¹Dále pak, bratří, prosíme vás, a napomínáme v Pánu Ježíši, jakož jste přijali od nás, kterak byste měli choditi a líbiti se Bohu, v tom abyste se rozhojnili více.

¹Sicer pa, bratje, vas prosimo in opominjamo v Gospodu Jezusu: kakor ste prejeli od nas, kako vam je živeti in Bogu ugajati, kakor tudi že živite, da v tem čimdalje bolj rastete.

²Víte zajisté, jaká přikázání vydali jsme vám skrze Pána Ježíše.

²Saj veste, kake zapovedi smo vam dali po Gospodu Jezusu.

³Tať jest zajisté vůle Boží, totiž posvěcení vaše, abyste se zdržovali od smilstva,

³To namreč je volja Božja, posvečenje vaše, da se zdržujete nečistosti;

⁴A aby uměl jeden každý z vás svým osudím vládnouti v svatosti a v uctivosti,

⁴da ve vsak izmed vas posodo svojo pridobiti si v posvečenju in časti,

⁵Ne v libosti tělesných žádostí jako i pohané, kteříž Boha neznají;

⁵ne v strasti poželenja kakor pogani, ki ne poznajo Boga;

⁶A aby žádný neutiskal ani oklamával v jakémkoli jednání bratra svého, protože mstitel jest Pán všeho toho, jakož i předpověděli jsme vám a osvědčili.

⁶in da nihče ne prestopa pravic brata svojega in ga ne prekanja v opravilu, ker Gospod je maščevalec vsega tega, kakor smo vam tudi naprej povedali in pričali.

⁷Nebo nepovolal nás Bůh k nečistotě, ale ku posvěcení.

⁷Kajti Bog nas ni poklical k nečistosti, ampak v posvečenje.

⁸A protož kdo by pohrdal tímto, ne člověkem pohrdá, ale Bohem, kterýž i dal Ducha svého svatého nám.

⁸Zatorej, kdor to zameta, ne zameta človeka, marveč Boga, ki je tudi dal svetega Duha svojega v vas.

⁹O lásce pak bratrské neníť potřebí psáti vám; nebo jste vy již tomu od Boha naučeni, abyste milovali jedni druhé.

⁹O bratoljubju pa ni treba, da vam pišemo; zakaj sami ste od Boga poučeni, da se ljubite med seboj;

¹⁰A jistě činíte to ke všechněm bratřím ve vší Macedonii. Napomínámeť pak vás, bratří, abyste se v tom ještě více rozhojnili,

¹⁰saj tudi ravnate tako z vsemi brati po vsej Macedoniji. Opominjamo pa vas, bratje, da v tem vedno bolj rastete

¹¹A snažili se pokojni býti a hleděti toho, což komu náleží, a pracovati rukama svýma vlastníma, jakož jsme přikázali vám,

¹¹in da si prizadevate mirno živeti in da opravljate svoje in delate s svojimi rokami, kakor smo vam zapovedali;

¹²Tak abyste slušně chodili před těmi, kteříž jsou vně, a v ničemž abyste neměli nedostatku.

¹²da živite spodobno pred njimi, ki so zunaj, in ne potrebujete nikogar.

¹³Nechciť pak, abyste nevěděli, bratří, o těch, kteříž zesnuli, abyste se nermoutili, jako i jiní, kteříž naděje nemají.

¹³Nočemo pa, da bi ne vedeli, bratje, za pokojne, da se ne žalostite kakor tudi drugi, ki nimajo upanja.

¹⁴Nebo jakož věříme, že Ježíš umřel a z mrtvých vstal, takť Bůh i ty, kteříž by zesnuli v Ježíšovi, přivede s ním.

¹⁴Kajti če verujemo, da je Jezus umrl in vstal, tako bo Bog tudi tiste, ki so zaspali po Jezusu, pripeljal ž njim.

¹⁵Toto zajisté vám pravíme slovem Páně, že my, kteříž živi pozůstaneme do příchodu Páně, nepředejdeme těch, kteříž zesnuli.

¹⁵To namreč vam pravimo po besedi Gospodovi, da mi živeči, ki preostanemo za prihod Gospodov, nikakor ne prehitimo teh, ki so zaspali.

¹⁶Nebo Pán náš s zvukem ponoukajícím, s hlasem archanděla a s troubou Boží sstoupí s nebe, a mrtví, kteříž jsou v Kristu, vstanou nejprve.

¹⁶Kajti Gospod sam stopi doli iz nebes s poveljem, z glasom nadangela in s trobento Božjo, in mrtvi v Kristusu vstanejo najprej;

¹⁷Potom my živí pozůstavení spolu s nimi zachváceni budeme do oblaků, vstříc Pánu v povětří, a tak vždycky se Pánem budeme.

¹⁷potem bomo mi živeči, ki preostanemo, ž njimi vred vzeti v oblakih Gospodu naproti v zrak; in tako bodemo vedno z Gospodom.Zato se tolažite med seboj s temi besedami.

¹⁸A protož potěšujtež jedni druhých těmito slovy.

¹⁸Zato se tolažite med seboj s temi besedami.