bylo jich s Saulem dva tisíce v Michmas a na hoře Bethel, a tisíc bylo s Jonatou v Gabaa Beniaminově; ostatek pak lidu rozpustil jednoho každého do příbytku jeho.

²si je izbral tri tisoč mož iz Izraela, katerih sta bila dva tisoča s Savlom v Mikmasu in na Betelskem gorovju in en tisoč je bil z Jonatanom v Gibei Benjaminovi; drugo ljudstvo pa je razpustil, vsakega v šator njegov.

³I pobil Jonata stráž Filistinských, kterouž měli na pahrbku, a uslyšeli to Filistinští. Tedy Saul troubil v troubu po vší zemi, řka: Ať to slyší Hebrejští.

³In Jonatan je pobil stražo Filistejcev, ki je bila v Gebi, in Filistejci so to slišali. Savel pa veli trobentati po vsej deželi, rekoč: Naj slišijo Hebrejci!

⁴A tak slyšel všecken Izrael, že bylo praveno: Pobil Saul stráž Filistinských, pročež také zoškliven byl Izrael mezi Filistinskými. I svolán jest lid za Saulem do Galgala.

⁴In ves Izrael je slišal praviti: Savel je pobil Filistejcev stražo, in tudi Izrael se je omrzil Filistejcem. In ljudstvo je bilo sklicano za Savlom v Gilgal.

⁵Filistinští pak sebrali se k boji proti Izraelovi, třidceti tisíc vozů, a šest tisíc jezdců, a lidu ve množství, jako jest písku na břehu mořském. I vytáhli a položili se v Michmas na východ Betaven.

⁵Tedaj se zbero Filistejci na boj zoper Izraela, trideset tisoč voz, šest tisoč konjikov in ljudstva množina, kolikor je peska na bregu morskem; in pridejo gori in se utabore v Mikmasu, vzhodno od Betavena.

⁶A protož muži Izraelští vidouce, že jim úzko, (nebo byl ssoužen lid), skryl se lid v jeskyních a v ohradách, a v skalách a v horách, i v jamách.

⁶In možje Izraelovi vidijo, da so v tesnobi, kajti ljudstvo je bilo prestrašeno. In ljudstvo se je poskrilo po votlinah in šumah in po skalnih razpoklinah in kleteh in jamah.

⁷Hebrejští také přepravili se přes Jordán do země Gád a Galád. Saul pak ještě byl v Galgala, a všecken lid zastrašil se, jda za ním.

⁷Nekateri Hebrejci pa so šli čez Jordan v Gadsko in Gileadsko pokrajino; a Savel je bil še v Gilgalu, in vse ljudstvo je šlo trepetajoč za njim.

⁸I očekával tu za sedm dní vedlé času uloženého od Samuele; a když nepřicházel Samuel do Galgala, rozešel se lid od něho.

⁸In čakal je sedem dni, toliko, kolikor je bil določil Samuel. Samuel pa ni prišel v Gilgal, in ljudstvo se je raztekalo od njega.

⁹Tedy řekl Saul: Přineste ke mně obět zápalnou a oběti pokojné. I obětoval oběti zápalné.

⁹Tedaj veli Savel: Prinesite žgalne in mirovne daritve sem k meni! In daroval je žgalščino.

¹⁰Když pak již dokonal obětování oběti zápalné, aj, Samuel přicházel, a Saul vyšel proti němu, aby ho přivítal.

¹⁰Komaj pa konča darovanje žgalščine, glej, pride Samuel. In Savel mu stopi naproti, da ga pozdravi.

¹¹I řekl Samuel: Co jsi učinil? Odpověděl Saul: Když jsem viděl, že se lid rozchází ode mne, a ty nepřicházíš k uloženému dni, a Filistinští byli shromážděni v Michmas:

¹¹Samuel pa reče: Kaj si storil? Savel odgovori: Ko sem videl, da se mi ljudstvo razteka in da nisi prišel ob določenih dnevih ter da so se Filistejci zbrali v Mikmasu,

¹²I řekl jsem: Nyní připadnou Filistinští na mne v Galgala, a tváři Hospodinově nemodlil jsem se. Takž jsem se opovážil a obětoval jsem oběti zápalné.

¹²sem dejal: Zdaj pridero Filistejci doli nadme v Gilgal, in naklonjenosti GOSPODOVE še nisem izprosil; tedaj sem se osmelil, in daroval sem žgalno daritev.

¹³Tedy řekl Samuel Saulovi: Bláznivě jsi učinil, nezachovals přikázaní Hospodina Boha svého, kteréž přikázal tobě; nebo nyní byl by utvrdil Hospodin království tvé nad Izraelem až na věky.

¹³Samuel pa reče Savlu: Nespametno si ravnal, nisi ohranil zapovedi GOSPODA, Boga svojega, ki ti jo je zapovedal; zakaj zdaj bi bil GOSPOD potrdil kraljestvo tvoje nad Izraelom za vekomaj.

¹⁴Ale již nyní království tvé neostojí. Vyhledalť jest Hospodin sobě muže vedlé srdce svého, jemuž rozkázal Hospodin, aby byl vůdce nad lidem jeho; nebo jsi nezachoval, cožť přikázal Hospodin.

¹⁴Sedaj pa kraljestvu tvojemu ni obstanka. Poiskal si je GOSPOD moža po srcu svojem, in njemu je GOSPOD zapovedal, naj bo vojvoda ljudstvu njegovemu; ker ti nisi ohranil, kar ti je bil zapovedal GOSPOD.

¹⁵Vstav pak Samuel, vstoupil z Galgala do Gabaa Beniaminova. A Saul načetl lidu, kterýž zůstával při něm, okolo šesti set mužů.

¹⁵In Samuel vstane ter odide gori iz Gilgala v Gibeo Benjaminovo. Savel pa prešteje ljudstvo, ki je bilo pri njem, okoli šeststo mož.

¹⁶Saul tedy a Jonata syn jeho, i lid, kterýž zůstával s nimi, byli v Gabaa Beniaminově, Filistinští pak leželi v Michmas.

¹⁶In Savel in Jonatan, sin njegov, in ljudstvo, ki je bilo pri njiju, ostanejo v Gebi Benjaminovi; Filistejci pa so taborili v Mikmasu.

¹⁷I vyšli zhoubcové z vojska Filistinského na tré rozdělení. Houf jeden obrátil se k cestě Ofra, k zemi Sual;

¹⁷In iz tabora Filistejcev pridejo tri krdela, da bi plenili deželo: prvo krdelo se obrne na pot, ki drži v Ofro, proti Sualski pokrajini;

¹⁸A houf druhý obrátil se na cestu Betoron; houf pak třetí pustil se cestou krajiny, kteráž patří k údolí Seboim na poušť.

¹⁸drugo krdelo pa krene na pot v Bet-horon, in tretje krene na pot proti meji, ki se vzdiguje nad Zeboimsko dolino proti puščavi.

¹⁹Kováře pak žádného nenalézalo se ve vší zemi Izraelské; nebo byli řekli Filistinští: Aby sobě Hebrejští nenadělali mečů a kopí.

¹⁹Kovača pa ni bilo dobiti po vsej Izraelovi deželi, kajti Filistejci so bili rekli: Da si ne napravijo Hebrejci mečev in sulic!

²⁰Protož chodívali všickni Izraelští k Filistinským, aby ostřil sobě jeden každý radlici svou, a motyku svou, sekeru svou i vidly své,

²⁰Zato so morali vsi Izraelci hoditi doli k Filistejcem, kadar je kdo dal ostriti lemež svoj, motiko in sekiro in lopato svojo,

²¹Sic jinak byly štěrbiny na radlicích, motykách, vidlách třírohých a sekerách; také i o zaostření ostnu bývalo těžko.

²¹kadar se je skrhala ostrina na lopatah in motikah in vilah in sekirah; in tudi poostriti osten.

²²I bylo, že v čas boje nenalézalo se meče ani kopí u žádného z lidu toho, kterýž byl s Saulem a s Jonatou, toliko u Saule a u Jonaty syna jeho.

²²Tako je prišlo, ko je nastala vojska, da ni bilo ne meča ne sulice v roki vsega ljudstva, ki je bilo s Savlom in Jonatanom; samo Savel in Jonatan, sin njegov, sta imela nekaj orožja.In prednja straža Filistejcev se je pomeknila naprej do soteske pri Mikmasu.

²³Vyšla pak stráž Filistinských k cestám Michmas.

²³In prednja straža Filistejcev se je pomeknila naprej do soteske pri Mikmasu.