¹Tedy odšel Roboám do Sichem; nebo tam sešel se byl všecken Izrael, aby ho ustanovili za krále.

¹In Roboam je šel v Sihem, kajti ves Izrael se je sešel v Sihemu, da ga postavijo za kralja.

²Stalo se pak, když o tom uslyšel Jeroboám syn Nebatův, jsa v Egyptě, kamž byl utekl před králem Šalomounem, navrátil se Jeroboám z Egypta.

²In zgodi se, ko je slišal o tem Jeroboam, sin Nebatov (bil je namreč v Egiptu, kamor je bil zbežal izpred kralja Salomona), da se vrne iz Egipta.

³Nebo poslali a povolali ho. Tedy přišed Jeroboám i všecken Izrael, mluvili k Roboámovi, řkouce:

³In pošljejo ter ga pokličejo. In pride Jeroboam in ves Izrael ter ogovore Roboama, rekoč:

⁴Otec tvůj stížil jho naše, protož nyní polehč služby otce svého tvrdé a břemene jeho těžkého, kteréž vložil na nás, a budeme tobě sloužiti.

⁴Oče tvoj nam je preobtežal jarem; sedaj torej nam polajšaj pretrdo službo očeta svojega in težki jarem, ki nam ga je naložil, in bomo ti služili.

⁵Kterýž řekl jim: Po třech dnech navraťte se ke mně. I odšel lid.

⁵In on jim reče: Pridite zopet k meni po treh dneh. In ljudstvo odide.

⁶V tom radil se král Roboám s starci, kteříž stávali před Šalomounem otcem jeho, ještě za života jeho, řka: Kterak vy radíte, jakou odpověd mám dáti lidu tomu?

⁶In kralj Roboam se je posvetoval s starci, ki so stali v službi pred Salomonom, očetom njegovim, ko je še živel, in reče: Kako svetujete, da naj odgovorim temu ljudstvu?

⁷I odpověděli jemu, řkouce: Jestliže se dobrotivě ukážeš lidu tomuto a povolíš jim, a mluviti budeš přívětivě, budou služebníci tvoji po všecky dny.

⁷In mu odgovore, rekoč: Ako boš dobrotljiv temu ljudstvu in jim ugodiš in jim izpregovoriš prijazne besede, ti bodo hlapci vse dni.

⁸Ale on opustil radu starců, kterouž dali jemu, a radil se s mládenci, kteříž odrostli s ním, a stávali před ním.

⁸Ali on je zavrgel svet starcev, ki so mu ga dali, in se je posvetoval z mladeniči, ki so zrasli ž njim, ki so stali v službi pred njim.

⁹A řekl jim: Co vy radíte, jakou máme dáti odpověd lidu tomuto, kteříž mluvili ke mně, řkouce: Polehč břemene, kteréž vložil otec tvůj na nás?

⁹In jih vpraša: Kaj svetujete, da naj odgovorimo temu ljudstvu, ki so govorili meni, rekoč: Polajšaj jarem, ki ga nam je naložil oče tvoj!

¹⁰Jemuž odpověděli mládenci, kteříž zrostli s ním, řkouce: Takto odpovíš lidu tomu, kteříž mluvili k tobě a řekli: Otec tvůj stížil jho naše, ty pak polehč nám, takto díš jim: Nejmenší prst můj tlustší jest, nežli bedra otce mého.

¹⁰Tedaj mu reko mladiči, ki so ž njim zrasli: Ljudstvu, ki ti je dejalo: Oče tvoj nam je preobtežal jarem, ti pa nam ga polajšaj! odgovóri takole: Moj mali prst je večji nego očeta mojega ledje.

¹¹Nyní tedy, otec můj těžké břímě vzložil na vás, já pak přidám břemene vašeho; otec můj trestal vás bičíky, ale já biči uzlovatými.

¹¹Sedaj torej, če vas je obremenil oče moj s težkim jarmom, jaz še pridenem jarmu vašemu; oče moj vas je tepel z biči, jaz pa vas bom s trnovkami.

¹²Potom přišel Jeroboám i všecken lid k Roboámovi dne třetího, jakž byl vyřkl král, řka: Navraťte se ke mně dne třetího.

¹²Tedaj pride Jeroboam in vse ljudstvo k Roboamu tretji dan, kakor je kralj velel, rekoč: Pridite k meni zopet tretji dan.

¹³I odpověděl jim král tvrdě. Nebo opustil král Roboám radu starců,

¹³In kralj Roboam odgovori ljudstvu trdo, kajti zavrgel je svet starcev

¹⁴A mluvil k nim vedlé rady mládenců, řka: Otec můj stížil jho vaše, já pak k němu přidám; otec můj trestal vás bičíky, ale já biči uzlovatými.

¹⁴in jim govoril po svetu mladičev takole: Oče moj vam je naložil težek jarem, jaz pa še pridenem; oče moj vas je tepel z biči, jaz pa vas bom s trnovkami.

¹⁵A tak neuposlechl král lidu. (Příčina zajisté byla od Boha, aby naplnil Hospodin řeč svou, kterouž mluvil skrze Achiáše Silonského k Jeroboámovi synu Nebatovu.)

¹⁵Kralj torej ni uslišal ljudstva, kajti Bog je tako vodil, da potrdi GOSPOD besedo svojo, ki jo je govoril po Ahiju Silonskem Jeroboamu, sinu Nebatovemu.

¹⁶Protož vida všecken Izrael, že by je král oslyšel, odpověděl lid králi, řkouce: Jakýž máme díl v Davidovi? Ani dědictví nemáme v synu Izai. Jeden každý k stanům svým, ó Izraeli! Nyní opatř dům svůj, Davide. Odšel tedy všecken Izrael k stanům svým,

¹⁶In ko je videl ves Izrael, da jih kralj ni uslišal, odgovori ljudstvo kralju in reče: Kakšen delež nam je v Davidu? in dediščine nimamo v sinu Jesejevem. Vsakdo k svojim šatorom, o Izrael! Sedaj glej hišo svojo, David! In ves Izrael se je razšel v šatore svoje.

¹⁷Tak že nad syny Izraelskými toliko, kteříž bydlili v městech Judských, kraloval Roboám.

¹⁷Samo sinovom Izraelovim, ki so prebivali v Judovih mestih, je kraljeval Roboam.

¹⁸A když poslal král Roboám Adurama, kterýž byl nad platy, uházeli ho synové Izraelští kamením až do smrti, čímž král Roboám přinucen byl, aby vsedna na vůz, utekl do Jeruzaléma.

¹⁸Nato pošlje kralj Roboam Hadoroma, ki je bil nad roboto, a sinovi Izraelovi so ga posuli s kamenjem, da je umrl. In pohiti kralj Roboam in stopi na svoj voz, da pobegne v Jeruzalem.Tako je odstopil Izrael od hiše Davidove do tega dne.

¹⁹A tak odstoupili synové Izraelští od domu Davidova až do dnešního dne.

¹⁹Tako je odstopil Izrael od hiše Davidove do tega dne.