¹Byla pak truhla Hospodinova v krajině Filistinské za sedm měsíců.

¹In skrinja GOSPODOVA je bila v kraju Filistejcev sedem mesecev.

²Tedy Filistinští povolavše kněží a hadačů, řekli: Co učiníme s truhlou Hospodinovou? Oznamte nám, kterak bychom ji odeslali na místo její?

²In Filistejci pokličejo svoje duhovnike in vedeže in reko: Kaj naj storimo s skrinjo GOSPODOVO? Poučite nas, s čim naj jo pošljemo v njen kraj?

³Kteříž odpověděli: Jestliže odešlete truhlu Boha Izraelského, neodsílejte jí prázdné, ale všelijak dejte jí obět za provinění; tehdy uzdraveni budete, a poznáte, proč ruka jeho neodešla od vás.

³Oni odgovore: Ako hočete vrniti skrinjo Boga Izraelovega, ne pošljite je prazne, temuč vsekakor mu dajte daritev za krivdo; tedaj ozdravite in spoznate, zakaj se roka njegova ni umeknila od vas.

⁴I řekli: Jakáž jest to obět za hřích, kterouž jí dáti máme? Odpověděli: Vedlé počtu knížat Filistinských pět zadků zlatých a pět myší zlatých; nebo rána jednostejná jest na všechněch, i na knížatech vašich.

⁴In vprašajo: Kaj bodi za krivdo daritev, ki mu jo naj damo? Oni reko: Pet zlatih tvorov in pet zlatih miši, po številu knezov filistejskih; zakaj ista nadloga je bila nad vami vsemi in nad vašimi knezi.

⁵Uděláte tedy podobenství zadků svých a podobenství myší svých, kteréž pokazily zemi, i dáte slávu Bohu Izraelskému; snad pozlehčí ruky své nad vámi, i nad bohy vašimi a nad zemí vaší.

⁵Naredite torej podobe tvorov svojih in podobe miši, ki so deželo vašo kazile, in dajte čast Bogu Izraelovemu; morda olajša roko svojo nad vami in nad vašim bogom in nad vašo zemljo.

⁶A proč obtěžujete srdce svá, jako jsou obtížili Egyptští a Farao srdce své? Zdaliž, když divné věci prokázal při nich, nepropustili jich, a oni odešli?

⁶Zakaj pa zakrkujete srce svoje, kakor so si ga Egipčani in Faraon zakrknili? Ko je Bog izkazal med njimi moč svojo, niso li pustili ljudstva, da je odšlo?

⁷A protož udělejte vůz nový jeden a vezměte dvě krávy otelené, na kteréž jha nebylo vzkládáno, a zapřáhněte ty krávy do vozu, a zavřete telata jejich doma, aby za nimi nešla.

⁷Sedaj pa si pripravite nov voz in vzemite dve doječi kravi, ki še nista nosili jarma, in vprezite kravi v voz, njiju teleti pa, ko pojdeta za njima, odpeljite domov.

⁸A vezmouce truhlu Hospodinovu, vstavte ji na vůz; nádoby pak zlaté, kteréž jste dali jí za provinění, položte v škřiňce po boku jejím, a propusťte ji, ať odejde.

⁸In vzemite skrinjo GOSPODOVO in jo postavite na voz, zlate dragotine pa, ki mu jih daste v daritev za krivdo, denite v skrinjico ob njeni strani, in pošljite jo tja, da odide.

⁹A šetřte: Jestližeť cestou k cíli svému půjde do Betsemes, onť jest nám způsobil všecko toto zlé přenáramné; pakli nic, poznáme, že ne ruka jeho dotkla se nás, ale náhodou nám to přišlo.

⁹In glejte: če pojde po poti gori, proti svoji meji, k Betsemesu, je On nam storil vse tisto zlo veliko; ako pa ne, bomo vedeli, da nas ni njegova roka udarila, temuč po naključbi se nam je zgodilo.

¹⁰Učinili tedy ti muži tak, a vzavše dvě krávy otelené, zapřáhli je do toho vozu, a telata jejich zavřeli doma.

¹⁰In možje so storili tako; in vzamejo dve doječi kravi in ju vprežejo v voz, njiju teleti pa zaklenejo doma.

¹¹A vstavili truhlu Hospodinovu na vůz, i škřiňku i myši zlaté, a podobizny zadků svých.

¹¹In skrinjo GOSPODOVO nalože na voz, tudi skrinjico z zlatimi mišmi in podobami svojih tvorov.

¹²I šly upřímo krávy cestou, kteráž vede do Betsemes, silnicí jednou předce jdouce a řičíce, aniž se uchýlily na pravo aneb na levo. Knížata také Filistinská šla za nimi až ku pomezí Betsemes.

¹²In kravi sta krenili naravnost proti Betsemesu, po cesti, in sta šli in mukali in se nista umeknili ne na desno, ne na levo. In knezi Filistejcev so šli za njimi do meje Betsemesa.

¹³Betsemští pak žali tehdáž pšenici v údolí, a pozdvihše očí svých, uzřeli truhlu; i veselili se, vidouce ji.

¹³Betsemeščani pa so ravno želi pšenico v dolini. In ko povzdignejo oči, ugledajo skrinjo in se razvesele, da jo vidijo.

¹⁴A když přijel vůz na pole Jozue Betsemského, tu se zastavil. I byl tu kámen veliký. Tedy zsekavše dříví vozu toho i ty krávy, obětovali je v obět zápalnou Hospodinu.

¹⁴Voz pa pride na njivo Jozueta Betsemeščana in se tam ustavi. In bil je ondi velik kamen; in razsekajo les od voza in darujejo kravi v žgalno daritev GOSPODU.

¹⁵Levítové pak složili truhlu Hospodinovu i škřiňku, kteráž byla při ní, v níž byly nádoby zlaté, a postavili na ten kámen veliký. Muži pak Betsemští dodávali obětí zápalných, a obětovali oběti v ten den Hospodinu.

¹⁵Leviti pa so vzdignili skrinjo GOSPODOVO in skrinjico, ki je bila pri njej in v kateri so bile tiste zlate dragotine, in ju postavili na tisti veliki kamen; in ljudje iz Betsemesa so ta dan darovali žgalščine in klalščine GOSPODU.

¹⁶Což viděvše knížata Filistinská, navrátili se do Akaron téhož dne.

¹⁶In ko je to videlo petero knezov filistejskih, se vrnejo v Ekron še tisti dan.

¹⁷Tito jsou pak zadkové zlatí, kteréž dali Filistinští za své provinění Hospodinu, za Azot jeden, za Gázu jeden, za Aškalon jeden, za Gát jeden, za Akaron jeden.

¹⁷To pa so zlati tvori, ki so jih dali Filistejci v dar za krivdo GOSPODU: za Asdod eden, za Gazo eden, za Askelon eden, za Gat eden, za Ekron eden.

¹⁸Myši také zlaté, vedlé počtu všech měst Filistinských, za patero knížetství, od města hrazeného až do vsi nehrazené, a až k kameni tomu velikému, na němž postavili truhlu Hospodinovu, kterýž jest až do tohoto dne na poli Jozue Betsemského.

¹⁸In zlatih miši so dali po številu vseh mest Filistejcev, podložnih peterim knezom, za ograjena mesta in za vasi po deželi. In priča je tisti veliki kamen, na katerem so postavili skrinjo GOSPODOVO, do današnjega dne na njivi Jozueta Betsemeščana.

¹⁹Pobil pak Hospodin z mužů Betsemských, kteříž hleděli do truhly Hospodinovy, pobil, pravím, z lidu padesát tisíců a sedmdesáte mužů. I kvílil lid, proto že učinil Hospodin v lidu porážku velikou.

¹⁹Udaril pa je nekatere betsemeške može, ker so gledali v skrinjo GOSPODOVO; udaril je namreč izmed ljudstva sedemdeset mož iz petdesettisoč mož. In žalovalo je ljudstvo, ker je bil GOSPOD napravil tako velik pomor v ljudstvu.

²⁰Protož řekli muži Betsemští: Kdož bude moci ostáti před Hospodinem Bohem svatým tímto? A k komu odejde od nás?

²⁰In betsemeški ljudje so dejali: Kdo more stati pred GOSPODOM, tem svetim Bogom? In h komu naj gre od nas?In pošljejo sle prebivalcem v Kirjat-jearimu in sporoče: Filistejci so nazaj pripeljali skrinjo GOSPODOVO; pridite doli, vzemite jo gori k sebi!

²¹I poslali posly k obyvatelům Kariatjeharim, řkouce: Vrátili zase Filistinští truhlu Hospodinovu; přiďte, vezměte ji k sobě.

²¹In pošljejo sle prebivalcem v Kirjat-jearimu in sporoče: Filistejci so nazaj pripeljali skrinjo GOSPODOVO; pridite doli, vzemite jo gori k sebi!